EXNER Eduard Vilibald 6.7.1842-15.11.1911: Porovnání verzí

Z Personal
(EXNER_Eduard_Vilibald_6.7.1842-15.11.1911)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.7.1842
 
| datum narození = 6.7.1842
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Dolní Podluží (u Varnsdorfu)
 
| datum úmrtí = 15.11.1911
 
| datum úmrtí = 15.11.1911
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 29- Stavař
 
| povolání = 29- Stavař
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Eduard Vilibald EXNER
+
}}
 +
 
 +
'''EXNER, Eduard Vilibald,''' ''* 6. 7. 1842 Dolní Podluží (u Varnsdorfu), † 15. 11. 1911 Vídeň (Rakousko), stavitel, stavební podnikatel''
 +
 
 +
Byl synem mlynáře a Marie Anny, roz. Fröhlichové. Nejprve
 +
praktikoval a od 1860 se stal zaměstnancem brněnského stavitele
 +
J. Arnolda. 1860–61 E. prováděl jeho nejvýznamnější
 +
stavby v Brně, včetně těch, které Arnoldovi zadali jiní architekti,
 +
např. H. Ferstel. 1862–67 byl činný jako samostatný
 +
stavbyvedoucí, realizoval mj. návrhy A. Prokopa a J. G. Schöna.
 +
1868 složil stavitelskou zkoušku, 1870 se osamostatnil.
 +
1877–83 se spojil se stavebním podnikatelstvím J. Schubertha
 +
ml., 1883 otevřel znovu vlastní stavitelskou firmu v Brně.
 +
 
 +
Zařadil se mezi čelné představitele starší generace stavitelů
 +
a stavebních podnikatelů, kteří se podíleli na rozmachu brněnské
 +
stavební činnosti ve druhé polovině 19. století a kteří
 +
prováděli práce jiných autorů. Jeho samostatné dílo, zejména
 +
bloky obytných nájemních domů na parcelách v tehdy prestižních
 +
čtvrtích a ulicích, charakterizovalo prolínání a mísení
 +
nejrůznějších historizujících stylů (antika, neogotika, neorenesance,
 +
neobaroko a neorokoko) či pseudoslohové detaily,
 +
což bylo pro brněnské prostředí charakteristické.
 +
 
 +
Zastával několik veřejných funkcí. Od 1884 předsedal společenstvu
 +
stavebních živnostníků v Brně, byl zvolen členem
 +
průmyslové sekce tamní OŽK a tuto komoru od 1885 zastupoval
 +
ve správním výboru Prémiové pokladny pro spořivé dělníky
 +
a služebníky v Brně, od 1889 zasedal v brněnské městské
 +
radě. Stal se komisařem pro přípravu Císařské jubilejní výstavy
 +
v Brně či delegátem brněnské OŽK na pátém rakouském
 +
sjezdu těchto komor. Byl pohřben v Brně.
 +
 
 +
'''D:''' výběr, Brno: palác A. Doreta (tzv. Doretův dvůr), Malinovského nám.
 +
(projekt J. Arnold), 1866–67; dvojdům Úvěrního ústavu, Rooseveltova ul.
 +
(projekt A. Weber), 1871–72; Kounicův palác, Moravské nám. (projekt
 +
J. Arnold), 1871–73; palác A. Flesche, Šilingrovo nám. (projekt J. Koch),
 +
1879–80; vila C. Luze, ul. Hlinky, poč. 80. let; přístavba dvorního jižního
 +
křídla Františkova muzea (dnes Moravské zemské muzeum), Zelný trh, 1880;
 +
Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova ul. (projekt J. G. Schön, realizace
 +
E. a J. Schuberth), 1881–83; nájemní dům, Joštova ul., 1883; nájemní domy,
 +
tř. Kpt. Jaroše, 1883–85; nájemní dům F. Egidia, Obilní trh, 1885; vyhlídkový
 +
gloriet, areál hradu Špilberk (projekt A. Prastdorfer), 1885; palác E. Kafky,
 +
ul. Hlinky, 1886; rezidenční biskupská kaple, Petrov (projekt A. Prokop),
 +
1886–88; nájemní dům, Štefánikova ul., před 1888; restaurování presbytáře
 +
katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově (projekt týž), 1889–91; nájemní dům,
 +
Bezručova ul., 1900.
 +
 
 +
'''L:''' Heller 4, s. 33–34; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj
 +
města, 1947, s. 308, 312, 318, 370; K. Kuča, Památky Brna, 1991, s. 108,
 +
136; P. Zatloukal, Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě
 +
a ve Slezsku, 1986, s. 35, 45, 53 (katalog výstavy); týž, Brněnská okružní
 +
třída, 1997, passim a zvl. s. 119, 122, 124, 129; týž, Brněnská architektura
 +
1815–1915. Průvodce, 2006, passim a zvl. s. 222.
 +
 
