DOUDA František 23.10.1908-15.1.1990: Porovnání verzí
(DOUDA_František_23.10.1908-15.1.1990) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.10.1908 | | datum narození = 23.10.1908 | ||
− | | místo narození = Lhota Samoty o. | + | | místo narození = Lhota Samoty (č. o. Planá nad Lužnicí) u Tábora |
| datum úmrtí = 15.1.1990 | | datum úmrtí = 15.1.1990 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOUDA, František''', ''* 23. 10. 1908 Lhota Samoty (č. o. Planá nad Lužnicí) u Tábora, † 15. 1. 1990 Praha, atletický reprezentant'' | ||
+ | |||
+ | Prožíval mládí v lesích nedaleko Tábora. Začínal jako samouk | ||
+ | s vlastnoručně zhotoveným oštěpem a diskem, teprve v kvartě | ||
+ | táborské reálky 1925 poznal skutečné vrhačské náčiní. Při náhodné | ||
+ | návštěvě atletických závodů v Táboře překonal dorostenecký | ||
+ | rekord. O rok později zvítězil v pěti disciplínách (včetně | ||
+ | skoku do dálky a výšky) na středoškolských hrách v Českých | ||
+ | Budějovicích. | ||
+ | |||
+ | Po maturitě 1927 odešel do Prahy a pracoval jako poštovní | ||
+ | úředník. Vstoupil mezi atlety Slavie, kde se jeho tréninku ujal | ||
+ | úspěšný vrhač z počátku 20. století M. Šustera. D. záhy překonal | ||
+ | hranici 14 metrů ve vrhu koulí a na řadu let se stal předním | ||
+ | československým koulařem. Podobných úspěchů dosahoval | ||
+ | v hodu diskem, i když mu v dalším rozvoji vadil zraněný | ||
+ | loket. | ||
+ | |||
+ | Na OH 1928 v Amsterodamu neprošel kvalifikací ve vrhu | ||
+ | koulí a v hodu diskem. 1931 překonal výkonem 16,04 m oficiální | ||
+ | světový rekord v kouli. Zdálo se, že nedostatek peněz | ||
+ | zabrání D. v cestě na OH 1932 v Los Angeles, ale tuto překážku | ||
+ | překonal pomocí dobrovolné sbírky mezi poštovními | ||
+ | zaměstnanci. Sponzorům se odvděčil ziskem bronzové medaile | ||
+ | ve vrhu koulí, a to přes obnovené zranění lokte. Pouhých 6 cm | ||
+ | ho dělilo od olympijského stříbra (v soutěži diskařů obsadil | ||
+ | 14. místo). 1932 vytvořil nový světový koulařský rekord – | ||
+ | 16,20 m, v Československu byl D. výkon překonán až 1951. | ||
+ | Třetí místo obsadil ve vrhu koulí na prvním ME 1934 (Turín) | ||
+ | a ve stejné disciplíně skončil jako sedmý na OH 1936 (Berlín). | ||
+ | Závodní dráhu zakončil 1941. Během kariéry získal 18 titulů | ||
+ | mistra republiky v kouli a disku a v období 1927–37 startoval | ||
+ | v pětadvaceti mezistátních utkáních. | ||
+ | |||
+ | Krátkou dobu se věnoval výchově mládeže ve Slávii, ale později se vzdaloval působení ve sportu. Své zkušenosti popsal | ||
+ | v knize ''Lehká atletika pro mládež'' (1954). Věnoval se svému | ||
+ | povolání a ve dvaapadesáti letech dokončil studium oboru | ||
+ | sdělovací techniky na elektrotechnické fakultě ČVUT. Až do | ||
+ | odchodu do důchodu pracoval na ministerstvu spojů (resp. | ||
+ | dopravy a spojů a po reorganizaci rezortu na Ústřední správě | ||
+ | spojů). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Lehká atletika pro mládež, 1954 (člen autorského kolektivu). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ČBS, s. 253; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 158; ETK 1/1, | ||
+ | s. 159; ETK 2/1, s. 129; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, | ||
+ | 1999, s. 89n.; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 31–32; | ||
+ | A. Janecký, Slavné postavy naší atletiky, 1946, s. 387–392; Olympijská | ||
+ | medaile z Los Angeles, in: A. Janecký a kol., Zlatá kniha atletiky, 1978, | ||
+ | s. 56–59; A. Kuchen a kol., Atletika, encyklopédia, Bratislava 1985, s. 56; | ||
+ | V. Zápotocký, Úsměvy šampiónů, 1998; G. Vlk, Proč se Jandera zlobí na | ||
+ | D., in: Československý sport 17. 9. 1955; (sine), Sobecká gratulace F. D., | ||
+ | in: tamtéž 23. 10. 1958; O. Mašek, Nikdy nic na polovic, in: tamtéž 4. 6. | ||
+ | 1960; týž, S D. „nedokončená“, in: tamtéž 19. 10. 1973; týž, Dokončená | ||
+ | (zatím...), in: tamtéž 22. 10. 1973; O.M. (= týž), D. sedmdesát, in: tamtéž | ||
+ | 21. 10. 1978; P. Kovář, Koulař hledal svůj kruh, in: Lidová demokracie | ||
+ | 21. 10. 1983; (sine), D. pětasedmdesátka, in: Československý sport 22. 10. | ||
+ | 1983; Č. Kohlmann, Pošťáci nasbírali na medaili, in: tamtéž 19. 12. 1986; | ||
+ | týž, Dobyvatel první atletické medaile, in: tamtéž 21. 10. 1988; týž, Mistr | ||
+ | rostl za stodolou, in: Sport 15. 5. 1992; nekrology: Za F. D. Takový charakter!, | ||
+ | in: Československý sport 17. 1. 1990; (tob), Navždy bude první, | ||
+ | in: Lidová demokracie 18. 1. 1990; čk, Za F. D., in: Atletika 42, 1990, | ||
+ | č. 3, s. 5; Odešel klasik, in: Československý sport 9. 2. 1990. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Lhota Samoty]] |
[[Kategorie:1990]] | [[Kategorie:1990]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 7. 2. 2017, 20:04
František DOUDA | |
Narození | 23.10.1908 |
---|---|
Místo narození | Lhota Samoty (č. o. Planá nad Lužnicí) u Tábora |
Úmrtí | 15.1.1990 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45771 |
DOUDA, František, * 23. 10. 1908 Lhota Samoty (č. o. Planá nad Lužnicí) u Tábora, † 15. 1. 1990 Praha, atletický reprezentant
Prožíval mládí v lesích nedaleko Tábora. Začínal jako samouk s vlastnoručně zhotoveným oštěpem a diskem, teprve v kvartě táborské reálky 1925 poznal skutečné vrhačské náčiní. Při náhodné návštěvě atletických závodů v Táboře překonal dorostenecký rekord. O rok později zvítězil v pěti disciplínách (včetně skoku do dálky a výšky) na středoškolských hrách v Českých Budějovicích.
