Biografický slovník
FREUND Samuel ben Issachar Baer 1794-18.6.1881: Porovnání verzí
(FREUND_Samuel_1794-18.6.1881) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Samuel | + | | jméno = Samuel ben Issachar Baer FREUND |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1794 | + | | datum narození = prosinec 1794 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Křimice (dnes Plzeň) |
| datum úmrtí = 18.6.1881 | | datum úmrtí = 18.6.1881 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />56- Filozof |
| − | 56- Filozof | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FREUND, Samuel ben Issachar Baer''' ''(též Šemuel ben Jisachar, Baer), * prosinec 1794 Křimice (dnes Plzeň), † 18. 6. 1881 Praha, rabín, rabínský autor'' | ||
| + | |||
| + | Tradiční studium absolvoval v talmudických akademiích (ješivách) | ||
| + | nejprve v Třešti u Elazara Löwa, poté v Lipníku nad | ||
| + | Bečvou u rabína Barucha Teomima Fränkela a v Praze u Becalela | ||
| + | ben Joela Ronsperga (Ranschburga, též Daniela Rosenbauma). | ||
| + | V Praze bydlel v domě Jakoba Koppela Frankela, otce | ||
| + | zakladatele konzervativního judaismu Zachariase Frankela, | ||
| + | jemuž pomáhal ve studiu Talmudu. 1826 byl ordinován Elazarem | ||
| + | Fleckelesem a Šemuelem ben Ezechielem Landauem rabínem | ||
| + | a přijal místo rabína v Lovosicích. 1832 odešel do Prahy, | ||
| + | kde zastával úřad rabína a přísedícího rabínského soudu | ||
| + | (dajan, Oberjurist). Po smrti Šemuela Landaua vedl pražský | ||
| + | rabinát, nejprve sám a poté společně s Šemuelem Leibem Kauderem | ||
| + | a Efraimem Leibem Tewelesem. Po Kauderově smrti se | ||
| + | o rabínský úřad dělil pouze s Tewelesem. Na konci třicátých let | ||
| + | 19. stol. se neúspěšně postavil proti jmenování Šelomo Jehudy | ||
| + | Rapapporta členem rabínského soudního dvora. Důvodem | ||
| + | byla Rapapportova podpora haskaly (židovského osvícenského | ||
| + | hnutí) a akademických židovských studií. Rapapport se 1840 | ||
| + | stal prvním přísedícím a 1860 byl ustanoven do funkce vrchního | ||
| + | pražského rabína. Po jeho smrti 1867 F. znovu působil jako | ||
| + | jediný rabín. Z jeho iniciativy byl v Praze 1869 založen spolek | ||
| + | pro podporu studia Tóry a Tewelesovy ješivy, pojmenovaný | ||
| + | na památku Jehudy (Judy) Tewelese, představeného pražské | ||
| + | ješivy, Afike Jehuda (doslova judské toky podle verše 4:18 | ||
| + | „Judské toky budou oplývat vodou“ z biblické knihy proroka | ||
| + | Joela). 1870 se pro vysoký věk a stále silnější odpor stoupenců | ||
| + | reformního hnutí této funkce vzdal a věnoval se pouze svým | ||
| + | talmudickým studiím. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Sefer Zera kodeš ve-hu chibur kolel chidušim u-veurim al masechtot | ||
| + | Brachot Pea u-Demai. Komentář k mišnickým traktátům Berachot, Pea | ||
| + | a Demai, 1827; Mišle Šlomo im peruš Musar av. [Komentář k Příslovím], | ||
| + | Wien 1839; Tešuvat keren Šemuel al devar achilat minej kitnijot ve-orez ve- | ||
| + | -dochen be-Fesach [O požívání luštěnin, rýže a prosa o svátku Pesach], 1841; | ||
| + | Et le-chonena. Beurim ve-chidušim al kol seder Moed u-mefaršav. [Poznámky (glosy) k oddílu Mišny Moed], 1850; Hesped al Josef ben Jaakov Lieben. [Smuteční řeč nad Josefem ben Jaakovem Liebenem], 1857; Sefer Ir ha-cedek | ||
| + | ve-hu kicur Semag. [Kompendium Semag s poznámkami (glosami)], 1863; | ||
| + | Amarot tehorot. Hagahot ve-tikunim be-divrej ha-mefaršim … le-seder | ||
| + | Tehorot. Gam chidušim ve-hearot ve-jišuvim u-veurim be-divrej ha-seder | ||
| + | kulo u-vi-šear mekomot ba-ŠaS [Glosy k traktátu Mišny Tehorot], 1867; | ||
| + | Sefer Ketem paz. Beur al masechet Avot [Komentář k Pirkej avot], 1870. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wininger 2, s. 318; The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe | ||
| + | 1, New Haven – London 2008, s. 548–549; Encyclopaedia Judaica 6, | ||
| + | Berlin 1930, s. 1169–1170; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, | ||
| + | s. 168; F. S., in: Biographisches Handbuch der Rabbiner. Die Rabbiner | ||
