GAŠPARÍKOVÁ Želmíra 18.1.1901-15.12.1968: Porovnání verzí
(GAŠPARÍKOVÁ_Želmíra_18.1.1901-0.0.1968) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.1.1901 | | datum narození = 18.1.1901 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Martin (Slovensko) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 15.12.1968 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''GAŠPARÍKOVÁ, Želmíra,''' ''* 18. 1. 1901 Martin (Slovensko), † 15. 12. 1968 Praha, lingvistka, knihovnice, bibliografka'' | |
+ | |||
+ | Pocházela z přední martinské rodiny spisovatele a knihkupce | ||
+ | Jozefa Gašpaříka-Leštinského (1861–1931) a jeho manželky | ||
+ | Anny. 1915–16 studovala na vyšší obchodní škole. 1916–19 | ||
+ | pokračovala na učitelském ústavu a 1920 na reálném gymnáziu | ||
+ | v Prešově. 1925 absolvovala slovanskou filologii a srovnávací | ||
+ | jazykovědu na Filozofické fakultě UK v Praze a 1926 jazykovědu | ||
+ | na Sorbonně v Paříži. Od 1927 pracovala jako knihovnice | ||
+ | Univerzitní knihovny v Bratislavě, byla pověřena katalogizací | ||
+ | slovakistických fondů v knihovně Matice slovenské v Martině. | ||
+ | 1930 získala doktorát (PhDr.) a 1935 složila odborné | ||
+ | knihovnické zkoušky. Absolvovala několik zahraničních studijních | ||
+ | pobytů. 1937 se stala vedoucí prezidentské knihovny | ||
+ | T. G. Masaryka v Lánech; místo převzala po své sestře Anně | ||
+ | G.-Horákové. Z Prahy se nakrátko vrátila do Univerzitní | ||
+ | knihovny v Bratislavě. 1939–58 pracovala v pražské Slovanské | ||
+ | knihovně, 1945–48 jako hlavní knihovnice, od 1948 vedoucí | ||
+ | oddělení jmenné katalogizace a jmenných katalogů, od 1957 | ||
+ | vedoucí celého katalogizačního oddělení. Od 1945 byla současně | ||
+ | lektorkou slovenského jazyka na Filozofické fakultě UK | ||
+ | v Praze. Slovenštinu vyučovala také na průmyslové škole grafické | ||
+ | a na ministerstvu zahraničních věcí. | ||
+ | |||
+ | Odborně se věnovala především bibliografii a jazykovědě. Přispěla | ||
+ | k vybudování knižního katalogu Matice slovenské a jeho | ||
+ | začlenění do souborného katalogu slovenských knihoven. | ||
+ | Zpracovala bibliografii nejstarších slovacik (do 1718) v zahraničních, | ||
+ | zejména maďarských knihovnách, 1929–32 publikovala | ||
+ | ve ''Slovenských pohľadoch'' anotovanou bibliografii | ||
+ | ''Časopisecký prehľad'', 1931–32 uveřejňovala v periodiku ''Elán'' | ||
+ | přehledy souběžné slovenské knižní a časopisecké produkce. | ||
+ | V době působení ve Slovanské knihovně se podílela na bibliografiích | ||
+ | ''Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší do konce 18. století'' (v redakci Z. V. Tobolky) a | ||
+ | ''Soupis československé literatury za léta 1901–1925'' (eds. K. Nosovský a V. Pražák). | ||
+ | Přispívala do ''Masarykova slovníku naučného'' a do ''Dodatků Ottova slovníku naučného'' hesly z dějin slovenské literatury. | ||
+ | V padesátých letech spolupracovala s pražským Státním nakladatelstvím | ||
+ | krásné literatury při vydávání děl slovenských | ||
+ | klasiků, např. M. Kukučína, E. Maróthy-Šoltésové, G. K. Zechentera- | ||
+ | Laskomerského. Současně se zabývala také dialektologií | ||
+ | a komparatistickým zkoumáním slovenského a českého | ||
+ | jazyka, s prof. V. Vážným prováděla výzkumy turčianského | ||
+ | nářečí, o němž uveřejnila kapitolu v knize I. Šmakalové ''Integrálna dedina'' (1936). G. zpracovala s A. Kamišem | ||
+ | ''Slovensko-český slovník'' (1967), první konfrontační pokus o porovnání | ||
+ | slovenské a české slovní zásoby; dodnes zůstal jedním z nejpoužívanějších | ||
+ | slovensko-českých slovníků. G. k němu napsala | ||
+ | i gramatické poznámky. Své práce uveřejňovala v periodikách | ||
+ | ''Bratislava'', ''Časopis pro moderní filologii'', ''Elán'', ''Kostnické jiskry'', | ||
+ | ''Slovanská knižnica'', ''Slovenské pohľady'' aj. Příležitostně se věnovala | ||
+ | překladům z francouzštiny, ruštiny, běloruštiny a polštiny. | ||
+ | 1962 připravila výběr a překlad polských pohádek ''Hop, čižmičky, sto míľ!'' Angažovala se ve vědeckých společnostech, | ||
+ | byla členkou pravopisné a slovníkové komise jazykovědného | ||
+ | odboru Učené společnosti Šafaříkovy. Je pochována v Martině. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Ročenka státní knihovny ČSSR 1968–1969, 1971, s. 246–249; M. Kovačka, | ||
+ | Ž. G. – knihovníčka a bibliografka, in: Literárny archív 38, 2003, | ||
+ | s. 120–127; J. Gráfová, Jazykovedná činnosť Ž. G., in: tamtéž, s. 128–131; | ||
+ | Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 68; BLS 3, s. 79–80; | ||
