Biografický slovník
DUBÉ z Ondřej ?1320-?1412: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Ondřej z DUBÉ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = asi 1320 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 1412 nebo 1413 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Zlenice u Benešova |
| povolání = | | povolání = | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''z DUBÉ, Ondřej''', ''* asi 1320, † 1412 nebo 1413 Zlenice u Benešova, šlechtic, nejvyšší zemský sudí, právník'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z jedné větve rozrodu Benešoviců (erbu odřivousu), | ||
| + | píšícím se po hradu (Stará) Dubá nad Sázavou na Benešovsku. | ||
| + | Byl synem Ondřeje st. z Dubé a jeho manželky Elišky. Patrně | ||
| + | od mládí byla D. kariéra směřována k soudní praxi, neboť již | ||
| + | v jedné z nejstarších zpráv o něm (1343) se uváděl jako zemský | ||
| + | sudí, ve funkci byl doložen do 1363. Mezi 1368–70 byl mistrem | ||
| + | královské komory. Působil ve službách dvou českých | ||
| + | panovníků, Karla IV., poté i jeho syna Václava IV. 1384–94 | ||
| + | vykonával úřad nejvyššího zemského sudí, 1394 se zapojil do | ||
| + | panské jednoty proti králi Václavovi IV. Po porážce opozice | ||
| + | byl z úřadu sesazen a nahrazen Hynkem Berkou z Dubé. O jedenáct | ||
| + | let později (1405) ho přesto panovník jmenoval | ||
| + | popravcem kouřimského kraje. | ||
| + | |||
| + | Nejvýznamnějším odkazem D. zůstal spis ''Práva zemská česká'', | ||
| + | který vznikal mezi 1393–94 a prvním desetiletím 15. století. | ||
| + | Dílo, zabývající se výkladem zemského práva, D. postupně | ||
| + | upravoval a rozšiřoval. Bezpečně byly doloženy tři redakce. | ||
| + | Pojetí zemského práva D. spojovalo s politikou Karla IV. | ||
| + | a s koncepcí stavovsky uspořádaného státu, kde se na vládě | ||
| + | podílel panovník a šlechta. | ||
| + | |||
| + | O rodinném životě D. se nedochovalo mnoho zpráv. S manželkou Annou pravděpodobně neměl ani žádné dědice. Zemřel na rodovém hradě, majetek přešel na Půtu z Častolovic a Bočka z Poděbrad. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Pana O. z D. Výklad na právo zemské české, in: Archiv český 2, F. | ||
| + | Palacký (ed.), 1842, s. 481–517; Ondřeje z Dubé Práva zemská česká, | ||
| + | F. Čáda (ed.), 1930. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 8, s. 76–77; OSND 2/1, s. 268; MSN 2, s. 410; KSN 3, s. 521; | ||
| + | MČE 2, s. 213; J. Spěváček, Karel IV.: život a dílo 1316–1378, 1979, rejstřík; | ||
| + | týž, Václav IV. 1361–1419, 1986, rejstřík; LČL 1, s. 607. | ||
| + | |||
| + | Eva Doležalová | ||
Verze z 26. 2. 2017, 19:04
| Ondřej z DUBÉ | |
 | |
| Narození | asi 1320 |
|---|---|
| Úmrtí | 1412 nebo 1413 |
| Místo úmrtí | Zlenice u Benešova |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56320 |
z DUBÉ, Ondřej, * asi 1320, † 1412 nebo 1413 Zlenice u Benešova, šlechtic, nejvyšší zemský sudí, právník
Pocházel z jedné větve rozrodu Benešoviců (erbu odřivousu), píšícím se po hradu (Stará) Dubá nad Sázavou na Benešovsku. Byl synem Ondřeje st. z Dubé a jeho manželky Elišky. Patrně od mládí byla D. kariéra směřována k soudní praxi, neboť již v jedné z nejstarších zpráv o něm (1343) se uváděl jako zemský sudí, ve funkci byl doložen do 1363. Mezi 1368–70 byl mistrem královské komory. Působil ve službách dvou českých panovníků, Karla IV., poté i jeho syna Václava IV. 1384–94 vykonával úřad nejvyššího zemského sudí, 1394 se zapojil do panské jednoty proti králi Václavovi IV. Po porážce opozice byl z úřadu sesazen a nahrazen Hynkem Berkou z Dubé. O jedenáct let později (1405) ho přesto panovník jmenoval popravcem kouřimského kraje.
Nejvýznamnějším odkazem D. zůstal spis Práva zemská česká, který vznikal mezi 1393–94 a prvním desetiletím 15. století. Dílo, zabývající se výkladem zemského práva, D. postupně upravoval a rozšiřoval. Bezpečně byly doloženy tři redakce. Pojetí zemského práva D. spojovalo s politikou Karla IV. a s koncepcí stavovsky uspořádaného státu, kde se na vládě podílel panovník a šlechta.
O rodinném životě D. se nedochovalo mnoho zpráv. S manželkou Annou pravděpodobně neměl ani žádné dědice. Zemřel na rodovém hradě, majetek přešel na Půtu z Častolovic a Bočka z Poděbrad.
D: Pana O. z D. Výklad na právo zemské české, in: Archiv český 2, F. Palacký (ed.), 1842, s. 481–517; Ondřeje z Dubé Práva zemská česká, F. Čáda (ed.), 1930.
L: OSN 8, s. 76–77; OSND 2/1, s. 268; MSN 2, s. 410; KSN 3, s. 521; MČE 2, s. 213; J. Spěváček, Karel IV.: život a dílo 1316–1378, 1979, rejstřík; týž, Václav IV. 1361–1419, 1986, rejstřík; LČL 1, s. 607.
Eva Doležalová
