DOSTÁL Rudolf 28.3.1885-27.8.1973: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Rudolf_28.3.1885-27.8.1973) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf DOSTÁL | | jméno = Rudolf DOSTÁL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dostal Rudolf.jpg |
| datum narození = 28.3.1885 | | datum narození = 28.3.1885 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Proruby u Rychnova nad Kněžnou |
| datum úmrtí = 27.8.1973 | | datum úmrtí = 27.8.1973 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
− | | povolání = 6- Botanik | + | | povolání = 6- Botanik<br />17- Veterinář |
− | 17- Veterinář | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 332-333 |
+ | }} | ||
+ | '''DOSTÁL, Rudolf''', ''* 28. 3. 1885 Proruby u Rychnova nad Kněžnou, † 27. 8. 1973 Brno, botanik, fyziolog, morfolog, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Byl nejmladším ze sedmi dětí. Studoval na gymnáziích | ||
+ | v Hradci Králové (1895–97), Praze v Žitné ulici (1897–1900) | ||
+ | a Rychnově nad Kněžnou (1900–03), kde 1903 maturoval. | ||
+ | Na pražské filozofické fakultě si zapsal přírodopis, matematiku | ||
+ | a fyziku. Zprvu pracoval v tamějším Geologickém ústavu. | ||
+ | Přešel do Ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin a stal se žákem | ||
+ | Bohumila Němce. Pod jeho vedením se věnoval experimentální | ||
+ | morfologii rostlin a publikoval první studie o růstových | ||
+ | korelacích, zejména na hrachu, které se staly tématem | ||
+ | i jeho disertační práce (''Korelační vztahy u klíčních rostlin'' | ||
+ | ''Papilionacei'', PhDr. 1908). Složil státní zkoušky z přírodopisu, | ||
+ | matematiky a fyziky a získal učitelskou aprobaci pro střední | ||
+ | školy. 1910–19 působil na reálkách a na reálných gymnáziích | ||
+ | v Praze (Karlín, Nové Město) a v Třeboni jako suplující | ||
+ | učitel a do 1921 jako profesor. Na filozofické fakultě se 1919 | ||
+ | habilitoval v oboru fyziologie rostlin se zvláštním zřetelem | ||
+ | k fyziologii růstu (spis ''O formativní činnosti reservních orgánů'' | ||
+ | ''rostlinných'', 1918). Byl 1920 potvrzen jako soukromý docent | ||
+ | a veniam docendi si přenesl z Prahy na Přírodovědeckou fakultu | ||
+ | MU. Na nově zřízené VŠZ v Brně byl 1919 jmenován honorovaným | ||
+ | docentem anatomie a fyziologie rostlin a od 1922 | ||
+ | suploval zemědělskou a speciální botaniku a morfologii rostlin. | ||
+ | Budoval Botanický ústav a botanickou zahradu na Vysoké | ||
+ | škole zvěrolékařské v Brně, kde přednášel všeobecnou a speciální | ||
+ | botaniku se zvláštním zřetelem k pícním, medicinálním | ||
+ | a jedovatým rostlinám. 1921 byl jmenován mimořádným | ||
+ | a 1927 řádným profesorem botaniky, 1929–31 zastával rektorský | ||
+ | úřad, který zahájil přednáškou ''Otázka o vnitřním vyměšování'' | ||
+ | ''u rostlin'' (před izolací prvních rostlinných hormonů | ||
+ | mluvil o existenci speciálních látek, které ovlivňují jednotlivé | ||
+ | orgány rostlin). | ||
+ | |||
+ | D. 1933 přešel na VŠZ, kde přednášel všeobecnou botaniku | ||
+ | a bakteriologii, vedl Botanický ústav a botanickou zahradu | ||
+ | a kde byl 1934 jmenován řádným profesorem všeobecné | ||
