FOIT Emil 12.3.1913-18.6.1976: Porovnání verzí
(FOIT_Emil_12.3.1913-18.6.1976) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.3.1913 | | datum narození = 12.3.1913 | ||
− | | místo narození = Brno | + | | místo narození = Komárov (dnes Brno) |
| datum úmrtí = 18.6.1976 | | datum úmrtí = 18.6.1976 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Newquay (Cornwall, Velká Británie) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FOIT, Emil''', ''* 12. 3. 1913 Komárov (dnes Brno), † 18. 6. 1976 Newquay (Cornwall, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje'' | ||
− | + | Po maturitě na obchodní akademii se etabloval jako účetní | |
+ | u firmy Machek v Olomouci. V polovině července 1934 nastoupil | ||
+ | vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 40, kde | ||
+ | absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Poté v únoru | ||
+ | 1936 začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích, kde | ||
+ | získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Po absolvování školy | ||
+ | a dodatečném pilotním výcviku nastoupil u 48. stíhací letky | ||
+ | leteckého pluku 4 v Pardubicích, kde létal na strojích Avia | ||
+ | B-534. | ||
+ | |||
+ | Po okupaci českých zemí nacistickým Německem odešel bojovat | ||
+ | do exilu. 7. 5. 1939 přešel ilegálně přes hranice do Polska, | ||
+ | odkud prostřednictvím British Committee for Refugees from | ||
+ | Czechoslovakia spolu s dalšími pěti vojáky odplul 11. 5. přes | ||
+ | Švédsko do Velké Británie. Vzhledem k tehdejšímu nezájmu | ||
+ | Britů o spolupráci se spolu s dalšími přepravil do Francie, kam | ||
+ | dorazil 7. 8. 1939. Stejně jako jiné československé vojáky jej | ||
+ | čekala nejprve francouzská cizinecká legie v severoafrickém | ||
+ | Sidi-bel-Abbès. Po vypuknutí druhé světové války byl přidělen | ||
+ | k francouzskému koloniálnímu letectvu na základnách | ||
+ | v Tunisu, Blidě a La Senii, kde zůstal u jednotky Groupe de | ||
+ | Chasse I/9. Po porážce Francie odjel přes Casablanku a Gibraltar | ||
+ | do Velké Británie, kam dorazil 2. 8. 1940. O dva týdny | ||
+ | později byl přijat do řad RAF a odeslán k výcviku u 56. operační | ||
+ | výcvikové jednotky v Sutton Bridge. Po velmi krátkém | ||
+ | působení u 85. stíhací peruti zakotvil 18. 10. 1940 u 310. československé | ||
+ | stíhací perutě. Postupně se vypracoval na velitele | ||
+ | B-letky (od 15. 2. 1942) a posléze (od 15. 1. 1943) v hodnosti | ||
+ | Squadron Leader i na velitele 310. perutě, u níž strávil celou | ||
+ | svoji zbývající bojovou činnost na anglické půdě, během níž | ||
+ | sestřelil tři nepřátelské letouny a pět jich poškodil. Po skončení | ||
+ | druhého turnusu služby byl 14. 3. 1944 přidělen k Inspektorátu | ||
+ | československého letectva jako referent osobního oddělení. | ||
+ | Do vlasti se vrátil 16. 8. 1945 a krátce zůstal na Inspektorátu | ||
+ | československého letectva v likvidaci, poté nastoupil k velitelství | ||
+ | vytvářené 1. letecké divize. 28. 10. 1945 byl jmenován | ||
+ | velitelem leteckého pluku 10 v Praze, koncem dubna 1947 byl přidělen k Velitelství letecké oblasti I. Po únorovém převratu | ||
+ | odešel 28. 3. 1948 znovu do exilu a ve Velké Británii byl přijat | ||
+ | zpět k RAF, kde sloužil až do odchodu do důchodu na základnách | ||
+ | na Cejlonu, v Severním Irsku a v Anglii. | ||
+ | |||
+ | In memoriam byl 1991 povýšen na plukovníka. Obdržel čtyřikrát | ||
+ | Československý válečný kříž 1939, třikrát československou | ||
+ | medaili Za chrabrost, československou medaili Za zásluhy | ||
+ | I. stupně, Československou vojenskou pamětní medaili se štítky | ||
+ | F-VB, Croix de Guerre avec palme, Distinguished Flying | ||
+ | Cross, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air | ||
+ | Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 74–75; | ||
+ | J. Rajlich, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 | ||
+ | (1940), 1999, 2 (1941), 2000, 3 (1942), 2001, 4 (1943), 2002, 5 (1944), | ||
+ | 2003. | ||
+ | |||
+ | Jan Němeček | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 74: | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1976]] | [[Kategorie:1976]] | ||
+ | [[Kategorie:Newquay]] |
Verze z 10. 11. 2017, 11:58
Emil FOIT | |
Narození | 12.3.1913 |
---|---|
Místo narození | Komárov (dnes Brno) |
Úmrtí | 18.6.1976 |
Místo úmrtí | Newquay (Cornwall, Velká Británie) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69234 |
FOIT, Emil, * 12. 3. 1913 Komárov (dnes Brno), † 18. 6. 1976 Newquay (Cornwall, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje
Po maturitě na obchodní akademii se etabloval jako účetní u firmy Machek v Olomouci. V polovině července 1934 nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 40, kde absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Poté v únoru 1936 začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích, kde získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Po absolvování školy a dodatečném pilotním výcviku nastoupil u 48. stíhací letky leteckého pluku 4 v Pardubicích, kde létal na strojích Avia B-534.
Po okupaci českých zemí nacistickým Německem odešel bojovat do exilu. 7. 5. 1939 přešel ilegálně přes hranice do Polska, odkud prostřednictvím British Committee for Refugees from Czechoslovakia spolu s dalšími pěti vojáky odplul 11. 5. přes Švédsko do Velké Británie. Vzhledem k tehdejšímu nezájmu Britů o spolupráci se spolu s dalšími přepravil do Francie, kam dorazil 7. 8. 1939. Stejně jako jiné československé vojáky jej čekala nejprve francouzská cizinecká legie v severoafrickém Sidi-bel-Abbès. Po vypuknutí druhé světové války byl přidělen k francouzskému koloniálnímu letectvu na základnách v Tunisu, Blidě a La Senii, kde zůstal u jednotky Groupe de Chasse I/9. Po porážce Francie odjel přes Casablanku a Gibraltar do Velké Británie, kam dorazil 2. 8. 1940. O dva týdny později byl přijat do řad RAF a odeslán k výcviku u 56. operační výcvikové jednotky v Sutton Bridge. Po velmi krátkém působení u 85. stíhací peruti zakotvil 18. 10. 1940 u 310. československé stíhací perutě. Postupně se vypracoval na velitele B-letky (od 15. 2. 1942) a posléze (od 15. 1. 1943) v hodnosti Squadron Leader i na velitele 310. perutě, u níž strávil celou svoji zbývající bojovou činnost na anglické půdě, během níž sestřelil tři nepřátelské letouny a pět jich poškodil. Po skončení druhého turnusu služby byl 14. 3. 1944 přidělen k Inspektorátu československého letectva jako referent osobního oddělení. Do vlasti se vrátil 16. 8. 1945 a krátce zůstal na Inspektorátu československého letectva v likvidaci, poté nastoupil k velitelství vytvářené 1. letecké divize. 28. 10. 1945 byl jmenován velitelem leteckého pluku 10 v Praze, koncem dubna 1947 byl přidělen k Velitelství letecké oblasti I. Po únorovém převratu odešel 28. 3. 1948 znovu do exilu a ve Velké Británii byl přijat zpět k RAF, kde sloužil až do odchodu do důchodu na základnách na Cejlonu, v Severním Irsku a v Anglii.
In memoriam byl 1991 povýšen na plukovníka. Obdržel čtyřikrát Československý válečný kříž 1939, třikrát československou medaili Za chrabrost, československou medaili Za zásluhy I. stupně, Československou vojenskou pamětní medaili se štítky F-VB, Croix de Guerre avec palme, Distinguished Flying Cross, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal.
L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 74–75; J. Rajlich, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 1999, 2 (1941), 2000, 3 (1942), 2001, 4 (1943), 2002, 5 (1944), 2003.
Jan Němeček