DUCHAČ-VYSKOČIL František 16.4.1886-8.7.1927: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 8.7.1927 | | datum úmrtí = 8.7.1927 | ||
| místo úmrtí = Hořice | | místo úmrtí = Hořice | ||
− | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | + | | povolání = 75- Sochař nebo medailér<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
− | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420 | ||
}} | }} | ||
− | '''DUCHAČ-VYSKOČIL, | + | '''DUCHAČ-VYSKOČIL, František''', ''* 16. 4. 1886 Hořice, † 8. 7. 1927 Hořice, sochař'' |
Pocházel z živnostnické rodiny. Po studiu na odborné kamenosochařské | Pocházel z živnostnické rodiny. Po studiu na odborné kamenosochařské | ||
Řádka 65: | Řádka 65: | ||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
[[Kategorie:Hořice]] | [[Kategorie:Hořice]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Duchac-Vyskocil Frantisek Legie.jpg|Sousoší Legie za hranicemi v Hořicích | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 26. 1. 2020, 11:33
František DUCHAČ-VYSKOČIL | |
Narození | 16.4.1886 |
---|---|
Místo narození | Hořice |
Úmrtí | 8.7.1927 |
Místo úmrtí | Hořice |
Povolání |
75- Sochař nebo medailér 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 420 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48222 |
DUCHAČ-VYSKOČIL, František, * 16. 4. 1886 Hořice, † 8. 7. 1927 Hořice, sochař
Pocházel z živnostnické rodiny. Po studiu na odborné kamenosochařské škole v rodišti byl přijat do ateliéru J. V. Myslbeka na pražské AVU, absolvoval 1907. Od 1909 měl v rodišti ateliér, podílel se na místní sochařské výzdobě (pomník M. Alše). Kolem 1912 spoluvytvářel hlavy k tzv. Alšovým loutkám a spolupracoval na návrzích loutek pro pražskou firmu Modrý a Žanda. Po vypuknutí války narukoval ke královéhradeckému pluku, 1915 byl v Karpatech zajat Rusy. Do československých jednotek se přihlásil 1916, s 2. střeleckým plukem se účastnil bitvy u Zborova. S prvním transportem O. Husáka v září 1917 odjel z Ruska na francouzské bojiště. Prošel výcvikem v Cognacu a byl zařazen do důstojnické zálohy 21. střeleckého pluku. Vynikl na vojenských stážích u Verdunu i při studiu důstojnického kursu v St-Maixent. V září 1918 byl převelen do Itálie, kde se stal československým styčným důstojníkem při velitelství 6. divize (kapitán). Po návratu do vlasti bojoval na Slovensku, organizoval ostrahu hranice s Maďarskem (major). Od 1920 byl zástupcem velitele Památníku osvobození, kam uložil svoje početné kresby z bojiště. V hodnosti podplukovníka se dal 1927 penzionovat s úmyslem plně se věnovat umělecké práci. Na konci života se vrátil do Hořic. Byl autorem pomníku pro bojiště legií ve francouzském Vouziers a válečného sousoší Vzdor pro kasárna v Jičíně. Jeho plastiky vynikaly robustností a náběhem ke kubizujícímu tvaru. Bratr Bohumil D.–V. (* 9. 2. 1888 Hořice, † 1939), mimo řádný posluchač dekorativní architektury u J. Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole, se věnoval návrhům veřejných parků. Před válkou byl autorem hořického městského parku. 1916 padl do ruského zajetí, přihlásil se do československých jednotek a 1918 se stal referentem pro architekturu Informačně osvětového odboru Československého vojska na Rusi (kapitán). Podílel se na přípravě ubikací, na řešení pomníků padlým spolubojovníkům apod. Po návratu si otevřel kancelář v Chrudimi i Praze a mj. navrhl Státní park v Bělehradě, park na náměstí v Záhřebu či parky na pražských barrandovských terasách.
L: P. Dejev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 9–11; Toman 1, s. 179; SČSVU 2, s. 131; Knížák 1, s. 228–229; Architekti, s. 149.
P: VHA Praha, poslužné listiny legionářů.
Martin Kučera