+ | a systematické botaniky. Za druhé světové války pokračoval | ||
+ | ve vědecké práci na stejném pracovišti, jež bylo v dubnu 1940 | ||
+ | vyhrazeno pro hospodářské potřeby Říše. 1945 obnovil ústav | ||
+ | a kromě všeobecné botaniky pro zemědělce a lesníky přednášel | ||
+ | speciální zemědělskou botaniku a bakteriologii. Od 1951 | ||
+ | byl vedoucím katedry biologie, později z ní vyčleněné katedry | ||
+ | botaniky a mikrobiologie na Agronomické fakultě VŠZ. | ||
+ | 1952 externě přednášel botaniku i na Vysoké škole veterinární | ||
+ | v Brně, tehdy včleněné do Veterinární fakulty VŠZ. Na fakultách | ||
+ | agronomické i zootechnické přednášel zemědělskou botaniku, | ||
+ | na lesnické lesnickou biologii. 1956 byl uvolněn z funkce | ||
+ | vedoucího katedry a 1957 ukončil trvalý pracovní poměr. | ||
+ | 1957/58 ho pověřila přednáškami Komenského univerzita | ||
+ | v Bratislavě. Od 1958 vědecky pracoval na VŠZ v Brně. | ||
+ | |||
+ | D. po růstových korelacích objevil mj. závislost tvorby přídatných | ||
+ | kořenů na rašení pupenů a příčiny sterility modelové | ||
+ | rostliny orseje v inhibičním vlivu listů na tvorbu plodů, rozpoznal | ||
+ | regulační úlohu kořenů. Kromě hrachu pracoval s krtičníkem | ||
+ | a čárovníkem. Proslavil českou vědu objevem rozmnožovacích | ||
+ | orgánů mořské řasy ''Caulerpa prolifera'', po kterých | ||
+ | generace botaniků marně pátraly. Od 30. let 20. století obohatil | ||
+ | vlastní experimentální bádání o využívání rostlinných | ||
+ | hormonů ke zjišťování korelačních vztahů mezi jednotlivými | ||
+ | orgány rostlin a objasnění jejich růstových jevů. Za německé | ||
+ | okupace zkoumal růstové a morfogenetické účinky hormonů, | ||
+ | vitaminů a jiných vzrůstových látek (svítiplyn) a jejich kombinaci | ||
+ | na stimulaci výnosů kulturních rostlin či používání | ||
+ | syntetických preparátů auxinové skupiny. Po 1945 se zaměřil | ||
+ | na morfogenetické a fotoperiodické pokusy s květinami a objevil | ||
+ | neznámou světelnou citlivost, nadále však věnoval pozornost | ||
+ | i otázce květních hormonů. Objasnil několik otázek | ||
+ | v oblastech hormonální podstaty opadu listů a morfogeneze | ||
+ | pupenů. Studoval růstové korelace na klíčních rostlinách hrachu | ||
+ | a lnu či dichaziální větvení šeříku a sympodiální větvení | ||
+ | lípy pod vlivem giberelinu-fytohormonu na bázi kyseliny | ||
+ | giberelové. 1921 se na studijní cestě seznámil s botanickými | ||
+ | ústavy a zahradami v Německu a v Nizozemsku, 1925–31 | ||
+ | absolvoval studijní pobyty v biologické stanici Villefranche-sur-Mer u Nice, kde studoval nebuněčné řasy. 1930 poznával botanické ústavy a výzkumné stanice ve Velké Británii a přednášel | ||
+ | o korelativní morfogenezi na V. mezinárodním botanickém | ||
+ | kongresu v Cambridge. | ||
+ | |||
+ | Výsledky originálních experimentálně fyziologických a morfogenetických | ||
+ | pokusů na rostlinách uložil do monografií | ||
+ | a do více než sta příspěvků v domácích i zahraničních odborných | ||
+ | periodikách. Zveřejnil mj. souhrnné dílo ''O celistvosti'' | ||
+ | ''rostlin'' (1959), které péčí prof. Thimanna vydala Harvardova | ||
