FRANK Jakub ?1720-10.12.1791: Porovnání verzí
(FRANK_Jakub_1720-10.12.1791) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jakub FRANK | | jméno = Jakub FRANK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Frank Jakub portret.jpg |
− | | datum narození = 1720 | + | | datum narození = 1720 nebo 1726 |
− | | místo narození = Korolivka | + | | místo narození = asi Korolivka (Ukrajina) |
| datum úmrtí = 10.12.1791 | | datum úmrtí = 10.12.1791 | ||
− | | místo úmrtí = Offenbach am Main | + | | místo úmrtí = Offenbach am Main (Německo) |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 339 |
+ | }} | ||
+ | '''FRANK, Jakub''' ''(vl. jm. Lejbowicz, Jankiew), * 1720 nebo 1726 asi Korolivka (Ukrajina), † 10. 12. 1791 Offenbach am Main (Německo), kabalista, náboženský činitel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z chudé židovské rodiny, jež žila v tehdy polské Haliči | ||
+ | (jako místo narození se někdy uvádí i Bučač). V mládí procestoval | ||
+ | Rumunsko, Rusko a Osmanskou říši; kolem poloviny | ||
+ | 18. století se vrátil do vlasti a soustředil kolem sebe skupinu | ||
+ | příznivců, kteří v něm viděli Mesiáše, za něhož se v březnu | ||
+ | 1758 sám prohlásil. F. učení odmítalo Talmud, a naopak bylo | ||
+ | inspirováno hnutím sabbatiánů ze 17. století, považovaným | ||
+ | pravověrnými Židy za kacířské. Byl tolerován a podporován | ||
+ | i některými katolickými biskupy, nakonec se (prý pod tlakem | ||
+ | okolností) dal 1759 ve Varšavě pokřtít. Získával mnoho | ||
+ | stoupenců, ale pro odpor kléru (katoličtí kněží samozvaného Spasitele odmítali) byl 1761 uvězněn v klášteře v Čenstochové (mohla tam s ním být také jeho manželka Hanna – během | ||
+ | internace se jim narodili tři synové) a až 1772 osvobozen ruskými | ||
+ | vojsky. V březnu 1773 odešel do Brna, kde měl příbuzné | ||
+ | a jako svatý muž také získal množství stoupenců. Pobýval nejprve | ||
+ | v hostinci U Modrého lva, později na Petrské ulici (nyní | ||
+ | část Dornychu) a vydával se za polského obchodníka z Varšavy; | ||
+ | své náboženské působení netajil, ba naopak. | ||
+ | |||
+ | I na Moravě byl považován za podvodníka, ale zdá se, že | ||
+ | vlastnímu učení F. nakonec sám uvěřil, zvláště poté co byl | ||
+ | 1775 přijat ve Vídní Marií Terezií a Josefem II. (panovnický | ||
+ | dvůr rád vítal přechod Židů ke křesťanské víře). Tam také | ||
+ | svůj teosofický systém dokončil: Považoval se za Boží vtělení, | ||
+ | jeho bohoslužby a další modlitby doprovázely zpěvy a tance, | ||
+ | jistě přitažlivá byla i role jeho krásné dcery Evy, kterou | ||
+ | F. prohlašoval za vtělení Panny Marie. Sám žil v přepychu, ale | ||
+ | nezapomínal ani na štědré dary městu. Od osmdesátých let | ||
+ | byl podezřelý úřadům a vysychající finanční zdroje od stoupenců | ||
+ | ho vedly k alchymii a výkladu snů (dceru prohlásil | ||
+ | za věštkyni). Po další císařské audienci (1786) byl donucen | ||
+ | splatit dluhy a odešel ke svému příznivci hraběti z Isenburgu | ||
+ | do středoněmeckého Offenbachu. V závěru života se prohlásil | ||
+ | i za převtělení cara Petra III. Po jeho smrti vedení sekty | ||
+ | převzala F. dcera. Poslední frankisté se ke svému učení hlásili | ||
+ | ještě v polovině 19. století. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Księga słów Pańskich. Ezoteryczne wykłady J. F. 1–2, J. Doktor (ed.), | ||
+ | Warszawa 1997; anglický překlad textů s komentářem H. Lenowitz (ed.), | ||
+ | The Collection of the Words of the Lord [Jacob Frank], Salt Lake City 2004. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Kraushar, F. i frankiści polscy 1726–1816. Monografia historyczna, | ||
+ | Kraków 1895; J. Doktór, J. F. i jego nauka na tle kryzysu religijnej tradycji | ||
+ | osiemnastowiecznego żydostwa polskiego, Warszawa 1991; P. Maciejko, | ||
+ | The Mixed Multitude, Jacob F. and the Frankist Movement 1755–1816, | ||
+ | Philadelphia 2011; encyklopedie.brna.cz (Jákob F., s další literaturou, | ||
+ | stav k 15. 2. 2015); D. Uhlíř, Židé mezi sabatiánstvím a frankismem. | ||
+ | Brněnská židovská obec v 18. století a sekta J. F., in: Židé a Morava. Sborník | ||
+ | z konference konané v Kroměříži v listopadu 1997, 1998, s. 3–11; týž, Juden | ||
