DVOŘÁK Karel 26.3.1911-13.5.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(DVOŘÁK_Karel_26.3.1911-15.5.1988)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.3.1911
 
| datum narození = 26.3.1911
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Rynholec u Nového Strašecí
−
| datum úmrtí = 15.5.1988
+
| datum úmrtí = 13.5.1988
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />63- Spisovatel
−
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karel DVOŘÁK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 484-485
 +
}}
 +
 
 +
'''DVOŘÁK, Karel,''' ''* 26. 3. 1911 Rynholec u Nového Strašecí, † 13. 5. 1988 Praha, žurnalista, spisovatel''
 +
 
 +
Maturoval 1929 na střední reálné škole v Pardubicích. Odešel
 +
do Prahy na Fakultu zemědělského inženýrství ČVUT. Současně
 +
se od 30. let uplatňoval i literárně. Časopisecky debutoval
 +
verši ve ''Studentském časopise'' a v ''Lumíru'', básničky tiskl
 +
v Halasem redigovaném týdeníku ''Čteme'' a v ''Lidových novinách'',
 +
publikoval jako divadelní a externí recenzent také v ''Národní''
 +
''práci''. Psal odborné články a studie o loutkářském divadelnictví
 +
a uplatňoval se jako autor scénických her pro mládež
 +
''Měsíční světlo'' (1936), ''Princezna Jarmila'' (1937), ''Kabaret loutek''
 +
(1938). Z univerzity musel 1939 před závěrečnými zkouškami
 +
odejít kvůli otcově těžkému onemocnění a jeho následné nezaměstnanosti.
 +
Vrátil se do rodiště, za protektorátu se živil
 +
jako poštovní pomocník na ředitelství pošt v Pardubicích.
 +
1941 se nepříliš úspěšně pokusil o básnickou tvorbu sbírkou
 +
veršů inspirovaných povětšinou malířskými a sochařskými díly
 +
''V kameni vepsáno'', kterou vydal nákladem pardubického
 +
M. Bízka. Současně se účastnil místního divadelního života.
 +
1941 debutoval na jevišti Horáckého divadla v Jihlavě konverzační
 +
komedií ''Anonym'' v režii A. Kurše. Několik let pracoval
 +
jako ochotnický režisér a organizační pracovník, z té doby
 +
pocházejí vesnická hra ''Přehrada'' (1944), úprava Klicperových
 +
''Běloušů'' a přebásněná Goldoniho hra ''Krásná hospodská'' pod názvem
 +
''Povyk kolem Mirandolíny''. Stal se intendantem pardubického
 +
Východočeského divadla, které 1944 uvedlo jeho lyrickou
 +
komedii ''Růže a déšť''. 1945 adaptoval se Z. Vavříkem
 +
