Biografický slovník
ECK Adam 1604-1664: Porovnání verzí
(ECK_Adam_2.6.1633-1664) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Adam ECK | | jméno = Adam ECK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 1604 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Cheb |
| datum úmrtí = 1664 | | datum úmrtí = 1664 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Cheb |
| − | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | + | | povolání = 88- Umělecký řemeslník<br />24- Představitel řemesel nebo cechů |
| − | 24- Představitel řemesel nebo cechů | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 514-515 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''ECK, Adam,''' ''* 1604 Cheb, † 1664 Cheb, řezbář'' | ||
| + | |||
| + | Jeden z hlavních představitelů techniky chebské reliéfní intarzie | ||
| + | (kombinace intarzie a reliéfní řezby), původem z rozvětvené | ||
| + | rodiny chebských řezbářů a truhlářů, děd Petr E. (* 1531), | ||
| + | řezbář a truhlář, se přestěhoval z Norimberka do Chebu. E. | ||
| + | byl synem Erharda E. a Kateřiny, roz. Mühlpeterové. Pocházel | ||
| + | ze čtrnácti dětí, z nichž několik bratří (Pavel, Lorenz a Wolfgang) | ||
| + | se také věnovalo řezbářství. Podle účetních knih E. pracoval | ||
| + | pro purkmistra Adama Schmidela, dostával objednávky | ||
| + | od šlechty české (Rudolf Colloredo, Sezima z Vrtby, Antonín | ||
| + | Losy z Losinthalu, svob. pán Skuhrovský ad.) i německé. Záznamy | ||
| + | z 1651–52 dokládají také objednávky od rakouského | ||
| + | arcivévody Leopolda Viléma. E. pracoval i na zakázkách pro | ||
| + | švédské velitele, Axela von Löwena, generála Karla Gustava | ||
| + | Wrangela a generála Görana Paykulla, jenž byl velitelem švédského | ||
| + | obležení Olomouce. K E. nejcennějším pracím patří | ||
| + | ''Pašijový cyklus'' pěti desek (Kunstgewerbemuseum se sídlem | ||
| + | v Berlíně-Köpenicku), reliéf ''Sv. Jiří'' (chrámová pokladnice | ||
| + | v Altöttingu), hrací kazeta (Österreichisches Museum für angewandte | ||
| + | Kunst ve Vídni) s jezdeckým jemně řezaným portrétem | ||
| + | Ferdinanda III. jako vítěze bitvy u Nördlingen. Portrét | ||
| + | patřil k vrcholům E. řezbářského umu. Řada prací spojovaných | ||
| + | s jeho dílnou se dostala do švédských sbírek (např. zámek | ||
| + | Skokloster u Stockholmu). Na českém území nebyla dosud | ||
| + | zaznamenána žádná E. signovaná práce, z jeho dílny však vyšel | ||
| + | kabinet (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze). Svá hodnotná | ||
| + | díla zpravidla signoval plným jménem Adam Eck à Egra. | ||
| + | Měla jemnou řezbu, s uplatněním poněkud robustnějších | ||
| + | proporcí. Kompozice, tvořené na základě grafických předloh, | ||
| + | byly členité, formát zaplněný. Dílo mělo celistvě sochařský | ||
| + | charakter, reflektující barokně dynamickou nadsázku, přičemž | ||
| + | kvalitou zakolísalo jen při dílenské spoluúčasti. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman 1, s. 193; NEČVU 1, s. 156–157; Thieme – Becker 10, s. 316; | ||
| + | H. Sturm, Egerer Reliefintarsien, München – Prag 1961; H.-O. Boström, Ett Eger-skåp på Skokloster. En ikonografisk studie, Stockholm 1972; týž, | ||
| + | Fünf Kabinettschränke des 17. Jahrhunderts im schwedischen Besitz, Uppsala | ||
| + | 1975; J. Lencová, Ještě k předlohám chebských intarsií, in: Umění 39, | ||
| + | 1981, č. 4, s. 363–366; M. Mžyková, Chebská reliéfní intarzie a grafika, | ||
