FAFL Zdenko 13.2.1881-21.4.1961: Porovnání verzí
(FAFL_Zdenko_13.2.1881-21.4.1961) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.2.1881 | | datum narození = 13.2.1881 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Rokycany |
| datum úmrtí = 21.4.1961 | | datum úmrtí = 21.4.1961 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | FAFL, Zdenko (vl. jm. Zdeněk Josef Antonín), * 13. 2. 1881 Rokycany, † 21. 4. 1961 Praha, právník, národohospodář | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rodině řídícího učitele, později školního inspektora | ||
+ | Antonína F. a Augusty, roz. Steppanové, dcery lékaře | ||
+ | z Kolína. 1899 maturoval na gymnáziu v Plzni, poté studoval | ||
+ | práva v Praze a ve Vídni. V Praze byl 1904 promován JUDr. | ||
+ | na české právnické fakultě pražské univerzity. Postupně prošel | ||
+ | státní službou a soudní i advokátní praxí. 1907 vstoupil | ||
+ | do služeb pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK). | ||
+ | Jako zdatný právník a vzdělaný národohospodář ji zastupoval | ||
+ | na mezinárodních kongresech obchodních komor v Londýně, | ||
+ | Bostonu a Paříži. Po 1918 se uplatnil při budování nové | ||
+ | československé zahraničně obchodní služby, a to jako přednosta | ||
+ | exportní kanceláře pražské OŽK. 1919–23 pracoval na Ministerstvu obchodu jako přednosta Kontrolního a kompenzačního | ||
+ | úřadu pro mezinárodní obchod a jako zástupce | ||
+ | sekčního šéfa a v Úřadu pro zahraniční obchod, od 1921 | ||
+ | vedl oddělení pro románské země. Komoru zastupoval také ve | ||
+ | Společnosti národů jako odborník na celní a politické otázky. | ||
+ | Významně se podílel na přípravě návrhu jednotného celního | ||
+ | názvosloví. 1932 byl jmenován generálním tajemníkem | ||
+ | pražské OŽK. 1934 se zasloužil o vznik Exportního ústavu | ||
+ | československého a 1937 se stal jeho generálním ředitelem. | ||
+ | |||
+ | Současně působil ve správních radách významných podniků: | ||
+ | předseda správní rady Spojených továren hospodářských | ||
+ | strojů Fr. Melichar – Umrath a spol., a. s., v Brandýse nad | ||
+ | Labem, člen správních rad firem Křižík – Chaudoir, měďárna, | ||
+ | kabelovna a elektrotechnické závody, a. s., Pražská akumulátorka, | ||
+ | a. s., Telefonní automatová společnost pro území ČSR | ||
+ | v Praze, V. J. Rott, a. s., ředitelský rada Jihokarpatské rafinerie | ||
+ | minerálních olejů a obchodní, a. s., v Mukačevě. | ||
+ | |||
+ | Často přednášel pro Českou společnost národohospodářskou, | ||
+ | tam také publikoval většinu odborných textů. Trvalou | ||
+ | historickou hodnotu neztratily F. analýzy vývoje zahraničního | ||
+ | obchodu a obchodní politiky meziválečného i poválečného | ||
+ | Československa. Řadil se k zastáncům volného obchodu | ||
+ | s minimem omezení. Příčinu státních zásahů spatřoval v nárůstu | ||
+ | sociálních hnutí, která jsou na jedné straně vyvolána | ||
+ | hospodářskými potížemi a na straně druhé umožněna prosazováním | ||
+ | demokratických principů ve společnosti. V dobovém | ||
+ | kontextu se zařadil ke kritikům Rašínovy deflační politiky, | ||
+ | která znamenala tvrdou restrikci vývozu. Řešení viděl | ||
+ | v podpoře vývozu a v uvolnění zahraničního obchodu. Jako | ||
+ | dobrý znalec soudobé ekonomické teorie kritizoval Englišovu | ||
+ | noetiku. | ||
+ | |||
+ | Jeho manželkou se 1919 stala Berta Donátová, s níž měl tři | ||
+ | děti: Zdeňku (* 1920), Helenu (* 1921) a Arnošta (* 1921). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Vývoj a úkoly československé obchodní politiky, 1925; Provádění obchodně- | ||
+ | politických usnesení mezinárodních konferencí, 1929; Exportní ústavy | ||
+ | v cizině a u nás, 1934; Struktura čsl. zahraničního obchodu, 1934; Zásahy | ||
+ | státu do hospodářství, in: Obzor národohospodářský 40, 1935, s. 407–418; | ||
+ | Československá obchodní politika, 1936; Podpora vývozu, in: Obzor národohospodářský | ||
+ | 41, 1936, s. 474–479; Věstník Orientálního ústavu v Praze | ||
+ | za desítiletí 1928–1938 (s V. Lesným), sv. 2, 1938; O obchodní politice v nových | ||
+ | poměrech, 1939; Organizace hospodářské samosprávy v protektorátě, | ||
+ | in: Obzor národohospodářský 44, 1939, s. 341–348; Industrialisace slovanských | ||
