FÜRSTENBERG Karel Egon I. 7.5.1729-11.7.1787: Porovnání verzí
(FÜRSTENBERGA_z_Karel_Egon_7.5.1729-11.7.1787) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Karel Egon | + | | jméno = Karel Egon FÜRSTENBERG I. |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.5.1729 | | datum narození = 7.5.1729 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 11.7.1787 | | datum úmrtí = 11.7.1787 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 512-513 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FÜRSTENBERG, Karel Egon I.,''' ''* 7. 5. 1729 Praha, † 11. 7. 1787 Praha, politik, sběratel, mecenáš'' | ||
+ | |||
+ | Byl příslušníkem jihoněmeckého knížecího rodu; narodil | ||
+ | se jako mladší syn Josefa Viléma Arnošta z F. (1699–1762) | ||
+ | a Marie Anny z Valdštejna (1707–1756). Po smrti matky | ||
+ | se stal majitelem panství Křivoklát, vlastnil také Dobrovici | ||
+ | a Loučeň. Za studií na univerzitách ve Štrasburku a v Lipsku | ||
+ | (1744–46) a na šlechtické akademii v Turíně ho významně | ||
+ | ovlivnilo západoevropské osvícenství. Od 1745 působil v různých | ||
+ | úřadech v Čechách i v říši; 1751 se stal radou při české | ||
+ | zemské vládě v Praze, 1766–71 působil jako císařský komisař | ||
+ | při říšském soudu ve Wetzlaru, 1771–82 jako nejvyšší purkrabí | ||
+ | (guberniální prezident). 1784–87 byl prvním prezidentem | ||
+ | KČSN. Jeho návrhy na zlepšení ekonomické situace Čech | ||
+ | v době finanční krize 1772 ovlivnil merkantilismus (kritika | ||
+ | nedostatku peněz v zemi), fyziokratismus (nutnost zlepšit | ||
+ | zemědělství zaváděním agrotechnických novinek a zlepšením | ||
+ | postavení rolnictva) i přirozenoprávní teorie. Jeho přispěním | ||
+ | se cenzura v Čechách stala nejmírnější v celé monarchii. | ||
+ | Ve zmíněných návrzích i v praktické politice se jevil jako | ||
+ | stoupenec osvícenského etatismu, nikoli však jako centralista. | ||
+ | Za poddanského povstání 1775 zaujímal vůči účastníkům | ||
+ | umírněný postoj. Po 1780 ztratil (údajně pro zdráhavý postoj | ||
+ | k náboženské toleranci) důvěru nového panovníka a byl | ||
+ | nucen 1782 abdikovat. Poté se intenzivně věnoval zvelebení | ||
+ | svých statků, kde zaváděl nové plodiny (především na statku | ||
+ | Lány), zvyšoval péči o lesy a angažoval progresivní ekonomy | ||
+ | (G. Stumpf ze Saska). V Lánech založil odbornou školu | ||
+ | pro vrchnostenské úředníky. Již před 1774 usiloval o zvýšení | ||
+ | osvěty lidu zakládáním dobře organizovaných škol na svých | ||
+ | panstvích, později i distribucí českého překladu Schubartova | ||
+ | propagačního spisku o výhodách pěstování jetele a také šířením | ||
+ | českých novin ''Učitel lidu'' (od 1786). Shromáždil největší | ||
+ | soukromou knihovnu v Praze s dvaceti tisíci svazky, obsahující | ||
+ | i četné vzácné rukopisy a staré tisky, dále velkou sbírku obrazů | ||
+ | a grafiky, mincí a přírodnin. Financoval také nákladné | ||
+ | charitativní podniky a materiálně významně podpořil KČSN. | ||
+ | Jeho malostranský palác (dnes Pálffyho) byl centrem pražské | ||
+ | vzdělané společnosti. | ||
+ | |||
+ | Oženil se s Marií Josefou ze Šternberka (* 24. 6. 1735, † 16. 1. | ||
+ | 1803), s níž měl tři syny. Dospělosti se dožili Filip Maria | ||
+ | (* 21. 10. 1755, † 5. 6. 1790) a Karel Alois (* 26. 6. 1760, † 25. 3. 1799). F. vnuk Karel Egon II. (1796–1854) se stal | ||
+ | po vymření říšské linie rodu dědicem majetku. F. byl pohřben | ||
+ | v Nižboru (u Berouna). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 3, s. 262–263; Wurzbach 5, s. 18; OSN 9, s. 783; BL 1, s. 403; | ||
+ | NDB 5, s. 696; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1921, | ||
+ | s. 128–130; F. Kutnar, Poddanství a robota v názorech české osvícenské | ||
+ | společnosti, in: AUC. Philosophica et historica 3, 1962, s. 7–63; J. Prokeš, | ||
+ | Memoriály o hospodářském stavu Čech před selskou bouří roku 1775, | ||
+ | in: Časopis pro dějiny venkova 11, 1924; 12, 1925; týž, Počátky České | ||
+ | společnosti nauk v 18. století 1, 1938; F. Roubík, K vývoji zemské správy | ||
+ | v Čechách v letech 1749–1790, in: Sborník archivních prací 19, 1969, | ||
+ | s. 41–188; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost šlechtických rodů | ||
+ | v Českých zemích, 1992, s. 83; Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und | ||
+ | Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, | ||
+ | s. 32, 283–364, 388, 436–427, 437; P. Mašek, Sběratelská vášeň osvíceného | ||
+ | velmože, in: Starožitnosti a užité umění 5, 1997, s. 13–16; K. Lambrecht, | ||
+ | „Die nötige Erziehung in der Religion und in den bürgerlichen Pflichten“. | ||
+ | Die katholischen Reformbemühungen Johann Ignaz von Felbigers und K. E. | ||
+ | von F., in: Konfessionelle Pluralität als Herausforderung. Koexistenz und | ||