Po maturitě 1927 odešel do Prahy a pracoval jako poštovní úředník. Vstoupil mezi atlety Slavie, kde se jeho tréninku ujal úspěšný vrhač z počátku 20. století M. Šustera. D. záhy překonal hranici 14 metrů ve vrhu koulí a na řadu let se stal předním československým koulařem. Podobných úspěchů dosahoval v hodu diskem, i když mu v dalším rozvoji vadil zraněný loket.
Na OH 1928 v Amsterodamu neprošel kvalifikací ve vrhu koulí a v hodu diskem. 1931 překonal výkonem 16,04 m oficiální světový rekord v kouli. Zdálo se, že nedostatek peněz zabrání D. v cestě na OH 1932 v Los Angeles, ale tuto překážku překonal pomocí dobrovolné sbírky mezi poštovními zaměstnanci. Sponzorům se odvděčil ziskem bronzové medaile ve vrhu koulí, a to přes obnovené zranění lokte. Pouhých 6 cm ho dělilo od olympijského stříbra (v soutěži diskařů obsadil 14. místo). 1932 vytvořil nový světový koulařský rekord – 16,20 m, v Československu byl D. výkon překonán až 1951. Třetí místo obsadil ve vrhu koulí na prvním ME 1934 (Turín) a ve stejné disciplíně skončil jako sedmý na OH 1936 (Berlín). Závodní dráhu zakončil 1941. Během kariéry získal 18 titulů mistra republiky v kouli a disku a v období 1927–37 startoval v pětadvaceti mezistátních utkáních.
Krátkou dobu se věnoval výchově mládeže ve Slávii, ale později se vzdaloval působení ve sportu. Své zkušenosti popsal v knize Lehká atletika pro mládež (1954). Věnoval se svému povolání a ve dvaapadesáti letech dokončil studium oboru sdělovací techniky na elektrotechnické fakultě ČVUT. Až do odchodu do důchodu pracoval na ministerstvu spojů (resp. dopravy a spojů a po reorganizaci rezortu na Ústřední správě spojů).
D: Lehká atletika pro mládež, 1954 (člen autorského kolektivu).
L: ČBS, s. 253; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 158; ETK 1/1, s. 159; ETK 2/1, s. 129; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 89n.; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 31–32; A. Janecký, Slavné postavy naší atletiky, 1946, s. 387–392; Olympijská medaile z Los Angeles, in: A. Janecký a kol., Zlatá kniha atletiky, 1978, s. 56–59; A. Kuchen a kol., Atletika, encyklopédia, Bratislava 1985, s. 56; V. Zápotocký, Úsměvy šampiónů, 1998; G. Vlk, Proč se Jandera zlobí na D., in: Československý sport 17. 9. 1955; (sine), Sobecká gratulace F. D., in: tamtéž 23. 10. 1958; O. Mašek, Nikdy nic na polovic, in: tamtéž 4. 6. 1960; týž, S D. „nedokončená“, in: tamtéž 19. 10. 1973; týž, Dokončená (zatím...), in: tamtéž 22. 10. 1973; O.M. (= týž), D. sedmdesát, in: tamtéž 21. 10. 1978; P. Kovář, Koulař hledal svůj kruh, in: Lidová demokracie 21. 10. 1983; (sine), D. pětasedmdesátka, in: Československý sport 22. 10. 1983; Č. Kohlmann, Pošťáci nasbírali na medaili, in: tamtéž 19. 12. 1986; týž, Dobyvatel první atletické medaile, in: tamtéž 21. 10. 1988; týž, Mistr rostl za stodolou, in: Sport 15. 5. 1992; nekrology: Za F. D. Takový charakter!, in: Československý sport 17. 1. 1990; (tob), Navždy bude první, in: Lidová demokracie 18. 1. 1990; čk, Za F. D., in: Atletika 42, 1990, č. 3, s. 5; Odešel klasik, in: Československý sport 9. 2. 1990.
Miloslav Martínek