Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUŠKOVÁ Josefa ?6.3.1754-8.1.1824

{{Infobox - osoba
| jméno = Josefa DUŠKOVÁ
| obrázek = Duskova Josefa portret.JPG
| datum narození = 6.3.1754 (křest)
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 8.1.1824
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 451-452
}}
'''DUŠKOVÁ, Josefa''' ''(též DUSCHEK, roz. Hambacherová), * 6. 3. 1754 (křest) Praha, † 8. 1. 1824 Praha, zpěvačka''

Dcera pražského lékárníka Antona Adama Hambachera byla
pokřtěna jako Františka Josefa. Matka Marie Domenica Columba,
roz. Weiserová, byla dcerou obchodníka a po tři roky
starosty města Salcburku Ignaze Antona Weisera (1701 až
1785), který byl také dramatikem a libretistou prvního
Mozartova dramatického díla ''Die Schuldigkeit des ersten Gebots''.
D. studovala zpěv a hru na klavír u F. X. Duška (1731
až 1799). Roku 1776 s ním uzavřela sňatek v pražském chrámu
Matky Boží před Týnem (jedním ze svědků byl skladatel
a varhaník J. F. N. Seger). Při návštěvě příbuzných v Salcburku v létě 1777 se manželé seznámili s W. A. Mozartem,
který pro D. pohotově napsal recitativ a árii ''Ah, lo previdi'' (KV
272). Za klavírního doprovodu skladatele ji provedla v tzv.
Tanzmeistersaalu domu Mozartových. 1784 zakoupila jako
své letní sídlo za pražskými městskými branami usedlost Bertramku, kde býval hostem také Mozart. Tam pro ni 1787 napsal recitativ a árii ''Bella mia fiamma, addio'' (KV 528). K obdivovatelům
pěvkyně patřil i Beethoven, který pro ni 1796
zkomponoval scénu a árii ''Ah perfido'' (op. 65). Během kariéry
koncertní, oratorní a chrámové pěvkyně od 70. let 18. století
do prvního desítiletí 19. století vystupovala na koncertech
a akademiích v Praze, ve Vídni (s Mozartem 1786, s Beethovenem 1798), v Salcburku (1777, 1786), v Drážďanech (od
1785, 1789 také s Mozartem), ve Výmaru (1788), v Lipsku
(1789 s Mozartem), ve Varšavě a v Berlíně. Její repertoár tvořily
vedle árií Mozartových také árie z děl J. G. Naumanna
(''Amphion, Orpheus og Eurydike''), F. D. Webera (''König der Genien'')
ad. Na pražském koncertě v Nosticově divadle 1791 zpívala
v programu blíže neurčené Mozartovo rondo s doprovodem
obligátního basetového rohu (patrně rondo Vitelie ''Non''
''più di fiori'' z opery ''La clemenza di Tito''). Účinkovala rovněž
14. 12. 1791 v Rosetti-Röslerově ''Requiem'', provedeném při
smuteční slavnosti za Mozarta v kostele sv. Mikuláše na Malé
Straně. 1792 se podílela na koncertě sestaveném z částí Mozartovy opery ''Idomeneo'' v Nosticově divadle. Účastnila se i prvního pražského provedení Haydnova oratoria ''Stvoření'' (1803)
a Händelova ''Mesiáše'' (1804). Disponovala dramatickým sopránem se silnými hlubokými tóny, snadno zvládala i velké intervalové
skoky a rychlé koloratury. Dochovaný rozsáhlý
pozůstalostní spis, obsahující mj. podrobný inventář jejího
čtyřpokojového bytu s kuchyní, který obývala se služkou,
a soupis knihovny dokládaly, že se jednalo o ženu nadprůměrného intelektu, ovládající několik jazyků, zajímající se i o zahraniční
literaturu, včetně prací dramatických, historických
i teologických. Umělecky činná byla i jako amatérská malířka,
vlastnila sbírku olejomaleb, pastelů a rytin. Mylně se traduje,
že zemřela v chudobě. (D. dokonce i v pokročilém věku půjčovala
peníze za zástavy šperků.) Byla pohřbena s manželem na
Malostranském hřbitově nedaleko Bertramky.

