Biografický slovník
DVOŘÁČEK Jaroslav 2.2.1883-1.1.1933: Porovnání verzí
(DVOŘÁČEK_Jaroslav_2.2.1883-1.1.1933) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.2.1883 | | datum narození = 2.2.1883 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Polešovice u Uherského Hradiště |
| datum úmrtí = 1.1.1933 | | datum úmrtí = 1.1.1933 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DVOŘÁČEK, Jaroslav Václav''', ''* 2. 2. 1883 Polešovice u Uherského Hradiště, † 1. 1. 1933 Brno, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem nadučitele. Maturoval 1901 na gymnáziu v Uherském | ||
| + | Hradišti, 1905 absolvoval obory čeština a francouzština | ||
| + | na Filozofické fakultě UK v Praze. Pak působil jako středoškolský | ||
| + | profesor na reálkách v Brně (1905–07), Kutné Hoře | ||
| + | (1907–11), Nové Pace (1911–13), Pardubicích (1913–24), | ||
| + | Skalici na Slovensku (1924–27) a od 1927 v Brně v Antonínské ulici. 1923 se oženil s Marií Žalčíkovou. Na Filozofické fakultě MU 1930 obhájil práci ''Galicismy v nové češtině spisovné'' | ||
| + | a byl promován PhDr. | ||
| + | |||
| + | Byl znám i jako překladatel z latiny a francouzštiny, autor | ||
| + | aforismů, sloupků a fejetonů i lingvista. V literárních pracích | ||
| + | spojoval zájem lingvisty s postojem ironického filozofujícího | ||
| + | moralisty. Publikum informoval o teoretických stránkách jazyka | ||
| + | (sémantika, sémaziologie a etymologie) popularizačními | ||
| + | výklady (''Národní listy'', 1917; ''Ze života slov'', 1920). V překladech, k nimž připojoval úvody, se projevil jako moralista volbou | ||
| + | autorů, jež nalézal mezi římskými klasiky a nizozemskými | ||
| + | i francouzskými humanisty. Uplatnil smysl pro břitký humor | ||
| + | v besídkách a črtách ve sbírce aforismů (''Kytička kopřiv'', 1917, | ||
| + | 1925). Ve sloupcích a fejetonech v ''Národní politice'' a v ''Lidových novinách'' kritizoval dobové veřejné poměry travestií Komenského ''Labyrintu''. Další příspěvky otiskoval od 1913 v ''Besedách Času'', ''České revui'', ''Naší řeči'', ''Naší vědě'' či ''Zvonu''. Byl pohřben v Koryčanech u Kyjova. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Lidová etymologie a její stopy v přítomnosti i v dějinách. Sociální | ||
| + | a kulturní změny v zrcadle jazyka. Sláva i úpadek slov, in: Národní listy | ||
| + | 1917, č. 61, 164, 254; Ještě o Mary Pickford a jiných netýkavkách, in: | ||
| + | Naše řeč 13, 1929, s. 71–73; Chybné věty relativní, in: tamtéž 15, 1931, | ||
| + | s. 107–111; Kdy x a kdy ks, in: tamtéž, s. 204–206; Nejčastější galicismy | ||
| + | v novočeské skladbě, in: tamtéž 16, 1932, s. 65–71, 97–103, 129–137, | ||
| + | 161; beletrie: Kytička kopřiv, 1917 (2. vyd. 1925); Ze života slov. Populární výklady o významosloví, 1920; překlady: F. R. de Lamennais, Slova věřícího, 1912; Erasmus Rotterdamský, Chvála bláznovství, 1912; týž, | ||
| + | Důvěrné hovory. Výbor, 1913 (2. vyd. 1999); M. de Montaigne, Essaye, | ||
| + | 1917; L. Annaeus Seneca, Výbor z listů Luciliovi, 1919; týž, O klidu | ||
| + | duševním a jiné dialogy. O prozřetelnosti. O stálosti povahy, 1928 (2. vyd. | ||
| + | 1939 s J. Hrůšou); H. de Mirabeau, Vybrané řeči politické, 1921; E. Faquet, | ||
| + | Uvedení do světové literatury, 1925; B. Pascal, Myšlenky, 1932; | ||
| + | A. Karr, Hrst pravdy, 1932. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/1, s. 310; LČL 1, s. 631; nekrology: A. N. (=Novák), in: Lidové | ||
| + | noviny 3. 1. 1933, s. 4; red., in: Naše řeč 17, 1933, s. 26; A. B. (Beer), | ||
| + | in: Naše věda. Kritický měsíčník 14, 1933, s. 138–139; Městys Polešovice. | ||