+ | zemí, 1940; Znárodnění průmyslu bank a pojišťoven, 1946. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 498; MSN 2, s. 677; Köpfe, s. 57; AČ P, s. 94; ČsB 1, nestr.; | ||
+ | BL 1, s. 324–325; B. Brom, Historie obchodních a živnostenských komor na | ||
+ | území českých zemí, 2001, s. 30–54. | ||
+ | |||
+ | Antonie Doležalová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | [[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
+ | [[Kategorie:Rokycany]] | ||
[[Kategorie:1961]] | [[Kategorie:1961]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 14. 10. 2017, 10:01
Zdenko FAFL | |
Narození | 13.2.1881 |
---|---|
Místo narození | Rokycany |
Úmrtí | 21.4.1961 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 19- Ekonom nebo statistik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54579 |
FAFL, Zdenko (vl. jm. Zdeněk Josef Antonín), * 13. 2. 1881 Rokycany, † 21. 4. 1961 Praha, právník, národohospodář
Narodil se v rodině řídícího učitele, později školního inspektora Antonína F. a Augusty, roz. Steppanové, dcery lékaře z Kolína. 1899 maturoval na gymnáziu v Plzni, poté studoval práva v Praze a ve Vídni. V Praze byl 1904 promován JUDr. na české právnické fakultě pražské univerzity. Postupně prošel státní službou a soudní i advokátní praxí. 1907 vstoupil do služeb pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK). Jako zdatný právník a vzdělaný národohospodář ji zastupoval na mezinárodních kongresech obchodních komor v Londýně, Bostonu a Paříži. Po 1918 se uplatnil při budování nové československé zahraničně obchodní služby, a to jako přednosta exportní kanceláře pražské OŽK. 1919–23 pracoval na Ministerstvu obchodu jako přednosta Kontrolního a kompenzačního úřadu pro mezinárodní obchod a jako zástupce sekčního šéfa a v Úřadu pro zahraniční obchod, od 1921 vedl oddělení pro románské země. Komoru zastupoval také ve Společnosti národů jako odborník na celní a politické otázky. Významně se podílel na přípravě návrhu jednotného celního názvosloví. 1932 byl jmenován generálním tajemníkem pražské OŽK. 1934 se zasloužil o vznik Exportního ústavu československého a 1937 se stal jeho generálním ředitelem.
Současně působil ve správních radách významných podniků: předseda správní rady Spojených továren hospodářských strojů Fr. Melichar – Umrath a spol., a. s., v Brandýse nad Labem, člen správních rad firem Křižík – Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, a. s., Pražská akumulátorka, a. s., Telefonní automatová společnost pro území ČSR v Praze, V. J. Rott, a. s., ředitelský rada Jihokarpatské rafinerie minerálních olejů a obchodní, a. s., v Mukačevě.
Často přednášel pro Českou společnost národohospodářskou, tam také publikoval většinu odborných textů. Trvalou historickou hodnotu neztratily F. analýzy vývoje zahraničního obchodu a obchodní politiky meziválečného i poválečného Československa. Řadil se k zastáncům volného obchodu s minimem omezení. Příčinu státních zásahů spatřoval v nárůstu sociálních hnutí, která jsou na jedné straně vyvolána hospodářskými potížemi a na straně druhé umožněna prosazováním demokratických principů ve společnosti. V dobovém kontextu se zařadil ke kritikům Rašínovy deflační politiky, která znamenala tvrdou restrikci vývozu. Řešení viděl v podpoře vývozu a v uvolnění zahraničního obchodu. Jako dobrý znalec soudobé ekonomické teorie kritizoval Englišovu noetiku.
Jeho manželkou se 1919 stala Berta Donátová, s níž měl tři děti: Zdeňku (* 1920), Helenu (* 1921) a Arnošta (* 1921).
D: Vývoj a úkoly československé obchodní politiky, 1925; Provádění obchodně- politických usnesení mezinárodních konferencí, 1929; Exportní ústavy v cizině a u nás, 1934; Struktura čsl. zahraničního obchodu, 1934; Zásahy státu do hospodářství, in: Obzor národohospodářský 40, 1935, s. 407–418; Československá obchodní politika, 1936; Podpora vývozu, in: Obzor národohospodářský 41, 1936, s. 474–479; Věstník Orientálního ústavu v Praze za desítiletí 1928–1938 (s V. Lesným), sv. 2, 1938; O obchodní politice v nových poměrech, 1939; Organizace hospodářské samosprávy v protektorátě, in: Obzor národohospodářský 44, 1939, s. 341–348; Industrialisace slovanských zemí, 1940; Znárodnění průmyslu bank a pojišťoven, 1946.
L: OSND 2/1, s. 498; MSN 2, s. 677; Köpfe, s. 57; AČ P, s. 94; ČsB 1, nestr.; BL 1, s. 324–325; B. Brom, Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí, 2001, s. 30–54.
Antonie Doležalová