EICHLER Karel 13.1.1845-25.4.1918: Porovnání verzí

Z Personal
(EICHLER_Karel_13.1.1845-25.4.1918)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.1.1845
 
| datum narození = 13.1.1845
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Velké Meziříčí
 
| datum úmrtí = 25.4.1918
 
| datum úmrtí = 25.4.1918
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
50- Náboženský publicista
 
50- Náboženský publicista
Řádka 12: Řádka 12:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karel EICHLER
+
}}
 +
 
 +
'''EICHLER, Karel,''' ''* 13. 1. 1845 Velké Meziříčí, † 25. 4. 1918 Brno, římskokatolický kněz, spisovatel, pedagog''
 +
 
 +
Byl synem obchodníka obilím a krupaře Jakuba E. a Anny,
 +
roz. Kraffnetterové, z Polné, kteří vychovali šest dětí. Navštěvoval
 +
reálku v Poličce a první německé gymnázium v Brně,
 +
kde se učil rovněž ve starobrněnské zpěvácké fundaci
 +
u P. Křížkovského. Během studií na biskupském bohosloveckém
 +
ústavu (1866–70), na kterých ho podporoval bratranec
 +
P. Florián E., hrál na varhany v alumnátu i v katedrále sv. Petra
 +
a Pavla a řídil pěvecký sbor. 1870 přijal kněžské svěcení
 +
a působil jako kooperátor a administrátor na farách v Hovoranech
 +
(kde založil Občanskou záložnu), Kurdějově a v Hodoníně.
 +
1872–74 studoval kanonické právo v lyceu papežského
 +
semináře v Římě, kam byl vyslán brněnským biskupem
 +
K. Nöttigem a kde získal titul ThDr. Vrátil se do vlasti, stal
 +
se profesorem církevních dějin a práva a od 1874 učil v Brně.
 +
1876 se stal konzistorním radou. 1880 byl instalován na faru
 +
ve Veverské Bítýšce. Tam dal opravit budovu kostela, rozšířit
 +
hřbitov a přijal funkci místopředsedy místní školní rady. 1892
 +
se odstěhoval do Brna, kde působil jako katecheta na měšťanských
 +
školách a kde dožil.
 +
 
 +
Již za studií publikoval v časopise ''Museum''. Spolupracoval s katolicky
 +
orientovaným politickým časopisem ''Hlas'', jehož šéfredaktorem
 +
se 1877 na dva roky stal, a spřátelil se mj. se spisovatelem
 +
V. Kosmákem a autorem cizojazyčných učebnic
 +
F. Vymazalem. Během pobytu ve Veverské Bítýšce se věnoval
 +
regionální historii, církevním památkám, dějinám hudby, beletristické
 +
tvorbě a sbíral lidové náboženské písně a modlitby.
 +
Vydal ''Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském''
 +
''Slezsku'', v jejichž výčtu považoval Velehrad za kolébku víry
 +
Slovanů, ''Paměti panství Veverského'' a ''Římské upomínky na naši''
 +
''vlasť''. Napsal biografii svého učitele P. Křížkovského, články
 +
o hudebních skladatelích F. Musilovi a F. Sedláčkovi. Vydal
 +
prózu ''Učitelka'' a po dlouhých přípravách rozsáhlý lidový kancionál
 +
''Cesta k věčné spáse'', na němž spolupracoval z pověření
 +
biskupské konzistoře se dvěma dalšími autory. Shrnul v něm
 +
prameny, založil seznamy lidových náboženských písní a upravoval
 +
nápěvy. Několik příspěvků otiskl v časopisech ''Hlas'', ''Obzor'',
 +
''Komenský'', ''Cyrill'', ''Method'', ''Vlast'' či v ''Moravských hudebních''
 +
''novinách'', ''Věstníku Jednoty kněží brněnských'', ''Sborníku velehradském'',
 +
''Moravské orlici'' a ''Ottově kalendáři''. Zkomponoval na padesát
 +
kostelních písní. V Brně se na počátku 90. let zapojil do
 +
práce českého Čtenářského spolku a do příprav Národopisné
 +
výstavy českoslovanské v Praze 1895 a byl členem Národopisného
 +
odboru pro hudbu na Moravě.
 +
 
