EICHLER Karel 13.1.1845-25.4.1918: Porovnání verzí
(EICHLER_Karel_13.1.1845-25.4.1918) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.1.1845 | | datum narození = 13.1.1845 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Velké Meziříčí |
| datum úmrtí = 25.4.1918 | | datum úmrtí = 25.4.1918 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
50- Náboženský publicista | 50- Náboženský publicista | ||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''EICHLER, Karel,''' ''* 13. 1. 1845 Velké Meziříčí, † 25. 4. 1918 Brno, římskokatolický kněz, spisovatel, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem obchodníka obilím a krupaře Jakuba E. a Anny, | ||
+ | roz. Kraffnetterové, z Polné, kteří vychovali šest dětí. Navštěvoval | ||
+ | reálku v Poličce a první německé gymnázium v Brně, | ||
+ | kde se učil rovněž ve starobrněnské zpěvácké fundaci | ||
+ | u P. Křížkovského. Během studií na biskupském bohosloveckém | ||
+ | ústavu (1866–70), na kterých ho podporoval bratranec | ||
+ | P. Florián E., hrál na varhany v alumnátu i v katedrále sv. Petra | ||
+ | a Pavla a řídil pěvecký sbor. 1870 přijal kněžské svěcení | ||
+ | a působil jako kooperátor a administrátor na farách v Hovoranech | ||
+ | (kde založil Občanskou záložnu), Kurdějově a v Hodoníně. | ||
+ | 1872–74 studoval kanonické právo v lyceu papežského | ||
+ | semináře v Římě, kam byl vyslán brněnským biskupem | ||
+ | K. Nöttigem a kde získal titul ThDr. Vrátil se do vlasti, stal | ||
+ | se profesorem církevních dějin a práva a od 1874 učil v Brně. | ||
+ | 1876 se stal konzistorním radou. 1880 byl instalován na faru | ||
+ | ve Veverské Bítýšce. Tam dal opravit budovu kostela, rozšířit | ||
+ | hřbitov a přijal funkci místopředsedy místní školní rady. 1892 | ||
+ | se odstěhoval do Brna, kde působil jako katecheta na měšťanských | ||
+ | školách a kde dožil. | ||
+ | |||
+ | Již za studií publikoval v časopise ''Museum''. Spolupracoval s katolicky | ||
+ | orientovaným politickým časopisem ''Hlas'', jehož šéfredaktorem | ||
+ | se 1877 na dva roky stal, a spřátelil se mj. se spisovatelem | ||
+ | V. Kosmákem a autorem cizojazyčných učebnic | ||
+ | F. Vymazalem. Během pobytu ve Veverské Bítýšce se věnoval | ||
+ | regionální historii, církevním památkám, dějinám hudby, beletristické | ||
+ | tvorbě a sbíral lidové náboženské písně a modlitby. | ||
+ | Vydal ''Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském'' | ||
+ | ''Slezsku'', v jejichž výčtu považoval Velehrad za kolébku víry | ||
+ | Slovanů, ''Paměti panství Veverského'' a ''Římské upomínky na naši'' | ||
+ | ''vlasť''. Napsal biografii svého učitele P. Křížkovského, články | ||
+ | o hudebních skladatelích F. Musilovi a F. Sedláčkovi. Vydal | ||
+ | prózu ''Učitelka'' a po dlouhých přípravách rozsáhlý lidový kancionál | ||
+ | ''Cesta k věčné spáse'', na němž spolupracoval z pověření | ||
+ | biskupské konzistoře se dvěma dalšími autory. Shrnul v něm | ||
+ | prameny, založil seznamy lidových náboženských písní a upravoval | ||
+ | nápěvy. Několik příspěvků otiskl v časopisech ''Hlas'', ''Obzor'', | ||
+ | ''Komenský'', ''Cyrill'', ''Method'', ''Vlast'' či v ''Moravských hudebních'' | ||
+ | ''novinách'', ''Věstníku Jednoty kněží brněnských'', ''Sborníku velehradském'', | ||
+ | ''Moravské orlici'' a ''Ottově kalendáři''. Zkomponoval na padesát | ||
+ | kostelních písní. V Brně se na počátku 90. let zapojil do | ||
+ | práce českého Čtenářského spolku a do příprav Národopisné | ||
+ | výstavy českoslovanské v Praze 1895 a byl členem Národopisného | ||
+ | odboru pro hudbu na Moravě. | ||
+ | |||
+ | Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově, 1952 ostatky | ||
+ | přeneseny do zvláštního hrobu s pomníkem ve Veverské Bítýšce, | ||
+ | jejíž čestné občanství získal. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Chudobinské ústavy moravské, 1887; Poutní místa a milostivé | ||
+ | obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. 1–2, 1887–88; Dějiny cechů a živnostenského | ||
+ | společenstva ve Veverské Bítýšce, 1890; Paměti panství Veverského, | ||
+ | 1891 (reprint 1995, V. Štěpánek – L. Jan – Z. Kosík, ed., s životopisem, | ||
+ | o. 1–16); Římské upomínky na naši vlasť, 1892; Učitelka, 1899; | ||
+ | Hudební skladatel František Sedláček. Životopisný nástin, 1904; P. Pavel | ||
+ | Křížkovský. Životopisný nástin, 1904; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní | ||
+ | zpěvy pro katolické studující na školách středních v brněnské diecési, | ||
+ | 1910; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež | ||
+ | na školách národních a měšťanských v brněnské diecesi, 1910 (5. vyd. | ||
+ | 1946); Cesta k věčné spáse. Duchovní zpěvy a modlitby pro chrám Páně sv. | ||
+ | Michala v Brně. Dle stejnojmenného díla K. E. upravili redemptoristé, 1911 | ||
+ | (3. vyd. 1918); Cesta k věčné spáse. Sbírka modliteb a duchovních písní pro | ||
+ | diecési brněnskou. 1–3, 1912–13, 1915 (úplná vyd., s J. Pavelkou a F. Musilem); Dodatky ke kancionálu Cesta k věčné spáse, 1947. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' výběr: Heller 3 (1889), s. 27–28; OSN 28, s. 1145; MSN 2, s. 517; | ||
+ | BOS 3, s. 730–732; KSN 4, s. 22; HS 1, s. 293–294; Ficek 5, s. 41–42; | ||
+ | Slezsko 4 (16), s. 30 (kde neúplné soupisy literatury); I. Zháněl, Dr. K. E., | ||
+ | in: Náš domov 19, 1910, s. 129–130; M. Hýsek, Literární Morava v letech | ||
+ | 1849–1885, 1911, s. 229; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické | ||
+ | literatury náboženské (od roku 1828 až do konce roku 1913) 1–5, | ||
+ | 1912–1923, passim; J. Bílek, Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře | ||
+ | dr. K. E., in: Katolické noviny 13. 7. 1952; Záslužné dílo ThDr. P. K. E., | ||
+ | in: Lidová demokracie 15. 7. 1952; J. Skutil, Památka K. E., in: tamtéž, | ||
+ | 10. 1. 1980; www.musicasacra.cz/zpravodaj/O7_4_ ZMS.pdf; www.cs.wikipedia. | ||
+ | org/wiki/Karel_Eichler. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 451, řkt. f. ú. Velké | ||
+ | Meziříčí, matrika narozených, sv. X, fol. 71, kniha č. 16 961, řkt. f. ú. Brno | ||
+ | – Petrov, matrika zemřelých, sv. IV, fol. 456. | ||
+ | |||
+ | Miroslava Kyselá, Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Řádka 18: | Řádka 103: | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1845]] | [[Kategorie:1845]] | ||
+ | [[Kategorie:Velké Meziříčí]] | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 8. 5. 2017, 14:44
Karel EICHLER | |
Narození | 13.1.1845 |
---|---|
Místo narození | Velké Meziříčí |
Úmrtí | 25.4.1918 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53191 |
EICHLER, Karel, * 13. 1. 1845 Velké Meziříčí, † 25. 4. 1918 Brno, římskokatolický kněz, spisovatel, pedagog
Byl synem obchodníka obilím a krupaře Jakuba E. a Anny, roz. Kraffnetterové, z Polné, kteří vychovali šest dětí. Navštěvoval reálku v Poličce a první německé gymnázium v Brně, kde se učil rovněž ve starobrněnské zpěvácké fundaci u P. Křížkovského. Během studií na biskupském bohosloveckém ústavu (1866–70), na kterých ho podporoval bratranec P. Florián E., hrál na varhany v alumnátu i v katedrále sv. Petra a Pavla a řídil pěvecký sbor. 1870 přijal kněžské svěcení a působil jako kooperátor a administrátor na farách v Hovoranech (kde založil Občanskou záložnu), Kurdějově a v Hodoníně. 1872–74 studoval kanonické právo v lyceu papežského semináře v Římě, kam byl vyslán brněnským biskupem K. Nöttigem a kde získal titul ThDr. Vrátil se do vlasti, stal se profesorem církevních dějin a práva a od 1874 učil v Brně. 1876 se stal konzistorním radou. 1880 byl instalován na faru ve Veverské Bítýšce. Tam dal opravit budovu kostela, rozšířit hřbitov a přijal funkci místopředsedy místní školní rady. 1892 se odstěhoval do Brna, kde působil jako katecheta na měšťanských školách a kde dožil.
