Biografický slovník
EHRLICH-TREUENSTÄTT Ludwig 6.6.1810-27.6.1869: Porovnání verzí
(EHRLICH_von_Treuenst_Ludwig_10.6.1810-27.6.1869) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Ludwig EHRLICH | + | | jméno = Ludwig EHRLICH-TREUENSTÄTT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 6.6.1810 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Liberec |
| datum úmrtí = 27.6.1869 | | datum úmrtí = 27.6.1869 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Františkovy Lázně |
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy | ||
16- Farmakolog nebo farmaceut | 16- Farmakolog nebo farmaceut | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''EHRLICH-TREUENSTÄTT, Ludwig,''' ''* 6. 6. 1810 Liberec, † 27. 6. 1869 Františkovy Lázně, lékárník, politik'' | ||
| + | |||
| + | Mylně se uvádí i jiná životní data. Narodil se v rodině majitele | ||
| + | prosperující lékárny Zum goldenen Löwen, kde také získal odbornou | ||
| + | kvalifikaci. 1833 převzal od nemocného otce lékárnu | ||
| + | i dům na hlavním libereckém náměstí. Záhy se zapojil do měšťanského | ||
| + | života rychle se rozvíjejícího města. Patřil k zakladatelům | ||
| + | a vedoucím funkcionářům živnostenského spolku Gewerbeverein, | ||
| + | který byl od svého vzniku (1841) centrem | ||
| + | libereckých liberálů. Podílel se na shromažďování finančních | ||
| + | prostředků pro stavbu a na správě městské nemocnice otevřené | ||
| + | 1848. V revolučním roce 1848 stanul v čele zvoleného měšťanského | ||
| + | výboru, který řídil město v době bouřlivě se prosazujících | ||
| + | změn. Liberec se tehdy poprvé stal nejvýznamnějším | ||
| + | německým politickým centrem v Čechách. Při založení nacionálního | ||
| + | libereckého Konstitučního spolku byl E. krátce jeho | ||
| + | předsedou, později vedení spolku převzali radikálnější politikové. | ||
| + | E. se soustředil na práci v rozvíjející se samosprávě města, | ||
| + | která se prohlubovala a modernizovala. Po vydání provizorního | ||
| + | obecního zákoníku na jaře 1849 se Liberec z E. podnětu | ||
| + | ucházel o postavení města se zvláštním statutem. Po jeho získání | ||
| + | 1850 byl následně zvolen prvním starostou statutárního | ||
| + | města. Správní úpravy 50. let potvrdily výjimečné postavení | ||
| + | Liberce, který se stal druhým největším centrem v Čechách | ||
| + | a zůstával vedle Prahy jediným statutárním městem v zemi. | ||
| + | |||
| + | E. stál v čele Liberce po celé období neoabsolutismu, kdy byl | ||
| + | sice silně omezen politický život, ale ekonomicky se město stále | ||
| + | rozvíjelo. Starostovi se připisovaly zásluhy o úspěšné hledání | ||
| + | nových městských příjmů i řešení aktuálních otázek komunálního | ||
| + | života (požární řád a vytvoření dobrovolného požárního | ||
| + | sboru, nový chudinský systém, dětská péče, plynové | ||
| + | osvětlení, základní školství, vyšší školství). Na konci 50. let | ||
| + | získalo město moderní dopravní spojení v podobě železnice | ||
| + | Pardubice – Liberec a Liberec – Žitava, což přispělo ke zrychlení | ||
| + | hospodářského růstu i dynamičtější proměně městské společnosti. | ||
| + | Autorita a politický vliv E. však zůstaly zachovány. | ||
| + | V prvních volbách po politickém uvolnění života v monarchii | ||
| + | byl 1861 opět zvolen starostou města a uspěl i 1864. | ||
| + | |||
| + | Od 1861 zastupoval Liberec (vedle J. Liebiega a F. Nerradta) | ||
| + | v zemském sněmu. O čtyři roky později ze zdravotních důvodů | ||
| + | složil poslanecký mandát a 1866 také funkci starosty. Za | ||
| + | zásluhy ho panovník povýšil do rytířského stavu s predikátem | ||
| + | von Treuenstätt. Místem posledního odpočinku se stala rodinná | ||
| + | hrobka na městském hřbitově. | ||
| + | |||