Tylovu hru ''Kutnohorští havíři''. Od května 1945 vedl filiální
 +
redakci deníku ''Práce'' v Pardubicích. 1947 napsal pro mládež
 +
''Pohádku o rybce-štičce'', 1948 uvedlo divadlo v Liberci veršovaný
 +
milostný historický příběh ''Dornička Masopustnice'', 1947
 +
vydal knížku ''Deset na smrt otcovu'' (sic!). Pak odešel do Prahy,
 +
kde byl od 1948 zaměstnán převážně jako divadelní a filmový
 +
recenzent v kulturní rubrice listu ''Práce'' a současně 1948–49
 +
působil jako dramaturg Severočeského divadla v Liberci i jeho
 +
divadelního Studia mladých, známého později jako agitační
 +
zájezdový soubor Modrá halena. Pro soubor psal programová
 +
pásma a budovatelské hry. Budovatelskou tematiku poplatnou
 +
ideologii zpracovával v dílech o mladých lidech ze staveb, továren
 +
a vesnic ''Člověk Zaňka'' (1949), ''Boženka přijede'' (1949
 +
premiéra), ''Svatba s delegátkou'' (1952 i premiéra), ''Na široké''
 +
''frontě'' (1952). Od 1952 se věnoval hlavně publicistice a fejetonu,
 +
tiskl v ''Literárních novinách'', ''Rudém právu'', ''Večerní Praze'',
 +
''Zemědělských novinách'' a řadě časopisů, sborníků a magazínů
 +
(''Dikobraz'', ''Československý voják'', ''Čtenář'', ''Květy'', ''Červený květ'')
 +
i v některých polských a sovětských časopisech. Psal studie pro
 +
časopisy ''Fotografie'' a ''Československá fotografie'', ale i pro fotografické
 +
publikace a ročenky. Několikrát navštívil Sovětský
 +
svaz včetně Střední Asie, Nizozemsko, Maďarsko, Rakousko.
 +
1954–67 působil v ''Literárních novinách'', redigoval ''Magazín''
 +
''Literárních novin'' 1961 a humoristický občasník ''Trn'' 1966 až
 +
1967. Poté byl 1967–70 redaktorem a vedoucím oddělení
 +
vnitřních informací v ''Zemědělských novinách''. Spolupracoval
 +
s rozhlasem, pro nějž psal rozhlasové hry (''Žebřík'', 1965, ''Veřejná záležitost'', 1967). Publikoval pod pseudonymy Jana Dvořáková, kadek, Kadet a šiframi dv., dvk. Věnoval se intenzivněji
 +
próze na pomezí vzpomínkové beletrie (vyprávění o těžkém
 +
životě venkovanů ''Svatbické povídačky'', 1961) a publicistiky
 +
(beletristická kronika Pardubic ''Město v městě zrozené'', 1962).
 +
Vytvářel rovněž slovní doprovody k obrazovým publikacím
 +
''Pražské jaro'' (text k publikaci M. Peterky, 1964), ''Pardubice''
 +
(text ke knize S. Pravce, 1966). Do důchodu odešel 1971, dožil
 +
v Praze-Podolí.
 +
 
