GAŠPARÍKOVÁ Želmíra 18.1.1901-15.12.1968: Porovnání verzí

Z Personal
(GAŠPARÍKOVÁ_Želmíra_18.1.1901-0.0.1968)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.1.1901
 
| datum narození = 18.1.1901
| místo narození = Turčanský Sv. Martin
+
| místo narození = Martin (Slovensko)
| datum úmrtí = 0.0.1968
+
| datum úmrtí = 15.12.1968
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
| povolání = 55- Jazykovědec
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Želmíra GAŠPARÍKOVÁ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''GAŠPARÍKOVÁ, Želmíra,''' ''* 18. 1. 1901 Martin (Slovensko), † 15. 12. 1968 Praha, lingvistka, knihovnice, bibliografka''
 +
 
 +
Pocházela z přední martinské rodiny spisovatele a knihkupce
 +
Jozefa Gašpaříka-Leštinského (1861–1931) a jeho manželky
 +
Anny. 1915–16 studovala na vyšší obchodní škole. 1916–19
 +
pokračovala na učitelském ústavu a 1920 na reálném gymnáziu
 +
v Prešově. 1925 absolvovala slovanskou filologii a srovnávací
 +
jazykovědu na Filozofické fakultě UK v Praze a 1926 jazykovědu
 +
na Sorbonně v Paříži. Od 1927 pracovala jako knihovnice
 +
Univerzitní knihovny v Bratislavě, byla pověřena katalogizací
 +
slovakistických fondů v knihovně Matice slovenské v Martině.
 +
1930 získala doktorát (PhDr.) a 1935 složila odborné
 +
knihovnické zkoušky. Absolvovala několik zahraničních studijních
 +
pobytů. 1937 se stala vedoucí prezidentské knihovny
 +
T. G. Masaryka v Lánech; místo převzala po své sestře Anně
 +
G.-Horákové. Z Prahy se nakrátko vrátila do Univerzitní
 +
knihovny v Bratislavě. 1939–58 pracovala v pražské Slovanské
 +
knihovně, 1945–48 jako hlavní knihovnice, od 1948 vedoucí
 +
oddělení jmenné katalogizace a jmenných katalogů, od 1957
 +
vedoucí celého katalogizačního oddělení. Od 1945 byla současně
 +
lektorkou slovenského jazyka na Filozofické fakultě UK
 +
v Praze. Slovenštinu vyučovala také na průmyslové škole grafické
 +
a na ministerstvu zahraničních věcí.
 +
 
 +
Odborně se věnovala především bibliografii a jazykovědě. Přispěla
 +
k vybudování knižního katalogu Matice slovenské a jeho
 +
začlenění do souborného katalogu slovenských knihoven.
 +
Zpracovala bibliografii nejstarších slovacik (do 1718) v zahraničních,
 +
zejména maďarských knihovnách, 1929–32 publikovala
 +
ve ''Slovenských pohľadoch'' anotovanou bibliografii
 +
''Časopisecký prehľad'', 1931–32 uveřejňovala v periodiku ''Elán''
 +
přehledy souběžné slovenské knižní a časopisecké produkce.
 +
V době působení ve Slovanské knihovně se podílela na bibliografiích
 +
''Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší do konce 18. století'' (v redakci Z. V. Tobolky) a
 +
''Soupis československé literatury za léta 1901–1925'' (eds. K. Nosovský a V. Pražák).
 +
Přispívala do ''Masarykova slovníku naučného'' a do ''Dodatků Ottova slovníku naučného'' hesly z dějin slovenské literatury.
 +
V padesátých letech spolupracovala s pražským Státním nakladatelstvím
 +
krásné literatury při vydávání děl slovenských
 +
klasiků, např. M. Kukučína, E. Maróthy-Šoltésové, G. K. Zechentera-
 +
Laskomerského. Současně se zabývala také dialektologií
 +
a komparatistickým zkoumáním slovenského a českého
 +
jazyka, s prof. V. Vážným prováděla výzkumy turčianského
 +
nářečí, o němž uveřejnila kapitolu v knize I. Šmakalové ''Integrálna dedina'' (1936). G. zpracovala s A. Kamišem
 +
''Slovensko-český slovník'' (1967), první konfrontační pokus o porovnání
 +
slovenské a české slovní zásoby; dodnes zůstal jedním z nejpoužívanějších
 +
slovensko-českých slovníků. G. k němu napsala
 +
i gramatické poznámky. Své práce uveřejňovala v periodikách
 +
''Bratislava'', ''Časopis pro moderní filologii'', ''Elán'', ''Kostnické jiskry'',
 +
''Slovanská knižnica'', ''Slovenské pohľady'' aj. Příležitostně se věnovala
 +
překladům z francouzštiny, ruštiny, běloruštiny a polštiny.
 +
1962 připravila výběr a překlad polských pohádek ''Hop, čižmičky, sto míľ!'' Angažovala se ve vědeckých společnostech,
 +
byla členkou pravopisné a slovníkové komise jazykovědného
 +
odboru Učené společnosti Šafaříkovy. Je pochována v Martině.
 +
 
