EGKH Hungersbach Leopold Bedřich 14.5.1696-15.12.1760: Porovnání verzí

Z Personal
(EGKH_Leopold_Fridrich_14.5.1680-15.12.1760)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Leopold Fridrich EGKH
+
| jméno = Leopold Bedřich Hungersbach EGKH
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 14.5.1680
+
| datum narození = 14.5.1696
−
| místo narození = Hamburk
+
| místo narození = Hamburk (Německo)
 
| datum úmrtí = 15.12.1760
 
| datum úmrtí = 15.12.1760
 
| místo úmrtí = Kroměříž
 
| místo úmrtí = Kroměříž
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Leopold Fridrich EGKH
+
}}
 +
 
 +
'''EGKH Hungersbach, Leopold Bedřich''' ''(též EGCH), * 14. 5. 1696 Hamburk (Německo), † 15. 12. 1760 Kroměříž, biskup''
 +
 
 +
Syn Kristiana E., císařského tajného rady původem z Korutan
 +
a vyslance, který byl 1697 povýšen do říšského hraběcího stavu.
 +
Bratr Otty E. (1675–1748), olomouckého světícího biskupa.
 +
E. absolvoval humanitní a filozofická studia na olomoucké
 +
univerzitě, 1711–14 pobýval v Římě na Gregoriánské
 +
akademii a současně si rozšiřoval znalosti práva. V Římě zůstal
 +
zřejmě do 1719, poté se vrátil na Moravu. 1721 byl ustanoven
 +
děkanem na dobře dotované faře v Mohelnici, kde byl téhož
 +
roku i vysvěcen na kněze. Současně se stal kanovníkem v bavorském
 +
Freisingu (1737 na úřad rezignoval), 1722 pak v Olomouci.
 +
1727 obhájil doktorát filozofie a o deset let později
 +
i doktorát teologie. 1729 byl jmenován proboštem kolegiátní
 +
kapituly v Kroměříži a tuto prebendu si podržel třicet let.
 +
1738 se stal olomouckým arcijáhnem, 1750–58 byl generálním
 +
vikářem a oficiálem, 1752 zvolen prelátem – děkanem
 +
olomoucké kapituly a na jaře 1758, v době nového vpádu pruských
 +
vojsk do opavského Slezska, olomouckým biskupem.
 +
Biskupské svěcení přijal v listopadu a papež Klement XIII. mu
 +
povolil dále užívat příjem z kroměřížského proboštství. E. činnost
 +
byla citelně podvázána státním zdaněním církevního majetku
 +
kvůli válce s Pruskem. E. těžce nesl nařízení z Vídně
 +
o uzavření biskupské mincovny v Kroměříži 1759, kde byly
 +
raženy kvalitní mince a medaile. Velkým požárem Kroměříže
 +
1742 byl stižen i biskupský zámek. E. jej začal obnovovat,
 +
opravil a dal vyzdobit manský (lenní) sál, reprezentující světskou
 +
moc biskupství. Výmalbou pověřil významného středo -
 +
evropského malíře, vídeňského F. A. Maulbertsche, J. Sternovi
 +
zadal výzdobu knihoven a kaple sv. Šebestiána. Doplnil též zámeckou
 +
obrazárnu a rovněž dal přestavět budovu proboštství
 +
u sv. Mořice.
 +
 
 +
Jak dokazuje panegyrický tisk o sv. Janu Nepomuckém, E.
 +
v mládí rád kázal. Vzdělaný biskup měl i rezidenční kapelu.
 +
Inventář hudebnin čítal 226 položek věnovaných dobové hudbě,
 +
včetně díla J. Haydna, J. Zacha a J. V. Stamice. V testamentu
 +
E. fundoval další dva nové kanovníky a dva vikáře
 +
v kroměřížské kolegiátní kapitule, které odkázal i bohatá liturgická
 +
roucha, a štědře pamatoval i na zřízení kněžského domu,
 +
který měl sloužit k prohloubení výchovy kleriků. Tím se
 +
přiřadil k několika evropským biskupům, kteří se snažili vymanit výchovu kněží z rukou řádů. Byl pohřben v hrobní kapli
 +
Panny Marie Bolestné u sv. Mořice v Kroměříži, nádherný cínový
 +
náhrobek tvoří klečící postava s E. portrétem.
 +
 
 +
'''D:''' Das beredte Stillschweigen, 1731.
 +
 
 +
'''L:''' F. X. Richter, Augustini Episcoporum Olomucensis series, 1831,
 +
s. 264n.; J. Sehnal, Kapela olomouckého biskupa L. E. (1755–1760) a její
 +
repertoár, in: ČMM, řada B 50, 1965, s. 203–230; A. Taul, Olomoucké
 +
medaile, plakety, žetony a známky, 1969, s. 145n.; J. Matzke, Die Olmützer
 +
Fürstbischöfe, Königstein im Taunus 1974, s. 73n.; A. Zelenka, Die
 +
Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe, Regensburg 1979,
 +
s. 248; E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis
 +
1803, Berlin 1990, s. 88; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských
 +
biskupů, 2000, s. 76–78; H. Zápalková, Náhrobek olomouckého
 +
biskupa L. E. z chrámu sv. Mořice v Kroměříži, 2004.
 +
 
