DOLEŽIL Hubert 25.10.1876-10.6.1945: Porovnání verzí
(DOLEŽIL_Hubert_25.10.1876-10.6.1945) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.10.1876 | | datum narození = 25.10.1876 | ||
− | | místo narození = Kunčice pod Ondřejníkem | + | | místo narození = Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem |
| datum úmrtí = 10.6.1945 | | datum úmrtí = 10.6.1945 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOLEŽIL, Hubert''', ''* 25. 10. 1876 Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem, † 10. 6. 1945 Praha, hudební historik, kritik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Syn učitele Josefa D. (1848–1928), bratr sbormistra Metoda | ||
+ | D. (1885–1971). Vystudoval klasické gymnázium v Olomouci | ||
+ | (1887–95), kde byl fundatistou dómského sboru, řízeného | ||
+ | Josefem Nešverou. V mládí ho ovlivnila rozsáhlá aktivita | ||
+ | olomouckého pěveckého spolku Žerotín. V Praze na české | ||
+ | univerzitě byl žákem Jaroslava Golla (historie) a Otakara | ||
+ | Hostinského (estetika), hudební teorii studoval u lektora | ||
+ | univerzity Karla Steckera. 1900–02 učil na reálce v Hradci | ||
+ | Králové a působil jako sbormistr spolku Slavjana, 1902–08 | ||
+ | působil na reálce v Olomouci, kde publikoval v deníku ''Pozor'' | ||
+ | a stal se druhým sbormistrem Žerotína, s nímž nastudoval a řídil | ||
+ | Lisztovo oratorium ''Kristus''. 1908–14 byl profesorem českého | ||
+ | gymnázia v Brně a pod značkou D. publikoval v tamním | ||
+ | listu ''Snaha''. Od 1908 se stal také dopisovatelem pražských hudebních | ||
+ | časopisů ''Hudební revue'' a ''Smetana'' (od 1911 člen redakčního | ||
+ | kruhu), dále přispíval do hudebních časopisů ''Věstník'' | ||
+ | ''pěvecký a hudební'', ''Listy Hudební matice''. V řadě svých statí | ||
+ | zastával myšlenku hudebního moravanství. V letech brněnského | ||
+ | působení se pohyboval v okruhu spolku Beseda brněnská | ||
+ | a Pěveckého sdružení moravských učitelů. Silně ho ovlivnil | ||
+ | Zdeněk Nejedlý, s nímž se seznámil během pražských studií, | ||
+ | patřil k stoupencům jeho výkladu hudebně-historického významu | ||
+ | husitství. 1914–19 D. učil na české reálce v Plzni. Poté | ||
+ | přesídlil do Prahy, vyučoval rok na malostranském gymnáziu | ||
+ | a 1920–37 na smíchovské reálce. Tehdy přispíval do listů ''Stráž'' | ||
+ | ''socialismu'' (1920–23), ''Československá republika'' (1920–23), | ||
+ | ''České'' resp. ''Svobodné slovo'' (1924–45), byl zodpovědným redaktorem | ||
+ | hudebního časopisu ''Smetana'' (1921–27), psal pro | ||
+ | ''Tempo'' (1929–1936). Působil v řadě poradních sborů (především | ||
+ | Národního divadla) a uměleckých porot. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Olomoucko za válek husitských, in: Vlastivědný sborník župy olomoucké | ||
+ | 1924–25; Fibichova čítanka, 1930; Kniha o Praze, 1931 (kapitola | ||
+ | Praha v české tvorbě hudební); Hudba v Praze, in: Hudební národ 1932–33; | ||
+ | Bedřich Smetana, 1934 (2. vyd. 1946); Československá vlastivěda 8, 1935 | ||
+ | (kapitola Hudba v XIII. a XIV. věku); Jan Branberger (ed.), Dějiny světové | ||
+ | hudby, 1939 (několik kapitol); Česká píseň reformační a vývoj protestantského | ||
+ | chorálu, in: Soupis repertoiru Národního divadla 1881–1935 (s A. M. | ||
+ | Píšou), 1939; O Smetanových operách, in: České umění dramatické II. Zpěvohra, | ||
+ | 1941, s. 49–97; Boleslav Vomáčka, 1941; W. A. Mozart, 1941; Mistr | ||
+ | houslí Jan Kubelík, 1941; Z rodinných vzpomínek, in: Sborník k 60. narozeninám | ||
+ | Metoda Doležila, 1945; Staročeské duchovní zpěvy 14. a 15. století, | ||
