DUŽÍ Jiří 2.4.1935-22.4.1998: Porovnání verzí
(DUŽÍ_Jiří_2.4.1935-22.4.1998) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.4.1935 | | datum narození = 2.4.1935 | ||
− | | místo narození = Staré Hamry | + | | místo narození = Staré Hamry u Frýdku-Místeku |
| datum úmrtí = 22.4.1998 | | datum úmrtí = 22.4.1998 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DUŽÍ, Jiří''', ''* 2. 4. 1935 Staré Hamry u Frýdku-Místku, † 22. 4. 1998 Ostrava, baletní mistr, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny řezníka. Absolvoval studia na gymnáziu ve | ||
+ | Frenštátě pod Radhoštěm a na taneční konzervatoři v Praze. | ||
+ | 1957–83 byl v angažmá v baletním souboru ve Státním divadle | ||
+ | v Ostravě. Šéf baletu E. Gabzdyl mu 1959 svěřil titulní | ||
+ | roli v Čajkovského baletech ''Louskáček'' a 1961 ''Petruška''. Od | ||
+ | 1964 působil jako sólista. Vypracoval se ve všestranného | ||
+ | tanečníka s jistou technikou a přirozeným projevem a patřil | ||
+ | k nejdéle tančícím sólistům (26 sezon). D. interpretační | ||
+ | schopnosti byly široké, nejvíce se jeho pohybová plasticita, | ||
+ | spontánní a dynamický projev uplatňovaly v demicharakterních | ||
+ | a komických postavách. Byli jimi např. Benvolio | ||
+ | v Prokofjevově ''Romeu a Julii'' (1962), Targalík v Hurníkově | ||
+ | ''Ondrášovi'' (1967), Šašek v Prokofjevově ''Popelce'' (1971), Merali | ||
+ | v Asafjevově ''Bachčisarajské fontáně'' (1972), Krejčík Jehlička | ||
+ | v baletu ''Z pohádky do pohádky'' O. Nedbala (1979) a Quasimodo | ||
+ | v ''Notre Dame de Paris'' M. Jarra (1981). Sólové party | ||
+ | ztvárnil v Prokofjevově ''Klasické symfonii'' (1969–70), v baletu | ||
+ | B. Martinů ''Vzpoura not'' (1970–71), v Delibesově ''Coppélii'' | ||
+ | (1972–73), Griegově ''Peeru Gyntovi'' a Gershwinově ''Rapsodii'' | ||
+ | ''v modrém'' (1973–74), v Čajkovského ''Spící krasavici'' a Adamově ''Giselle'' (1974–75), v Matějkově ''O'' ''loupežníku Rumcajsovi'' a Lazarevově ''Antoniovi a Kleopatře'' (1975–76), v Soukupově díle ''François Villon'' a Čajkovského ''Labutím jezeře'' | ||
+ | (1976–77), v Janáčkově ''Rákos-Rákoczim'' (1977–78), ''Vídeňské'' | ||
+ | ''romanci'' J. Strausse a ve ''Strážci harému'' Rimského-Korsakova | ||
+ | (1978–79). V sezoně 1979/80 tančil kromě Jehličky ještě Vojáka | ||
+ | v ''Matčině poli'' K. Moldobasanova. 1981/82 následovaly | ||
+ | role v Gregorově ''Horku'', Ježkově ''Tmavomodrém světě'' a Prokofjevově ''Romeu a Julii''. Jeho poslední premiérovou rolí | ||
+ | v prosinci 1982 byl Kmotříček ve Frešových ''Broučcích''. 1983 | ||
+ | jevištní dráhu ukončil a věnoval se pedagogické činnosti | ||
+ | v tanečním oddělení konzervatoře v Ostravě, jež od 1990 vedl. | ||
+ | Jeho žáky byli Richard Kročil, sólista ND Praha, a Nataša | ||
+ | Novotná, tanečnice Nizozemského tanečního divadla. | ||
+ | |||
+ | Jeho celoživotní zálibou bylo malování. Zachycoval zážitky | ||
+ | z cest, divadla, ostravská zákoutí, kopíroval španělské a italské | ||
+ | mistry. Výstava obrazů byla uspořádána v lednu 1996 v ostravském | ||
+ | Divadle Antonína Dvořáka. Vlastní rodinu neměl. | ||
+ | Byl pohřben v Chlebovicích u Frýdku-Místku. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' E. Sýkorová (ed.), 40 let ostravského divadla, 1959, s. 370; E. Sýkorová | ||
+ | – E. Čápová (ed.), 60 let Státního divadla v Ostravě, 1979, s. 247; (ba), | ||
+ | Malířem pro svou potěchu, in: Ostravský večerník 30. 3. 1987, s. 2; V. Kabeláč | ||
+ | – L. Slíva (ed.), 70 let Státního divadla v Ostravě, 1989, s. 125–130; | ||
+ | J. Merta, Nově i v tanci, in: Moravskoslezský večerník 27. 5. 1991, s. 2; L. | ||
+ | Golat (ed.), Almanach Národního divadla moravskoslezského. 1919–1999. | ||