 +
Miloš Kouřil
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
−
 
+
[[Kategorie:1696]]
−
[[Kategorie:1680]]
+
 
[[Kategorie:Hamburk]]
 
[[Kategorie:Hamburk]]
 
[[Kategorie:1760]]
 
[[Kategorie:1760]]
 
[[Kategorie:Kroměříž]]
 
[[Kategorie:Kroměříž]]

Verze z 19. 4. 2017, 21:01

Leopold Bedřich Hungersbach EGKH
Narození 14.5.1696
Místo narození Hamburk (Německo)
Úmrtí 15.12.1760
Místo úmrtí Kroměříž
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78661

EGKH Hungersbach, Leopold Bedřich (též EGCH), * 14. 5. 1696 Hamburk (Německo), † 15. 12. 1760 Kroměříž, biskup

Syn Kristiana E., císařského tajného rady původem z Korutan a vyslance, který byl 1697 povýšen do říšského hraběcího stavu. Bratr Otty E. (1675–1748), olomouckého světícího biskupa. E. absolvoval humanitní a filozofická studia na olomoucké univerzitě, 1711–14 pobýval v Římě na Gregoriánské akademii a současně si rozšiřoval znalosti práva. V Římě zůstal zřejmě do 1719, poté se vrátil na Moravu. 1721 byl ustanoven děkanem na dobře dotované faře v Mohelnici, kde byl téhož roku i vysvěcen na kněze. Současně se stal kanovníkem v bavorském Freisingu (1737 na úřad rezignoval), 1722 pak v Olomouci. 1727 obhájil doktorát filozofie a o deset let později i doktorát teologie. 1729 byl jmenován proboštem kolegiátní kapituly v Kroměříži a tuto prebendu si podržel třicet let. 1738 se stal olomouckým arcijáhnem, 1750–58 byl generálním vikářem a oficiálem, 1752 zvolen prelátem – děkanem olomoucké kapituly a na jaře 1758, v době nového vpádu pruských vojsk do opavského Slezska, olomouckým biskupem. Biskupské svěcení přijal v listopadu a papež Klement XIII. mu povolil dále užívat příjem z kroměřížského proboštství. E. činnost byla citelně podvázána státním zdaněním církevního majetku kvůli válce s Pruskem. E. těžce nesl nařízení z Vídně o uzavření biskupské mincovny v Kroměříži 1759, kde byly raženy kvalitní mince a medaile. Velkým požárem Kroměříže 1742 byl stižen i biskupský zámek. E. jej začal obnovovat, opravil a dal vyzdobit manský (lenní) sál, reprezentující světskou moc biskupství. Výmalbou pověřil významného středo - evropského malíře, vídeňského F. A. Maulbertsche, J. Sternovi zadal výzdobu knihoven a kaple sv. Šebestiána. Doplnil též zámeckou obrazárnu a rovněž dal přestavět budovu proboštství u sv. Mořice.

Jak dokazuje panegyrický tisk o sv. Janu Nepomuckém, E. v mládí rád kázal. Vzdělaný biskup měl i rezidenční kapelu. Inventář hudebnin čítal 226 položek věnovaných dobové hudbě, včetně díla J. Haydna, J. Zacha a J. V. Stamice. V testamentu E. fundoval další dva nové kanovníky a dva vikáře v kroměřížské kolegiátní kapitule, které odkázal i bohatá liturgická roucha, a štědře pamatoval i na zřízení kněžského domu, který měl sloužit k prohloubení výchovy kleriků. Tím se přiřadil k několika evropským biskupům, kteří se snažili vymanit výchovu kněží z rukou řádů. Byl pohřben v hrobní kapli Panny Marie Bolestné u sv. Mořice v Kroměříži, nádherný cínový náhrobek tvoří klečící postava s E. portrétem.

D: Das beredte Stillschweigen, 1731.

L: F. X. Richter, Augustini Episcoporum Olomucensis series, 1831, s. 264n.; J. Sehnal, Kapela olomouckého biskupa L. E. (1755–1760) a její repertoár, in: ČMM, řada B 50, 1965, s. 203–230; A. Taul, Olomoucké medaile, plakety, žetony a známky, 1969, s. 145n.; J. Matzke, Die Olmützer Fürstbischöfe, Königstein im Taunus 1974, s. 73n.; A. Zelenka, Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe, Regensburg 1979, s. 248; E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803, Berlin 1990, s. 88; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských biskupů, 2000, s. 76–78; H. Zápalková, Náhrobek olomouckého biskupa L. E. z chrámu sv. Mořice v Kroměříži, 2004.

Miloš Kouřil

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=EGKH_Hungersbach_Leopold_Bedřich_14.5.1696-15.12.1760&oldid=98681“