| + | der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und grosspolnischen | ||
| + | Ländern 1, 1781–1871, M. Brocke – J. Carlebach – C. Wilke (eds.), Munich | ||
| + | 2004, s. 337–338; (sine), Prag, in: Der Israelit 22, 1881, č. 25, s. 609; (sine), | ||
| + | Prag, in: tamtéž, č. 26, s. 636–638; (sine), Prag, in: tamtéž, č. 29, s. 725. | ||
| + | |||
| + | Bedřich Nosek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:1794]] | [[Kategorie:1794]] | ||
| + | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 23. 11. 2017, 17:38
| Samuel ben Issachar Baer FREUND | |
 | |
| Narození | prosinec 1794 |
|---|---|
| Místo narození | Křimice (dnes Plzeň) |
| Úmrtí | 18.6.1881 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 56- Filozof |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52264 |
FREUND, Samuel ben Issachar Baer (též Šemuel ben Jisachar, Baer), * prosinec 1794 Křimice (dnes Plzeň), † 18. 6. 1881 Praha, rabín, rabínský autor
Tradiční studium absolvoval v talmudických akademiích (ješivách) nejprve v Třešti u Elazara Löwa, poté v Lipníku nad Bečvou u rabína Barucha Teomima Fränkela a v Praze u Becalela ben Joela Ronsperga (Ranschburga, též Daniela Rosenbauma). V Praze bydlel v domě Jakoba Koppela Frankela, otce zakladatele konzervativního judaismu Zachariase Frankela, jemuž pomáhal ve studiu Talmudu. 1826 byl ordinován Elazarem Fleckelesem a Šemuelem ben Ezechielem Landauem rabínem a přijal místo rabína v Lovosicích. 1832 odešel do Prahy, kde zastával úřad rabína a přísedícího rabínského soudu (dajan, Oberjurist). Po smrti Šemuela Landaua vedl pražský rabinát, nejprve sám a poté společně s Šemuelem Leibem Kauderem a Efraimem Leibem Tewelesem. Po Kauderově smrti se o rabínský úřad dělil pouze s Tewelesem. Na konci třicátých let 19. stol. se neúspěšně postavil proti jmenování Šelomo Jehudy Rapapporta členem rabínského soudního dvora. Důvodem byla Rapapportova podpora haskaly (židovského osvícenského hnutí) a akademických židovských studií. Rapapport se 1840 stal prvním přísedícím a 1860 byl ustanoven do funkce vrchního pražského rabína. Po jeho smrti 1867 F. znovu působil jako jediný rabín. Z jeho iniciativy byl v Praze 1869 založen spolek pro podporu studia Tóry a Tewelesovy ješivy, pojmenovaný na památku Jehudy (Judy) Tewelese, představeného pražské ješivy, Afike Jehuda (doslova judské toky podle verše 4:18 „Judské toky budou oplývat vodou“ z biblické knihy proroka Joela). 1870 se pro vysoký věk a stále silnější odpor stoupenců reformního hnutí této funkce vzdal a věnoval se pouze svým talmudickým studiím.
D: Sefer Zera kodeš ve-hu chibur kolel chidušim u-veurim al masechtot Brachot Pea u-Demai. Komentář k mišnickým traktátům Berachot, Pea a Demai, 1827; Mišle Šlomo im peruš Musar av. [Komentář k Příslovím], Wien 1839; Tešuvat keren Šemuel al devar achilat minej kitnijot ve-orez ve- -dochen be-Fesach [O požívání luštěnin, rýže a prosa o svátku Pesach], 1841; Et le-chonena. Beurim ve-chidušim al kol seder Moed u-mefaršav. [Poznámky (glosy) k oddílu Mišny Moed], 1850; Hesped al Josef ben Jaakov Lieben. [Smuteční řeč nad Josefem ben Jaakovem Liebenem], 1857; Sefer Ir ha-cedek ve-hu kicur Semag. [Kompendium Semag s poznámkami (glosami)], 1863; Amarot tehorot. Hagahot ve-tikunim be-divrej ha-mefaršim … le-seder Tehorot. Gam chidušim ve-hearot ve-jišuvim u-veurim be-divrej ha-seder kulo u-vi-šear mekomot ba-ŠaS [Glosy k traktátu Mišny Tehorot], 1867; Sefer Ketem paz. Beur al masechet Avot [Komentář k Pirkej avot], 1870.
L: Wininger 2, s. 318; The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe 1, New Haven – London 2008, s. 548–549; Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 1169–1170; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 168; F. S., in: Biographisches Handbuch der Rabbiner. Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und grosspolnischen Ländern 1, 1781–1871, M. Brocke – J. Carlebach – C. Wilke (eds.), Munich 2004, s. 337–338; (sine), Prag, in: Der Israelit 22, 1881, č. 25, s. 609; (sine), Prag, in: tamtéž, č. 26, s. 636–638; (sine), Prag, in: tamtéž, č. 29, s. 725.
Bedřich Nosek
