Biografický slovník
FALEŠNÍKOVÁ Rozalie 23.2.1900-24.7.1983: Porovnání verzí
(FALEŠNÍKOVÁ_Rosalie_23.2.1900-24.7.1983) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Rozalie FALEŠNÍKOVÁ |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Falesnikova Rozalie portret.jpg |
| datum narození = 23.2.1900 | | datum narození = 23.2.1900 | ||
| − | | místo narození = Tasov | + | | místo narození = Tasov (u Hodonína) |
| datum úmrtí = 24.7.1983 | | datum úmrtí = 24.7.1983 | ||
| místo úmrtí = Otrokovice | | místo úmrtí = Otrokovice | ||
| − | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />78- Hudební interpret<br />88- Umělecký řemeslník<br /> |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| − | 88- Umělecký řemeslník | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 55 |
| + | }} | ||
| − | + | '''FALEŠNÍKOVÁ, Rozalie,''' ''* 23. 2. 1900 Tasov (u Hodonína), † 24. 7. 1983 Otrokovice, lidová výtvarná umělkyně, zpěvačka, vypravěčka'' | |
| + | |||
| + | Pocházela z rodiny s osmi dětmi. Ze zdravotních důvodů | ||
| + | neukončila gymnázium, trvale zůstala v domácnosti a svůj | ||
| + | čas věnovala zejména výtvarným aktivitám. Vlohy pro tuto | ||
| + | činnost zdědila po matce, doma se často setkávala se zpěvem | ||
| + | a hudbou. Své schopnosti neustále rozvíjela studiem lidového | ||
| + | umění. Do výtvarných technik ji zasvětil malíř A. Frolka, | ||
| + | manžel její starší sestry. F. zpočátku kreslila oblíbené módní | ||
| + | ornamenty a zkoušela vlastní vzory. Pod Frolkovým vlivem se | ||
| + | vracela ke starobylým lidovým předlohám. Metodou fresky | ||
| + | ozdobila na přelomu dvacátých a třicátých let nádražní budovy | ||
| + | v Uherském Brodě, Uherském Hradišti a Luhačovicích, | ||
| + | v padesátých letech vytvořila sgrafita na budovách v Uherském | ||
| + | Hradišti, Luhačovicích, Vnorovech, Veselí nad Moravou | ||
| + | a v Bzenci-Přívoze. Patřila k významným malířkám kraslic, | ||
| + | při jejichž výzdobě se inspirovala starými vzory z lidového | ||
| + | oblečení. Věnovala se také vyšívání částí krojů a kněžských | ||
| + | ornátů. | ||
| + | |||
| + | K jejím dalším zájmům patřila hudba. Ráda a hodně zpívala, | ||
| + | sama složila několik nových písní a naučila se hrát na cimbál. | ||
| + | Byla i výbornou vypravěčkou a autorkou povídek a scénářů. | ||
| + | Zachytila písemně řadu jevů ze života venkovského lidu, např. | ||
| + | obyčeje, oslavy svátků, poutě, život dětí, způsob vaření povidel, | ||
| + | strouhání zelí apod. Některé z těchto materiálů byly | ||
| + | publikovány v ''Lidových novinách'' i v časopisech ''Česká selka'' | ||
| + | a ''Zahrada Moravy''. Působila jako lektorka malování kraslic, | ||
| + | přednášela v národopisných kurzech o ornamentu na krojích, | ||
| + | organizačně se podílela na pořádání národopisných akcí. | ||
| + | Na začátku čtyřicátých let 20. století se v Hroznové Lhotě | ||
| + | spolu s dalšími spolupracovníky zasloužila o založení Školy | ||
| + | lidového umění, která měla zasvěcovat žáky do vyšívačských | ||
| + | technik, vyučovat malování kraslic, malbě na dřevě a na skle, | ||
| + | ovládat techniku sgrafita a fresky, vyrábět keramiku atd. Za | ||
| + | svoji činnost byla oceněna titulem mistryně lidové umělecké | ||
| + | výroby. Řada materiálů pro národopisné bádání se zachovala | ||
| + | v pozůstalosti, která je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském | ||
| + | Hradišti. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Křivdová, Jubileum Rozky F., in: Národopisné aktuality 17, 1980, | ||
| + | s. 289–290; J. Štěrba – Z. Prudič, 80 let Rozky F., in: Malovaný kraj 16, | ||
| + | 1980, č. 1, s. 9; J. Kučerová, Vzpomínka na Rozku F., in: Slovácko 25, 1983, | ||
| + | s. 130–131; J. Orel, Rozka F. (23. 2. 1900–24. 7. 1983), in: Národopisné | ||
| + | aktuality 21, 1984, s. 35–36; L. Tarcalová, Rozka F. – lidová umělkyně | ||