| + | 1986; táž, Chebské reliéfní intarzie 1630–1730, kandidátská disertace, | ||
| + | Ústav dějin umění ČSAV Praha, 1990; J. Voigt, Reliefintarsien aus Eger | ||
| + | für die Kunst-Kammern Europas, Halle a. d. Saale 1999. | ||
| + | |||
| + | Marie Mžyková | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | [[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1604]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Cheb]] |
[[Kategorie:1664]] | [[Kategorie:1664]] | ||
| + | [[Kategorie:Cheb]] | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 12:22
| Adam ECK | |
 | |
| Narození | 1604 |
|---|---|
| Místo narození | Cheb |
| Úmrtí | 1664 |
| Místo úmrtí | Cheb |
| Povolání |
88- Umělecký řemeslník 24- Představitel řemesel nebo cechů |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 514-515 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46162 |
ECK, Adam, * 1604 Cheb, † 1664 Cheb, řezbář
Jeden z hlavních představitelů techniky chebské reliéfní intarzie (kombinace intarzie a reliéfní řezby), původem z rozvětvené rodiny chebských řezbářů a truhlářů, děd Petr E. (* 1531), řezbář a truhlář, se přestěhoval z Norimberka do Chebu. E. byl synem Erharda E. a Kateřiny, roz. Mühlpeterové. Pocházel ze čtrnácti dětí, z nichž několik bratří (Pavel, Lorenz a Wolfgang) se také věnovalo řezbářství. Podle účetních knih E. pracoval pro purkmistra Adama Schmidela, dostával objednávky od šlechty české (Rudolf Colloredo, Sezima z Vrtby, Antonín Losy z Losinthalu, svob. pán Skuhrovský ad.) i německé. Záznamy z 1651–52 dokládají také objednávky od rakouského arcivévody Leopolda Viléma. E. pracoval i na zakázkách pro švédské velitele, Axela von Löwena, generála Karla Gustava Wrangela a generála Görana Paykulla, jenž byl velitelem švédského obležení Olomouce. K E. nejcennějším pracím patří Pašijový cyklus pěti desek (Kunstgewerbemuseum se sídlem v Berlíně-Köpenicku), reliéf Sv. Jiří (chrámová pokladnice v Altöttingu), hrací kazeta (Österreichisches Museum für angewandte Kunst ve Vídni) s jezdeckým jemně řezaným portrétem Ferdinanda III. jako vítěze bitvy u Nördlingen. Portrét patřil k vrcholům E. řezbářského umu. Řada prací spojovaných s jeho dílnou se dostala do švédských sbírek (např. zámek Skokloster u Stockholmu). Na českém území nebyla dosud zaznamenána žádná E. signovaná práce, z jeho dílny však vyšel kabinet (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze). Svá hodnotná díla zpravidla signoval plným jménem Adam Eck à Egra. Měla jemnou řezbu, s uplatněním poněkud robustnějších proporcí. Kompozice, tvořené na základě grafických předloh, byly členité, formát zaplněný. Dílo mělo celistvě sochařský charakter, reflektující barokně dynamickou nadsázku, přičemž kvalitou zakolísalo jen při dílenské spoluúčasti.
L: Toman 1, s. 193; NEČVU 1, s. 156–157; Thieme – Becker 10, s. 316; H. Sturm, Egerer Reliefintarsien, München – Prag 1961; H.-O. Boström, Ett Eger-skåp på Skokloster. En ikonografisk studie, Stockholm 1972; týž, Fünf Kabinettschränke des 17. Jahrhunderts im schwedischen Besitz, Uppsala 1975; J. Lencová, Ještě k předlohám chebských intarsií, in: Umění 39, 1981, č. 4, s. 363–366; M. Mžyková, Chebská reliéfní intarzie a grafika, 1986; táž, Chebské reliéfní intarzie 1630–1730, kandidátská disertace, Ústav dějin umění ČSAV Praha, 1990; J. Voigt, Reliefintarsien aus Eger für die Kunst-Kammern Europas, Halle a. d. Saale 1999.
Marie Mžyková