| + | V čele Liberce stál 1882–85 jako starosta také E. prvorozený | ||
| + | syn Ludwig. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 300; Lišková, s. 58; M. Melanová, L. E., první starosta | ||
| + | statutárního města Liberce, in: Fontes Nissae 11, 2010, s. 47–76 (s dalšími | ||
| + | prameny a literaturou). | ||
| + | |||
| + | Miloslava Melanová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]] | [[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1810]] | [[Kategorie:1810]] | ||
| + | [[Kategorie:Liberec]] | ||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
| + | [[Kategorie:Františkovy Lázně]] | ||
Verze z 30. 4. 2017, 10:38
| Ludwig EHRLICH-TREUENSTÄTT | |
 | |
| Narození | 6.6.1810 |
|---|---|
| Místo narození | Liberec |
| Úmrtí | 27.6.1869 |
| Místo úmrtí | Františkovy Lázně |
| Povolání |
43- Významný představitel obecní správy 16- Farmakolog nebo farmaceut 3- Chemik nebo alchymista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76145 |
EHRLICH-TREUENSTÄTT, Ludwig, * 6. 6. 1810 Liberec, † 27. 6. 1869 Františkovy Lázně, lékárník, politik
Mylně se uvádí i jiná životní data. Narodil se v rodině majitele prosperující lékárny Zum goldenen Löwen, kde také získal odbornou kvalifikaci. 1833 převzal od nemocného otce lékárnu i dům na hlavním libereckém náměstí. Záhy se zapojil do měšťanského života rychle se rozvíjejícího města. Patřil k zakladatelům a vedoucím funkcionářům živnostenského spolku Gewerbeverein, který byl od svého vzniku (1841) centrem libereckých liberálů. Podílel se na shromažďování finančních prostředků pro stavbu a na správě městské nemocnice otevřené 1848. V revolučním roce 1848 stanul v čele zvoleného měšťanského výboru, který řídil město v době bouřlivě se prosazujících změn. Liberec se tehdy poprvé stal nejvýznamnějším německým politickým centrem v Čechách. Při založení nacionálního libereckého Konstitučního spolku byl E. krátce jeho předsedou, později vedení spolku převzali radikálnější politikové. E. se soustředil na práci v rozvíjející se samosprávě města, která se prohlubovala a modernizovala. Po vydání provizorního obecního zákoníku na jaře 1849 se Liberec z E. podnětu ucházel o postavení města se zvláštním statutem. Po jeho získání 1850 byl následně zvolen prvním starostou statutárního města. Správní úpravy 50. let potvrdily výjimečné postavení Liberce, který se stal druhým největším centrem v Čechách a zůstával vedle Prahy jediným statutárním městem v zemi.
E. stál v čele Liberce po celé období neoabsolutismu, kdy byl sice silně omezen politický život, ale ekonomicky se město stále rozvíjelo. Starostovi se připisovaly zásluhy o úspěšné hledání nových městských příjmů i řešení aktuálních otázek komunálního života (požární řád a vytvoření dobrovolného požárního sboru, nový chudinský systém, dětská péče, plynové osvětlení, základní školství, vyšší školství). Na konci 50. let získalo město moderní dopravní spojení v podobě železnice Pardubice – Liberec a Liberec – Žitava, což přispělo ke zrychlení hospodářského růstu i dynamičtější proměně městské společnosti. Autorita a politický vliv E. však zůstaly zachovány. V prvních volbách po politickém uvolnění života v monarchii byl 1861 opět zvolen starostou města a uspěl i 1864.
Od 1861 zastupoval Liberec (vedle J. Liebiega a F. Nerradta) v zemském sněmu. O čtyři roky později ze zdravotních důvodů složil poslanecký mandát a 1866 také funkci starosty. Za zásluhy ho panovník povýšil do rytířského stavu s predikátem von Treuenstätt. Místem posledního odpočinku se stala rodinná hrobka na městském hřbitově.
V čele Liberce stál 1882–85 jako starosta také E. prvorozený syn Ludwig.
L: BL 1, s. 300; Lišková, s. 58; M. Melanová, L. E., první starosta statutárního města Liberce, in: Fontes Nissae 11, 2010, s. 47–76 (s dalšími prameny a literaturou).
Miloslava Melanová
