Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DVOŘÁK Karel 26.3.1911-13.5.1988

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel DVOŘÁK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.3.1911
| místo narození = Rynholec u Nového Strašecí
| datum úmrtí = 13.5.1988
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}

'''DVOŘÁK, Karel,''' ''* 26. 3. 1911 Rynholec u Nového Strašecí, † 13. 5. 1988 Praha, žurnalista, spisovatel''

Maturoval 1929 na střední reálné škole v Pardubicích. Odešel
do Prahy na Fakultu zemědělského inženýrství ČVUT. Současně
se od 30. let uplatňoval i literárně. Časopisecky debutoval
verši ve ''Studentském časopise'' a v ''Lumíru'', básničky tiskl
v Halasem redigovaném týdeníku ''Čteme'' a v ''Lidových novinách'',
publikoval jako divadelní a externí recenzent také v ''Národní''
''práci''. Psal odborné články a studie o loutkářském divadelnictví
a uplatňoval se jako autor scénických her pro mládež
''Měsíční světlo'' (1936), ''Princezna Jarmila'' (1937), ''Kabaret loutek''
(1938). Z univerzity musel 1939 před závěrečnými zkouškami
odejít kvůli otcově těžkému onemocnění a jeho následné nezaměstnanosti.
Vrátil se do rodiště, za protektorátu se živil
jako poštovní pomocník na ředitelství pošt v Pardubicích.
1941 se nepříliš úspěšně pokusil o básnickou tvorbu sbírkou
veršů inspirovaných povětšinou malířskými a sochařskými díly
''V kameni vepsáno'', kterou vydal nákladem pardubického
M. Bízka. Současně se účastnil místního divadelního života.
1941 debutoval na jevišti Horáckého divadla v Jihlavě konverzační
komedií ''Anonym'' v režii A. Kurše. Několik let pracoval
jako ochotnický režisér a organizační pracovník, z té doby
pocházejí vesnická hra ''Přehrada'' (1944), úprava Klicperových
''Běloušů'' a přebásněná Goldoniho hra ''Krásná hospodská'' pod názvem
''Povyk kolem Mirandolíny''. Stal se intendantem pardubického
Východočeského divadla, které 1944 uvedlo jeho lyrickou
komedii ''Růže a déšť''. 1945 adaptoval se Z. Vavříkem
Tylovu hru ''Kutnohorští havíři''. Od května 1945 vedl filiální
redakci deníku ''Práce'' v Pardubicích. 1947 napsal pro mládež
''Pohádku o rybce-štičce'', 1948 uvedlo divadlo v Liberci veršovaný
milostný historický příběh ''Dornička Masopustnice'', 1947
vydal knížku ''Deset na smrt otcovu'' (sic!). Pak odešel do Prahy,
kde byl od 1948 zaměstnán převážně jako divadelní a filmový
recenzent v kulturní rubrice listu ''Práce'' a současně 1948–49
působil jako dramaturg Severočeského divadla v Liberci i jeho
divadelního Studia mladých, známého později jako agitační
zájezdový soubor Modrá halena. Pro soubor psal programová
pásma a budovatelské hry. Budovatelskou tematiku poplatnou
ideologii zpracovával v dílech o mladých lidech ze staveb, továren
a vesnic ''Člověk Zaňka'' (1949), ''Boženka přijede'' (1949
premiéra), ''Svatba s delegátkou'' (1952 i premiéra), ''Na široké''
''frontě'' (1952). Od 1952 se věnoval hlavně publicistice a fejetonu,
tiskl v ''Literárních novinách'', ''Rudém právu'', ''Večerní Praze'',
''Zemědělských novinách'' a řadě časopisů, sborníků a magazínů
(''Dikobraz'', ''Československý voják'', ''Čtenář'', ''Květy'', ''Červený květ'')
i v některých polských a sovětských časopisech. Psal studie pro
časopisy ''Fotografie'' a ''Československá fotografie'', ale i pro fotografické
publikace a ročenky. Několikrát navštívil Sovětský
svaz včetně Střední Asie, Nizozemsko, Maďarsko, Rakousko.
1954–67 působil v ''Literárních novinách'', redigoval ''Magazín''
''Literárních novin'' 1961 a humoristický občasník ''Trn'' 1966 až
1967. Poté byl 1967–70 redaktorem a vedoucím oddělení
vnitřních informací v ''Zemědělských novinách''. Spolupracoval
s rozhlasem, pro nějž psal rozhlasové hry (''Žebřík'', 1965, ''Veřejná záležitost'', 1967). Publikoval pod pseudonymy Jana Dvořáková, kadek, Kadet a šiframi dv., dvk. Věnoval se intenzivněji
próze na pomezí vzpomínkové beletrie (vyprávění o těžkém
životě venkovanů ''Svatbické povídačky'', 1961) a publicistiky
(beletristická kronika Pardubic ''Město v městě zrozené'', 1962).
Vytvářel rovněž slovní doprovody k obrazovým publikacím
''Pražské jaro'' (text k publikaci M. Peterky, 1964), ''Pardubice''
(text ke knize S. Pravce, 1966). Do důchodu odešel 1971, dožil
v Praze-Podolí.

'''L:''' O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1941,
Dodatky, s. 6; Literární noviny 10, 1961, č. 12, s. 12; J. Kunc, Česká literární
bibliografie 1945–63, 1, 1963, s. 83, 90, 202, 379, 532; R. Havel –
– J. Opelík a kol., Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 87; J. Vopravil,
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 521; LČL 1,
s. 636 až 637; 3/2, s. 1403.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha (kde opis listu z evidence úmrtí).

Marcella Husová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Rynholec]]
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:Praha]]