Biografický slovník
ERMIS František Alois 4.9.1849-3.5.1912: Porovnání verzí
(ERMIS_František_Alois_4.9.1849-3.5.1912) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František Alois ERMIS | | jméno = František Alois ERMIS | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Ermis Frantisek Alois portret.jpg |
| datum narození = 4.9.1849 | | datum narození = 4.9.1849 | ||
| − | | místo narození = Frenštát pod Radhoštěm | + | | místo narození = Frenštát pod Radhoštěm |
| datum úmrtí = 3.5.1912 | | datum úmrtí = 3.5.1912 | ||
| − | | místo úmrtí = Bludov | + | | místo úmrtí = Bludov (u Šumperka) |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista |
| − | 50- Náboženský publicista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 15 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''ERMIS, František Alois''' ''(též ERMISS, Franz), * 4. 9. 1849 Frenštát pod Radhoštěm, † 3. 5. 1912 Bludov (u Šumperka), | ||
| + | římskokatolický kněz, komunální politik'' | ||
| + | |||
| + | Syn tkalce Franze E. a Marianny, roz. Kalmusové. Absolvoval | ||
| + | kroměřížské arcibiskupské gymnázium a vystudoval olomoucký | ||
| + | seminář, kde byl 1876 vysvěcen na kněze. Nastoupil jako | ||
| + | kaplan do Bludova. Tam působil od 1885 jako farář po celý | ||
| + | život. | ||
| + | |||
| + | Zasloužil se o vybudování nové kaple, vybavil interiér kostela | ||
| + | a založil jeho pamětní knihu. V místě a v době střetů mezi | ||
| + | Čechy a Němci, katolíky a protestanty, reprezentoval konzervativně | ||
| + | katolický proud, sympatizoval se slavjanofilskými | ||
| + | tendencemi, stal se členem obecního výboru a výraznou postavou | ||
| + | společenského života. Spoluzaložil vlastenecké katolické | ||
| + | spolky Orel, Svatopluk, spolky sv. Rosálie a sv. Ludmily, | ||
| + | inicioval vznik Občanské záložny (1886) a stal se jejím ředitelem. | ||
| + | 1896 byl zvolen prvním předsedou Gymnazijní matice | ||
| + | zábřežské a usiloval o založení českého gymnázia v Zábřehu. | ||
| + | 1896 začalo vyučování na nižším stupni v provizorní budově | ||
| + | a 1898 byl položen základní kámen samostatné budovy školy. | ||
| + | V Bludově se zasadil o zřízení české chlapecké měšťanky | ||
| + | a výstavbu nové školní budovy (1908) s tím, že v budově staré | ||
| + | byla na jeho popud umístěna mateřská škola. 1909 ho obec | ||
| + | jmenovala čestným občanem. | ||
| + | |||
| + | E. se často dostával do sporů s některými obecními zastupiteli | ||
| + | a s mladými, tzv. pokrokářskými, učiteli. Jeden ze střetů | ||
| + | přesáhl hranice obce a dostal se do povědomí celé Moravy. | ||
| + | 1906 se o místo řídícího učitele v Bludově ucházel A. Konečný, | ||
| + | předseda Ústředního spolku učitelských jednot na Moravě, | ||
| + | člen vedení národně socialistické strany, pozdější československý | ||
| + | senátor. Pro konzervativní část školní rady v čele | ||
| + | s E. byl nepřijatelný a místo nedostal. Odvolání však vyšla | ||
| + | vstříc okresní školní rada v Zábřehu. Bludovští se dovolali | ||
| + | k Zemské školní radě do Brna, kde Konečnému místo 1908 | ||
| + | neschválili. O aféře se diskutovalo po celé Moravě, komplikovaly | ||
| + | ji vzájemné žaloby pro urážku na cti, byly konány spontánní | ||
| + | protestní akce. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Spurný, Bludov dříve a nyní, 1979, passim; Z. Filip, Biografický slovník | ||
| + | okresu Šumperk, 2001, s. 43; S. Balík, Politika vedená z bludovské fary, in: | ||
| + | Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, 2006, | ||
| + | s. 104–121; D. Riedl, Vzpomínka na Aloise Konečného, in: Forum Brunense | ||