 +
'''L:''' O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1941,
 +
Dodatky, s. 6; Literární noviny 10, 1961, č. 12, s. 12; J. Kunc, Česká literární
 +
bibliografie 1945–63, 1, 1963, s. 83, 90, 202, 379, 532; R. Havel –
 +
– J. Opelík a kol., Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 87; J. Vopravil,
 +
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 521; LČL 1,
 +
s. 636 až 637; 3/2, s. 1403.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha (kde opis listu z evidence úmrtí).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/269298 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
−
 
 
[[Kategorie:1911]]
 
[[Kategorie:1911]]
 +
[[Kategorie:Rynholec]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:1988]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 11:49

Karel DVOŘÁK
Narození 26.3.1911
Místo narození Rynholec u Nového Strašecí
Úmrtí 13.5.1988
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 484-485
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46107

DVOŘÁK, Karel, * 26. 3. 1911 Rynholec u Nového Strašecí, † 13. 5. 1988 Praha, žurnalista, spisovatel

Maturoval 1929 na střední reálné škole v Pardubicích. Odešel do Prahy na Fakultu zemědělského inženýrství ČVUT. Současně se od 30. let uplatňoval i literárně. Časopisecky debutoval verši ve Studentském časopise a v Lumíru, básničky tiskl v Halasem redigovaném týdeníku Čteme a v Lidových novinách, publikoval jako divadelní a externí recenzent také v Národní práci. Psal odborné články a studie o loutkářském divadelnictví a uplatňoval se jako autor scénických her pro mládež Měsíční světlo (1936), Princezna Jarmila (1937), Kabaret loutek (1938). Z univerzity musel 1939 před závěrečnými zkouškami odejít kvůli otcově těžkému onemocnění a jeho následné nezaměstnanosti. Vrátil se do rodiště, za protektorátu se živil jako poštovní pomocník na ředitelství pošt v Pardubicích. 1941 se nepříliš úspěšně pokusil o básnickou tvorbu sbírkou veršů inspirovaných povětšinou malířskými a sochařskými díly V kameni vepsáno, kterou vydal nákladem pardubického M. Bízka. Současně se účastnil místního divadelního života. 1941 debutoval na jevišti Horáckého divadla v Jihlavě konverzační komedií Anonym v režii A. Kurše. Několik let pracoval jako ochotnický režisér a organizační pracovník, z té doby pocházejí vesnická hra Přehrada (1944), úprava Klicperových Běloušů a přebásněná Goldoniho hra Krásná hospodská pod názvem Povyk kolem Mirandolíny. Stal se intendantem pardubického Východočeského divadla, které 1944 uvedlo jeho lyrickou komedii Růže a déšť. 1945 adaptoval se Z. Vavříkem Tylovu hru Kutnohorští havíři. Od května 1945 vedl filiální redakci deníku Práce v Pardubicích. 1947 napsal pro mládež Pohádku o rybce-štičce, 1948 uvedlo divadlo v Liberci veršovaný milostný historický příběh Dornička Masopustnice, 1947 vydal knížku Deset na smrt otcovu (sic!). Pak odešel do Prahy, kde byl od 1948 zaměstnán převážně jako divadelní a filmový recenzent v kulturní rubrice listu Práce a současně 1948–49 působil jako dramaturg Severočeského divadla v Liberci i jeho divadelního Studia mladých, známého později jako agitační zájezdový soubor Modrá halena. Pro soubor psal programová pásma a budovatelské hry. Budovatelskou tematiku poplatnou ideologii zpracovával v dílech o mladých lidech ze staveb, továren a vesnic Člověk Zaňka (1949), Boženka přijede (1949 premiéra), Svatba s delegátkou (1952 i premiéra), Na široké frontě (1952). Od 1952 se věnoval hlavně publicistice a fejetonu, tiskl v Literárních novinách, Rudém právu, Večerní Praze, Zemědělských novinách a řadě časopisů, sborníků a magazínů (Dikobraz, Československý voják, Čtenář, Květy, Červený květ) i v některých polských a sovětských časopisech. Psal studie pro časopisy Fotografie a Československá fotografie, ale i pro fotografické publikace a ročenky. Několikrát navštívil Sovětský svaz včetně Střední Asie, Nizozemsko, Maďarsko, Rakousko. 1954–67 působil v Literárních novinách, redigoval Magazín Literárních novin 1961 a humoristický občasník Trn 1966 až 1967. Poté byl 1967–70 redaktorem a vedoucím oddělení vnitřních informací v Zemědělských novinách. Spolupracoval s rozhlasem, pro nějž psal rozhlasové hry (Žebřík, 1965, Veřejná záležitost, 1967). Publikoval pod pseudonymy Jana Dvořáková, kadek, Kadet a šiframi dv., dvk. Věnoval se intenzivněji próze na pomezí vzpomínkové beletrie (vyprávění o těžkém životě venkovanů Svatbické povídačky, 1961) a publicistiky (beletristická kronika Pardubic Město v městě zrozené, 1962). Vytvářel rovněž slovní doprovody k obrazovým publikacím Pražské jaro (text k publikaci M. Peterky, 1964), Pardubice (text ke knize S. Pravce, 1966). Do důchodu odešel 1971, dožil v Praze-Podolí.

L: O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1941, Dodatky, s. 6; Literární noviny 10, 1961, č. 12, s. 12; J. Kunc, Česká literární bibliografie 1945–63, 1, 1963, s. 83, 90, 202, 379, 532; R. Havel – – J. Opelík a kol., Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 87; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 521; LČL 1, s. 636 až 637; 3/2, s. 1403.

P: Biografický archiv ÚČL Praha (kde opis listu z evidence úmrtí).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DVOŘÁK_Karel_26.3.1911-13.5.1988&oldid=112975“