GÄRTNER Fritz 28.2.1882-2.12.1958: Porovnání verzí
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| web = | | web = | ||
}} | }} | ||
− | + | ||
+ | '''GÄRTNER, Fritz''' ''(též Friedrich Anton), * 28. 2. 1882 Ústí nad Labem, † 2. 12. 1958 Mnichov (Německo), malíř, grafik, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Výtvarné umění studoval od 1900 v Mnichově u G. Hackla, | ||
+ | L. Löfftze, C. Marra, A. Wagnera a P. Halma. Byl členem | ||
+ | skupiny českoněmeckých výtvarníků Metznerbund, v meziválečném | ||
+ | období žil převážně v německém Mallinckrodtu | ||
+ | u Waiblingenu v Bádensku-Württembersku. Po druhé světové | ||
+ | válce byl odsunut do Bavorska. Těžiště jeho práce spočívalo | ||
+ | v plenérové malbě. Vycházel z německé tradice, především | ||
+ | z modifikovaného impresionismu. Zprvu ho zajímalo hlavně | ||
+ | venkovské prostředí, často s figurálními pracovními motivy. | ||
+ | Po 1918 přijal tematiku dobové sociální malby a zobrazoval | ||
+ | tovární dílny, ocelárny, přístavy, krajinu v kombinaci s industriálními | ||
+ | prvky. Sporadicky se věnoval portrétu. Zabýval se | ||
+ | také ilustrací a grafikou, zvláštního významu dosáhly jeho impresivní plastiky dělnických typů v duchu A. Rodina a C. Meuniera. | ||
+ | Ve třicátých letech se přiklonil k nacionálním námětům. | ||
+ | Jeho dílo je zastoupeno v NG v Praze a ve sbírce Galerie umění | ||
+ | Karlovy Vary. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman 1, s. 253–254; SČSVU 2, s. 334; https://de.wikipedia.org/ (stav | ||
+ | k 15. 2. 2015). | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] |
Verze z 15. 4. 2018, 20:54
Fritz GÄRTNER | |
Narození | 28. 2. 1882 |
---|---|
Místo narození | Ústí nad Labem |
Úmrtí | 2. 12. 1958 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání | malíř, grafik, sochař |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137321 |
GÄRTNER, Fritz (též Friedrich Anton), * 28. 2. 1882 Ústí nad Labem, † 2. 12. 1958 Mnichov (Německo), malíř, grafik, sochař
Výtvarné umění studoval od 1900 v Mnichově u G. Hackla, L. Löfftze, C. Marra, A. Wagnera a P. Halma. Byl členem skupiny českoněmeckých výtvarníků Metznerbund, v meziválečném období žil převážně v německém Mallinckrodtu u Waiblingenu v Bádensku-Württembersku. Po druhé světové válce byl odsunut do Bavorska. Těžiště jeho práce spočívalo v plenérové malbě. Vycházel z německé tradice, především z modifikovaného impresionismu. Zprvu ho zajímalo hlavně venkovské prostředí, často s figurálními pracovními motivy. Po 1918 přijal tematiku dobové sociální malby a zobrazoval tovární dílny, ocelárny, přístavy, krajinu v kombinaci s industriálními prvky. Sporadicky se věnoval portrétu. Zabýval se také ilustrací a grafikou, zvláštního významu dosáhly jeho impresivní plastiky dělnických typů v duchu A. Rodina a C. Meuniera. Ve třicátých letech se přiklonil k nacionálním námětům. Jeho dílo je zastoupeno v NG v Praze a ve sbírce Galerie umění Karlovy Vary.
L: Toman 1, s. 253–254; SČSVU 2, s. 334; https://de.wikipedia.org/ (stav k 15. 2. 2015).
Martin Kučera