+ | Konflikt im Spätmittelalter und Früher Neuzeit. Winfried Eberhard zum 65. | ||
+ | Geburtstag, Leipzig 2006, s. 575–601; I. Cerman, Šlechtická kultura | ||
+ | v 18. století. Filozofové, mystici, politici, 2011, s. 460–499. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/47301 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Eduard Maur | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1729]] | [[Kategorie:1729]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1787]] | [[Kategorie:1787]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 27. 11. 2019, 18:24
Karel Egon FÜRSTENBERG I. | |
Narození | 7.5.1729 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 11.7.1787 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 512-513 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56129 |
FÜRSTENBERG, Karel Egon I., * 7. 5. 1729 Praha, † 11. 7. 1787 Praha, politik, sběratel, mecenáš
Byl příslušníkem jihoněmeckého knížecího rodu; narodil se jako mladší syn Josefa Viléma Arnošta z F. (1699–1762) a Marie Anny z Valdštejna (1707–1756). Po smrti matky se stal majitelem panství Křivoklát, vlastnil také Dobrovici a Loučeň. Za studií na univerzitách ve Štrasburku a v Lipsku (1744–46) a na šlechtické akademii v Turíně ho významně ovlivnilo západoevropské osvícenství. Od 1745 působil v různých úřadech v Čechách i v říši; 1751 se stal radou při české zemské vládě v Praze, 1766–71 působil jako císařský komisař při říšském soudu ve Wetzlaru, 1771–82 jako nejvyšší purkrabí (guberniální prezident). 1784–87 byl prvním prezidentem KČSN. Jeho návrhy na zlepšení ekonomické situace Čech v době finanční krize 1772 ovlivnil merkantilismus (kritika nedostatku peněz v zemi), fyziokratismus (nutnost zlepšit zemědělství zaváděním agrotechnických novinek a zlepšením postavení rolnictva) i přirozenoprávní teorie. Jeho přispěním se cenzura v Čechách stala nejmírnější v celé monarchii. Ve zmíněných návrzích i v praktické politice se jevil jako stoupenec osvícenského etatismu, nikoli však jako centralista. Za poddanského povstání 1775 zaujímal vůči účastníkům umírněný postoj. Po 1780 ztratil (údajně pro zdráhavý postoj k náboženské toleranci) důvěru nového panovníka a byl nucen 1782 abdikovat. Poté se intenzivně věnoval zvelebení svých statků, kde zaváděl nové plodiny (především na statku Lány), zvyšoval péči o lesy a angažoval progresivní ekonomy (G. Stumpf ze Saska). V Lánech založil odbornou školu pro vrchnostenské úředníky. Již před 1774 usiloval o zvýšení osvěty lidu zakládáním dobře organizovaných škol na svých panstvích, později i distribucí českého překladu Schubartova propagačního spisku o výhodách pěstování jetele a také šířením českých novin Učitel lidu (od 1786). Shromáždil největší soukromou knihovnu v Praze s dvaceti tisíci svazky, obsahující i četné vzácné rukopisy a staré tisky, dále velkou sbírku obrazů a grafiky, mincí a přírodnin. Financoval také nákladné charitativní podniky a materiálně významně podpořil KČSN. Jeho malostranský palác (dnes Pálffyho) byl centrem pražské vzdělané společnosti.
Oženil se s Marií Josefou ze Šternberka (* 24. 6. 1735, † 16. 1. 1803), s níž měl tři syny. Dospělosti se dožili Filip Maria (* 21. 10. 1755, † 5. 6. 1790) a Karel Alois (* 26. 6. 1760, † 25. 3. 1799). F. vnuk Karel Egon II. (1796–1854) se stal po vymření říšské linie rodu dědicem majetku. F. byl pohřben v Nižboru (u Berouna).
L: RSN 3, s. 262–263; Wurzbach 5, s. 18; OSN 9, s. 783; BL 1, s. 403; NDB 5, s. 696; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1921, s. 128–130; F. Kutnar, Poddanství a robota v názorech české osvícenské společnosti, in: AUC. Philosophica et historica 3, 1962, s. 7–63; J. Prokeš, Memoriály o hospodářském stavu Čech před selskou bouří roku 1775, in: Časopis pro dějiny venkova 11, 1924; 12, 1925; týž, Počátky České společnosti nauk v 18. století 1, 1938; F. Roubík, K vývoji zemské správy v Čechách v letech 1749–1790, in: Sborník archivních prací 19, 1969, s. 41–188; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost šlechtických rodů v Českých zemích, 1992, s. 83; Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, s. 32, 283–364, 388, 436–427, 437; P. Mašek, Sběratelská vášeň osvíceného velmože, in: Starožitnosti a užité umění 5, 1997, s. 13–16; K. Lambrecht, „Die nötige Erziehung in der Religion und in den bürgerlichen Pflichten“. Die katholischen Reformbemühungen Johann Ignaz von Felbigers und K. E. von F., in: Konfessionelle Pluralität als Herausforderung. Koexistenz und Konflikt im Spätmittelalter und Früher Neuzeit. Winfried Eberhard zum 65. Geburtstag, Leipzig 2006, s. 575–601; I. Cerman, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, 2011, s. 460–499.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Eduard Maur