| + | 2009, s. 227–235; www.bludov.cz/O-Bludove/Frantisek-Alois-Ermis.html. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Frenštát pod Radhoštěm, sv. 8, 1843– | ||
| + | 1853, kniha 290. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/44008 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Miroslava Kyselá | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]] | [[Kategorie:50- Náboženský publicista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Frenštát_pod_Radhoštěm]] | [[Kategorie:Frenštát_pod_Radhoštěm]] | ||
[[Kategorie:1912]] | [[Kategorie:1912]] | ||
[[Kategorie:Bludov]] | [[Kategorie:Bludov]] | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2020, 15:21
| František Alois ERMIS | |
 | |
| Narození | 4.9.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Frenštát pod Radhoštěm |
| Úmrtí | 3.5.1912 |
| Místo úmrtí | Bludov (u Šumperka) |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 15 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54383 |
ERMIS, František Alois (též ERMISS, Franz), * 4. 9. 1849 Frenštát pod Radhoštěm, † 3. 5. 1912 Bludov (u Šumperka), římskokatolický kněz, komunální politik
Syn tkalce Franze E. a Marianny, roz. Kalmusové. Absolvoval kroměřížské arcibiskupské gymnázium a vystudoval olomoucký seminář, kde byl 1876 vysvěcen na kněze. Nastoupil jako kaplan do Bludova. Tam působil od 1885 jako farář po celý život.
Zasloužil se o vybudování nové kaple, vybavil interiér kostela a založil jeho pamětní knihu. V místě a v době střetů mezi Čechy a Němci, katolíky a protestanty, reprezentoval konzervativně katolický proud, sympatizoval se slavjanofilskými tendencemi, stal se členem obecního výboru a výraznou postavou společenského života. Spoluzaložil vlastenecké katolické spolky Orel, Svatopluk, spolky sv. Rosálie a sv. Ludmily, inicioval vznik Občanské záložny (1886) a stal se jejím ředitelem. 1896 byl zvolen prvním předsedou Gymnazijní matice zábřežské a usiloval o založení českého gymnázia v Zábřehu. 1896 začalo vyučování na nižším stupni v provizorní budově a 1898 byl položen základní kámen samostatné budovy školy. V Bludově se zasadil o zřízení české chlapecké měšťanky a výstavbu nové školní budovy (1908) s tím, že v budově staré byla na jeho popud umístěna mateřská škola. 1909 ho obec jmenovala čestným občanem.
E. se často dostával do sporů s některými obecními zastupiteli a s mladými, tzv. pokrokářskými, učiteli. Jeden ze střetů přesáhl hranice obce a dostal se do povědomí celé Moravy. 1906 se o místo řídícího učitele v Bludově ucházel A. Konečný, předseda Ústředního spolku učitelských jednot na Moravě, člen vedení národně socialistické strany, pozdější československý senátor. Pro konzervativní část školní rady v čele s E. byl nepřijatelný a místo nedostal. Odvolání však vyšla vstříc okresní školní rada v Zábřehu. Bludovští se dovolali k Zemské školní radě do Brna, kde Konečnému místo 1908 neschválili. O aféře se diskutovalo po celé Moravě, komplikovaly ji vzájemné žaloby pro urážku na cti, byly konány spontánní protestní akce.
L: F. Spurný, Bludov dříve a nyní, 1979, passim; Z. Filip, Biografický slovník okresu Šumperk, 2001, s. 43; S. Balík, Politika vedená z bludovské fary, in: Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, 2006, s. 104–121; D. Riedl, Vzpomínka na Aloise Konečného, in: Forum Brunense 2009, s. 227–235; www.bludov.cz/O-Bludove/Frantisek-Alois-Ermis.html.
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Frenštát pod Radhoštěm, sv. 8, 1843– 1853, kniha 290.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslava Kyselá
