Biografický slovník
DOUFALÍK Alois 26.9.1839-3.7.1918: Porovnání verzí
(DOUFALÍK_Alois_26.9.1839-3.7.1918) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.9.1839 | | datum narození = 26.9.1839 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Rudice u Uherského Brodu |
| datum úmrtí = 3.7.1918 | | datum úmrtí = 3.7.1918 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Strání u Uherského Brodu |
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | | povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DOUFALÍK, Alois''', ''* 26. 9. 1839 Rudice u Uherského Brodu, † 3. 7. 1918 Strání u Uherského Brodu, pedagog, sběratel lidových písní'' | ||
| + | |||
| + | Po absolvování učitelského ústavu v Brně působil na obecných | ||
| + | školách, od 1861 v Hradčovicích u Uherského Hradiště jako | ||
| + | podučitel, pak sedm let v Březové pod Lopeníkem (od 1864) | ||
| + | a ve Strání, kde byl od 1871 do odchodu do důchodu 1889 | ||
| + | nadučitelem. Za studií ho ke sběru lidových písní podnítil | ||
| + | F. Sušil. Úzce spolupracoval s F. Bartošem, pro jeho ''Dialektický'' | ||
| + | ''slovník moravský'' (1906) dodal rozsáhlý materiál zejména | ||
| + | z Březové a Strání. D. získal dobré hudební vzdělání, hrál na | ||
| + | varhany, harmonizoval, měl vlastní klavír – v té době na uherskobrodském | ||
| + | venkově zřejmě jediný. Schopnost správně zaznamenat lidové písně jej dovedla mezi blízké spolupracovníky | ||
| + | L. Janáčka, s nímž pracoval v rámci sběratelské akce Das | ||
| + | Volkslied in Österreich, která probíhala od 1904 do konce | ||
| + | první světové války. Tuto činnost organizoval Pracovní výbor | ||
| + | pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, jehož předsedou | ||
| + | byl L. Janáček. | ||
| + | |||
| + | D. zápisy využil F. Bartoš ve své druhé a třetí písňové sbírce | ||
| + | (''Národní písně moravské v nově nasbírané'', 1889 [33 písní] | ||
| + | a ''Národní písně moravské v nově nasbírané'', 1899–1901 [125 | ||
| + | písní]), které připravil ve spolupráci s L. Janáčkem. Díky D. | ||
| + | byla oblast Moravských Kopanic a moravsko-slovenského pomezí | ||
| + | v základních edicích moravských lidových písní spolehlivě zastoupena, třebaže zásluhy samotného sběratele se | ||
| + | v tomto kontextu ztrácely. Další D. záznamy byly uloženy | ||
| + | v Národopisném muzeu v Praze, opisy se staly součástí sbírek | ||
| + | Etnologického ústavu AV ČR v Brně, ojedinělé zápisy lze najít | ||
| + | v korespondenci v pozůstalosti F. Bartoše v Moravském zemském | ||
| + | archivu v Brně. D. zápisy pečlivě zpracovával zvláště | ||
| + | z hlediska dialektologického. Z korespondence vyplynulo, že | ||
| + | sběratel zaslal Janáčkovi nejen písně, které zaznamenal v dospělosti, ale i ty, které znal z dětství (uváděl z roku 1847). D. | ||
| + | přispěl také do studie F. Pospíšila ''Mečový (zbrojný) tanec na'' | ||
| + | ''slovanské půdě'' (in: ''Národopisný věstník českoslovanský'' 6, 1911, | ||
| + | s. 25–56) a do časopisu ''Obzor'' napsal článek o masopustním | ||
| + | mečovém tanci, který měl možnost dobře poznat zejména | ||
| + | v obci Strání. Je autorem divadelní hry se zpěvy ''Lesní panny'' | ||
| + | ''z Javořiny'' (1909), v níž hudební složku tvoří jeho zápisy lidových | ||
| + | písní. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 260; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami | ||
| + | Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, díl 2, 1983, | ||
| + | s. 30–31; lk, Paměti učitele D., in: Rozhlas 48, 31. 8.–6. 9. 1981, č. 36, | ||
