ERNST Heinrich Wilhelm 6.5.1814-8.10.1865: Porovnání verzí

Z Personal
(ERNST_Heinrich_Wilhelm_6.5.1814-8.10.1865)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 8.10.1865
 
| datum úmrtí = 8.10.1865
| místo úmrtí = Nice
+
| místo úmrtí = Nice (Francie)
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
77- Hudební skladatel
 
77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Heinrich Wilhelm ERNST
+
}}
 +
 
 +
'''ERNST, Heinrich Wilhelm,''' ''* 6. 5. 1814 Brno, † 8. 10. 1865 Nice (Francie), houslista, hudební skladatel''
 +
 
 +
Pocházel z početné židovské rodiny původem z Rousínova.
 +
E. otec Jakob provozoval v Brně jídelnu. Ze dvou manželství
 +
měl třináct dětí. E. matka Charlotta byla jeho druhou ženou. Jejich hudebně mimořádně nadaný syn začal veřejně
 +
vystupovat 1824 v rodišti a 1825 byl přijat ke studiu houslové
 +
hry u J. Böhma na vídeňskou konzervatoř, kterou absolvoval
 +
1828. První angažmá získal jako houslista Královské dvorní
 +
opery v Mnichově. Od 1830 podnikal velmi úspěšná koncertní
 +
turné po Německu a Francii, kde poté 1831–34 studoval
 +
u významného pedagoga A. Ch. Bériota. Ke koncertní dráze
 +
se vrátil 1834, kdy uspořádal řadu koncertů ve Francii. Jeho
 +
vzorem se stal virtuos N. Paganini, jehož díla během života
 +
E. nejen interpretoval, ale s nímž i vystupoval. E. přednes byl
 +
obdivován nejen pro perfektní techniku, ale i hluboké procítění.
 +
Triumfálních úspěchů se dočkal 1837 v Nizozemsku,
 +
Itálii a Francii, koncem třicátých a během čtyřicátých let pak
 +
absolvoval turné po celé západní Evropě, několikrát navštívil
 +
i české země, především se opakovaně vracel koncertovat do
 +
Brna. Vystupoval často na dobročinných koncertech ve prospěch
 +
nemocných a sociálně slabých. Na koncertech uváděl
 +
kromě virtuózních děl světové houslové literatury i díla vlastní.
 +
Vydávala je tiskem řada nakladatelství v celé Evropě. Nejpočetněji
 +
byla zastoupena interpretačně mimořádně náročná
 +
tvorba pro housle a klavír, např. brilatní variace, fantazie na
 +
témata z oper, salonní kusy aj. E. komponoval též pro sólové
 +
housle (v té době již velmi nezvykle). ''Grand Caprice – Erlkönig'' pro sólové housle (1854), patří dodnes k nejobtížnějším
 +
houslovým skladbám. Byl autorem také dvou smyčcových
 +
kvartetů.
 +
 
 +
1854 se oženil s francouzskou herečkou Amélií Sion-Lévyovou.
 +
Jejich syn Alfred (1860–1898) se stal kritikem a hudebním
 +
spisovatelem.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 2, s. 486; OSN 8, s. 722; Wurzbach 4, s. 73–75 (se soupisem díla
 +
a starší literaturou); ÖBL 1, s. 264; Pazdírek 4, s. 148–149; HS 1, s. 299;
 +
2, s. 1039; BL 1, s. 317; NDB 4, s. 628; LDM 1, s. 343–344 (se soupisem
 +
díla a další literaturou); MGG 6 (2001), s. 447–448; A. Heller, H. W. E. im
 +
Urteile seiner Zeitgenossen, 1904; F. Elun, The Life and Works of H. W. E.,
 +
with Emphasis of His Reception and as Violinist and Composer, Diss. Cornell
 +
Univ. Ithaca/New York 1993; J. Pěčka, H. W. E.: Paganini z Brna, in:
 +
Brno v minulosti a dnes, suppl. 4., 2007 (se soupisem, díla, literatury a pramenů;
 +
uvedeno datum narození 8. 6. 1812).
 +
 
 +
'''P:''' Archiv konzervatoře, Praha; NM, Praha – České muzeum hudby; Gesellschaft
 +
der Musikfreunde in Wien; NK, Praha, Hudební oddělení (rukopisy
 +
skladeb).
 +
 