+ | in Mähren und das mährische Zentrum des Frankismus im ausgehenden | ||
+ | 18. Jahrhundert, in: Aufklärung-Vormärz-Revolution 16/17, Frankfurt am | ||
+ | Main – Berlin – New York – Paris – Wien 1999, s. 45–55; de.wikipedia.org | ||
+ | (s četnou další literaturou, stav k 14. 1. 2015). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/67176 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Dušan Uhlíř | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] |
Aktuální verze z 15. 10. 2020, 21:03
Jakub FRANK | |
Narození | 1720 nebo 1726 |
---|---|
Místo narození | asi Korolivka (Ukrajina) |
Úmrtí | 10.12.1791 |
Místo úmrtí | Offenbach am Main (Německo) |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 339 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137113 |
FRANK, Jakub (vl. jm. Lejbowicz, Jankiew), * 1720 nebo 1726 asi Korolivka (Ukrajina), † 10. 12. 1791 Offenbach am Main (Německo), kabalista, náboženský činitel
Pocházel z chudé židovské rodiny, jež žila v tehdy polské Haliči (jako místo narození se někdy uvádí i Bučač). V mládí procestoval Rumunsko, Rusko a Osmanskou říši; kolem poloviny 18. století se vrátil do vlasti a soustředil kolem sebe skupinu příznivců, kteří v něm viděli Mesiáše, za něhož se v březnu 1758 sám prohlásil. F. učení odmítalo Talmud, a naopak bylo inspirováno hnutím sabbatiánů ze 17. století, považovaným pravověrnými Židy za kacířské. Byl tolerován a podporován i některými katolickými biskupy, nakonec se (prý pod tlakem okolností) dal 1759 ve Varšavě pokřtít. Získával mnoho stoupenců, ale pro odpor kléru (katoličtí kněží samozvaného Spasitele odmítali) byl 1761 uvězněn v klášteře v Čenstochové (mohla tam s ním být také jeho manželka Hanna – během internace se jim narodili tři synové) a až 1772 osvobozen ruskými vojsky. V březnu 1773 odešel do Brna, kde měl příbuzné a jako svatý muž také získal množství stoupenců. Pobýval nejprve v hostinci U Modrého lva, později na Petrské ulici (nyní část Dornychu) a vydával se za polského obchodníka z Varšavy; své náboženské působení netajil, ba naopak.
I na Moravě byl považován za podvodníka, ale zdá se, že vlastnímu učení F. nakonec sám uvěřil, zvláště poté co byl 1775 přijat ve Vídní Marií Terezií a Josefem II. (panovnický dvůr rád vítal přechod Židů ke křesťanské víře). Tam také svůj teosofický systém dokončil: Považoval se za Boží vtělení, jeho bohoslužby a další modlitby doprovázely zpěvy a tance, jistě přitažlivá byla i role jeho krásné dcery Evy, kterou F. prohlašoval za vtělení Panny Marie. Sám žil v přepychu, ale nezapomínal ani na štědré dary městu. Od osmdesátých let byl podezřelý úřadům a vysychající finanční zdroje od stoupenců ho vedly k alchymii a výkladu snů (dceru prohlásil za věštkyni). Po další císařské audienci (1786) byl donucen splatit dluhy a odešel ke svému příznivci hraběti z Isenburgu do středoněmeckého Offenbachu. V závěru života se prohlásil i za převtělení cara Petra III. Po jeho smrti vedení sekty převzala F. dcera. Poslední frankisté se ke svému učení hlásili ještě v polovině 19. století.
D: Księga słów Pańskich. Ezoteryczne wykłady J. F. 1–2, J. Doktor (ed.), Warszawa 1997; anglický překlad textů s komentářem H. Lenowitz (ed.), The Collection of the Words of the Lord [Jacob Frank], Salt Lake City 2004.
L: A. Kraushar, F. i frankiści polscy 1726–1816. Monografia historyczna, Kraków 1895; J. Doktór, J. F. i jego nauka na tle kryzysu religijnej tradycji osiemnastowiecznego żydostwa polskiego, Warszawa 1991; P. Maciejko, The Mixed Multitude, Jacob F. and the Frankist Movement 1755–1816, Philadelphia 2011; encyklopedie.brna.cz (Jákob F., s další literaturou, stav k 15. 2. 2015); D. Uhlíř, Židé mezi sabatiánstvím a frankismem. Brněnská židovská obec v 18. století a sekta J. F., in: Židé a Morava. Sborník z konference konané v Kroměříži v listopadu 1997, 1998, s. 3–11; týž, Juden in Mähren und das mährische Zentrum des Frankismus im ausgehenden 18. Jahrhundert, in: Aufklärung-Vormärz-Revolution 16/17, Frankfurt am Main – Berlin – New York – Paris – Wien 1999, s. 45–55; de.wikipedia.org (s četnou další literaturou, stav k 14. 1. 2015).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Dušan Uhlíř