Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FAFEK-SOLAN Josef 14.3.1911-31.5.1984

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef FAFEK-SOLAN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.3.1911
| místo narození = Podhořany (č. o. Nelahozeves)
| datum úmrtí = 31.5.1984
| místo úmrtí = Sobotka
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 45
}}

'''FAFEK-SOLAN, Josef,''' ''* 14. 3. 1911 Podhořany (č. o. Nelahozeves), † 31. 5. 1984 Sobotka, malíř''

Pocházel z rodiny železničního úředníka Emila F. a Evženie,
roz. Ottomanské. Otec padl 1917 na italské frontě, F. od
1916 vyrůstal u babičky v Dolním Bousově na Sobotecku.
Matka se znovu provdala a F. se kvůli hmotné nouzi rodiny
vyučil zedníkem. Od 1925 žili v Horním Růžodole, jedné ze
čtvrtí Liberce, a F. pracoval jako poštovní pojezdný. Proti vůli
nevlastního otce, avšak hmotně podporován babičkou, mohl
1931 absolvovat Školu uměleckých řemesel v Bratislavě, kde
studoval u L. Majerského a J. Alexyho, soukromě u Ľ. Fully.
Kromě toho v Praze navštěvoval večerní Uměleckoprůmyslovou
školu, kde studoval v ateliéru V. Sychry. Po vojenské prezenční
službě žil v Praze, živil se jako průmyslový výtvarník
a vyučoval. Stal se asistentem v ateliéru A. A. Zahela (1933–
36), publikoval básně v časopisech (např. ''Český sever''). Od
1936 pracoval na Ředitelství pošt a telegrafů v Praze, Liberci
a Mladé Boleslavi. Aby finančně zajistil rodinu, přivydělával si
malováním a tvorbou pohlednic, učil ve výtvarných kurzech.
Čerpal inspiraci ze severočeské krajiny. Když byl 1944 opět
přeložen do Prahy k Telegrafnímu stavebnímu úřadu, rodina
zůstala v Mladé Boleslavi. Koncem války se aktivně zapojil
do odboje, přijal krycí jméno Solan a účastnil se bojů partyzánských
jednotek a revolučních gard na Mladoboleslavsku
a v pohraničí. 1945 se profesionalizoval jako výtvarník, usadil
se v Jablonném v Podještědí, stal se zakládajícím členem
sdružení Výtvarní umělci severu a organizoval jeho výstavy.
Od 1949 se jako projektant vedle výtvarného umění věnoval
územnímu plánování na Liberecku a pracoval pro Československou
akademii zemědělskou. 1966–68 se zabýval sociálně-geografickým terénním průzkumem v českolipském okrese.

Po kubizujících malířských kompozicích ze čtyřicátých let,
vrcholících v cyklu ''Masky'', a následném dočasném příklonu
k doktríně socialistického realismu, se od konce padesátých
let vyznačovalo jeho rozsáhlé malířské dílo barevnou i tvarovou
expresivitou, zatímco v kresbě (často kolorované) a grafice
setrvával u moderně pojímaného realismu. V období
tzv. normalizace se jeho malířský rukopis nezměnil, naopak
exprese se ještě zvýraznila (např. olej ''Radary'', 1972), F. však
přijímal společenské funkce (předseda severočeské pobočky
Svazu českých výtvarných umělců, vedoucí stranické skupiny,
krajský inspektor kultury) a byl oceněn vysokými státními vyznamenáními,
1975 jmenován zasloužilým umělcem. Patřil
ke znalcům severočeské krajiny a krajiny Českého ráje, bravurou
se vyznačovaly i jeho obrazy z cest po Sovětském svazu,
hlavně Gruzii a Dálném východu.

'''L:''' Toman 1, s. 207 (s chybným místem narození); J. Dolejš, J. F.-S. Obrazy,
kresby, grafika, 1977; J. Hlaváček, J. F.-S. Výběr z díla, 1979; SČSVU 2,
s. 205.

'''P:''' SOkA, Česká Lípa, osobní pozůstalost (inventář M. Vojtíšková, 1986).

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Nelahozeves]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:Sobotka]]