Biografický slovník
FALTIS Johann Augustin 4.6.1796-18.2.1874: Porovnání verzí
(FALTIS_Johann_4.6.1796-18.2.1874) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Johann FALTIS | + | | jméno = Johann Augustin FALTIS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.6.1796 | | datum narození = 4.6.1796 | ||
| − | | místo narození = Vlčkovice | + | | místo narození = Vlčkovice v Podkrkonoší |
| datum úmrtí = 18.2.1874 | | datum úmrtí = 18.2.1874 | ||
| místo úmrtí = Trutnov | | místo úmrtí = Trutnov | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FALTIS, Johann Augustin,''' ''* 4. 6. 1796 Vlčkovice v Podkrkonoší, † 18. 2. 1874 Trutnov, podnikatel v textilním průmyslu'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině obchodníka s plátnem Dominika F. | ||
| + | (1768–1847). Otec byl původně tkalcem, později si zřídil | ||
| + | v Žírči u Dvora Králové nad Labem obchod s koloniálním | ||
| + | zbožím, plátnem a vlnou. F. vystudoval gymnázium v Hradci | ||
| + | Králové a po jeho absolvování praktikoval v obchodní firmě | ||
| + | Neupauer a spol. v Praze a ve Vídni. 1820 se vrátil do Žírče | ||
| + | a začal pracovat u otce. 1823 se osamostatnil a v Trutnově | ||
| + | zakoupil dům čp. 7, kde zřídil vlastní obchod s koloniálním | ||
| + | a barvířským zbožím. Brzy se k němu přistěhoval otec a spolu | ||
| + | obchodovali se lněnými a bavlněnými výrobky, které jim dodávali | ||
| + | místní tkalci. 1833 nabídl hrabě Harrach F. místo ředitele | ||
| + | plátenických továren v Hrabačově (u Jilemnice) a v Janovicích | ||
| + | (u Rýmařova). F. se osvědčil, prosazoval nové výrobní | ||
| + | postupy při bělení příze a plátna a při tkaní plátna zaváděl | ||
| + | strojovou lněnou přízi. Ve Vídni se seznámil s prvními stroji | ||
| + | na mechanické předení lnu a sám je začal konstruovat. 1836 | ||
| + | odešel zpátky do Čech, zakoupil v Mladých Bukách nedaleko | ||
| + | Trutnova pozemek s vodním mlýnem a mandlem, který | ||
| + | přebudoval na první mechanickou přádelnu lnu v Rakousku. | ||
| + | Provoz zahájil 1837, o dva roky později zavedl stroje vlastní | ||
| + | konstrukce s devíti sty vřeteny poháněnými vodní silou. Podnik | ||
| + | se rozrůstal, od 1842 používal výkonnější anglické stroje, | ||
| + | 1844 uvedl do provozu první parní stroj o výkonu čtrnácti | ||
| + | koňských sil. 1856 měl závod již 18 000 vřeten a asi devět | ||
| + | set zaměstnanců. Z prostorových důvodů nešlo výrobu dále | ||
| + | rozšiřovat, a tak F. 1859 postavil novou přádelnu v Trutnově | ||
| + | s 24 000 vřeteny. 1858 oslepl, přesto jeho podnik dál expandoval. | ||
| + | 1864 spolu se společníkem E. Grütznerem odkoupil | ||
| + | i přádelnu v pruské Libavě (dnes Lubawka, Polsko). S 45 000 | ||
| + | vřeteny se stal největším výrobcem na evropském kontinentě. | ||
| + | Pomohl mu také pokles trhu s bavlnou za americké občanské | ||
| + | války, kdy po lnu byla zvýšená poptávka. Za rakousko-pruské války 1866 přádelna v Trutnově shořela, ale záhy byla | ||
| + | obnovena. F. řídil výrobu až do smrti. Patřil k vynikajícím | ||
| + | odborníkům, vynálezcům a typickým gründerům první fáze | ||
| + | průmyslové revoluce. Byl jmenován rytířem Řádu Františka | ||
| + | Josefa. Datum úmrtí bývá mylně udáváno 1876. | ||
| + | |||
| + | Zanechal po sobě majetek v hodnotě přes 7,5 miliónu zlatých. | ||
| + | Jeho dědici a pokračovateli se staly děti (dvanáct ze dvou manželství): | ||
| + | z prvního svazku s Rosálií Kubátovou z Hořic měl tři | ||
| + | dcery (Anna, * 1823, manželka lékaře, podnikatele a trutnovského | ||
