Biografický slovník
FUNK Paul 14.4.1886-3.6.1969: Porovnání verzí
(FUNK_Paul_14.4.1886-3.6.1969) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.4.1886 | | datum narození = 14.4.1886 | ||
| − | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 3.6.1969 | | datum úmrtí = 3.6.1969 | ||
| − | | místo úmrtí = Vídeň | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 1- Matematik | | povolání = 1- Matematik | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FUNK, Paul,''' ''* 14. 4. 1886 Vídeň (Rakousko), † 3. 6. 1969 Vídeň (Rakousko), matematik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z dobře situované rodiny vysokého bankovního úředníka. | ||
| + | Gymnázium navštěvoval v Badenu (u Vídně) a v Gmundenu, | ||
| + | matematiku a fyziku studoval na univerzitách v Tübingenu, | ||
| + | Vídni a Göttingenu. Pod vedením göttingenského | ||
| + | matematika D. Hilberta vypracoval a obhájil doktorskou | ||
| + | disertaci ''Über Flächen mit lauter geschlossenen geodätischen Linien'' (Dr. phil. 1911), téhož roku získal ve Vídni kvalifikaci | ||
| + | středoškolského profesora. Krátce učil na reálce v Salcburku, | ||
| + | 1913 odešel do Prahy na Německou vysokou školu technickou | ||
| + | jako asistent, 1915 se na německé univerzitě habilitoval prací | ||
| + | ''Beiträge zur Theorie der Kugelfunktionen''; na technice byl 1921 | ||
| + | jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem matematiky. | ||
| + | Po německé okupaci českých zemí 1939 byl suspendován | ||
| + | a musel kvůli neárijskému původu školu opustit. 1944 skončil i s rodinou v internaci v terezínském ghettu. Po válce se vrátil | ||
| + | do Vídně a 1945–57 přednášel jako řádný profesor matematiky | ||
| + | na tamní technice. Nadále učil i po svém penzionování, | ||
| + | a to až do 1961. Svým členem ho 1950 zvolila Rakouská akademie | ||
| + | věd, 1913 byl přijat do Německé matematické společnosti, | ||
| + | 1957 jmenován čestným profesorem vídeňské univerzity | ||
| + | a čestným členem Rakouské matematické společnosti. | ||
| + | |||
| + | Většinu z asi čtyřiceti vědeckých prací věnoval aplikacím | ||
| + | diferenciální geometrie a variačního počtu. Publikoval v časopisech | ||
| + | ''Mathematische Annalen'', ''Mathematische Zeitschrift'', | ||
| + | ''Monatshefte der Mathematik und Physik'', | ||
| + | ''Sitzungsberichte der mathematisch-naturwissenschaftlichen Klasse der'' | ||
| + | ''Österreichischen Akademie der Wissenschaften'', ''Lotos a Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik''. Jeho profesionální zájem patřil | ||
| + | také historii matematiky – obor přednášel rovněž na vídeňské | ||
| + | univerzitě. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Die linearen Differenzengleichungen und ihre Anwendung in der | ||
| + | Theorie der Baukonstruktionen, Berlin 1920; Die Laplace-Transformation | ||
| + | und ihre Anwendung (s H. Saganem a F. Seligem), Wien 1953; Variationsrechnung | ||
| + | und ihre Anwendung in Physik und Technik, Berlin 1962. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Birk, s. 130; BL 1, s. 405; R. Einhorn, Vertreter der Mathematik und | ||
| + | Geometrie an den Wiener Hochschulen 1900–1940, Wien 1985; MSA 83, | ||
| + | 1986, s. 19–20; 95, 1989, s. 19; ÖAW Almanach 116, 1966, s. 332–333; | ||
| + | 119, 1970, s. 272–277 (s bibliografií; foto); Czeike 2, s. 439; https://web. | ||
| + | math.muni.cz/biografie/paul_funk.html (stav k 22. 5. 2015). | ||
| + | |||
| + | Ivo Kraus | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
Verze z 10. 3. 2018, 11:03
| Paul FUNK | |
 | |
| Narození | 14.4.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 3.6.1969 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
1- Matematik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56099 |
FUNK, Paul, * 14. 4. 1886 Vídeň (Rakousko), † 3. 6. 1969 Vídeň (Rakousko), matematik
Pocházel z dobře situované rodiny vysokého bankovního úředníka. Gymnázium navštěvoval v Badenu (u Vídně) a v Gmundenu, matematiku a fyziku studoval na univerzitách v Tübingenu, Vídni a Göttingenu. Pod vedením göttingenského matematika D. Hilberta vypracoval a obhájil doktorskou disertaci Über Flächen mit lauter geschlossenen geodätischen Linien (Dr. phil. 1911), téhož roku získal ve Vídni kvalifikaci středoškolského profesora. Krátce učil na reálce v Salcburku, 1913 odešel do Prahy na Německou vysokou školu technickou jako asistent, 1915 se na německé univerzitě habilitoval prací Beiträge zur Theorie der Kugelfunktionen; na technice byl 1921 jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem matematiky. Po německé okupaci českých zemí 1939 byl suspendován a musel kvůli neárijskému původu školu opustit. 1944 skončil i s rodinou v internaci v terezínském ghettu. Po válce se vrátil do Vídně a 1945–57 přednášel jako řádný profesor matematiky na tamní technice. Nadále učil i po svém penzionování, a to až do 1961. Svým členem ho 1950 zvolila Rakouská akademie věd, 1913 byl přijat do Německé matematické společnosti, 1957 jmenován čestným profesorem vídeňské univerzity a čestným členem Rakouské matematické společnosti.
Většinu z asi čtyřiceti vědeckých prací věnoval aplikacím diferenciální geometrie a variačního počtu. Publikoval v časopisech Mathematische Annalen, Mathematische Zeitschrift, Monatshefte der Mathematik und Physik, Sitzungsberichte der mathematisch-naturwissenschaftlichen Klasse der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Lotos a Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik. Jeho profesionální zájem patřil také historii matematiky – obor přednášel rovněž na vídeňské univerzitě.
D: výběr: Die linearen Differenzengleichungen und ihre Anwendung in der Theorie der Baukonstruktionen, Berlin 1920; Die Laplace-Transformation und ihre Anwendung (s H. Saganem a F. Seligem), Wien 1953; Variationsrechnung und ihre Anwendung in Physik und Technik, Berlin 1962.
L: Birk, s. 130; BL 1, s. 405; R. Einhorn, Vertreter der Mathematik und Geometrie an den Wiener Hochschulen 1900–1940, Wien 1985; MSA 83, 1986, s. 19–20; 95, 1989, s. 19; ÖAW Almanach 116, 1966, s. 332–333; 119, 1970, s. 272–277 (s bibliografií; foto); Czeike 2, s. 439; https://web. math.muni.cz/biografie/paul_funk.html (stav k 22. 5. 2015).
Ivo Kraus