Již za studií publikoval v časopise Museum. Spolupracoval s katolicky orientovaným politickým časopisem Hlas, jehož šéfredaktorem se 1877 na dva roky stal, a spřátelil se mj. se spisovatelem V. Kosmákem a autorem cizojazyčných učebnic F. Vymazalem. Během pobytu ve Veverské Bítýšce se věnoval regionální historii, církevním památkám, dějinám hudby, beletristické tvorbě a sbíral lidové náboženské písně a modlitby. Vydal Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku, v jejichž výčtu považoval Velehrad za kolébku víry Slovanů, Paměti panství Veverského a Římské upomínky na naši vlasť. Napsal biografii svého učitele P. Křížkovského, články o hudebních skladatelích F. Musilovi a F. Sedláčkovi. Vydal prózu Učitelka a po dlouhých přípravách rozsáhlý lidový kancionál Cesta k věčné spáse, na němž spolupracoval z pověření biskupské konzistoře se dvěma dalšími autory. Shrnul v něm prameny, založil seznamy lidových náboženských písní a upravoval nápěvy. Několik příspěvků otiskl v časopisech Hlas, Obzor, Komenský, Cyrill, Method, Vlast či v Moravských hudebních novinách, Věstníku Jednoty kněží brněnských, Sborníku velehradském, Moravské orlici a Ottově kalendáři. Zkomponoval na padesát kostelních písní. V Brně se na počátku 90. let zapojil do práce českého Čtenářského spolku a do příprav Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895 a byl členem Národopisného odboru pro hudbu na Moravě.
Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově, 1952 ostatky přeneseny do zvláštního hrobu s pomníkem ve Veverské Bítýšce, jejíž čestné občanství získal.
D: výběr: Chudobinské ústavy moravské, 1887; Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. 1–2, 1887–88; Dějiny cechů a živnostenského společenstva ve Veverské Bítýšce, 1890; Paměti panství Veverského, 1891 (reprint 1995, V. Štěpánek – L. Jan – Z. Kosík, ed., s životopisem, o. 1–16); Římské upomínky na naši vlasť, 1892; Učitelka, 1899; Hudební skladatel František Sedláček. Životopisný nástin, 1904; P. Pavel Křížkovský. Životopisný nástin, 1904; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolické studující na školách středních v brněnské diecési, 1910; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež na školách národních a měšťanských v brněnské diecesi, 1910 (5. vyd. 1946); Cesta k věčné spáse. Duchovní zpěvy a modlitby pro chrám Páně sv. Michala v Brně. Dle stejnojmenného díla K. E. upravili redemptoristé, 1911 (3. vyd. 1918); Cesta k věčné spáse. Sbírka modliteb a duchovních písní pro diecési brněnskou. 1–3, 1912–13, 1915 (úplná vyd., s J. Pavelkou a F. Musilem); Dodatky ke kancionálu Cesta k věčné spáse, 1947.
L: výběr: Heller 3 (1889), s. 27–28; OSN 28, s. 1145; MSN 2, s. 517; BOS 3, s. 730–732; KSN 4, s. 22; HS 1, s. 293–294; Ficek 5, s. 41–42; Slezsko 4 (16), s. 30 (kde neúplné soupisy literatury); I. Zháněl, Dr. K. E., in: Náš domov 19, 1910, s. 129–130; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 229; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské (od roku 1828 až do konce roku 1913) 1–5, 1912–1923, passim; J. Bílek, Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře dr. K. E., in: Katolické noviny 13. 7. 1952; Záslužné dílo ThDr. P. K. E., in: Lidová demokracie 15. 7. 1952; J. Skutil, Památka K. E., in: tamtéž, 10. 1. 1980; www.musicasacra.cz/zpravodaj/O7_4_ ZMS.pdf; www.cs.wikipedia. org/wiki/Karel_Eichler.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 451, řkt. f. ú. Velké Meziříčí, matrika narozených, sv. X, fol. 71, kniha č. 16 961, řkt. f. ú. Brno – Petrov, matrika zemřelých, sv. IV, fol. 456.
Miroslava Kyselá, Gustav Novotný