ELSNIC Ludvík 21.3.1904-21.1.1977: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 42: Řádka 42:
 
v říjnu 1946 získal průkaz učitele plachtění ČNA (č. 003). Od
 
v říjnu 1946 získal průkaz učitele plachtění ČNA (č. 003). Od
 
května 1947 pracoval jako úředník ČNA, 1948 přešel pod letecký
 
května 1947 pracoval jako úředník ČNA, 1948 přešel pod letecký
odbor ministerstva dopravy jako správce letiště Brno-
+
odbor ministerstva dopravy jako správce letiště Brno-Medlánky. V 50. letech byl opět zaměstnancem Aeroklubu.
-Medlánky. V 50. letech byl opět zaměstnancem Aeroklubu.
+
 
1949 splnil podmínky pro udělení plachtařského odznaku
 
1949 splnil podmínky pro udělení plachtařského odznaku
 
„stříbrné C“. S Aeroklubem 1953 byl převeden do Svazarmu,
 
„stříbrné C“. S Aeroklubem 1953 byl převeden do Svazarmu,

Verze z 1. 4. 2018, 21:02

Ludvík ELSNIC
Narození 21.3.1904
Místo narození Hýskov u Berouna
Úmrtí 21.1.1977
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135553

ELSNIC, Ludvík, * 21. 3. 1904 Hýskov u Berouna, † 21. 1. 1977 Praha, technik, průkopník bezmotorového létání

Po ukončení reálného gymnázia v Berouně absolvoval vojenskou prezenční službu u dělostřelectva. Pak pracoval u firmy a. s., dříve Breitfeld a Daněk. Zajímal se o letectví. V ČSR tehdy nebylo možno dosáhnout v tomto oboru vyššího vzdělání, proto odešel studovat (1928–31) Ingenieurschule Mittweida v Sasku, oddělení automobilní a letecké. Tam se dostal do kontaktu se skupinou, která stavěla školní kluzák a létala na něm. Bezmotorové létání ho zaujalo, v březnu 1930 absolvoval plachtařský kurs A a B v tehdejší německé plachtařské škole v Grünau (nyní Jeżów Sudecki) na severní straně Krkonoš. 1931 tam ve výcviku pokračoval a složil zkoušku C. Po návratu z Německa začal v Masarykově letecké lize (MLL) organizovat plachtění, které bylo tehdy v ČSR v útlumu. Od listopadu 1931 pracoval jako úředník MLL, od 1936 vedoucí Ústřední plachtařské školy MLL (Raná, Čebín) až do září 1938, kdy v důsledku politických událostí byla škola uzavřena. 1932 vytvořil československý plachtařský vytrvalostní rekord (1 hodina). 1933–34 zkonstruoval dvoumístný větroň EL–2M Šedý Vlk, postavený asi ve 30 kusech. 1936 absolvoval výcvik a získal diplom pilota turistických letadel. Po březnu 1939 MLL zanikla, zbylí zaměstnanci včetně E. byli převedeni pod Český národní aeroklub (ČNA) a záhy propuštěni. 1940–45 pracoval jako konstruktér firmy Jawa, od září 1945 národní správce v závodě Schmidding Podmokly, od srpna 1946 ředitel podniku Adolf Fritsche v národní správě (Podmokly). 1946 byl E. zvolen za náhradníka Ústředního výboru Českého národního aeroklubu, byl členem Ústředního plachtařského odboru ČNA, v říjnu 1946 získal průkaz učitele plachtění ČNA (č. 003). Od května 1947 pracoval jako úředník ČNA, 1948 přešel pod letecký odbor ministerstva dopravy jako správce letiště Brno-Medlánky. V 50. letech byl opět zaměstnancem Aeroklubu. 1949 splnil podmínky pro udělení plachtařského odznaku „stříbrné C“. S Aeroklubem 1953 byl převeden do Svazarmu, jehož zaměstnancem zůstal do 1964, kdy odešel do důchodu.

D: Výcvik plachtaře, 1940, 1947.

L: Modelář 1977, č. 2, s. 22–24 a č. 4, s. 22; P. Boček, Masarykova letecká liga v Chrudimi v l. 1930–32, in: Chrudimský vlastivědný sborník 5, 2000, s. 129–136.

P: Vojenský historický ústav – Vojenské muzeum Praha.

Pavel Sviták