Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FINGER Gustav Victor 30.6.1854-25.3.1919

{{Infobox - osoba
| jméno = Gustav Victor FINGER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 30.6.1854
| místo narození = Řepín (u Mělníka)
| datum úmrtí = 25.3.1919
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje

| jiná jména = 
}}

'''FINGER, Gustav Victor,''' ''* 30. 6. 1854 Řepín (u Mělníka), † 25. 3. 1919 Praha, průkopník letectví''

Byl synem nadlesního Josefa F. (* 1808) a Anny, roz. Trompusové
(* 1816). Vystudoval vyšší reálku v Praze, po absolvování vojenské
dělostřelecké školy prošel vojenskou službou u jezdeckého
pluku v Sedmihradsku. Dále studoval strojní inženýrství v Německu,
poté pracoval v pražských továrnách (Waldek & Wagner,
Tašek &Weis). 1895 vyšla jeho ''Studie aeronautická'', druhý
česky psaný spis z oboru letectví. Téhož roku začal vydávat měsíčník
''Epocha'', zamýšlený původně jako letecký časopis, kvůli
malému zájmu o tento obor od druhého ročníku přeměnil periodikum
na všeobecně technické se stálou rubrikou věnovanou letectví.
1901 ho předal nakladateli E. Weinfurterovi. 1892 se
F. stal členem právě zakládané České aeronautické společnosti.
Patřil k nepočetné skupině, která chtěla v Praze zřídit výzkumnou
aeronautickou laboratoř, záměr však nebyl realizován. Později
ze společnosti vystoupil, 1895 své členství obnovil a po
nějakou dobu zastával funkci místopředsedy. Vedle toho se neúspěšně
snažil o založení Spolku Muzea vynálezů. 1897 se stal
jednatelem vznikajícího Patentního spolku.

1892 navrhl vzducholoď poháněnou vrtulí v dlouhém válci,
procházejícím osou nosného balonu; v následujících letech se
přiklonil k letadlům těžším než vzduch. 1895 vypracoval studii
letadla Cyklon, jehož podstatou byl tzv. propulsor, tvořený
dlouhou trubicí s dvojicí vrtulí. Takto chtěl F. studeným proudem
vzduchu řešit pohon a současně doufal, že jeho propulsor
zajistí letadlu stabilitu a bude přispívat ke vztlaku letadla. Neuvážil,
že v trubici bude docházet ke značným ztrátám energie.
Celkové uspořádání neměl zcela ujasněno, v jeho pozůstalosti
zůstal dochován větší počet rozdílných náčrtů možné podoby
letadla.

Popularizoval letectví přednáškami a články v technických časopisech
i denním tisku. Mnozí jedinci se na něj obraceli s žádostí
o posudek svých vynálezů, a proto ho později V. Karmazín nazval
prvním českým leteckým inženýrem. Po 1901, kdy přestal
vydávat ''Epochu'', jeho aktivity v oboru letectví poklesly. 1903 si na Královských Vinohradech (dnes Praha) otevřel technickou
agenturu. Po 1908, kdy se v Evropě začalo rozvíjet letectví, začal
opět přednášet a publikovat o letecké problematice. 1909 vypracoval
program aeronautické sekce rodícího se Technického
muzea pro Království české, o rok později zřídil první leteckou
expozici muzea ve Schwarzenberském paláci a získal pro ně řadu
leteckých exponátů.

Neúspěšně se pokusil patentovat svůj projekt Cyklon v Rakousku
(1909), ve Franciimu byl v lednu 1910 udělen patent č. 408 205
na Perfectionnements aux aéronauts. Stále věřil ve správnost své
myšlenky a doufal v realizaci letadla. 1910 začal podle jeho návrhu
stavět letadlo V. Vondráček ve Staré Boleslavi, stroj však
nedokončil.

'''D:''' Studie aeronautická, 1895; Sport vzduchoplavecký v Čechách, in: Národní
listy 16. 4. 1911 (sportovní příloha); Vzduchoplavba, in: Světem práce
a vynálezů 2 [1912].

'''L:''' OSN 28, s. 419; OSND 2/1, s. 568; MSN 2, s. 756; MČE 2, s. 450; ČBS,
s. 145; Tomeš 1, s. 316; V. Karmazín, Náš první letecký inženýr, 1940;
K. Bittner – J. Schindler, Ing. G. V. F., zakladatel leteckého oddělení NTM,
in: Sborník NTM 4, 1965, str. 377–386.

'''P:''' Archiv NTM, Praha; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce,
karton 119, obraz 844.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3276 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavel Sviták

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]]

[[Kategorie:1854]]
[[Kategorie:Řepín]]
[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:Praha]]