 +
'''L:''' Ročenka státní knihovny ČSSR 1968–1969, 1971, s. 246–249; M. Kovačka,
 +
Ž. G. – knihovníčka a bibliografka, in: Literárny archív 38, 2003,
 +
s. 120–127; J. Gráfová, Jazykovedná činnosť Ž. G., in: tamtéž, s. 128–131;
 +
Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 68; BLS 3, s. 79–80;
 +
SBS 2, s. 168–169; Z. Ďuriška, Národný cintorín v Martine, Martin 2007,
 +
s. 220; DUK 4, s. 435; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti národnostních
 +
menšin, 2000, s. 161.
 +
 
 +
'''P:''' Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, fond Gašparíkovci.
 +
 
 +
Alena Táborecká
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 83:
  
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Turčanský_Sv._Martin]]
+
[[Kategorie:Martin]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 22. 4. 2018, 18:28

Želmíra GAŠPARÍKOVÁ
Narození 18.1.1901
Místo narození Martin (Slovensko)
Úmrtí 15.12.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání

55- Jazykovědec

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85812

GAŠPARÍKOVÁ, Želmíra, * 18. 1. 1901 Martin (Slovensko), † 15. 12. 1968 Praha, lingvistka, knihovnice, bibliografka

Pocházela z přední martinské rodiny spisovatele a knihkupce Jozefa Gašpaříka-Leštinského (1861–1931) a jeho manželky Anny. 1915–16 studovala na vyšší obchodní škole. 1916–19 pokračovala na učitelském ústavu a 1920 na reálném gymnáziu v Prešově. 1925 absolvovala slovanskou filologii a srovnávací jazykovědu na Filozofické fakultě UK v Praze a 1926 jazykovědu na Sorbonně v Paříži. Od 1927 pracovala jako knihovnice Univerzitní knihovny v Bratislavě, byla pověřena katalogizací slovakistických fondů v knihovně Matice slovenské v Martině. 1930 získala doktorát (PhDr.) a 1935 složila odborné knihovnické zkoušky. Absolvovala několik zahraničních studijních pobytů. 1937 se stala vedoucí prezidentské knihovny T. G. Masaryka v Lánech; místo převzala po své sestře Anně G.-Horákové. Z Prahy se nakrátko vrátila do Univerzitní knihovny v Bratislavě. 1939–58 pracovala v pražské Slovanské knihovně, 1945–48 jako hlavní knihovnice, od 1948 vedoucí oddělení jmenné katalogizace a jmenných katalogů, od 1957 vedoucí celého katalogizačního oddělení. Od 1945 byla současně lektorkou slovenského jazyka na Filozofické fakultě UK v Praze. Slovenštinu vyučovala také na průmyslové škole grafické a na ministerstvu zahraničních věcí.

Odborně se věnovala především bibliografii a jazykovědě. Přispěla k vybudování knižního katalogu Matice slovenské a jeho začlenění do souborného katalogu slovenských knihoven. Zpracovala bibliografii nejstarších slovacik (do 1718) v zahraničních, zejména maďarských knihovnách, 1929–32 publikovala ve Slovenských pohľadoch anotovanou bibliografii Časopisecký prehľad, 1931–32 uveřejňovala v periodiku Elán přehledy souběžné slovenské knižní a časopisecké produkce. V době působení ve Slovanské knihovně se podílela na bibliografiích Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší do konce 18. století (v redakci Z. V. Tobolky) a Soupis československé literatury za léta 1901–1925 (eds. K. Nosovský a V. Pražák). Přispívala do Masarykova slovníku naučného a do Dodatků Ottova slovníku naučného hesly z dějin slovenské literatury. V padesátých letech spolupracovala s pražským Státním nakladatelstvím krásné literatury při vydávání děl slovenských klasiků, např. M. Kukučína, E. Maróthy-Šoltésové, G. K. Zechentera- Laskomerského. Současně se zabývala také dialektologií a komparatistickým zkoumáním slovenského a českého jazyka, s prof. V. Vážným prováděla výzkumy turčianského nářečí, o němž uveřejnila kapitolu v knize I. Šmakalové Integrálna dedina (1936). G. zpracovala s A. Kamišem Slovensko-český slovník (1967), první konfrontační pokus o porovnání slovenské a české slovní zásoby; dodnes zůstal jedním z nejpoužívanějších slovensko-českých slovníků. G. k němu napsala i gramatické poznámky. Své práce uveřejňovala v periodikách Bratislava, Časopis pro moderní filologii, Elán, Kostnické jiskry, Slovanská knižnica, Slovenské pohľady aj. Příležitostně se věnovala překladům z francouzštiny, ruštiny, běloruštiny a polštiny. 1962 připravila výběr a překlad polských pohádek Hop, čižmičky, sto míľ! Angažovala se ve vědeckých společnostech, byla členkou pravopisné a slovníkové komise jazykovědného odboru Učené společnosti Šafaříkovy. Je pochována v Martině.

L: Ročenka státní knihovny ČSSR 1968–1969, 1971, s. 246–249; M. Kovačka, Ž. G. – knihovníčka a bibliografka, in: Literárny archív 38, 2003, s. 120–127; J. Gráfová, Jazykovedná činnosť Ž. G., in: tamtéž, s. 128–131; Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 68; BLS 3, s. 79–80; SBS 2, s. 168–169; Z. Ďuriška, Národný cintorín v Martine, Martin 2007, s. 220; DUK 4, s. 435; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 161.

P: Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, fond Gašparíkovci.

Alena Táborecká