Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FRINGILLA 31.7.1884-19.8.1955

{{Infobox - osoba
| jméno = FRINGILLA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 31.7.1884
| místo narození =  Malín (č. o. Kutná Hora)
| datum úmrtí = 19.8.1955
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}
'''FRINGILLA''' ''(vl. jm. Čížková, Božena, roz. Zedníková), * 31. 7. 1884 Malín (č. o. Kutná Hora), † 19. 8. 1955 Praha, spisovatelka''

Narodila se v rodině velkostatkáře. Vzdělávala se na dvouletém
evangelickém ústavu pro dívky v Krabčicích (u Roudnice
nad Labem, 1895–97) a následující tři roky v soukromém
dívčím penzionátu v Litoměřicích. Vynikala hudebním nadáním,
ale rodiče jí zabránili v profesionalizaci. 1910 se provdala
za plukovního chirurga MUDr. Karla Čížka a s rodinou
žila v posádkových městech Tuzle (Bosna), štýrském Sterntalu
(dnes Strnišče, Slovinsko), Českých Budějovicích, Teplicích,
od 1928 trvale v Praze. Její dcera '''Dagmar Čížková''' (* 5. 8.
1911, Malín /č. o. Kutná Hora/, † 23. 12. 1993) byla malířkou
a autorkou tapisérií, absolventkou ateliéru profesorky
H. Johnové na UMPRUM, v Paříži byli jejími učiteli André
Lhote a František Kupka.

Literární dráhu pod pseudonymem Fringilla (latinsky pěnkava)
začala 1922 jako humoristka v časopisech ''Honza'' a ''Švanda''
''dudák''. V knižním díle se zaměřila na dobový román pro dívčí
mládež s umírněnou emancipační tendencí a nenápadným výchovným
cílem, vedoucím ke galantnosti, taktu a vlastenectví
(''Srdce na horách'', ''Zářící svět'', ''Jožka vychovatelkou'', ''Neptej se, co''
''bude zítra'', ''U cíle'', ''Úsměvy života''). Několik románů pro ženy se
nevymykalo z tradice sentimentální milostné prózy (''Jeho světlo'',
''Kolo se točí''). Vrcholu dosáhla v humoristických knížkách pro
děti, jež se nevyhýbaly karikaturní nadsázce a vynikaly hlubokou
citovostí (''Dva haranti'', ''Zorka na prázdninách''). Dvě
prózy s autobiografickými prvky zaměřené proti maloměstským
nešvarům ladila v satirizujícím tónu (''Divoch'', ''Dcerušky''
''paní Veselé''). Za teplického působení manžela psala do sociálně
orientovaného časopisu ''Severočeský dělník'', ve třicátých letech
se stala čelnou autorkou libereckého časopisu pro ženy ''Pomoc''
''rodině''. Vzpomínkovými fejetony přispívala do agrárního ''Venkova''.
Z němčiny přeložila populární knížku pro mládež ''Heidi,''
''děvčátko z hor'' od Johanny Spyriové.

'''L:''' LČL 2/2, s. 1280–1281.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:Kutná Hora]]
[[Kategorie:1955]]
[[Kategorie:Praha]]