 +
'''P:''' SOA , Litoměřice, matrika nar. řkt. f. ú. Dolní Podluží, sign. L30/3, kniha
 +
39, č. řádku 3; MZA, Brno, fond E 67, sbírka matrik, kniha č. 16 916, řkt.
 +
f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika zemř. sv. VIII, kniha 120.
 +
 
 +
Lenka Kudělková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:29- Stavař]]
 
[[Kategorie:29- Stavař]]
  
 
[[Kategorie:1842]]
 
[[Kategorie:1842]]
 +
[[Kategorie:Dolní Podluží]]
 
[[Kategorie:1911]]
 
[[Kategorie:1911]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 8. 10. 2017, 19:20

Eduard Vilibald EXNER
Narození 6.7.1842
Místo narození Dolní Podluží (u Varnsdorfu)
Úmrtí 15.11.1911
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 29- Stavař
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=64963

EXNER, Eduard Vilibald, * 6. 7. 1842 Dolní Podluží (u Varnsdorfu), † 15. 11. 1911 Vídeň (Rakousko), stavitel, stavební podnikatel

Byl synem mlynáře a Marie Anny, roz. Fröhlichové. Nejprve praktikoval a od 1860 se stal zaměstnancem brněnského stavitele J. Arnolda. 1860–61 E. prováděl jeho nejvýznamnější stavby v Brně, včetně těch, které Arnoldovi zadali jiní architekti, např. H. Ferstel. 1862–67 byl činný jako samostatný stavbyvedoucí, realizoval mj. návrhy A. Prokopa a J. G. Schöna. 1868 složil stavitelskou zkoušku, 1870 se osamostatnil. 1877–83 se spojil se stavebním podnikatelstvím J. Schubertha ml., 1883 otevřel znovu vlastní stavitelskou firmu v Brně.

Zařadil se mezi čelné představitele starší generace stavitelů a stavebních podnikatelů, kteří se podíleli na rozmachu brněnské stavební činnosti ve druhé polovině 19. století a kteří prováděli práce jiných autorů. Jeho samostatné dílo, zejména bloky obytných nájemních domů na parcelách v tehdy prestižních čtvrtích a ulicích, charakterizovalo prolínání a mísení nejrůznějších historizujících stylů (antika, neogotika, neorenesance, neobaroko a neorokoko) či pseudoslohové detaily, což bylo pro brněnské prostředí charakteristické.

Zastával několik veřejných funkcí. Od 1884 předsedal společenstvu stavebních živnostníků v Brně, byl zvolen členem průmyslové sekce tamní OŽK a tuto komoru od 1885 zastupoval ve správním výboru Prémiové pokladny pro spořivé dělníky a služebníky v Brně, od 1889 zasedal v brněnské městské radě. Stal se komisařem pro přípravu Císařské jubilejní výstavy v Brně či delegátem brněnské OŽK na pátém rakouském sjezdu těchto komor. Byl pohřben v Brně.

D: výběr, Brno: palác A. Doreta (tzv. Doretův dvůr), Malinovského nám. (projekt J. Arnold), 1866–67; dvojdům Úvěrního ústavu, Rooseveltova ul. (projekt A. Weber), 1871–72; Kounicův palác, Moravské nám. (projekt J. Arnold), 1871–73; palác A. Flesche, Šilingrovo nám. (projekt J. Koch), 1879–80; vila C. Luze, ul. Hlinky, poč. 80. let; přístavba dvorního jižního křídla Františkova muzea (dnes Moravské zemské muzeum), Zelný trh, 1880; Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova ul. (projekt J. G. Schön, realizace E. a J. Schuberth), 1881–83; nájemní dům, Joštova ul., 1883; nájemní domy, tř. Kpt. Jaroše, 1883–85; nájemní dům F. Egidia, Obilní trh, 1885; vyhlídkový gloriet, areál hradu Špilberk (projekt A. Prastdorfer), 1885; palác E. Kafky, ul. Hlinky, 1886; rezidenční biskupská kaple, Petrov (projekt A. Prokop), 1886–88; nájemní dům, Štefánikova ul., před 1888; restaurování presbytáře katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově (projekt týž), 1889–91; nájemní dům, Bezručova ul., 1900.

L: Heller 4, s. 33–34; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 308, 312, 318, 370; K. Kuča, Památky Brna, 1991, s. 108, 136; P. Zatloukal, Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě a ve Slezsku, 1986, s. 35, 45, 53 (katalog výstavy); týž, Brněnská okružní třída, 1997, passim a zvl. s. 119, 122, 124, 129; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim a zvl. s. 222.

P: SOA , Litoměřice, matrika nar. řkt. f. ú. Dolní Podluží, sign. L30/3, kniha 39, č. řádku 3; MZA, Brno, fond E 67, sbírka matrik, kniha č. 16 916, řkt. f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika zemř. sv. VIII, kniha 120.

Lenka Kudělková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=EXNER_Eduard_Vilibald_6.7.1842-15.11.1911&oldid=100246“