Biografický slovník
DROŽ Karel 22.8.1858-24.12.1928: Porovnání verzí
(DROŽ_Karel_22.8.1858-24.12.1928) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.8.1858 | | datum narození = 22.8.1858 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Uhlířské Janovice u Kutné Hory |
| datum úmrtí = 24.12.1928 | | datum úmrtí = 24.12.1928 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DROŽ, Karel''', ''* 22. 8. 1858 Uhlířské Janovice u Kutné Hory, † 24. 12. 1928 Praha, cestovatel, spisovatel, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Absolvoval kutnohorskou reálku a učitelský ústav v Jičíně. | ||
| + | Krátce učil v Chotěboři, od 1882 byl vyslán Ústřední maticí | ||
| + | školskou jako řídící učitel do Duchcova. Škola tam byla teprve | ||
| + | zřizována a o její otevření 1882 se vedle D. významně zasloužil | ||
| + | i inženýr J. Bydžovský. Zapsalo se do ní více než 350 žáků | ||
| + | z rodin českých horníků. D. se záhy postavil do čela protigermanizačního | ||
| + | úsilí v regionu a od května 1883 vedl i místní | ||
| + | spolek Budeč Rudohorská, záhy však byl odvolán a 1884–87 | ||
| + | učil v Dobřanech u Plzně, pak rok v Oseku u Duchcova a od | ||
| + | 1888 trvale na měšťanské škole v Plzni. Při záplavách oseckých | ||
| + | dolů (1888) organizoval pomoc rodinám postižených horníků. Po vzniku ČSR byl povýšen do funkce inspektora měšťanských | ||
| + | škol na Podkarpatské Rusi, vzhledem k jeho jazykovým znalostem především škol rumunských. Od 1921 | ||
| + | krátce redigoval časopis ''Podkarpatská Rus''. Poslední léta života | ||
| + | trávil na odpočinku v Praze, kde i zemřel na následky dopravní | ||
| + | nehody. | ||
| + | |||
| + | Podobně jako jiní učitelé během letních prázdnin často cestoval, | ||
| + | navštívil severní Afriku a Asii, ale k jeho nejoblíbenějším | ||
| + | oblastem patřilo Slovensko a balkánské státy, především Rumunsko | ||
| + | a Bulharsko (z obou jazyků překládal: A. Vlahuţă, | ||
| + | ''Z Rumunska malebného''; E. Pelin, ''Bulharské povídky''). Publikoval | ||
| + | literaturu s cestopisnou tematikou. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Tatry, Ružomberok 1897; Život na Tatrách, 1906; Polská ves v Asii, | ||
| + | 1906; První cesta na Rylskou planinu, 1907; Návštěva u Carmen Sylvy, | ||
| + | 1908; Druhá a třetí cesta na Rylskou planinu, 1921; Z našich Tater, 1924. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog in: Slovanský přehled 21, 1929, s. 457–458; OSN 28, s. 293; | ||
| + | OSND 2/1, s. 257; KSN 3, s. 500; LČL 1, s. 601n. (kde i částečná bibliografie | ||
| + | a další literatura); Deník Směr 23. 8. 1998; B. Sajvera, Osobnosti | ||
| + | Uhlířskojanovicka, 2006. | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
| + | [[Kategorie:Uhlířské Janovice]] | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 19. 2. 2017, 10:38
| Karel DROŽ | |
 | |
| Narození | 22.8.1858 |
|---|---|
| Místo narození | Uhlířské Janovice u Kutné Hory |
| Úmrtí | 24.12.1928 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52005 |
DROŽ, Karel, * 22. 8. 1858 Uhlířské Janovice u Kutné Hory, † 24. 12. 1928 Praha, cestovatel, spisovatel, překladatel
Absolvoval kutnohorskou reálku a učitelský ústav v Jičíně. Krátce učil v Chotěboři, od 1882 byl vyslán Ústřední maticí školskou jako řídící učitel do Duchcova. Škola tam byla teprve zřizována a o její otevření 1882 se vedle D. významně zasloužil i inženýr J. Bydžovský. Zapsalo se do ní více než 350 žáků z rodin českých horníků. D. se záhy postavil do čela protigermanizačního úsilí v regionu a od května 1883 vedl i místní spolek Budeč Rudohorská, záhy však byl odvolán a 1884–87 učil v Dobřanech u Plzně, pak rok v Oseku u Duchcova a od 1888 trvale na měšťanské škole v Plzni. Při záplavách oseckých dolů (1888) organizoval pomoc rodinám postižených horníků. Po vzniku ČSR byl povýšen do funkce inspektora měšťanských škol na Podkarpatské Rusi, vzhledem k jeho jazykovým znalostem především škol rumunských. Od 1921 krátce redigoval časopis Podkarpatská Rus. Poslední léta života trávil na odpočinku v Praze, kde i zemřel na následky dopravní nehody.
Podobně jako jiní učitelé během letních prázdnin často cestoval, navštívil severní Afriku a Asii, ale k jeho nejoblíbenějším oblastem patřilo Slovensko a balkánské státy, především Rumunsko a Bulharsko (z obou jazyků překládal: A. Vlahuţă, Z Rumunska malebného; E. Pelin, Bulharské povídky). Publikoval literaturu s cestopisnou tematikou.
D: Tatry, Ružomberok 1897; Život na Tatrách, 1906; Polská ves v Asii, 1906; První cesta na Rylskou planinu, 1907; Návštěva u Carmen Sylvy, 1908; Druhá a třetí cesta na Rylskou planinu, 1921; Z našich Tater, 1924.
L: nekrolog in: Slovanský přehled 21, 1929, s. 457–458; OSN 28, s. 293; OSND 2/1, s. 257; KSN 3, s. 500; LČL 1, s. 601n. (kde i částečná bibliografie a další literatura); Deník Směr 23. 8. 1998; B. Sajvera, Osobnosti Uhlířskojanovicka, 2006.
Jiří Martínek