| + | Významné osobnosti. D. J. (www.polesovice.cz/doc/cms/106/?act_date=2010–05–15...1). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 11 858, římskokatolická | ||
| + | fara Polešovice, narození Polešovice sv. 8, fol. 117. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný, Miroslava Novotná | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:1883]] | [[Kategorie:1883]] | ||
| + | [[Kategorie:Polešovice]] | ||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 28. 3. 2017, 15:14
| Jaroslav DVOŘÁČEK | |
 | |
| Narození | 2.2.1883 |
|---|---|
| Místo narození | Polešovice u Uherského Hradiště |
| Úmrtí | 1.1.1933 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46061 |
DVOŘÁČEK, Jaroslav Václav, * 2. 2. 1883 Polešovice u Uherského Hradiště, † 1. 1. 1933 Brno, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog
Byl synem nadučitele. Maturoval 1901 na gymnáziu v Uherském Hradišti, 1905 absolvoval obory čeština a francouzština na Filozofické fakultě UK v Praze. Pak působil jako středoškolský profesor na reálkách v Brně (1905–07), Kutné Hoře (1907–11), Nové Pace (1911–13), Pardubicích (1913–24), Skalici na Slovensku (1924–27) a od 1927 v Brně v Antonínské ulici. 1923 se oženil s Marií Žalčíkovou. Na Filozofické fakultě MU 1930 obhájil práci Galicismy v nové češtině spisovné a byl promován PhDr.
Byl znám i jako překladatel z latiny a francouzštiny, autor aforismů, sloupků a fejetonů i lingvista. V literárních pracích spojoval zájem lingvisty s postojem ironického filozofujícího moralisty. Publikum informoval o teoretických stránkách jazyka (sémantika, sémaziologie a etymologie) popularizačními výklady (Národní listy, 1917; Ze života slov, 1920). V překladech, k nimž připojoval úvody, se projevil jako moralista volbou autorů, jež nalézal mezi římskými klasiky a nizozemskými i francouzskými humanisty. Uplatnil smysl pro břitký humor v besídkách a črtách ve sbírce aforismů (Kytička kopřiv, 1917, 1925). Ve sloupcích a fejetonech v Národní politice a v Lidových novinách kritizoval dobové veřejné poměry travestií Komenského Labyrintu. Další příspěvky otiskoval od 1913 v Besedách Času, České revui, Naší řeči, Naší vědě či Zvonu. Byl pohřben v Koryčanech u Kyjova.
D: výběr: Lidová etymologie a její stopy v přítomnosti i v dějinách. Sociální a kulturní změny v zrcadle jazyka. Sláva i úpadek slov, in: Národní listy 1917, č. 61, 164, 254; Ještě o Mary Pickford a jiných netýkavkách, in: Naše řeč 13, 1929, s. 71–73; Chybné věty relativní, in: tamtéž 15, 1931, s. 107–111; Kdy x a kdy ks, in: tamtéž, s. 204–206; Nejčastější galicismy v novočeské skladbě, in: tamtéž 16, 1932, s. 65–71, 97–103, 129–137, 161; beletrie: Kytička kopřiv, 1917 (2. vyd. 1925); Ze života slov. Populární výklady o významosloví, 1920; překlady: F. R. de Lamennais, Slova věřícího, 1912; Erasmus Rotterdamský, Chvála bláznovství, 1912; týž, Důvěrné hovory. Výbor, 1913 (2. vyd. 1999); M. de Montaigne, Essaye, 1917; L. Annaeus Seneca, Výbor z listů Luciliovi, 1919; týž, O klidu duševním a jiné dialogy. O prozřetelnosti. O stálosti povahy, 1928 (2. vyd. 1939 s J. Hrůšou); H. de Mirabeau, Vybrané řeči politické, 1921; E. Faquet, Uvedení do světové literatury, 1925; B. Pascal, Myšlenky, 1932; A. Karr, Hrst pravdy, 1932.
L: OSND 2/1, s. 310; LČL 1, s. 631; nekrology: A. N. (=Novák), in: Lidové noviny 3. 1. 1933, s. 4; red., in: Naše řeč 17, 1933, s. 26; A. B. (Beer), in: Naše věda. Kritický měsíčník 14, 1933, s. 138–139; Městys Polešovice. Významné osobnosti. D. J. (www.polesovice.cz/doc/cms/106/?act_date=2010–05–15...1).
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 11 858, římskokatolická fara Polešovice, narození Polešovice sv. 8, fol. 117.
Gustav Novotný, Miroslava Novotná