 +
Jitka Ludvová, Marie Makariusová
  
== Literatura ==
 
OSN 8, 722; NDB 4, 628; RSN II, 486; HS 1, 299; Wurz 4, 73; BL 1, 317;  MdSA 81 Folge, 10-12/1985, 20;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
 
[[Kategorie:1814]]
 
[[Kategorie:1814]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:Nice]]
 
[[Kategorie:Nice]]

Verze z 5. 10. 2017, 17:18

Heinrich Wilhelm ERNST
Narození 6.5.1814
Místo narození Brno
Úmrtí 8.10.1865
Místo úmrtí Nice (Francie)
Povolání

78- Hudební interpret

77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46313

ERNST, Heinrich Wilhelm, * 6. 5. 1814 Brno, † 8. 10. 1865 Nice (Francie), houslista, hudební skladatel

Pocházel z početné židovské rodiny původem z Rousínova. E. otec Jakob provozoval v Brně jídelnu. Ze dvou manželství měl třináct dětí. E. matka Charlotta byla jeho druhou ženou. Jejich hudebně mimořádně nadaný syn začal veřejně vystupovat 1824 v rodišti a 1825 byl přijat ke studiu houslové hry u J. Böhma na vídeňskou konzervatoř, kterou absolvoval 1828. První angažmá získal jako houslista Královské dvorní opery v Mnichově. Od 1830 podnikal velmi úspěšná koncertní turné po Německu a Francii, kde poté 1831–34 studoval u významného pedagoga A. Ch. Bériota. Ke koncertní dráze se vrátil 1834, kdy uspořádal řadu koncertů ve Francii. Jeho vzorem se stal virtuos N. Paganini, jehož díla během života E. nejen interpretoval, ale s nímž i vystupoval. E. přednes byl obdivován nejen pro perfektní techniku, ale i hluboké procítění. Triumfálních úspěchů se dočkal 1837 v Nizozemsku, Itálii a Francii, koncem třicátých a během čtyřicátých let pak absolvoval turné po celé západní Evropě, několikrát navštívil i české země, především se opakovaně vracel koncertovat do Brna. Vystupoval často na dobročinných koncertech ve prospěch nemocných a sociálně slabých. Na koncertech uváděl kromě virtuózních děl světové houslové literatury i díla vlastní. Vydávala je tiskem řada nakladatelství v celé Evropě. Nejpočetněji byla zastoupena interpretačně mimořádně náročná tvorba pro housle a klavír, např. brilatní variace, fantazie na témata z oper, salonní kusy aj. E. komponoval též pro sólové housle (v té době již velmi nezvykle). Grand Caprice – Erlkönig pro sólové housle (1854), patří dodnes k nejobtížnějším houslovým skladbám. Byl autorem také dvou smyčcových kvartetů.

1854 se oženil s francouzskou herečkou Amélií Sion-Lévyovou. Jejich syn Alfred (1860–1898) se stal kritikem a hudebním spisovatelem.

L: RSN 2, s. 486; OSN 8, s. 722; Wurzbach 4, s. 73–75 (se soupisem díla a starší literaturou); ÖBL 1, s. 264; Pazdírek 4, s. 148–149; HS 1, s. 299; 2, s. 1039; BL 1, s. 317; NDB 4, s. 628; LDM 1, s. 343–344 (se soupisem díla a další literaturou); MGG 6 (2001), s. 447–448; A. Heller, H. W. E. im Urteile seiner Zeitgenossen, 1904; F. Elun, The Life and Works of H. W. E., with Emphasis of His Reception and as Violinist and Composer, Diss. Cornell Univ. Ithaca/New York 1993; J. Pěčka, H. W. E.: Paganini z Brna, in: Brno v minulosti a dnes, suppl. 4., 2007 (se soupisem, díla, literatury a pramenů; uvedeno datum narození 8. 6. 1812).

P: Archiv konzervatoře, Praha; NM, Praha – České muzeum hudby; Gesellschaft der Musikfreunde in Wien; NK, Praha, Hudební oddělení (rukopisy skladeb).

Jitka Ludvová, Marie Makariusová