 +
Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově, 1952 ostatky
 +
přeneseny do zvláštního hrobu s pomníkem ve Veverské Bítýšce,
 +
jejíž čestné občanství získal.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Chudobinské ústavy moravské, 1887; Poutní místa a milostivé
 +
obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. 1–2, 1887–88; Dějiny cechů a živnostenského
 +
společenstva ve Veverské Bítýšce, 1890; Paměti panství Veverského,
 +
1891 (reprint 1995, V. Štěpánek – L. Jan – Z. Kosík, ed., s životopisem,
 +
o. 1–16); Římské upomínky na naši vlasť, 1892; Učitelka, 1899;
 +
Hudební skladatel František Sedláček. Životopisný nástin, 1904; P. Pavel
 +
Křížkovský. Životopisný nástin, 1904; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní
 +
zpěvy pro katolické studující na školách středních v brněnské diecési,
 +
1910; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež
 +
na školách národních a měšťanských v brněnské diecesi, 1910 (5. vyd.
 +
1946); Cesta k věčné spáse. Duchovní zpěvy a modlitby pro chrám Páně sv.
 +
Michala v Brně. Dle stejnojmenného díla K. E. upravili redemptoristé, 1911
 +
(3. vyd. 1918); Cesta k věčné spáse. Sbírka modliteb a duchovních písní pro
 +
diecési brněnskou. 1–3, 1912–13, 1915 (úplná vyd., s J. Pavelkou a F. Musilem); Dodatky ke kancionálu Cesta k věčné spáse, 1947.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: Heller 3 (1889), s. 27–28; OSN 28, s. 1145; MSN 2, s. 517;
 +
BOS 3, s. 730–732; KSN 4, s. 22; HS 1, s. 293–294; Ficek 5, s. 41–42;
 +
Slezsko 4 (16), s. 30 (kde neúplné soupisy literatury); I. Zháněl, Dr. K. E.,
 +
in: Náš domov 19, 1910, s. 129–130; M. Hýsek, Literární Morava v letech
 +
1849–1885, 1911, s. 229; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické
 +
literatury náboženské (od roku 1828 až do konce roku 1913) 1–5,
 +
1912–1923, passim; J. Bílek, Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře
 +
dr. K. E., in: Katolické noviny 13. 7. 1952; Záslužné dílo ThDr. P. K. E.,
 +
in: Lidová demokracie 15. 7. 1952; J. Skutil, Památka K. E., in: tamtéž,
 +
10. 1. 1980; www.musicasacra.cz/zpravodaj/O7_4_ ZMS.pdf; www.cs.wikipedia.
 +
org/wiki/Karel_Eichler.
 +
 
 +
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 451, řkt. f. ú. Velké
 +
Meziříčí, matrika narozených, sv. X, fol. 71, kniha č. 16 961, řkt. f. ú. Brno
 +
– Petrov, matrika zemřelých, sv. IV, fol. 456.
 +
 
 +
Miroslava Kyselá, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 18: Řádka 103:
 
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
 
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
−
 
 
[[Kategorie:1845]]
 
[[Kategorie:1845]]
 +
[[Kategorie:Velké Meziříčí]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 8. 5. 2017, 14:44

Karel EICHLER
Narození 13.1.1845
Místo narození Velké Meziříčí
Úmrtí 25.4.1918
Místo úmrtí Brno
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53191

EICHLER, Karel, * 13. 1. 1845 Velké Meziříčí, † 25. 4. 1918 Brno, římskokatolický kněz, spisovatel, pedagog

Byl synem obchodníka obilím a krupaře Jakuba E. a Anny, roz. Kraffnetterové, z Polné, kteří vychovali šest dětí. Navštěvoval reálku v Poličce a první německé gymnázium v Brně, kde se učil rovněž ve starobrněnské zpěvácké fundaci u P. Křížkovského. Během studií na biskupském bohosloveckém ústavu (1866–70), na kterých ho podporoval bratranec P. Florián E., hrál na varhany v alumnátu i v katedrále sv. Petra a Pavla a řídil pěvecký sbor. 1870 přijal kněžské svěcení a působil jako kooperátor a administrátor na farách v Hovoranech (kde založil Občanskou záložnu), Kurdějově a v Hodoníně. 1872–74 studoval kanonické právo v lyceu papežského semináře v Římě, kam byl vyslán brněnským biskupem K. Nöttigem a kde získal titul ThDr. Vrátil se do vlasti, stal se profesorem církevních dějin a práva a od 1874 učil v Brně. 1876 se stal konzistorním radou. 1880 byl instalován na faru ve Veverské Bítýšce. Tam dal opravit budovu kostela, rozšířit hřbitov a přijal funkci místopředsedy místní školní rady. 1892 se odstěhoval do Brna, kde působil jako katecheta na měšťanských školách a kde dožil.

