ELGER Zdenko Jan Nepomuk 30.10.1871-15.12.1940: Porovnání verzí
(ELGER_Zdeněk_30.10.1871-1940) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Zdenko Jan Nepomuk ELGER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.10.1871 | | datum narození = 30.10.1871 | ||
− | | místo narození = Nové Strašecí | + | | místo narození = Nové Strašecí |
− | | datum úmrtí = 1940 | + | | datum úmrtí = 15.12.1940 |
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ELGER, Zdenko Jan Nepomuk''' ''(též Zdeněk), * 30. 10. 1871 Nové Strašecí, † 15. 12. 1940 Brno, strojnický odborník, konstruktér, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny oficiála berního úřadu. Po absolvování reálky | ||
+ | v Hradci Králové (1888) studoval na strojním odboru | ||
+ | české techniky v Praze, kde složil 1893 druhou státní zkoušku | ||
+ | a byl promován inženýrem. Pracoval u firmy Märky, Bromovský a Schulz v Hradci Králové jako špičkový konstruktér | ||
+ | v oboru parních strojů pro cukrovarnický průmysl a vodárenství. | ||
+ | Podle jeho návrhů vznikl např. první rychloběžný parní | ||
+ | stroj pro výstavu inženýrů a architektů v Praze. 1897 se oženil | ||
+ | s Hannou, roz. Hanělovou, z Nového Bydžova. Spolu vychovali | ||
+ | syna Jiřího a dcery Milenu a Dagmar. 1899 byl jmenován | ||
+ | ve firmě šéfinženýrem a ředitelem strojírny v Adamově u Blanska, | ||
+ | která vyráběla zařízení pro cukrovary a pivovary, kde zavedl | ||
+ | stavbu chladírenských zařízení. Na ČVŠT v Brně byl | ||
+ | 1901 jmenován řádným profesorem teoretické nauky o strojích | ||
+ | pro strojní obor a obecné nauky o strojích pro obor stavební. | ||
+ | Tam vybudoval ještě před odstěhováním do budovy ve | ||
+ | Veveří ulici strojní laboratoř. Později k ní přibyla rovněž laboratoř | ||
+ | na zkoušení tepelných strojů a paliv, jejímž ředitelem | ||
+ | byl. Zprvu vyučoval obecnou nauku o strojích a teoretickou | ||
+ | nauku o strojích. V nové budově k přednáškám přidal samo - | ||
+ | statná cvičení z těchto předmětů a k tomu před 1914 zkoušení | ||
+ | strojů tepelných, nauku o strojích tepelných a stavbu strojů | ||
+ | chladicích. Ve dvacátých letech vedl cvičení z paliv a olejů. | ||
+ | Čtyřikrát byl zvolen děkanem odboru strojního a elektrotechnického | ||
+ | inženýrství (1902/03, 1914/15, 1922/23, 1931/32) | ||
+ | a rektorem školy (1905/06). Podnikl několik studijních cest | ||
+ | a zúčastnil se mezinárodních kongresů z oboru, mj. v Nizozemí, | ||
+ | Belgii, Švýcarsku, Francii, Německu, Itálii a v Rakousku. | ||
+ | Své časopisecké příspěvky publikoval ve ''Strojnickém obzoru'', | ||
+ | ''Elektrotechnickém obzoru'', ''Textilním obzoru'', ''Zprávách veřejné'' | ||
+ | ''služby technické'' či psal do ''Památníků ČVŠT v Brně''. 1937 po | ||
+ | jednoroční zdravotní dovolené odešel pro nemoc do důchodu. | ||
+ | Dožil v působišti. | ||
+ | |||
+ | Přijal členství v Národní radě badatelské a v Patentním soudu | ||
+ | a působil jako znalec krajského soudu. Byla mu odhalena pamětní | ||
+ | deska v Pellicově ulici č. 8. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Tabulky pro přednášky z obecné nauky o strojích. 1. Části strojů, | ||
+ | 1909; Měření na strojích tepelných. Měřící metody a přístroje na zkoušení | ||
+ | strojů a vedení provozu. 1. Pro posluchače a praksi, 1920; Tabulky 1–38, | ||
+ | 1920; Roučkovy multimetry a samočinné regulátory pro úsporné topení | ||
+ | v kotelnách, 1925; Tabulky tepelných strojů. Podle přednášek Z. E., 1930; | ||
+ | Moliérův i-S-diagram pro tlaky od 0.20 do 20.0 atm. abs. a pro teploty do | ||
+ | 350° C, 1930. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, s. 289; Encyklopedie dějin města Brna (encyklopedie.brna.cz; | ||
+ | se soupisem díla a literatury); výběr: Dvě jubilea prof. inž. Z. E., in: Lidové | ||
+ | noviny 30. 10. 1931, s. 1 (odpol. vyd.); K. Ryska, Prof. ing. Z. E. odchází | ||
+ | z Benešovy techniky, in: Věstník SIA 5, 1937 (zvl. otisk); J. Hauser, Vzpomínka | ||
+ | na prof. ing. Z. E., in: tamtéž 9, 1941, s. 36–37; V. Enenkl, Životopis | ||
+ | prof. inž. Z. E., in: Sborník VUT v Brně, 1960, č. 3–4, s. 377–378; | ||
+ | R. Krejčí, Prof. Ing. Z. E., in: VUT NEWS 5, 1995, č. 3, s. 5; táž, | ||
+ | Prof. Ing. Z. E., in: Události na VUT v Brně 13, 2003, č. 1, s. 22; J. Pernes, | ||
+ | Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně, 2009, rejstřík. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Praha, matrika narozených řkt. f. ú. Nové Strašecí z let 1868– | ||
+ | 1879, inv. č. 34, fol. 69; Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, | ||
+ | kart. E 1, Z. E; tamtéž, fond Rektorát ČVŠT, kart. 2 a 3. | ||
+ | |||
+ | Alžběta Skákalová, Gustav Novotný | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1871]] | [[Kategorie:1871]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Nové Strašecí]] |
[[Kategorie:1940]] | [[Kategorie:1940]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 5. 6. 2017, 20:02
Zdenko Jan Nepomuk ELGER | |
Narození | 30.10.1871 |
---|---|
Místo narození | Nové Strašecí |
Úmrtí | 15.12.1940 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
28- Strojař nebo elektrotechnik 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46224 |
ELGER, Zdenko Jan Nepomuk (též Zdeněk), * 30. 10. 1871 Nové Strašecí, † 15. 12. 1940 Brno, strojnický odborník, konstruktér, pedagog
Pocházel z rodiny oficiála berního úřadu. Po absolvování reálky v Hradci Králové (1888) studoval na strojním odboru české techniky v Praze, kde složil 1893 druhou státní zkoušku a byl promován inženýrem. Pracoval u firmy Märky, Bromovský a Schulz v Hradci Králové jako špičkový konstruktér v oboru parních strojů pro cukrovarnický průmysl a vodárenství. Podle jeho návrhů vznikl např. první rychloběžný parní stroj pro výstavu inženýrů a architektů v Praze. 1897 se oženil s Hannou, roz. Hanělovou, z Nového Bydžova. Spolu vychovali syna Jiřího a dcery Milenu a Dagmar. 1899 byl jmenován ve firmě šéfinženýrem a ředitelem strojírny v Adamově u Blanska, která vyráběla zařízení pro cukrovary a pivovary, kde zavedl stavbu chladírenských zařízení. Na ČVŠT v Brně byl 1901 jmenován řádným profesorem teoretické nauky o strojích pro strojní obor a obecné nauky o strojích pro obor stavební. Tam vybudoval ještě před odstěhováním do budovy ve Veveří ulici strojní laboratoř. Později k ní přibyla rovněž laboratoř na zkoušení tepelných strojů a paliv, jejímž ředitelem byl. Zprvu vyučoval obecnou nauku o strojích a teoretickou nauku o strojích. V nové budově k přednáškám přidal samo - statná cvičení z těchto předmětů a k tomu před 1914 zkoušení strojů tepelných, nauku o strojích tepelných a stavbu strojů chladicích. Ve dvacátých letech vedl cvičení z paliv a olejů. Čtyřikrát byl zvolen děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství (1902/03, 1914/15, 1922/23, 1931/32) a rektorem školy (1905/06). Podnikl několik studijních cest a zúčastnil se mezinárodních kongresů z oboru, mj. v Nizozemí, Belgii, Švýcarsku, Francii, Německu, Itálii a v Rakousku. Své časopisecké příspěvky publikoval ve Strojnickém obzoru, Elektrotechnickém obzoru, Textilním obzoru, Zprávách veřejné služby technické či psal do Památníků ČVŠT v Brně. 1937 po jednoroční zdravotní dovolené odešel pro nemoc do důchodu. Dožil v působišti.
Přijal členství v Národní radě badatelské a v Patentním soudu a působil jako znalec krajského soudu. Byla mu odhalena pamětní deska v Pellicově ulici č. 8.
D: výběr: Tabulky pro přednášky z obecné nauky o strojích. 1. Části strojů, 1909; Měření na strojích tepelných. Měřící metody a přístroje na zkoušení strojů a vedení provozu. 1. Pro posluchače a praksi, 1920; Tabulky 1–38, 1920; Roučkovy multimetry a samočinné regulátory pro úsporné topení v kotelnách, 1925; Tabulky tepelných strojů. Podle přednášek Z. E., 1930; Moliérův i-S-diagram pro tlaky od 0.20 do 20.0 atm. abs. a pro teploty do 350° C, 1930.
L: Tomeš 1, s. 289; Encyklopedie dějin města Brna (encyklopedie.brna.cz; se soupisem díla a literatury); výběr: Dvě jubilea prof. inž. Z. E., in: Lidové noviny 30. 10. 1931, s. 1 (odpol. vyd.); K. Ryska, Prof. ing. Z. E. odchází z Benešovy techniky, in: Věstník SIA 5, 1937 (zvl. otisk); J. Hauser, Vzpomínka na prof. ing. Z. E., in: tamtéž 9, 1941, s. 36–37; V. Enenkl, Životopis prof. inž. Z. E., in: Sborník VUT v Brně, 1960, č. 3–4, s. 377–378; R. Krejčí, Prof. Ing. Z. E., in: VUT NEWS 5, 1995, č. 3, s. 5; táž, Prof. Ing. Z. E., in: Události na VUT v Brně 13, 2003, č. 1, s. 22; J. Pernes, Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně, 2009, rejstřík.
P: SOA Praha, matrika narozených řkt. f. ú. Nové Strašecí z let 1868– 1879, inv. č. 34, fol. 69; Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. E 1, Z. E; tamtéž, fond Rektorát ČVŠT, kart. 2 a 3.
Alžběta Skákalová, Gustav Novotný