+ | univerzita v USA (''On Integration in Plants'', 1967). Napsal příručky | ||
+ | botaniky pro zvěrolékaře (''Vegetabilní potraviny'', 1929), | ||
+ | agronomy (''Fyziologie rostlin'', 1957–62) i botaniky (''Zemědělská'' | ||
+ | ''botanika II. Fyziologie rostlin'', 1962, s D. Dykyjovou) a populárněvědecké | ||
+ | práce. | ||
+ | |||
+ | ČSAV udělila D. hodnost doktora věd (1955) a byl jejím | ||
+ | členem korespondentem. Přijal členství např. v KČSN, | ||
+ | ČAZ a ČSAZV, Československé botanické společnosti, | ||
+ | Československé biologické společnosti, Moravské přírodovědecké | ||
+ | společnosti v Brně, Německé botanické společnosti | ||
+ | v Berlíně a ve vědeckých radách několika výzkumných ústavů, | ||
+ | domácích i zahraničních společností. Byl vyznamenán Řádem | ||
+ | práce (1955) a Řádem republiky (1970). Oženil se 1911 | ||
+ | s Marií, roz. Váňovou, s níž vychoval dvě dcery. Byl pohřben | ||
+ | na brněnském Ústředním hřbitově. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' OSND 2/1, s. 226 (kde neúplný soupis díla); J. Šebánek, Harmonie | ||
+ | v rostlinách. O botanické škole R. D., 2004, s. 164–170 (se soupisem díla | ||
+ | a literatury); výběr: O korrelačním vztahu mezi systemem lodyžním a kořenovým, | ||
+ | 1912; Über die wachstumsregulierende Wirkung des Laubblattes, 1926; | ||
+ | Experimentální morfologie rostlin, 1930; Rostlinné hormony a jejich praktické | ||
+ | využití v zemědělství, 1940; Odlučování listů jako jev korelační, 1951. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' výběr: jb, PhDr. R. D. šedesátníkem, in: Posel z Podhoří 59, 1945, č. 14, | ||
+ | s. 2; J. Šebánek – J. Šikula, 70 let akademika R. D., in: Sborník Vysoké školy | ||
+ | zemědělské a lesnické fakulty v Brně, řada A, 1955, č. 1, s. 1–6; S. Prát, Akademik | ||
+ | R. D. sedmdesátníkem, in: Preslia 27, 1955, s. 315–319; J. Šebánek, | ||
+ | Některé pokusně morfologické rostlinné modely profesora R. D. Vybráno | ||
+ | z díla prof. R. D. k jeho nedožitým devadesátinám, 1975; týž, Brněnská botanická | ||
+ | škola experimentální biologie, in: Bulletin experimentální biologie | ||
+ | rostlin 11, 1997, s. 6–17. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Gymnázium Rychnov, inv. č. 261, | ||
+ | kart. 37 (maturitní protokoly); Archiv MZLU Brno, fond C Archiv Veterinární | ||
+ | a farmaceutické univerzity (osobní spis R. D.); Archiv Veterinární a farmaceutické | ||
+ | univerzity Brno, fond P 16 Prof. PhDr. et MVDr. h. c. R. D., | ||
+ | DrSc., 1919–1971 (s inventárním soupisem). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/26879 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Alena Mikovcová, Gustav Novotný | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
Řádka 22: | Řádka 147: | ||
[[Kategorie:1973]] | [[Kategorie:1973]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Dostal Rudolf hrob.jpg|Hrob Rudolfa Dostála na Ústředním hřbitově v Brně | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 3. 1. 2020, 11:49
Rudolf DOSTÁL | |
Narození | 28.3.1885 |
---|---|
Místo narození | Proruby u Rychnova nad Kněžnou |