'''L:''' HS 1, s. 275; MGG 5, sl. 1708–1709; Grove 7, s. 760; Das Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (ed.), Laaber 2005, s. 187–188; „Duschek
(Dussek) family“, in: The Cambridge Mozart Encyclopedia, C. Eisen and
S. P. Keefe (ed.), Cambridge 2006, s. 151; J. F. Reichardt, Vertraute Briefe
geschrieben auf einer Reise nach Wien und den Österreichischen Staaten
zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809, 1, Amsterdam 1810 (přetisk
München 1915), 1, s. 94; Dlabač 1, s. 344–345; O. Teuber, Geschichte
des Prager Theaters, 1885; P. Nettl, Mozart in Böhmen, 1938, s. 27–55;
J. Patera, Bertramka v Praze. Mozartovo památné sídlo, 1948; O. E.
Deutsch, Aus Schiedenhofens Tagebuch, in: Mozart-Jahrbuch 1957,
Salzburg 1958, s. 15–24; T. Volek, Über den Ursprung von Mozarts Oper
La clemenza di Tito, in: Mozart-Jahrbuch 1959, Salzburg 1960, s. 274 až
286; O. E. Deutsch, Mozart. Die Dokumente seines Lebens, Kassel 1961;
J. H. Eibl, Mozart. Die Dokumente seines Lebens. Addenda und Corrigenda,
Kassel 1978;M. Tarantová, Rodný dům Josefíny D. Příspěvek k historii
domu v Praze I, čp. 603/15, in: Bertramka, 1969, č. 57, s. 1–8;
A. Buchner, Johann Gottlieb Naumann a Josefina D., in: Bertramka 8,
1977, č. 2–3; J. Snížková, Ouvertura pro F. X. Duška, in: tamtéž 12 (33),
1981, č. 2; M. Poštolka, Dopisy J. D., in: Hudební věda 19, 1982, č. 2,
s. 77–81; S. V. Klíma, Pěvecké umění J. D., in: tamtéž, s. 61–76; M. Flothius, Welche Arien sang Josepha Duschek am 26. April 1791?, in: Mitteilungen
der Internationalen Stiftung Mozarteum 37, 1989, s. 81–82;
T. Volek, Josefina D. a Salcburk, in: Hudební věda 31, 1994, č. 2, s. 123
až 134; H. Müller, Vystoupení J. D. 1785 v Drážďanech, in: Bertramka
25 (46) – 28 (49), 1994–1997; T. Volek, Josepha Duschek und Salzburg.
Zur Arie „Ah, lo previdi“ KV 272 und ihrem Kontext, in: Mozart Studien
14, Tutzing 2005, s. 85–100;M. Jonášová, Die Abschrift der „Idomeneo“-
Partitur in der Sammlung des Strahov-Kloster zu Prag, in: tamtéž s. 189
až 224; H. a R. Angermüller, Joachim Ferdinand von Schiedenhofen. Ein
Freund der Mozarts. Die Tagebücher des Salzburger Hofrats, Bad Honnef
2006, s. 270–271; R. Angermüller, Bürgermeister Weiser und seine Enkelin
Josepha Duschek in Salzburg, in: In signo Wolfgang Amadé Mozart,
17. Jahrgang, Juli 2007, Heft 29, s. 1–46.

'''P:''' M. Jonášová, Die Verlassenschaftsabhandlung von Josepha Duschek.
Neue Funde zu ihrer Biographie, in: Böhmische Aspekte des Lebens und
des Werkes von W. A.Mozart. Bericht über die Prager internationale Konferenz
27.–28. Oktober 2006, M. Jonášová und T. Volek (ed.), v tisku;
táž, Josepha Duschek’s Schuldverschreibung von 3500 Gulden an Konstanze
Mozart, in: Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von
W. A. Mozart, v tisku.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/75053 Bibliografie dějin Českých zemí]

Milada Jonášová

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1754]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1824]]
[[Kategorie:Praha]]