+ | 80 let Národního divadla v Ostravě, 1999, s. 19; E. Kmoníčková, V roce | ||
+ | 1998 zemřeli, 1999, s. 16; J. Holeňová (ed.), Český taneční slovník 2001, | ||
+ | s. 63. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (složka J. D., | ||
+ | osobní dotazník, seznam rolí, články z tisku, fotografie). | ||
+ | |||
+ | Miroslava Kyselá | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] |
Verze z 27. 3. 2017, 15:18
Jiří DUŽÍ | |
Narození | 2.4.1935 |
---|---|
Místo narození | Staré Hamry u Frýdku-Místeku |
Úmrtí | 22.4.1998 |
Místo úmrtí | Ostrava |
Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135946 |
DUŽÍ, Jiří, * 2. 4. 1935 Staré Hamry u Frýdku-Místku, † 22. 4. 1998 Ostrava, baletní mistr, pedagog
Pocházel z rodiny řezníka. Absolvoval studia na gymnáziu ve Frenštátě pod Radhoštěm a na taneční konzervatoři v Praze. 1957–83 byl v angažmá v baletním souboru ve Státním divadle v Ostravě. Šéf baletu E. Gabzdyl mu 1959 svěřil titulní roli v Čajkovského baletech Louskáček a 1961 Petruška. Od 1964 působil jako sólista. Vypracoval se ve všestranného tanečníka s jistou technikou a přirozeným projevem a patřil k nejdéle tančícím sólistům (26 sezon). D. interpretační schopnosti byly široké, nejvíce se jeho pohybová plasticita, spontánní a dynamický projev uplatňovaly v demicharakterních a komických postavách. Byli jimi např. Benvolio v Prokofjevově Romeu a Julii (1962), Targalík v Hurníkově Ondrášovi (1967), Šašek v Prokofjevově Popelce (1971), Merali v Asafjevově Bachčisarajské fontáně (1972), Krejčík Jehlička v baletu Z pohádky do pohádky O. Nedbala (1979) a Quasimodo v Notre Dame de Paris M. Jarra (1981). Sólové party ztvárnil v Prokofjevově Klasické symfonii (1969–70), v baletu B. Martinů Vzpoura not (1970–71), v Delibesově Coppélii (1972–73), Griegově Peeru Gyntovi a Gershwinově Rapsodii v modrém (1973–74), v Čajkovského Spící krasavici a Adamově Giselle (1974–75), v Matějkově O loupežníku Rumcajsovi a Lazarevově Antoniovi a Kleopatře (1975–76), v Soukupově díle François Villon a Čajkovského Labutím jezeře (1976–77), v Janáčkově Rákos-Rákoczim (1977–78), Vídeňské romanci J. Strausse a ve Strážci harému Rimského-Korsakova (1978–79). V sezoně 1979/80 tančil kromě Jehličky ještě Vojáka v Matčině poli K. Moldobasanova. 1981/82 následovaly role v Gregorově Horku, Ježkově Tmavomodrém světě a Prokofjevově Romeu a Julii. Jeho poslední premiérovou rolí v prosinci 1982 byl Kmotříček ve Frešových Broučcích. 1983 jevištní dráhu ukončil a věnoval se pedagogické činnosti v tanečním oddělení konzervatoře v Ostravě, jež od 1990 vedl. Jeho žáky byli Richard Kročil, sólista ND Praha, a Nataša Novotná, tanečnice Nizozemského tanečního divadla.
Jeho celoživotní zálibou bylo malování. Zachycoval zážitky z cest, divadla, ostravská zákoutí, kopíroval španělské a italské mistry. Výstava obrazů byla uspořádána v lednu 1996 v ostravském Divadle Antonína Dvořáka. Vlastní rodinu neměl. Byl pohřben v Chlebovicích u Frýdku-Místku.
L: E. Sýkorová (ed.), 40 let ostravského divadla, 1959, s. 370; E. Sýkorová – E. Čápová (ed.), 60 let Státního divadla v Ostravě, 1979, s. 247; (ba), Malířem pro svou potěchu, in: Ostravský večerník 30. 3. 1987, s. 2; V. Kabeláč – L. Slíva (ed.), 70 let Státního divadla v Ostravě, 1989, s. 125–130; J. Merta, Nově i v tanci, in: Moravskoslezský večerník 27. 5. 1991, s. 2; L. Golat (ed.), Almanach Národního divadla moravskoslezského. 1919–1999. 80 let Národního divadla v Ostravě, 1999, s. 19; E. Kmoníčková, V roce 1998 zemřeli, 1999, s. 16; J. Holeňová (ed.), Český taneční slovník 2001, s. 63.
P: Archiv Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (složka J. D., osobní dotazník, seznam rolí, články z tisku, fotografie).
Miroslava Kyselá