+ | úpravy pro mužský sbor, 1917. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 198; MSN 2, s. 322; Pazdírek, s. 196; F. Pala, in: Hudební | ||
+ | rozhledy 9, 1956, s. 912, 953; HS 1, s. 252; Slezsko 7, s. 21–22. | ||
+ | |||
+ | Vlasta Reittererová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
Řádka 19: | Řádka 67: | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kunčice]] |
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 25. 1. 2017, 11:50
Hubert DOLEŽIL | |
Narození | 25.10.1876 |
---|---|
Místo narození | Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem |
Úmrtí | 10.6.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45680 |
DOLEŽIL, Hubert, * 25. 10. 1876 Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem, † 10. 6. 1945 Praha, hudební historik, kritik, pedagog
Syn učitele Josefa D. (1848–1928), bratr sbormistra Metoda D. (1885–1971). Vystudoval klasické gymnázium v Olomouci (1887–95), kde byl fundatistou dómského sboru, řízeného Josefem Nešverou. V mládí ho ovlivnila rozsáhlá aktivita olomouckého pěveckého spolku Žerotín. V Praze na české univerzitě byl žákem Jaroslava Golla (historie) a Otakara Hostinského (estetika), hudební teorii studoval u lektora univerzity Karla Steckera. 1900–02 učil na reálce v Hradci Králové a působil jako sbormistr spolku Slavjana, 1902–08 působil na reálce v Olomouci, kde publikoval v deníku Pozor a stal se druhým sbormistrem Žerotína, s nímž nastudoval a řídil Lisztovo oratorium Kristus. 1908–14 byl profesorem českého gymnázia v Brně a pod značkou D. publikoval v tamním listu Snaha. Od 1908 se stal také dopisovatelem pražských hudebních časopisů Hudební revue a Smetana (od 1911 člen redakčního kruhu), dále přispíval do hudebních časopisů Věstník pěvecký a hudební, Listy Hudební matice. V řadě svých statí zastával myšlenku hudebního moravanství. V letech brněnského působení se pohyboval v okruhu spolku Beseda brněnská a Pěveckého sdružení moravských učitelů. Silně ho ovlivnil Zdeněk Nejedlý, s nímž se seznámil během pražských studií, patřil k stoupencům jeho výkladu hudebně-historického významu husitství. 1914–19 D. učil na české reálce v Plzni. Poté přesídlil do Prahy, vyučoval rok na malostranském gymnáziu a 1920–37 na smíchovské reálce. Tehdy přispíval do listů Stráž socialismu (1920–23), Československá republika (1920–23), České resp. Svobodné slovo (1924–45), byl zodpovědným redaktorem hudebního časopisu Smetana (1921–27), psal pro Tempo (1929–1936). Působil v řadě poradních sborů (především Národního divadla) a uměleckých porot.
D: výběr: Olomoucko za válek husitských, in: Vlastivědný sborník župy olomoucké 1924–25; Fibichova čítanka, 1930; Kniha o Praze, 1931 (kapitola Praha v české tvorbě hudební); Hudba v Praze, in: Hudební národ 1932–33; Bedřich Smetana, 1934 (2. vyd. 1946); Československá vlastivěda 8, 1935 (kapitola Hudba v XIII. a XIV. věku); Jan Branberger (ed.), Dějiny světové hudby, 1939 (několik kapitol); Česká píseň reformační a vývoj protestantského chorálu, in: Soupis repertoiru Národního divadla 1881–1935 (s A. M. Píšou), 1939; O Smetanových operách, in: České umění dramatické II. Zpěvohra, 1941, s. 49–97; Boleslav Vomáčka, 1941; W. A. Mozart, 1941; Mistr houslí Jan Kubelík, 1941; Z rodinných vzpomínek, in: Sborník k 60. narozeninám Metoda Doležila, 1945; Staročeské duchovní zpěvy 14. a 15. století, úpravy pro mužský sbor, 1917.
L: OSND 2/1, s. 198; MSN 2, s. 322; Pazdírek, s. 196; F. Pala, in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 912, 953; HS 1, s. 252; Slezsko 7, s. 21–22.
Vlasta Reittererová