| + | starosty Antonína Poráka; syn Arnošt se zasloužil o vybudování | ||
| + | papíren v Loučovicích u Lipna), z druhého manželství | ||
| + | s Franziskou Ettelovou z Pilníkova měl pět synů a čtyři | ||
| + | dcery. V podnikání pokračoval '''Karl Johann F.''' (* 27. 1. 1857 | ||
| + | Mladé Buky [u Trutnova], † 24. 12. 1922 Vídeň, Rakousko), | ||
| + | spolu s bratrem Friedrichem (1868–1921). Karl Johann získal | ||
| + | predikát von Jamny podle domnělého příbuzenství s českým | ||
| + | šlechticem Pavlem Faltysem z Jamného. Oženil se s Marií Annou, | ||
| + | roz. Wiesenburgovou. Jejich dcera '''Evelyn F.''' (* 20. 2. | ||
| + | 1887 Trutnov, † 13. 5. 1937 Vídeň, Rakousko) byla skladatelkou | ||
| + | a klavíristkou, korepetitorkou wagnerovských hudebních | ||
| + | slavností v Bayreuthu a spolupracovnicí jejich ředitele | ||
| + | Siegfrieda Wagnera. | ||
| + | |||
| + | Firma Johann Faltis Erben s pobočkami na Moravě a v Sasku | ||
| + | (Grosspostwitz), prosperovala až do první světové války, | ||
| + | kdy se dostala do obtíží. Pro nedostatek surovin, chyběl před | ||
| + | válkou dovážený len z Ruska, byla 1917 zavedena výroba i papírové | ||
| + | příze. Po válce produkci komplikovala ztráta trhů, inflace | ||
| + | v Rakousku a Německu a po smrti Karla Johanna F. také | ||
| + | spory mezi dědici. Za hospodářské krize firma 1931 vyhlásila | ||
| + | konkurz. Hlavní budova přádelny byla upravena a za druhé | ||
| + | světové války sloužila firmě AEG. Poté ji využíval městský | ||
| + | a okresní národní výbor (resp. úřad), který v bývalé továrně | ||
| + | sídlil až do 2002. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 4 (s místem narození Trutnov); GIÖ 4, s. 286; ÖBL 1, s. 287; | ||
| + | BL 1, s. 327; NDB 5, s. 22; Myška, s. 107–108 (kde další literatura); | ||
| + | B. Smutný, List z obchodní činnosti firmy J. F. v Mladých Bukách, in: Podnikání | ||
| + | a podnikatelé v dějinách východních Čech, 2002, s. 25–28; Texlenský | ||
| + | zpravodaj 2003, č. 3. K Evelyn F.: Pazdírek, s. 247; LDM 1, s. 586. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA , Zámrsk, pobočka Trutnov, fond Jan F., dědicové – Mladé Buky; | ||
| + | SOA , Zámrsk, pobočka Trutnov, řkt. f. ú. Trutnov, matrika zemř. 163-18, | ||
| + | s. 448. | ||
| + | |||
| + | Tomáš Burda | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1796]] | [[Kategorie:1796]] | ||
[[Kategorie:Vlčkovice]] | [[Kategorie:Vlčkovice]] | ||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Trutnov]] | [[Kategorie:Trutnov]] | ||
Verze z 21. 10. 2017, 16:51
| Johann Augustin FALTIS | |
 | |
| Narození | 4.6.1796 |
|---|---|
| Místo narození | Vlčkovice v Podkrkonoší |
| Úmrtí | 18.2.1874 |
| Místo úmrtí | Trutnov |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54769 |
FALTIS, Johann Augustin, * 4. 6. 1796 Vlčkovice v Podkrkonoší, † 18. 2. 1874 Trutnov, podnikatel v textilním průmyslu
Narodil se v rodině obchodníka s plátnem Dominika F. (1768–1847). Otec byl původně tkalcem, později si zřídil v Žírči u Dvora Králové nad Labem obchod s koloniálním zbožím, plátnem a vlnou. F. vystudoval gymnázium v Hradci Králové a po jeho absolvování praktikoval v obchodní firmě Neupauer a spol. v Praze a ve Vídni. 1820 se vrátil do Žírče a začal pracovat u otce. 1823 se osamostatnil a v Trutnově zakoupil dům čp. 7, kde zřídil vlastní obchod s koloniálním a barvířským zbožím. Brzy se k němu přistěhoval otec a spolu obchodovali se lněnými a bavlněnými výrobky, které jim dodávali místní tkalci. 