| + | s. 12; S. Bimka, A. D., sběratel lidových písní. Příspěvek k folkloristice | ||
| + | a dějinám učitelstva z moravsko-slovenského pomezí, in: Studia Comeniana | ||
| + | et historica 1, 1971, č. 1, s. 83–102; L. Kunz, Březované, in: tamtéž 14, | ||
| + | 1984, č. 27, s. 70–116. | ||
| + | |||
| + | Marta Toncrová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| − | [[Kategorie:79- Sběratel nebo | + | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]] |
[[Kategorie:1839]] | [[Kategorie:1839]] | ||
| + | [[Kategorie:Rudice]] | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
| + | [[Kategorie:Strání]] | ||
Verze z 7. 2. 2017, 20:15
| Alois DOUFALÍK | |
 | |
| Narození | 26.9.1839 |
|---|---|
| Místo narození | Rudice u Uherského Brodu |
| Úmrtí | 3.7.1918 |
| Místo úmrtí | Strání u Uherského Brodu |
| Povolání | 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74915 |
DOUFALÍK, Alois, * 26. 9. 1839 Rudice u Uherského Brodu, † 3. 7. 1918 Strání u Uherského Brodu, pedagog, sběratel lidových písní
Po absolvování učitelského ústavu v Brně působil na obecných školách, od 1861 v Hradčovicích u Uherského Hradiště jako podučitel, pak sedm let v Březové pod Lopeníkem (od 1864) a ve Strání, kde byl od 1871 do odchodu do důchodu 1889 nadučitelem. Za studií ho ke sběru lidových písní podnítil F. Sušil. Úzce spolupracoval s F. Bartošem, pro jeho Dialektický slovník moravský (1906) dodal rozsáhlý materiál zejména z Březové a Strání. D. získal dobré hudební vzdělání, hrál na varhany, harmonizoval, měl vlastní klavír – v té době na uherskobrodském venkově zřejmě jediný. Schopnost správně zaznamenat lidové písně jej dovedla mezi blízké spolupracovníky L. Janáčka, s nímž pracoval v rámci sběratelské akce Das Volkslied in Österreich, která probíhala od 1904 do konce první světové války. Tuto činnost organizoval Pracovní výbor pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, jehož předsedou byl L. Janáček.
D. zápisy využil F. Bartoš ve své druhé a třetí písňové sbírce (Národní písně moravské v nově nasbírané, 1889 [33 písní] a Národní písně moravské v nově nasbírané, 1899–1901 [125 písní]), které připravil ve spolupráci s L. Janáčkem. Díky D. byla oblast Moravských Kopanic a moravsko-slovenského pomezí v základních edicích moravských lidových písní spolehlivě zastoupena, třebaže zásluhy samotného sběratele se v tomto kontextu ztrácely. Další D. záznamy byly uloženy v Národopisném muzeu v Praze, opisy se staly součástí sbírek Etnologického ústavu AV ČR v Brně, ojedinělé zápisy lze najít v korespondenci v pozůstalosti F. Bartoše v Moravském zemském archivu v Brně. D. zápisy pečlivě zpracovával zvláště z hlediska dialektologického. Z korespondence vyplynulo, že sběratel zaslal Janáčkovi nejen písně, které zaznamenal v dospělosti, ale i ty, které znal z dětství (uváděl z roku 1847). D. přispěl také do studie F. Pospíšila Mečový (zbrojný) tanec na slovanské půdě (in: Národopisný věstník českoslovanský 6, 1911, s. 25–56) a do časopisu Obzor napsal článek o masopustním mečovém tanci, který měl možnost dobře poznat zejména v obci Strání. Je autorem divadelní hry se zpěvy Lesní panny z Javořiny (1909), v níž hudební složku tvoří jeho zápisy lidových písní.
L: HS 1, s. 260; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, díl 2, 1983, s. 30–31; lk, Paměti učitele D., in: Rozhlas 48, 31. 8.–6. 9. 1981, č. 36, s. 12; S. Bimka, A. D., sběratel lidových písní. Příspěvek k folkloristice a dějinám učitelstva z moravsko-slovenského pomezí, in: Studia Comeniana et historica 1, 1971, č. 1, s. 83–102; L. Kunz, Březované, in: tamtéž 14, 1984, č. 27, s. 70–116.
Marta Toncrová