+ | SBS 2, s. 168–169; Z. Ďuriška, Národný cintorín v Martine, Martin 2007, | ||
+ | s. 220; DUK 4, s. 435; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti národnostních | ||
+ | menšin, 2000, s. 161. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, fond Gašparíkovci. | ||
+ | |||
+ | Alena Táborecká | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 83: | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Martin]] |
[[Kategorie:1968]] | [[Kategorie:1968]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 22. 4. 2018, 18:28
Želmíra GAŠPARÍKOVÁ | |
Narození | 18.1.1901 |
---|---|
Místo narození | Martin (Slovensko) |
Úmrtí | 15.12.1968 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
55- Jazykovědec 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85812 |
GAŠPARÍKOVÁ, Želmíra, * 18. 1. 1901 Martin (Slovensko), † 15. 12. 1968 Praha, lingvistka, knihovnice, bibliografka
Pocházela z přední martinské rodiny spisovatele a knihkupce Jozefa Gašpaříka-Leštinského (1861–1931) a jeho manželky Anny. 1915–16 studovala na vyšší obchodní škole. 1916–19 pokračovala na učitelském ústavu a 1920 na reálném gymnáziu v Prešově. 1925 absolvovala slovanskou filologii a srovnávací jazykovědu na Filozofické fakultě UK v Praze a 1926 jazykovědu na Sorbonně v Paříži. Od 1927 pracovala jako knihovnice Univerzitní knihovny v Bratislavě, byla pověřena katalogizací slovakistických fondů v knihovně Matice slovenské v Martině. 1930 získala doktorát (PhDr.) a 1935 složila odborné knihovnické zkoušky. Absolvovala několik zahraničních studijních pobytů. 1937 se stala vedoucí prezidentské knihovny T. G. Masaryka v Lánech; místo převzala po své sestře Anně G.-Horákové. Z Prahy se nakrátko vrátila do Univerzitní knihovny v Bratislavě. 1939–58 pracovala v pražské Slovanské knihovně, 1945–48 jako hlavní knihovnice, od 1948 vedoucí oddělení jmenné katalogizace a jmenných katalogů, od 1957 vedoucí celého katalogizačního oddělení. Od 1945 byla současně lektorkou slovenského jazyka na Filozofické fakultě UK v Praze. Slovenštinu vyučovala také na průmyslové škole grafické a na ministerstvu zahraničních věcí.
Odborně se věnovala především bibliografii a jazykovědě. Přispěla k vybudování knižního katalogu Matice slovenské a jeho začlenění do souborného katalogu slovenských knihoven. Zpracovala bibliografii nejstarších slovacik (do 1718) v zahraničních, zejména maďarských knihovnách, 1929–32 publikovala ve Slovenských pohľadoch anotovanou bibliografii Časopisecký prehľad, 1931–32 uveřejňovala v periodiku Elán přehledy souběžné slovenské knižní a časopisecké produkce. V době působení ve Slovanské knihovně se podílela na bibliografiích Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší do konce 18. století (v redakci Z. V. Tobolky) a Soupis československé literatury za léta 1901–1925 (eds. K. Nosovský a V. Pražák). Přispívala do Masarykova slovníku naučného a do Dodatků Ottova slovníku naučného hesly z dějin slovenské literatury. V padesátých letech spolupracovala s pražským Státním nakladatelstvím krásné literatury při vydávání děl slovenských klasiků, např. M. Kukučína, E. Maróthy-Šoltésové, G. K. Zechentera- Laskomerského. Současně se zabývala také dialektologií a komparatistickým zkoumáním slovenského a českého jazyka, s prof. V. Vážným prováděla výzkumy turčianského nářečí, o němž uveřejnila kapitolu v knize I. Šmakalové Integrálna dedina (1936). G. zpracovala s A. Kamišem Slovensko-český slovník (1967), první konfrontační pokus o porovnání slovenské a české slovní zásoby; dodnes zůstal jedním z nejpoužívanějších slovensko-českých slovníků. G. k němu napsala i gramatické poznámky. Své práce uveřejňovala v periodikách Bratislava, Časopis pro moderní filologii, Elán, Kostnické jiskry, Slovanská knižnica, Slovenské pohľady aj. Příležitostně se věnovala překladům z francouzštiny, ruštiny, běloruštiny a polštiny. 1962 připravila výběr a překlad polských pohádek Hop, čižmičky, sto míľ! Angažovala se ve vědeckých společnostech, byla členkou pravopisné a slovníkové komise jazykovědného odboru Učené společnosti Šafaříkovy. Je pochována v Martině.
L: Ročenka státní knihovny ČSSR 1968–1969, 1971, s. 246–249; M. Kovačka, Ž. G. – knihovníčka a bibliografka, in: Literárny archív 38, 2003, s. 120–127; J. Gráfová, Jazykovedná činnosť Ž. G., in: tamtéž, s. 128–131; Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 68; BLS 3, s. 79–80; SBS 2, s. 168–169; Z. Ďuriška, Národný cintorín v Martine, Martin 2007, s. 220; DUK 4, s. 435; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 161.
P: Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, fond Gašparíkovci.
Alena Táborecká