1833 nabídl hrabě Harrach F. místo ředitele plátenických továren v Hrabačově (u Jilemnice) a v Janovicích (u Rýmařova). F. se osvědčil, prosazoval nové výrobní postupy při bělení příze a plátna a při tkaní plátna zaváděl strojovou lněnou přízi. Ve Vídni se seznámil s prvními stroji na mechanické předení lnu a sám je začal konstruovat. 1836 odešel zpátky do Čech, zakoupil v Mladých Bukách nedaleko Trutnova pozemek s vodním mlýnem a mandlem, který přebudoval na první mechanickou přádelnu lnu v Rakousku. Provoz zahájil 1837, o dva roky později zavedl stroje vlastní konstrukce s devíti sty vřeteny poháněnými vodní silou. Podnik se rozrůstal, od 1842 používal výkonnější anglické stroje, 1844 uvedl do provozu první parní stroj o výkonu čtrnácti koňských sil. 1856 měl závod již 18 000 vřeten a asi devět set zaměstnanců. Z prostorových důvodů nešlo výrobu dále rozšiřovat, a tak F. 1859 postavil novou přádelnu v Trutnově s 24 000 vřeteny. 1858 oslepl, přesto jeho podnik dál expandoval. 1864 spolu se společníkem E. Grütznerem odkoupil i přádelnu v pruské Libavě (dnes Lubawka, Polsko). S 45 000 vřeteny se stal největším výrobcem na evropském kontinentě. Pomohl mu také pokles trhu s bavlnou za americké občanské války, kdy po lnu byla zvýšená poptávka. Za rakousko-pruské války 1866 přádelna v Trutnově shořela, ale záhy byla obnovena. F. řídil výrobu až do smrti. Patřil k vynikajícím odborníkům, vynálezcům a typickým gründerům první fáze průmyslové revoluce. Byl jmenován rytířem Řádu Františka Josefa. Datum úmrtí bývá mylně udáváno 1876.
Zanechal po sobě majetek v hodnotě přes 7,5 miliónu zlatých. Jeho dědici a pokračovateli se staly děti (dvanáct ze dvou manželství): z prvního svazku s Rosálií Kubátovou z Hořic měl tři dcery (Anna, * 1823, manželka lékaře, podnikatele a trutnovského starosty Antonína Poráka; syn Arnošt se zasloužil o vybudování papíren v Loučovicích u Lipna), z druhého manželství s Franziskou Ettelovou z Pilníkova měl pět synů a čtyři dcery. V podnikání pokračoval Karl Johann F. (* 27. 1. 1857 Mladé Buky [u Trutnova], † 24. 12. 1922 Vídeň, Rakousko), spolu s bratrem Friedrichem (1868–1921). Karl Johann získal predikát von Jamny podle domnělého příbuzenství s českým šlechticem Pavlem Faltysem z Jamného. Oženil se s Marií Annou, roz. Wiesenburgovou. Jejich dcera Evelyn F. (* 20. 2. 1887 Trutnov, † 13. 5. 1937 Vídeň, Rakousko) byla skladatelkou a klavíristkou, korepetitorkou wagnerovských hudebních slavností v Bayreuthu a spolupracovnicí jejich ředitele Siegfrieda Wagnera.
Firma Johann Faltis Erben s pobočkami na Moravě a v Sasku (Grosspostwitz), prosperovala až do první světové války, kdy se dostala do obtíží. Pro nedostatek surovin, chyběl před válkou dovážený len z Ruska, byla 1917 zavedena výroba i papírové příze. Po válce produkci komplikovala ztráta trhů, inflace v Rakousku a Německu a po smrti Karla Johanna F. také spory mezi dědici. Za hospodářské krize firma 1931 vyhlásila konkurz. Hlavní budova přádelny byla upravena a za druhé světové války sloužila firmě AEG. Poté ji využíval městský a okresní národní výbor (resp. úřad), který v bývalé továrně sídlil až do 2002.
L: OSN 9, s. 4 (s místem narození Trutnov); GIÖ 4, s. 286; ÖBL 1, s. 287; BL 1, s. 327; NDB 5, s. 22; Myška, s. 107–108 (kde další literatura); B. Smutný, List z obchodní činnosti firmy J. F. v Mladých Bukách, in: Podnikání a podnikatelé v dějinách východních Čech, 2002, s. 25–28; Texlenský zpravodaj 2003, č. 3. K Evelyn F.: Pazdírek, s. 247; LDM 1, s. 586.
P: SOA , Zámrsk, pobočka Trutnov, fond Jan F., dědicové – Mladé Buky; SOA , Zámrsk, pobočka Trutnov, řkt. f. ú. Trutnov, matrika zemř. 163-18, s. 448.
Tomáš Burda
