Biografický slovník
DOOMS Jan Gaspar 6.3.1597-1675: Porovnání verzí
(DOOMS_Jan_Caspar_6.3.1597-1675) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Jan | + | | jméno = Jan Gaspar DOOMS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.3.1597 | | datum narození = 6.3.1597 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Antverpy (Belgie) |
| datum úmrtí = 1675 | | datum úmrtí = 1675 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DOOMS, Jan Gaspar''', ''* 6. 3. 1597 Antverpy (Belgie), † 1675 Praha, kreslíř, mědirytec'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel snad z rodiny antverpského malíře Gaspara D. Asi | ||
| + | už 1620 se usadil v Praze, kde 1651 získal se svým synem | ||
| + | měšťanské právo na Novém Městě. Po příchodu do Čech | ||
| + | nalezl jen minimální konkurenci, a stal se tak známým a vyhledávaným | ||
| + | rytcem kvalitních portrétů a figurálních námětů, | ||
| + | které nalézáme už v pražských tiscích 20. let 17. století. | ||
| + | Prvotinou mohl být portrét císaře, signovaný Gaspar Dooms | ||
| + | sculp. Pragae, pro ''Explanatio huius picturae auferibilitatem'' | ||
| + | ''Ferdinandi II.…'' od Michala Pěčky z Radostic (1621). | ||
| + | Patrně podle vlastních předloh vznikl cyklus jedenácti portrétů | ||
| + | českých světců pro spis ''Koruna česká, to jest Pěkné a nábožné'' | ||
| + | ''modlitby'' od Jana Ignáce Dlouhoveského z Dlouhé Vsi | ||
| + | (1673). Rytec D. pracoval také dle předloh Karla Škréty. | ||
| + | Pravděpodobně nejstarším dokladem této spolupráce se stala | ||
| + | polemická knížka Jana Jindřicha Proškovského ''Dioikésis hoc'' | ||
| + | ''est Moderamen differentiarum juris communis'' (1664) se vstupním | ||
| + | obrazem autora. K nejzdařilejším počinům této umělecké | ||
| + | dvojice lze zařadit svatovojtěšský cyklus 37 mědirytů pro knihu Matěje Benedikta Boleluckého z Hradiště ''Rosa'' ''Boemica sive Vita sancti Woytiechi'' (1668). D. se osvědčil též jako kreslíř, | ||
| + | jehož předlohy realizoval Gerhardt de Groos, např. portrét autora | ||
| + | Tomáše Pešiny z Čechorodu v díle ''Phosphorus septicornis'' | ||
| + | (1673). | ||
| + | |||
| + | Z D. signatury „sculpsit Kuttenbergae Gaspar Dooms“, která | ||
| + | byla otištěna na titulním frontispisu některých exemplářů | ||
| + | ''Zprávy o velikém triumfu ku poctivosti s. Františka Xaveria'' | ||
| + | od Francisca Natolia (1658), lze soudit, že nějaký čas D. trávil | ||
| + | také v Kutné Hoře. S ní udržoval kontakty už dříve, kupříkladu | ||
| + | jako rytec frontispisu s kutnohorským chrámem sv. | ||
| + | Barbory. Frontispis podle předlohy dosud neznámého kreslíře | ||
| + | Gregora Rolleho byl signován G. Dooms sculptor Pragae | ||
| + | 1638 a byl součástí publikace ''Předrahý poklad pokladnice'' | ||
| + | ''Českého království, to jest Přemilá … s. Barbora'' (1670). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' S. a Z. Kokoškovi, Matěje Benedikta Boleluckého Rosa Boemica, in: Bohuslav | ||
| + | Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference Památníku | ||
| + | národního písemnictví (ed. Z. Pokorná – M. Svatoš), 1992, s. 89n.; | ||
| + | M. Lazarová – M. Lukas, Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis | ||
| + | grafických pohledů 1, 2002, s. 102n.; Thieme – Becker 9, s. 462; Toman | ||
| + | 1, s. 171; V. Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie, 2001, s. 525; Voit, s. 218; | ||
| + | A. Wurzbach, Niederländisches Künstler-Lexikon 1, 1906 (reprint Amsterdam | ||
| + | 1974), s. 415. | ||
| + | |||
| + | Petr Voit | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1597]] | [[Kategorie:1597]] | ||
| + | [[Kategorie:Antverpy]] | ||
[[Kategorie:1675]] | [[Kategorie:1675]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 27. 1. 2017, 11:50
| Jan Gaspar DOOMS | |
 | |
| Narození | 6.3.1597 |
|---|---|
| Místo narození | Antverpy (Belgie) |
| Úmrtí | 1675 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45714 |
DOOMS, Jan Gaspar, * 6. 3. 1597 Antverpy (Belgie), † 1675 Praha, kreslíř, mědirytec
Pocházel snad z rodiny antverpského malíře Gaspara D. Asi už 1620 se usadil v Praze, kde 1651 získal se svým synem měšťanské právo na Novém Městě. Po příchodu do Čech nalezl jen minimální konkurenci, a stal se tak známým a vyhledávaným rytcem kvalitních portrétů a figurálních námětů, které nalézáme už v pražských tiscích 20. let 17. století. Prvotinou mohl být portrét císaře, signovaný Gaspar Dooms sculp. Pragae, pro Explanatio huius picturae auferibilitatem Ferdinandi II.… od Michala Pěčky z Radostic (1621). Patrně podle vlastních předloh vznikl cyklus jedenácti portrétů českých světců pro spis Koruna česká, to jest Pěkné a nábožné modlitby od Jana Ignáce Dlouhoveského z Dlouhé Vsi (1673). Rytec D. pracoval také dle předloh Karla Škréty. Pravděpodobně nejstarším dokladem této spolupráce se stala polemická knížka Jana Jindřicha Proškovského Dioikésis hoc est Moderamen differentiarum juris communis (1664) se vstupním obrazem autora. K nejzdařilejším počinům této umělecké dvojice lze zařadit svatovojtěšský cyklus 37 mědirytů pro knihu Matěje Benedikta Boleluckého z Hradiště Rosa Boemica sive Vita sancti Woytiechi (1668). D. se osvědčil též jako kreslíř, jehož předlohy realizoval Gerhardt de Groos, např. portrét autora Tomáše Pešiny z Čechorodu v díle Phosphorus septicornis (1673).
Z D. signatury „sculpsit Kuttenbergae Gaspar Dooms“, která byla otištěna na titulním frontispisu některých exemplářů Zprávy o velikém triumfu ku poctivosti s. Františka Xaveria od Francisca Natolia (1658), lze soudit, že nějaký čas D. trávil také v Kutné Hoře. S ní udržoval kontakty už dříve, kupříkladu jako rytec frontispisu s kutnohorským chrámem sv. Barbory. Frontispis podle předlohy dosud neznámého kreslíře Gregora Rolleho byl signován G. Dooms sculptor Pragae 1638 a byl součástí publikace Předrahý poklad pokladnice Českého království, to jest Přemilá … s. Barbora (1670).
L: S. a Z. Kokoškovi, Matěje Benedikta Boleluckého Rosa Boemica, in: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference Památníku národního písemnictví (ed. Z. Pokorná – M. Svatoš), 1992, s. 89n.; M. Lazarová – M. Lukas, Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů 1, 2002, s. 102n.; Thieme – Becker 9, s. 462; Toman 1, s. 171; V. Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie, 2001, s. 525; Voit, s. 218; A. Wurzbach, Niederländisches Künstler-Lexikon 1, 1906 (reprint Amsterdam 1974), s. 415.
Petr Voit
