Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DRAPALA Richard 20.8.1892-27.5.1948

{{Infobox - osoba
| jméno = Richard DRAPALA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.8.1892
| místo narození = Ostrava
| datum úmrtí = 27.5.1948
| místo úmrtí =  Bonn (Německo)
| povolání = 53- Historik<br />68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 360
}}
'''DRAPALA, Richard''', ''* 20. 8. 1892 Ostrava, † 27. 5. 1948 Bonn (Německo), historik, archivář, žurnalista''

Byl synem úředníka Severní dráhy Eduarda D. a Terezie, roz.
Švejdové. 1912 maturoval na obchodní akademii ve Vídni.
Po návratu do Moravské Ostravy pracoval v Uměleckoprůmyslovém
muzeu Ostravsko-karvinského revíru, kde byl pověřen
vedením nově zřizovaného archivu. Usiloval o předání nejstarších
městských písemností do muzea a budoval knihovnu.

Během první světové války bojoval na ruské frontě jako důstojník jezdectva. V Přerově 1918 uzavřel sňatek s Josefínou Pivnou z Kojetína a spolu vychovali dvě děti. Po návratu do
Ostravy se stal zástupcem ředitele muzea. Archiv z muzea
vyčlenil a osamostatnil jako městský archiv. Prvním městským
archivářem byl však jmenován 1923 profesor a historicko-vlastivědný
pracovník A. Adamus a D. musel muzeum opustit.

D. vystřídal několik zaměstnání. 1924–28 pracoval jako úředník
ve Vítkovických železárnách a podílel se na oslavách stého
výročí jejich založení. 1927–28 působil u strojírenské firmy
Siemens-Schuckert ve Vídni. Patrně do 1936 se živil jako
nezávislý historik, pak jako novinář v denících ''Neues Tagblatt''
(do 1938) a ''Mährisch-schlesische Landeszeitung'' (do 1945). Po
vzniku protektorátu se stal členem rady pro městský archiv
a muzeum, kronikářem Moravské Ostravy, referentem pro
německou agendu vědecké knihovny, spolupracovníkem propagační kanceláře pro městský archiv a muzeum. Bez oficiálního jmenování vykonával až do nástupu J. Klitznera (1942)
funkci ředitele městského archivu. Preferoval zaměření archivu
na oblast průmyslového podnikání, v němž měly být shromážděny dokumenty k historii průmyslových závodů a dolů.
Toho dosáhl 1940, kdy vládní komisař Moravské Ostravy
E. Beier založil při archivu a muzeu Archiv für Bergbau- und
Industriegeschichte im Ostrauer Kreis (Archiv pro dějiny průmyslu
a dolování na Ostravsku) a D. jmenoval ředitelem.
1942 dostal k dispozici uvolněnou budovu chlapecké školy ve
Vítkovicích, kam přestěhoval archiv a založil Bergbau- und
Industrie Museum (Hornické a průmyslové muzeum). Do
muzea soustředil exponáty z Vítkovických železáren, z hornického
muzea revírního báňského úřadu a paleontologickou
sbírku V. Šusty z muzea městského. Před příchodem Rudé armády
ukryl exponáty na zámku v Paskově, odkud však zmizely.
V dubnu 1945 uprchl do Německa. Usadil se ve Wedtlenstedtu
poblíž Braunschweigu. Věnoval se dějinám hornictví.
Byl pohřben v Bonnu, v městské čtvrti Beuel.

D. patřil k nejvýznamnějším historickovlastivědným pracovníkům
Ostravska. Nashromáždil množství cenných dokumentů
k dějinám průmyslu a hornictví na severní Moravě a ve
Slezsku. V publikační činnosti zdůrazňoval historickou roli
německého živlu v regionu, jeho pozdější práce poznamenaly
antisemitismus a nacionální socialismus.

'''D:''' Sagen und Geschichten aus der Kohlenheimat, 1925; Die Entdeckung
der Steinkohle zu Schles. Ostrau, 1927; Geschichte der Stadt Mährisch
Ostrau, 1932; F. X. Riepl, der Industriepionier des Ostrau-Karwiner Revieres,
Troppau – Leipzig 1932; Geschichte der Kirche und Pfarre St. Wenzel
in Mähr. Ostrau, 1933; Juden in Ostrau, 1939; Führer durch Mähr.
Ostrau und Umgebung, 1941; Wie der Gedanke zur Erbauung des
Witkowitzer Eisenwerkes entstand, 1943.

'''L:''' R. D. 50 Jahre, in: Nordmährerland, 1942, s. 305–306; A. Suldovský
a kol., 50 let Archivu města Ostravy, in: Ostrava, sborník příspěvků k dějinám
a výstavbě města 6, 1973, s. 9–68; Slezsko 7, 1996, s. 23–24; B.
Przybylová – J. Šerka, 75 let Archivu města Ostravy, 1998, passim; J. Hoffmannová
– J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000,
s. 148–149.

'''P:''' Archiv města Ostravy, D. sbírka (rukopisy prací, dokumenty, výpisky
a kopie dokumentů k dějinám průmyslu na Ostravsku); tamtéž fond Národní
výbor města Ostravy (osobní spisy R. D.).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/271689 Bibliografie dějin Českých zemí]


Jozef Šerka

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Ostrava]]
[[Kategorie:1948]]
[[Kategorie:Bonn]]