FUCHS Robert 9.7.1854-10.10.1925: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku FUCHS von Robertin Robert 9.7.1854-10.10.1925 na FUCHS Robětín Robert 9.7.1854-10.10.1925 bez založení přesměrování) |
|||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Robert FUCHS | + | | jméno = Robert FUCHS |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fuchs Robert portret.jpg |
| datum narození = 9.7.1854 | | datum narození = 9.7.1854 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 10.10.1925 | | datum úmrtí = 10.10.1925 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = ?Praha |
− | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br /> |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 490-491 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FUCHS, Robert,''' ''* 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš'' | ||
+ | |||
+ | Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty | ||
+ | (Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F. | ||
+ | (1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní | ||
+ | akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně | ||
+ | Gottlieb | ||
+ | Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny | ||
+ | sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi | ||
+ | úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje | ||
+ | a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily | ||
+ | v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy. | ||
+ | 1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele | ||
+ | Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta | ||
+ | (* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později | ||
+ | švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha, | ||
+ | † 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889 | ||
+ | Praha, † po 1931). | ||
+ | |||
+ | Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně | ||
+ | modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl | ||
+ | papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů. | ||
+ | Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval. | ||
+ | Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité | ||
+ | a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním | ||
+ | pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku. | ||
+ | Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír. | ||
+ | Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906 | ||
+ | Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy | ||
+ | papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených | ||
+ | odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj. | ||
+ | 1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku | ||
+ | na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže. | ||
+ | |||
+ | Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl, | ||
+ | v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou | ||
+ | pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil | ||
+ | asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu | ||
+ | pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu | ||
+ | a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy | ||
+ | synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice. | ||
+ | Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci | ||
+ | 1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu | ||
+ | byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR | ||
+ | stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení | ||
+ | průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci | ||
+ | vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové | ||
+ | války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější | ||
+ | průmyslová odvětví v ČSR. | ||
+ | |||
+ | V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou | ||
+ | však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména | ||
+ | ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili | ||
+ | F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali | ||
+ | v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti. | ||
+ | Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou | ||
+ | okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942 | ||
+ | zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, | ||
+ | M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische | ||
+ | Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další | ||
+ | literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, | ||
+ | s. 240–242. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková, Jiří Palát | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
[[Kategorie:1854]] | [[Kategorie:1854]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1925]] | [[Kategorie:1925]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Fuchs Robert tovarna.jpg|Papírna v Horní Kamenici byla vystavěna v roce 1901 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 5. 1. 2021, 21:46
Robert FUCHS | |
Narození | 9.7.1854 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.10.1925 |
Místo úmrtí | ?Praha |
Povolání |
62- Osvětový nebo veřejný činitel 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 490-491 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56074 |
FUCHS, Robert, * 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš
Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty (Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F. (1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně Gottlieb Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy. 1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta (* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha, † 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889 Praha, † po 1931).
Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů. Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval. Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku. Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír. Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906 Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj. 1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže.
Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl, v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice. Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci 1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější průmyslová odvětví v ČSR.
V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti. Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942 zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla.
L: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242.
Pavla Vošahlíková, Jiří Palát