Biografický slovník
ERPEK Václav Antonín 14.1.1843-4.7.1921: Porovnání verzí
(ERPEK_Václav_Antonín_14.1.1843-4.7.1921) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.1.1843 | | datum narození = 14.1.1843 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Soběslav |
| datum úmrtí = 4.7.1921 | | datum úmrtí = 4.7.1921 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ERPEK, Václav Antonín,''' ''* 14. 1. 1843 Soběslav, † 4. 7. 1921 Praha, lékař'' | ||
| + | |||
| + | Literatura udává mylně i narození 17. 1. Absolvoval gymnázium | ||
| + | v Jindřichově Hradci a lékařskou fakultu v Praze. Ve | ||
| + | čtvrtém roce medicíny byl 1866 za prusko-rakouské války | ||
| + | asistentem A. Herrmanna v pražské posádkové nemocnici. | ||
| + | Promován byl 1868 (Med. Dr.) a 1869 (Chir. Dr.). 1868–72 | ||
| + | pracoval jako sekundář v různých odděleních pražské Všeobecné | ||
| + | nemocnice, jako stipendista Krombholzovy nadace | ||
| + | absolvoval studijní cestu do Vídně, Berlína, Lipska a Heidelberku. | ||
| + | Za německo-francouzské války 1871 pracoval ve | ||
| + | vojenských nemocnicích v Drážďanech, Lipsku a Berlíně. | ||
| + | 1872–78 byl asistentem I. chirurgické kliniky prof. J. Blažiny | ||
| + | a akologického kabinetu, 1875–77 zároveň i pracovníkem | ||
| + | Strengova gynekologického oddělení Všeobecné nemocnice. | ||
| + | 1878–1920 působil jako praktický lékař v Praze. 1879 provedl | ||
| + | na pracovišti prof. J. Strenga první transfúzi krve v českých | ||
| + | zemích. Podání beránčí krve však vyvolalo u ženy s karcinomem | ||
| + | děložního čípku těžkou reakci, stejně jako u dalších tří | ||
| + | umírajících, jedna z nich zákrok nepřežila. E. pak od dalších | ||
| + | pokusů upustil. Byl členem Spolku českých lékařů. Publikoval | ||
| + | v sedmdesátých letech v ''Časopisu lékařů českých'' články | ||
| + | z vnitřního a soudního lékařství, chirurgie a gynekologie i fejetony | ||
| + | z cest. Několika statěmi (''Sněť špitální'', ''Nemoci rodidel'', | ||
| + | ''Tálovitost a hnisavost krve'', ''Infuse, transfuse krevní'', ''Pištěle pochvové'') přispěl do pátého dílu Eiseltovy ''Odborné patologie a terapie'' (1889). Oženil se s Marií, roz. Stolzovou. Pohřben | ||
| + | byl na Olšanských hřbitovech v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung | ||
| + | Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 304; AČ L, s. 58 (částečná | ||
| + | bibliografie, foto); ČLČ 52, 1913, s. 59; Věstník českých lékařů 32, 1920, | ||
| + | s. 323; tamtéž 33, 1921, s. 413; OSND 2/2, s. 445; MSN 2, s. 605; KSN | ||
| + | 4, s. 139; K. Nouza, Historie a současnost krevních převodů, in: Vesmír 65, | ||
| + | 1986, s. 429n.; BSPLF 1, s. 92–93. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA , Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Soběslav 1839–1856 (sv. 10), | ||
| + | kniha 66; Archiv UK, Praha, M 64, s. 172, 191; NA, Praha, fond Policejní | ||
| + | ředitelství I, konskripce, karton 110, obraz 644, 645. | ||
| + | |||
| + | Pavel Čech | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1843]] | [[Kategorie:1843]] | ||
| + | [[Kategorie:Soběslav]] | ||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 5. 10. 2017, 18:10
| Václav Antonín ERPEK | |
 | |
| Narození | 14.1.1843 |
|---|---|
| Místo narození | Soběslav |
| Úmrtí | 4.7.1921 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46314 |
ERPEK, Václav Antonín, * 14. 1. 1843 Soběslav, † 4. 7. 1921 Praha, lékař
Literatura udává mylně i narození 17. 1. Absolvoval gymnázium v Jindřichově Hradci a lékařskou fakultu v Praze. Ve čtvrtém roce medicíny byl 1866 za prusko-rakouské války asistentem A. Herrmanna v pražské posádkové nemocnici. Promován byl 1868 (Med. Dr.) a 1869 (Chir. Dr.). 1868–72 pracoval jako sekundář v různých odděleních pražské Všeobecné nemocnice, jako stipendista Krombholzovy nadace absolvoval studijní cestu do Vídně, Berlína, Lipska a Heidelberku. Za německo-francouzské války 1871 pracoval ve vojenských nemocnicích v Drážďanech, Lipsku a Berlíně. 1872–78 byl asistentem I. chirurgické kliniky prof. J. Blažiny a akologického kabinetu, 1875–77 zároveň i pracovníkem Strengova gynekologického oddělení Všeobecné nemocnice. 1878–1920 působil jako praktický lékař v Praze. 1879 provedl na pracovišti prof. J. Strenga první transfúzi krve v českých zemích. Podání beránčí krve však vyvolalo u ženy s karcinomem děložního čípku těžkou reakci, stejně jako u dalších tří umírajících, jedna z nich zákrok nepřežila. E. pak od dalších pokusů upustil. Byl členem Spolku českých lékařů. Publikoval v sedmdesátých letech v Časopisu lékařů českých články z vnitřního a soudního lékařství, chirurgie a gynekologie i fejetony z cest. Několika statěmi (Sněť špitální, Nemoci rodidel, Tálovitost a hnisavost krve, Infuse, transfuse krevní, Pištěle pochvové) přispěl do pátého dílu Eiseltovy Odborné patologie a terapie (1889). Oženil se s Marií, roz. Stolzovou. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze.
L: Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 304; AČ L, s. 58 (částečná bibliografie, foto); ČLČ 52, 1913, s. 59; Věstník českých lékařů 32, 1920, s. 323; tamtéž 33, 1921, s. 413; OSND 2/2, s. 445; MSN 2, s. 605; KSN 4, s. 139; K. Nouza, Historie a současnost krevních převodů, in: Vesmír 65, 1986, s. 429n.; BSPLF 1, s. 92–93.
P: SOA , Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Soběslav 1839–1856 (sv. 10), kniha 66; Archiv UK, Praha, M 64, s. 172, 191; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 110, obraz 644, 645.
Pavel Čech
