Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUŠEK Vavřinec Josef 5.11.1858-17.3.1911

{{Infobox - osoba
| jméno = Vavřinec Josef DUŠEK
| obrázek = Dusek Vavrinec Josef portret.png
| datum narození = 5.11.1858
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 17.3.1911
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 61- Pedagog<br />53- Historik<br />79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní<br />


| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 450-451
}}
'''DUŠEK, Vavřinec Josef''', ''* 5. 11. 1858 Praha, † 17. 3. 1911 Praha, dialektolog, folklorista, historik''

Vystudoval historii a slovanskou filologii, působil jako pedagog
v Praze (na reálce v Karlíně, na gymnáziu na Vinohradech). 1909 odešel do penze.

Těžištěm jeho práce byla činnost dialektologická (žák J. Gebauera a A. Leskiena), napsal několik studií o jihočeských nářečích
(zabýval se jevy hláskoslovnými a tzv. kmenoslovnými,
tj. slovotvornými). Jako stoupenec mladogramatické školy
propagoval studium živého jazyka a podnikl řadu nářečních
výzkumů. V duchu dobových teorií hledal v hranicích dialektů
hranice předhistorického, kmenového osídlení. Byl pověřen
vedením jazykového odboru na Národopisné výstavě českoslovanské
(NVČS, 1895). Připravil jeho program, před dokončením
příprav však onemocněl a funkce se vzdal. Odbor
měl mj. představit i dialekty národního jazyka, D. proto zorganizoval
nářeční výzkum. Inspirován metodou německého
lingvisty G. Wenkera (plošný sběr materiálu podle jednotného
dotazníku a zaznamenávání získaných jevů na mapu, tzv. jazykovězeměpisná
metoda) vypracoval návod k získávání nářečního
materiálu (''Jak sbírati zvláštnosti mluvy lidové'') a dotazník o 50 větách (v počtu 2 000 exemplářů), který rozeslal k vyplnění po území Čech, především venkovským učitelům.
Věty měly být převedeny do nářečí. Podle vyplněných dotazníků vytvořil ''Dialektickou mapu Čech'' (1894; naše první nářeční mapa vzniklá na základě korespondenční ankety, 102 ×
72 cm; uložena v Národopisném muzeu, kopie z 1919 v Ústavu pro jazyk český AV ČR v Praze). Ve sborníku z výstavy pojednal
o českých nářečích v kapitole ''Řeč lidu v Koruně české''
''a na Slovensku''. S D. zájmy dialektologickými souvisela i činnost
folkloristická, zejména sběratelství lidových písní (byl
předsedou Pracovního výboru pro lidovou píseň). Vypracoval
pokyny pro sběratele písní (''Kde a jak jest sbírati dialektický material'').
Shromáždil na 1 000 lidových a pololidových písní
(z nich třetinu s nápěvem, u ostatních zapsal pouze text), zejména
z jižních a západních Čech. D. zájmy o historii se soustředily zvláště na dějiny Ruska (pořídil překlad Miljukovových ''Obrazů z dějin ruské vzdělanosti''). Publikoval též studie o našich
významných osobnostech (např. o V. V. Tomkovi, F. Bartošovi). Používal řadu pseudonymů, mj. A. A. Zaruckij, E. Kotek, K. Zdrůbek, V. Jošek, Vas. Ruslan.

Za práci organizátorskou, metodickou, propagační, sběratelskou
a vědeckou získal 1896 ocenění bronzovou medailí za
zásluhy NVČS, v květnu 1897 byl jmenován zakládajícím
členem Národopisné společnosti českoslovanské a Národopisného
muzea.

'''D:''' dialektologie: Jak sbírati zvláštnosti mluvy lidové, 1892; Hláskosloví
nářečí jihočeských I. Konsonantismus, 1894, II. Vokalismus, 1897, III.
O změnách slabičných a o kvantitě, 1908; Kmenosloví nářečí jihočeských,
1902; Dialektická mapa Čech, 1894; Řeč lidu v Koruně české a na Slovensku,
in: Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895, K. Klusáček
– L. Niederle – F. Schaffer – F. A. Šubert (ed.), b. d. [1895], s. 83–96;
Příspěvky k dějinám české dialektologie 1, in: ČČM 69, 1895, s. 175–189,
466–479; historie: Archiv královského města Loun, 1889; Astrachaň, 1897;
Dr. Václav Vladivoj Tomek: 1830–1888, 1888; Padesátileté panování
J. V. císaře Františka Josefa I. a jeho význam pro povznesení blahobytu,
literaturu a umění v rakouskouherské říši, 1899; František Bartoš, in:
Národopisný věstník českoslovanský 1, 1906, s. 182–186; překlady:
P. N. Miljukov, Obrazy z dějin ruské vzdělanosti I, 1902, II, 1903, III,
1910; Putzgerův historický školní atlas k starým, středním a novým dějinám: o 35 hlavních a 64 vedlejších mapách pro vyšší a střední školy rakousko-uherské, 1900; folkloristika: Kde a jak jest sbírati dialektický material,
in: Rozpravy filologické věnované J. Gebauerovi, 1898, s. 112–116.

'''L:''' OSN 8, s. 231; 28, s. 307; OSND 2/1, s. 304; AČA 21, 1910, s. 58 až
60 (s dílčí bibliografií); Kudělka – Šimeček, s. 102–103 (s dílčí bio-bibliografií);
J. Hlavsová, Z tradice vzájemných vztahů české dialektologie a etnografie,
in: Naše řeč 66, 1983, s. 132–141; táž, Dialektologie na Národopisné
výstavě českoslovanské r. 1895, in: tamtéž 67, 1984, s. 18–30;
ČAVU, s. 89n.; Tomeš 1, s. 280; Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky,
J. Pleskalová – M. Krčmová – R. Večerka – P. Karlík (ed.),
2007, s. 349–351; Národní album, s. 104, 158; nekrolog in: ČČH 17,
1911, s. 263; AČA 22, 1912, s. 148n.

'''P:''' LA PNP Praha, osobní pozůstalost.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/2705 Bibliografie dějin Českých zemí]

Stanislava Kloferová

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]]

[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Praha]]