ERMIS František Alois 4.9.1849-3.5.1912: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 3.5.1912 | | datum úmrtí = 3.5.1912 | ||
| místo úmrtí = Bludov (u Šumperka) | | místo úmrtí = Bludov (u Šumperka) | ||
− | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista |
− | 50- Náboženský publicista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 15 | ||
}} | }} | ||
Verze z 11. 11. 2019, 18:37
František Alois ERMIS | |
Narození | 4.9.1849 |
---|---|
Místo narození | Frenštát pod Radhoštěm |
Úmrtí | 3.5.1912 |
Místo úmrtí | Bludov (u Šumperka) |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 15 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54383 |
ERMIS, František Alois (též ERMISS, Franz), * 4. 9. 1849 Frenštát pod Radhoštěm, † 3. 5. 1912 Bludov (u Šumperka), římskokatolický kněz, komunální politik
Syn tkalce Franze E. a Marianny, roz. Kalmusové. Absolvoval kroměřížské arcibiskupské gymnázium a vystudoval olomoucký seminář, kde byl 1876 vysvěcen na kněze. Nastoupil jako kaplan do Bludova. Tam působil od 1885 jako farář po celý život.
Zasloužil se o vybudování nové kaple, vybavil interiér kostela a založil jeho pamětní knihu. V místě a v době střetů mezi Čechy a Němci, katolíky a protestanty, reprezentoval konzervativně katolický proud, sympatizoval se slavjanofilskými tendencemi, stal se členem obecního výboru a výraznou postavou společenského života. Spoluzaložil vlastenecké katolické spolky Orel, Svatopluk, spolky sv. Rosálie a sv. Ludmily, inicioval vznik Občanské záložny (1886) a stal se jejím ředitelem. 1896 byl zvolen prvním předsedou Gymnazijní matice zábřežské a usiloval o založení českého gymnázia v Zábřehu. 1896 začalo vyučování na nižším stupni v provizorní budově a 1898 byl položen základní kámen samostatné budovy školy. V Bludově se zasadil o zřízení české chlapecké měšťanky a výstavbu nové školní budovy (1908) s tím, že v budově staré byla na jeho popud umístěna mateřská škola. 1909 ho obec jmenovala čestným občanem.
E. se často dostával do sporů s některými obecními zastupiteli a s mladými, tzv. pokrokářskými, učiteli. Jeden ze střetů přesáhl hranice obce a dostal se do povědomí celé Moravy. 1906 se o místo řídícího učitele v Bludově ucházel A. Konečný, předseda Ústředního spolku učitelských jednot na Moravě, člen vedení národně socialistické strany, pozdější československý senátor. Pro konzervativní část školní rady v čele s E. byl nepřijatelný a místo nedostal. Odvolání však vyšla vstříc okresní školní rada v Zábřehu. Bludovští se dovolali k Zemské školní radě do Brna, kde Konečnému místo 1908 neschválili. O aféře se diskutovalo po celé Moravě, komplikovaly ji vzájemné žaloby pro urážku na cti, byly konány spontánní protestní akce.
L: F. Spurný, Bludov dříve a nyní, 1979, passim; Z. Filip, Biografický slovník okresu Šumperk, 2001, s. 43; S. Balík, Politika vedená z bludovské fary, in: Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, 2006, s. 104–121; D. Riedl, Vzpomínka na Aloise Konečného, in: Forum Brunense 2009, s. 227–235; www.bludov.cz/O-Bludove/Frantisek-Alois-Ermis.html.
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Frenštát pod Radhoštěm, sv. 8, 1843– 1853, kniha 290.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslava Kyselá