Úmrtí | 27.8.1973 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
6- Botanik 17- Veterinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 332-333 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45742 |
DOSTÁL, Rudolf, * 28. 3. 1885 Proruby u Rychnova nad Kněžnou, † 27. 8. 1973 Brno, botanik, fyziolog, morfolog, pedagog, odborný spisovatel
Byl nejmladším ze sedmi dětí. Studoval na gymnáziích v Hradci Králové (1895–97), Praze v Žitné ulici (1897–1900) a Rychnově nad Kněžnou (1900–03), kde 1903 maturoval. Na pražské filozofické fakultě si zapsal přírodopis, matematiku a fyziku. Zprvu pracoval v tamějším Geologickém ústavu. Přešel do Ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin a stal se žákem Bohumila Němce. Pod jeho vedením se věnoval experimentální morfologii rostlin a publikoval první studie o růstových korelacích, zejména na hrachu, které se staly tématem i jeho disertační práce (Korelační vztahy u klíčních rostlin Papilionacei, PhDr. 1908). Složil státní zkoušky z přírodopisu, matematiky a fyziky a získal učitelskou aprobaci pro střední školy. 1910–19 působil na reálkách a na reálných gymnáziích v Praze (Karlín, Nové Město) a v Třeboni jako suplující učitel a do 1921 jako profesor. Na filozofické fakultě se 1919 habilitoval v oboru fyziologie rostlin se zvláštním zřetelem k fyziologii růstu (spis O formativní činnosti reservních orgánů rostlinných, 1918). Byl 1920 potvrzen jako soukromý docent a veniam docendi si přenesl z Prahy na Přírodovědeckou fakultu MU. Na nově zřízené VŠZ v Brně byl 1919 jmenován honorovaným docentem anatomie a fyziologie rostlin a od 1922 suploval zemědělskou a speciální botaniku a morfologii rostlin. Budoval Botanický ústav a botanickou zahradu na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně, kde přednášel všeobecnou a speciální botaniku se zvláštním zřetelem k pícním, medicinálním a jedovatým rostlinám. 1921 byl jmenován mimořádným a 1927 řádným profesorem botaniky, 1929–31 zastával rektorský úřad, který zahájil přednáškou Otázka o vnitřním vyměšování u rostlin (před izolací prvních rostlinných hormonů mluvil o existenci speciálních látek, které ovlivňují jednotlivé orgány rostlin).
D. 1933 přešel na VŠZ, kde přednášel všeobecnou botaniku a bakteriologii, vedl Botanický ústav a botanickou zahradu a kde byl 1934 jmenován řádným profesorem všeobecné a systematické botaniky. Za druhé světové války pokračoval ve vědecké práci na stejném pracovišti, jež bylo v dubnu 1940 vyhrazeno pro hospodářské potřeby Říše. 1945 obnovil ústav a kromě všeobecné botaniky pro zemědělce a lesníky přednášel speciální zemědělskou botaniku a bakteriologii. Od 1951 byl vedoucím katedry biologie, později z ní vyčleněné katedry botaniky a mikrobiologie na Agronomické fakultě VŠZ. 1952 externě přednášel botaniku i na Vysoké škole veterinární v Brně, tehdy včleněné do Veterinární fakulty VŠZ. Na fakultách agronomické i zootechnické přednášel zemědělskou botaniku, na lesnické lesnickou biologii. 1956 byl uvolněn z funkce vedoucího katedry a 1957 ukončil trvalý pracovní poměr. 1957/58 ho pověřila přednáškami Komenského univerzita v Bratislavě. Od 1958 vědecky pracoval na VŠZ v Brně.
