Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DOLENSKÝ Antonín 11.6.1884-20.12.1956

{{Infobox - osoba
| jméno = Antonín DOLENSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.6.1884
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 20.12.1956
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky
67- Nakladatel nebo vydavatel

| jiná jména = 
}}
'''DOLENSKÝ, Antonín''', ''* 11. 6. 1884 Praha, † 20. 12. 1956 Praha, knihovník, literární a výtvarný historik, editor''

Narodil se v rodině ředitele měšťanské školy a popularizátora
dějin Jana D. (1859–1933) a Barbory, roz. Jirouškové.
Vystudoval gymnázium a při zaměstnání historii u Č. Zíbrta
a estetiku u O. Hostinského na české univerzitě (1911 PhDr.).
1904 vstoupil jako skriptor a posléze volontér do služeb
knihovny Národního muzea, kde byl od 1910 asistentem,
od 1916 bibliotékářem, od 1927 vrchním bibliotékářem a vedoucím
oddělení rukopisů a vzácných tisků. Působil jako kurátor
řady muzejních výstav počínaje jubilejní výstavou J. Husa
(1915). V listopadu a prosinci 1939 ho věznilo gestapo, 1941
byl penzionován. Velkou část díla věnoval knihovědě. K pražskému
sjezdu knihovníků vydal monografii ''Knižní kultura''
''doby staré i nové'', dále publikoval díla: ''Doba českých prvotisků'',
''Soupis pražských knihoven'', ''Bodoniana z knihovny Kinských''
''v Praze a z knihovny Stadionů v Koutech'', ''Kuenburská knihovna''
a ''Soupis knižních značek''. Publikaci ''Pět set let knihtisku v obrazech''
vydal 1940. Jako literární historik se uvedl ''Slovníkem''
''pseudonymů v české literatuře'', v pozdějších vydáních doplněným
o pseudonymy slovenských autorů pod názvem ''Slovník''
''pseudonymů a kryptonymů v československé literatuře''. Edičně
připravil ''Husitskou kroniku Vavřince z Březové'', ''Kroniku trojánskou'',
''Novou legendu zlatou'', básnické dílo F. L. Čelakovského,
epigramy K. Havlíčka Borovského a Palackého ''Dějiny národu''
''českého'' (k 10. jubileu republiky 1928). Byl prvním, ještě
nekritickým editorem ''Spisů J. Haška'', s nímž se po první
světové válce osobně seznámil a do konce svého života jezdíval
na prázdninové pobyty do Lipnice. V oboru výtvarného
umění vynikl zvláště jako historik české grafiky. Na gymnáziu
uzavřel celoživotní přátelství s J. Konůpkem, který ho 1912
přivedl do redakčního kruhu revue E. Pacovského ''Veraikon''.
Tam se D. spřátelil s členy skupiny Sursum. Udržoval kontakty
s moderními grafiky v Uppsale, Vídni, Budapešti,
Lipsku, Švýcarsku, Varšavě a Paříži, 1914 a 1917 vedl redakci
''Veraikonu'' sám, jeho zásluhou se konala významná výstava
evropské grafiky 1913 v pražském Obecním domě. Založil
a vedl ''Knihovnu Veraikonu'', po 1918 spolupracoval se skupinou Tvrdošíjných. Počátkem 1914 vydal dvě čísla středoevropské grafické revue ''Graphische Edition''. Zabýval se rudolfínskou,
barokní a klasicistní grafikou, zpracovával počátky
grafiky ve středověkých kronikách. Knižně publikoval práce
''Moderní česká grafika'', ''Vincenc Morstadt a jeho pohledy staropražské'',
''Český rytec Václav Hollar'', ''Výbor obrazů Karla Škréty'',
''Exlibris Otakara Fialy'', ''Z neznámých dopisů malíře J. Čermáka''.
V dalších oborech na sebe upozornil jako redaktor ''Nového''
''velkého ilustrovaného slovníku naučného'' (1929–32), ''Obrazů''
''k české historii'', dvou ročníků ''Kulturního adresáře ČSR'' (1934,
1936) a ediční řady ''České kroniky'', zastavené nacisty. V mládí
uveřejnil teoretické příspěvky ''Estetické podmínky zahradního''
''města'', ''Muzea jako ústavy esteticko-výchovné''
a ''Příručka pro sběratele''. Sňatkem se Zdenou Baborovskou se stal spolumajitelem
Lebenhartovy tiskárny Gutenberg. Byl docentem Státní
knihovnické školy; po smrti J. Volfa (1937) se uvažovalo,
že povede školu i muzejní knihovnu, ale jeho národně demokratická
politická příslušnost to znemožnila. Ke konci života
byl funkcionářem Spolku českých bibliofilů.

'''L:''' OSND 2/1, s. 197; A. Dyk, Zemřel A. D., in: Zprávy Spolku českých
bibliofilů, 1957, č. 1, s. 1–3; J. Tichý, Za dr. A. D., in: ČNM 126, 1957,
s. 79; J. Vrchotka, Dějiny Knihovny Národního muzea, 1968, passim; Tomeš
1, s. 245.

'''P:''' LA PNP Praha (26 kartonů); ANM Praha (část osobní pozůstalosti).

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]

[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:Praha]]