Již za studií publikoval v časopise Museum. Spolupracoval s katolicky orientovaným politickým časopisem Hlas, jehož šéfredaktorem se 1877 na dva roky stal, a spřátelil se mj. se spisovatelem V. Kosmákem a autorem cizojazyčných učebnic F. Vymazalem. Během pobytu ve Veverské Bítýšce se věnoval regionální historii, církevním památkám, dějinám hudby, beletristické tvorbě a sbíral lidové náboženské písně a modlitby. Vydal Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku, v jejichž výčtu považoval Velehrad za kolébku víry Slovanů, Paměti panství Veverského a Římské upomínky na naši vlasť. Napsal biografii svého učitele P. Křížkovského, články o hudebních skladatelích F. Musilovi a F. Sedláčkovi. Vydal prózu Učitelka a po dlouhých přípravách rozsáhlý lidový kancionál Cesta k věčné spáse, na němž spolupracoval z pověření biskupské konzistoře se dvěma dalšími autory. Shrnul v něm prameny, založil seznamy lidových náboženských písní a upravoval nápěvy. Několik příspěvků otiskl v časopisech Hlas, Obzor, Komenský, Cyrill, Method, Vlast či v Moravských hudebních novinách, Věstníku Jednoty kněží brněnských, Sborníku velehradském, Moravské orlici a Ottově kalendáři. Zkomponoval na padesát kostelních písní. V Brně se na počátku 90. let zapojil do práce českého Čtenářského spolku a do příprav Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895 a byl členem Národopisného odboru pro hudbu na Moravě.

Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově, 1952 ostatky přeneseny do zvláštního hrobu s pomníkem ve Veverské Bítýšce, jejíž čestné občanství získal.

D: výběr: Chudobinské ústavy moravské, 1887; Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. 1–2, 1887–88; Dějiny cechů a živnostenského společenstva ve Veverské Bítýšce, 1890; Paměti panství Veverského, 1891 (reprint 1995, V. Štěpánek – L. Jan – Z. Kosík, ed., s životopisem, o. 1–16); Římské upomínky na naši vlasť, 1892; Učitelka, 1899; Hudební skladatel František Sedláček. Životopisný nástin, 1904; P. Pavel Křížkovský. Životopisný nástin, 1904; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolické studující na školách středních v brněnské diecési, 1910; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež na školách národních a měšťanských v brněnské diecesi, 1910 (5. vyd. 1946); Cesta k věčné spáse. Duchovní zpěvy a modlitby pro chrám Páně sv. Michala v Brně. Dle stejnojmenného díla K. E. upravili redemptoristé, 1911 (3. vyd. 1918); Cesta k věčné spáse. Sbírka modliteb a duchovních písní pro diecési brněnskou. 1–3, 1912–13, 1915 (úplná vyd., s J. Pavelkou a F. Musilem); Dodatky ke kancionálu Cesta k věčné spáse, 1947.

L: výběr: Heller 3 (1889), s. 27–28; OSN 28, s. 1145; MSN 2, s. 517; BOS 3, s. 730–732; KSN 4, s. 22; HS 1, s. 293–294; Ficek 5, s. 41–42; Slezsko 4 (16), s. 30 (kde neúplné soupisy literatury); I. Zháněl, Dr. K. E., in: Náš domov 19, 1910, s. 129–130; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 229; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské (od roku 1828 až do konce roku 1913) 1–5, 1912–1923, passim; J. Bílek, Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře dr. K. E., in: Katolické noviny 13. 7. 1952; Záslužné dílo ThDr. P. K. E., in: Lidová demokracie 15. 7. 1952; J. Skutil, Památka K. E., in: tamtéž, 10. 1. 1980; www.musicasacra.cz/zpravodaj/O7_4_ ZMS.pdf; www.cs.wikipedia. org/wiki/Karel_Eichler.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 451, řkt. f. ú. Velké Meziříčí, matrika narozených, sv. X, fol. 71, kniha č. 16 961, řkt. f. ú. Brno – Petrov, matrika zemřelých, sv. IV, fol. 456.

Miroslava Kyselá, Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=EICHLER_Karel_13.1.1845-25.4.1918&oldid=98774“