D. po růstových korelacích objevil mj. závislost tvorby přídatných kořenů na rašení pupenů a příčiny sterility modelové rostliny orseje v inhibičním vlivu listů na tvorbu plodů, rozpoznal regulační úlohu kořenů. Kromě hrachu pracoval s krtičníkem a čárovníkem. Proslavil českou vědu objevem rozmnožovacích orgánů mořské řasy Caulerpa prolifera, po kterých generace botaniků marně pátraly. Od 30. let 20. století obohatil vlastní experimentální bádání o využívání rostlinných hormonů ke zjišťování korelačních vztahů mezi jednotlivými orgány rostlin a objasnění jejich růstových jevů. Za německé okupace zkoumal růstové a morfogenetické účinky hormonů, vitaminů a jiných vzrůstových látek (svítiplyn) a jejich kombinaci na stimulaci výnosů kulturních rostlin či používání syntetických preparátů auxinové skupiny. Po 1945 se zaměřil na morfogenetické a fotoperiodické pokusy s květinami a objevil neznámou světelnou citlivost, nadále však věnoval pozornost i otázce květních hormonů. Objasnil několik otázek v oblastech hormonální podstaty opadu listů a morfogeneze pupenů. Studoval růstové korelace na klíčních rostlinách hrachu a lnu či dichaziální větvení šeříku a sympodiální větvení lípy pod vlivem giberelinu-fytohormonu na bázi kyseliny giberelové. 1921 se na studijní cestě seznámil s botanickými ústavy a zahradami v Německu a v Nizozemsku, 1925–31 absolvoval studijní pobyty v biologické stanici Villefranche-sur-Mer u Nice, kde studoval nebuněčné řasy. 1930 poznával botanické ústavy a výzkumné stanice ve Velké Británii a přednášel o korelativní morfogenezi na V. mezinárodním botanickém kongresu v Cambridge.
Výsledky originálních experimentálně fyziologických a morfogenetických pokusů na rostlinách uložil do monografií a do více než sta příspěvků v domácích i zahraničních odborných periodikách. Zveřejnil mj. souhrnné dílo O celistvosti rostlin (1959), které péčí prof. Thimanna vydala Harvardova univerzita v USA (On Integration in Plants, 1967). Napsal příručky botaniky pro zvěrolékaře (Vegetabilní potraviny, 1929), agronomy (Fyziologie rostlin, 1957–62) i botaniky (Zemědělská botanika II. Fyziologie rostlin, 1962, s D. Dykyjovou) a populárněvědecké práce.
ČSAV udělila D. hodnost doktora věd (1955) a byl jejím členem korespondentem. Přijal členství např. v KČSN, ČAZ a ČSAZV, Československé botanické společnosti, Československé biologické společnosti, Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, Německé botanické společnosti v Berlíně a ve vědeckých radách několika výzkumných ústavů, domácích i zahraničních společností. Byl vyznamenán Řádem práce (1955) a Řádem republiky (1970). Oženil se 1911 s Marií, roz. Váňovou, s níž vychoval dvě dcery. Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.
D: OSND 2/1, s. 226 (kde neúplný soupis díla); J. Šebánek, Harmonie v rostlinách. O botanické škole R. D., 2004, s. 164–170 (se soupisem díla a literatury); výběr: O korrelačním vztahu mezi systemem lodyžním a kořenovým, 1912; Über die wachstumsregulierende Wirkung des Laubblattes, 1926; Experimentální morfologie rostlin, 1930; Rostlinné hormony a jejich praktické využití v zemědělství, 1940; Odlučování listů jako jev korelační, 1951.
L: výběr: jb, PhDr. R. D. šedesátníkem, in: Posel z Podhoří 59, 1945, č. 14, s. 2; J. Šebánek – J. Šikula, 70 let akademika R. D., in: Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické fakulty v Brně, řada A, 1955, č. 1, s. 1–6; S. Prát, Akademik R. D. sedmdesátníkem, in: Preslia 27, 1955, s. 315–319; J. Šebánek, Některé pokusně morfologické rostlinné modely profesora R. D. Vybráno z díla prof. R. D. k jeho nedožitým devadesátinám, 1975; týž, Brněnská botanická škola experimentální biologie, in: Bulletin experimentální biologie rostlin 11, 1997, s. 6–17.
P: SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Gymnázium Rychnov, inv. č. 261, kart. 37 (maturitní protokoly); Archiv MZLU Brno, fond C Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity (osobní spis R. D.); Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, fond P 16 Prof. PhDr. et MVDr. h. c. R. D., DrSc., 1919–1971 (s inventárním soupisem).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alena Mikovcová, Gustav Novotný