| + | Slovácka, in: Slovácko 30, 1988, s. 113–119; táž, Z pozůstalosti Rozky F. – | ||
| + | „lidové malérečky“ Slovácka, in: Národopisný věstník československý 5 (47), | ||
| + | 1988, s. 66–68; Od folkloru k folklorismu, M. Pavlicová – L. Uhlíková (ed.), | ||
| + | 1997, s. 26–27. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/105249 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marta Toncrová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
[[Kategorie:Tasov]] | [[Kategorie:Tasov]] | ||
[[Kategorie:1983]] | [[Kategorie:1983]] | ||
[[Kategorie:Otrokovice]] | [[Kategorie:Otrokovice]] | ||
Aktuální verze z 21. 3. 2020, 11:40
| Rozalie FALEŠNÍKOVÁ | |
 | |
| Narození | 23.2.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Tasov (u Hodonína) |
| Úmrtí | 24.7.1983 |
| Místo úmrtí | Otrokovice |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 78- Hudební interpret 88- Umělecký řemeslník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 55 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85986 |
FALEŠNÍKOVÁ, Rozalie, * 23. 2. 1900 Tasov (u Hodonína), † 24. 7. 1983 Otrokovice, lidová výtvarná umělkyně, zpěvačka, vypravěčka
Pocházela z rodiny s osmi dětmi. Ze zdravotních důvodů neukončila gymnázium, trvale zůstala v domácnosti a svůj čas věnovala zejména výtvarným aktivitám. Vlohy pro tuto činnost zdědila po matce, doma se často setkávala se zpěvem a hudbou. Své schopnosti neustále rozvíjela studiem lidového umění. Do výtvarných technik ji zasvětil malíř A. Frolka, manžel její starší sestry. F. zpočátku kreslila oblíbené módní ornamenty a zkoušela vlastní vzory. Pod Frolkovým vlivem se vracela ke starobylým lidovým předlohám. Metodou fresky ozdobila na přelomu dvacátých a třicátých let nádražní budovy v Uherském Brodě, Uherském Hradišti a Luhačovicích, v padesátých letech vytvořila sgrafita na budovách v Uherském Hradišti, Luhačovicích, Vnorovech, Veselí nad Moravou a v Bzenci-Přívoze. Patřila k významným malířkám kraslic, při jejichž výzdobě se inspirovala starými vzory z lidového oblečení. Věnovala se také vyšívání částí krojů a kněžských ornátů.
K jejím dalším zájmům patřila hudba. Ráda a hodně zpívala, sama složila několik nových písní a naučila se hrát na cimbál. Byla i výbornou vypravěčkou a autorkou povídek a scénářů. Zachytila písemně řadu jevů ze života venkovského lidu, např. obyčeje, oslavy svátků, poutě, život dětí, způsob vaření povidel, strouhání zelí apod. Některé z těchto materiálů byly publikovány v Lidových novinách i v časopisech Česká selka a Zahrada Moravy. Působila jako lektorka malování kraslic, přednášela v národopisných kurzech o ornamentu na krojích, organizačně se podílela na pořádání národopisných akcí. Na začátku čtyřicátých let 20. století se v Hroznové Lhotě spolu s dalšími spolupracovníky zasloužila o založení Školy lidového umění, která měla zasvěcovat žáky do vyšívačských technik, vyučovat malování kraslic, malbě na dřevě a na skle, ovládat techniku sgrafita a fresky, vyrábět keramiku atd. Za svoji činnost byla oceněna titulem mistryně lidové umělecké výroby. Řada materiálů pro národopisné bádání se zachovala v pozůstalosti, která je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.
L: J. Křivdová, Jubileum Rozky F., in: Národopisné aktuality 17, 1980, s. 289–290; J. Štěrba – Z. Prudič, 80 let Rozky F., in: Malovaný kraj 16, 1980, č. 1, s. 9; J. Kučerová, Vzpomínka na Rozku F., in: Slovácko 25, 1983, s. 130–131; J. Orel, Rozka F. (23. 2. 1900–24. 7. 1983), in: Národopisné aktuality 21, 1984, s. 35–36; L. Tarcalová, Rozka F. – lidová umělkyně Slovácka, in: Slovácko 30, 1988, s. 113–119; táž, Z pozůstalosti Rozky F. – „lidové malérečky“ Slovácka, in: Národopisný věstník československý 5 (47), 1988, s. 66–68; Od folkloru k folklorismu, M. Pavlicová – L. Uhlíková (ed.), 1997, s. 26–27.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marta Toncrová
