DOSTÁL Josef 6.5.1891-13.4.1945: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Josef_6.5.1891-13.4.1945) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef DOSTÁL | | jméno = Josef DOSTÁL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dostal Josef portret.jpg |
| datum narození = 6.5.1891 | | datum narození = 6.5.1891 | ||
| místo narození = Tučín u Přerova | | místo narození = Tučín u Přerova | ||
| datum úmrtí = 13.4.1945 | | datum úmrtí = 13.4.1945 | ||
− | | místo úmrtí = Lipsko | + | | místo úmrtí = Lipsko (Německo) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 328 |
+ | }} | ||
+ | '''DOSTÁL, Josef''', ''* 6. 5. 1891 Tučín u Přerova, † 13. 4. 1945 Lipsko (Německo), důstojník'' | ||
+ | |||
+ | Studoval 1902–06 nižší gymnázium v Přerově, 1909 maturoval | ||
+ | na přerovské vyšší hospodářské škole a 1912 absolvoval | ||
+ | na hospodářském oddělení univerzity v Halle. Poté nastoupil | ||
+ | prezenční službu v rakousko-uherské armádě jako jednoroční | ||
+ | dobrovolník u 13. zeměbraneckého pluku v Olomouci. | ||
+ | Začal pak studovat zemědělské inženýrství na České vysoké | ||
+ | škole technické v Praze, ale po vypuknutí války odjel v říjnu | ||
+ | 1914 na ruskou frontu. V květnu 1915 padl do ruského zajetí. | ||
+ | Účastnil se zajatecké samosprávy a v únoru 1916 byl zařazen | ||
+ | do rezervy 1. československého střeleckého pluku, 8. 9. 1917 | ||
+ | přidělen ke 2. záložnímu pluku. V září 1918 byl jmenován | ||
+ | velitelem vozatajského oddílu a později velitelem hospodářské | ||
+ | správy 2. jezdeckého pluku. Do Československa se vrátil | ||
+ | v hodnosti kapitána 1920. Stal se vojákem z povolání a po absolvování | ||
+ | Ústředního jezdeckého učiliště v Hranicích sloužil | ||
+ | u 2. jezdeckého pluku v Olomouci. V září 1927 byl ustanoven | ||
+ | zástupcem velitele pluku. Absolvoval řadu kursů, přednášel | ||
+ | na velitelské škole v Praze. V létě 1930 se stal velitelem 4. jezdeckého | ||
+ | pluku v Klatovech. 1932–33 navštěvoval kurs pro | ||
+ | vyšší velitele v Praze. V říjnu 1935 převzal velení 1. jezdecké | ||
+ | brigády a od listopadu 1936 do března 1939 zastával funkci | ||
+ | přednosty I/2. oddělení Ministerstva národní obrany. 1937 | ||
+ | byl jmenován brigádním generálem. V době okupace se zapojil | ||
+ | do odbojové činnosti, podle svědectví generála A. Fišery | ||
+ | zastupoval div. gen. B. Všetičku v ilegální organizaci Obrana | ||
+ | národa. V dubnu 1943 byl zatčen, vězněn na Pankráci, | ||
+ | v Terezíně a Drážďanech; v září 1944 odsouzen k trestu smrti | ||
+ | a později popraven, podle jiného svědectví zastřelen při pokusu | ||
+ | o útěk. 1947 byl povýšen do hodnosti divizního generála | ||
+ | in memoriam. | ||
+ | |||
+ | S manželkou Miladou, roz. Cigánkovou (1904–1932), měl | ||
+ | dceru Miladu. D. ostatky byly uloženy v rodinné hrobce | ||
+ | v Brodku u Přerova. Rodný dům byl 1946 označen pamětní | ||
+ | deskou. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 60; | ||
+ | J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci republiky Československé | ||
+ | 1920–1938, 2006, s. 179; Divizní generál in memoriam Ing. J. D., in: Vojenské | ||
+ | rozhledy, 1996, č. 3, s. 160n.; anonym, Brig. generál ing. J. D., | ||
+ | in: Zprávičky z Tučína, 16/2007, s. 14–15 (též na http://www.tucin.cz/file). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/105895 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Tučín]] |
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Lipsko]] | [[Kategorie:Lipsko]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Dostal Josef pamatnik.jpg|Památník obětí poprav ze dne 13. 4. 1945 na hřbitově Ostfriedhof v Lipsku | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 3. 1. 2020, 11:26
Josef DOSTÁL | |
Narození | 6.5.1891 |
---|---|
Místo narození | Tučín u Přerova |
Úmrtí | 13.4.1945 |
Místo úmrtí | Lipsko (Německo) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 328 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136952 |
DOSTÁL, Josef, * 6. 5. 1891 Tučín u Přerova, † 13. 4. 1945 Lipsko (Německo), důstojník
Studoval 1902–06 nižší gymnázium v Přerově, 1909 maturoval na přerovské vyšší hospodářské škole a 1912 absolvoval na hospodářském oddělení univerzity v Halle. Poté nastoupil prezenční službu v rakousko-uherské armádě jako jednoroční dobrovolník u 13. zeměbraneckého pluku v Olomouci. Začal pak studovat zemědělské inženýrství na České vysoké škole technické v Praze, ale po vypuknutí války odjel v říjnu 1914 na ruskou frontu. V květnu 1915 padl do ruského zajetí. Účastnil se zajatecké samosprávy a v únoru 1916 byl zařazen do rezervy 1. československého střeleckého pluku, 8. 9. 1917 přidělen ke 2. záložnímu pluku. V září 1918 byl jmenován velitelem vozatajského oddílu a později velitelem hospodářské správy 2. jezdeckého pluku. Do Československa se vrátil v hodnosti kapitána 1920. Stal se vojákem z povolání a po absolvování Ústředního jezdeckého učiliště v Hranicích sloužil u 2. jezdeckého pluku v Olomouci. V září 1927 byl ustanoven zástupcem velitele pluku. Absolvoval řadu kursů, přednášel na velitelské škole v Praze. V létě 1930 se stal velitelem 4. jezdeckého pluku v Klatovech. 1932–33 navštěvoval kurs pro vyšší velitele v Praze. V říjnu 1935 převzal velení 1. jezdecké brigády a od listopadu 1936 do března 1939 zastával funkci přednosty I/2. oddělení Ministerstva národní obrany. 1937 byl jmenován brigádním generálem. V době okupace se zapojil do odbojové činnosti, podle svědectví generála A. Fišery zastupoval div. gen. B. Všetičku v ilegální organizaci Obrana národa. V dubnu 1943 byl zatčen, vězněn na Pankráci, v Terezíně a Drážďanech; v září 1944 odsouzen k trestu smrti a později popraven, podle jiného svědectví zastřelen při pokusu o útěk. 1947 byl povýšen do hodnosti divizního generála in memoriam.
S manželkou Miladou, roz. Cigánkovou (1904–1932), měl dceru Miladu. D. ostatky byly uloženy v rodinné hrobce v Brodku u Přerova. Rodný dům byl 1946 označen pamětní deskou.
L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 60; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci republiky Československé 1920–1938, 2006, s. 179; Divizní generál in memoriam Ing. J. D., in: Vojenské rozhledy, 1996, č. 3, s. 160n.; anonym, Brig. generál ing. J. D., in: Zprávičky z Tučína, 16/2007, s. 14–15 (též na http://www.tucin.cz/file).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera