GALÍK Josef 21.10.1932-3.11.1999: Porovnání verzí
(GALÍK_Josef_21.10.1932-3.11.1999) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.10.1932 | | datum narození = 21.10.1932 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Racková (u Zlína) |
| datum úmrtí = 3.11.1999 | | datum úmrtí = 3.11.1999 | ||
| místo úmrtí = Zlín | | místo úmrtí = Zlín | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GALÍK, Josef,''' ''* 21. 10. 1932 Racková (u Zlína), † 3. 11. 1999 Zlín, literární historik, kritik, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | G. se vyučil pletařem na mistrovské pletařské škole n. p. Svit | ||
+ | Gottwaldov (1949–51). Poté studoval ve Státním kursu pro | ||
+ | přípravu pracujících na vysoké škole v Mariánských Lázních | ||
+ | (maturita 1952) a český a ruský jazyk na Filozofické fakultě UP | ||
+ | v Olomouci, kde byl žákem O. Králíka (diplomová práce ''Josef Hora'', 1957), který ovlivnil jeho pozdější literárněhistorické zaměření | ||
+ | i metodu práce. Poté učil na středních školách v Hradci | ||
+ | Králové, Rychnově nad Kněžnou a ve Zlíně, 1963 se vrátil | ||
+ | na fakultu jako odborný asistent. Doktorát získal 1969 rozšířenou | ||
+ | diplomovou prací ''Básnický vývoj Josefa Hory'', vědeckou | ||
+ | hodnost CSc. za monografii o Vladislavu Vančurovi. Od 1991, | ||
+ | kdy se habilitoval souborem prací ''Studie o české próze dvacátého století'', působil na katedře bohemistiky a slavistiky Filozofické | ||
+ | fakulty UP v Olomouci, kde vychoval řadu bohemistů. Během | ||
+ | tzv. normalizace mohl pouze spolupracovat na kolektivních | ||
+ | projektech a organizovat bytové semináře o české literatuře. | ||
+ | Později spolupořádal setkání se spisovateli zvláště v olomouckém | ||
+ | Divadle hudby. | ||
+ | |||
+ | Debutoval verši ve sborníku ''Poezie mladé Hané'' (1956). V sedmdesátých | ||
+ | a osmdesátých letech tiskl recenze v ostravském ''Kulturním měsíčníku'' a odborné studie v šumperském sborníku | ||
+ | ''Severní Morava''. Dále publikoval v časopisech a novinách ''Kulturní tvorba'', ''Štafeta'', ''Literární měsíčník'', | ||
+ | ''Česká literatura'', ''Kulturní měsíčník'', ''Nová svoboda'' (Ostrava), ''Naše pravda'' (Ostrava), ''Stráž lidu'' (Olomouc), v periodikách či sbornících ''Acta Universitatis Palackianae Olomucensis'' (1967), ''Václavkova Olomouc'' (1967, | ||
+ | 1976, 1978, 1982), ''Studia Bohemica'' I–VII (1975–96); ''Sborník z mezinárodní literárněvědné konference'' | ||
+ | ''Bezručova Opava 1978'' (1980); ''Sborník jazykovědných a literárněvědných prací'' (1981), ''Slavica Olomucensia'' VI (1987). Jako literární historik | ||
+ | se zpočátku věnoval české poezii a próze první poloviny | ||
+ | 20. století, později se soustředil na novější českou literaturu | ||
+ | (B. Hrabal, V. Neff, V. Körner, J. Weil ad.). K jeho nejvýznamnějším | ||
+ | počinům patřila spolupráce na týmových dílech. Při | ||
+ | zdůraznění spjatosti estetického a etického aspektu literatury se | ||
+ | zaměřil na individuální umělecký vývoj spisovatele a značnou | ||
+ | pozornost věnoval faktografii. | ||
+ | |||
+ | Ačkoli již za vysokoškolských studií začal psát poezii, v průběhu | ||
+ | života se jeho zájem obrátil k próze zobrazující konflikt | ||
+ | přímočarosti a neohroženosti s pohodlným kompromisnictvím | ||
+ | a ústupností spojenými s vnější úspěšností a reflektující individuální | ||
+ | osud ve výlučných situacích a mimořádných historických | ||
+ | obdobích. V próze ''Zkouška před termínem'' (1975) měl | ||
+ | tento konflikt povahu generačního sporu ve vysokoškolském | ||
+ | prostředí, a ač byl časově situován do období krátce po roce | ||
+ | 1968, významnou narativní i charakterizační roli zaujímaly | ||
+ | retrospektivní vhledy do života jednotlivých hrdinů různého | ||
+ | věku i charakteru, politického smýšlení a protikladného přístupu | ||
+ | k životním hodnotám. Následující historická próza ''Soud i odpuštění. Moravská epizoda'' (1987) se odehrává v době ostrého | ||
+ | zápasu reformace a protireformace v Holešově a dalších | ||
+ | moravských místech. Hlavní postava, stárnoucí regent holešovského, | ||
+ | bystřického a prusinovského panství, rekapituluje | ||
+ | život, hledá vazby mezi osobními ztrátami a výhrami, přemýšlí | ||
+ | nad morálními hodnotami, ale v touze po bezstarostném životě | ||
+ | se i za cenu morální prohry a lidského ponížení přimkne | ||
+ | k vítězné protireformační straně, což s sebou v osobním životě přináší nejen osamění, ale především neúctu okolí. Na toto | ||
+ | dílo později volně navázal historický román ''Čekání na konec tmy'' (dokončený 1989, vydaný až 2012), odehrávající se o více | ||
+ | než sto let později (1775–78). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Beletrie a práce o literatuře: Tři studie o V. Vančurovi, 1970 (s A. Hájkovou | ||
+ | a A. Závodským); Česká literatura po roce 1945 1–2 (skripta, 1985, | ||
+ | dopl. 1989; 1987, dopl. 1991). Účast v týmových pracích: Česká a slovenská | ||
+ | literatura v exilu a samizdatu. Informatorium pro učitele, studenty i laiky, | ||
+ | 1991; Panorama české literatury. Literární dějiny od počátků do současnosti, | ||
+ | 1994. Ostatní: Racková, 1997. Uspořádal, vydal a redigoval: Sborník | ||
+ | jazykovědných a literárních prací, 1981; Česká literatura 20. století. | ||
+ | Antologie textů, 1991; Edvard Valenta, 1996; Badatelská metoda Oldřicha | ||
+ | Králíka v kontextu soudobé literární vědy, 1998. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' in: J. Urbanec, Tři studie o V. Vančurovi, in: Listy Památníku Petra Bezruče 3, | ||
+ | 1970, č. 12/13; k padesátinám: J. Svoboda, in: Ostravský kulturní měsíčník 7, | ||
+ | 1982, č. 12, s. 14; V. Kostřica, Soud i odpuštění, in: Práce 22. 6. 1988; | ||
+ | k šedesátinám: A. Štěrbová, Jubileum J. G., in: Acta Universitatis Palackianae | ||
+ | Olomucensis. Facultas philosophica. Philologica. Studia bohemica 1992, | ||
+ | sv. 6, 1993, s. 63–64; B. Jirásek, in: Minulostí Západočeského kraje 1993, | ||
+ | s. 414; SČS 1, 1995, s. 191–192; nekrology: A. Haman, Odešel J. G., in: | ||
+ | Literární noviny 10, 1999, č. 20, s. 2; L. Machala, Za doc. PhDr. J. G., CSc. | ||
+ | (21. 10. 1932 – 3. 11. 1999), in: Česká literatura 48, 2000, č. 3, s. 334 až | ||
+ | 336; týž, Zemřel J. G., in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. | ||
+ | Facultas Philosophica. Philologica 72. Studia bohemica 8, 2000, s. 193; týž, | ||
+ | J. G. – prozaik, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas | ||
+ | Philosophica. Philologica 91, 2007, s. 311–318; M. Lukáš, Románové | ||
+ | dílo J. G. (doslov), in: J. G., Čekání na konec tmy, 2012; http://www. | ||
+ | slovnikceskeliteratury.cz (s bibliografií a literaturou, stav k 10. 3. 2008); | ||
+ | http://spisovatele.upol.cz (stav k 25. 5. 2015). | ||
+ | |||
+ | Blanka Svadbová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1932]] | [[Kategorie:1932]] | ||
+ | [[Kategorie:Racková]] | ||
[[Kategorie:1999]] | [[Kategorie:1999]] | ||
[[Kategorie:Zlín]] | [[Kategorie:Zlín]] |
Verze z 31. 3. 2018, 21:23
Josef GALÍK | |
Narození | 21.10.1932 |
---|---|
Místo narození | Racková (u Zlína) |
Úmrtí | 3.11.1999 |
Místo úmrtí | Zlín |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42047 |
GALÍK, Josef, * 21. 10. 1932 Racková (u Zlína), † 3. 11. 1999 Zlín, literární historik, kritik, spisovatel
G. se vyučil pletařem na mistrovské pletařské škole n. p. Svit Gottwaldov (1949–51). Poté studoval ve Státním kursu pro přípravu pracujících na vysoké škole v Mariánských Lázních (maturita 1952) a český a ruský jazyk na Filozofické fakultě UP v Olomouci, kde byl žákem O. Králíka (diplomová práce Josef Hora, 1957), který ovlivnil jeho pozdější literárněhistorické zaměření i metodu práce. Poté učil na středních školách v Hradci Králové, Rychnově nad Kněžnou a ve Zlíně, 1963 se vrátil na fakultu jako odborný asistent. Doktorát získal 1969 rozšířenou diplomovou prací Básnický vývoj Josefa Hory, vědeckou hodnost CSc. za monografii o Vladislavu Vančurovi. Od 1991, kdy se habilitoval souborem prací Studie o české próze dvacátého století, působil na katedře bohemistiky a slavistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci, kde vychoval řadu bohemistů. Během tzv. normalizace mohl pouze spolupracovat na kolektivních projektech a organizovat bytové semináře o české literatuře. Později spolupořádal setkání se spisovateli zvláště v olomouckém Divadle hudby.
Debutoval verši ve sborníku Poezie mladé Hané (1956). V sedmdesátých a osmdesátých letech tiskl recenze v ostravském Kulturním měsíčníku a odborné studie v šumperském sborníku Severní Morava. Dále publikoval v časopisech a novinách Kulturní tvorba, Štafeta, Literární měsíčník, Česká literatura, Kulturní měsíčník, Nová svoboda (Ostrava), Naše pravda (Ostrava), Stráž lidu (Olomouc), v periodikách či sbornících Acta Universitatis Palackianae Olomucensis (1967), Václavkova Olomouc (1967, 1976, 1978, 1982), Studia Bohemica I–VII (1975–96); Sborník z mezinárodní literárněvědné konference Bezručova Opava 1978 (1980); Sborník jazykovědných a literárněvědných prací (1981), Slavica Olomucensia VI (1987). Jako literární historik se zpočátku věnoval české poezii a próze první poloviny 20. století, později se soustředil na novější českou literaturu (B. Hrabal, V. Neff, V. Körner, J. Weil ad.). K jeho nejvýznamnějším počinům patřila spolupráce na týmových dílech. Při zdůraznění spjatosti estetického a etického aspektu literatury se zaměřil na individuální umělecký vývoj spisovatele a značnou pozornost věnoval faktografii.
Ačkoli již za vysokoškolských studií začal psát poezii, v průběhu života se jeho zájem obrátil k próze zobrazující konflikt přímočarosti a neohroženosti s pohodlným kompromisnictvím a ústupností spojenými s vnější úspěšností a reflektující individuální osud ve výlučných situacích a mimořádných historických obdobích. V próze Zkouška před termínem (1975) měl tento konflikt povahu generačního sporu ve vysokoškolském prostředí, a ač byl časově situován do období krátce po roce 1968, významnou narativní i charakterizační roli zaujímaly retrospektivní vhledy do života jednotlivých hrdinů různého věku i charakteru, politického smýšlení a protikladného přístupu k životním hodnotám. Následující historická próza Soud i odpuštění. Moravská epizoda (1987) se odehrává v době ostrého zápasu reformace a protireformace v Holešově a dalších moravských místech. Hlavní postava, stárnoucí regent holešovského, bystřického a prusinovského panství, rekapituluje život, hledá vazby mezi osobními ztrátami a výhrami, přemýšlí nad morálními hodnotami, ale v touze po bezstarostném životě se i za cenu morální prohry a lidského ponížení přimkne k vítězné protireformační straně, což s sebou v osobním životě přináší nejen osamění, ale především neúctu okolí. Na toto dílo později volně navázal historický román Čekání na konec tmy (dokončený 1989, vydaný až 2012), odehrávající se o více než sto let později (1775–78).
D: Beletrie a práce o literatuře: Tři studie o V. Vančurovi, 1970 (s A. Hájkovou a A. Závodským); Česká literatura po roce 1945 1–2 (skripta, 1985, dopl. 1989; 1987, dopl. 1991). Účast v týmových pracích: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu. Informatorium pro učitele, studenty i laiky, 1991; Panorama české literatury. Literární dějiny od počátků do současnosti, 1994. Ostatní: Racková, 1997. Uspořádal, vydal a redigoval: Sborník jazykovědných a literárních prací, 1981; Česká literatura 20. století. Antologie textů, 1991; Edvard Valenta, 1996; Badatelská metoda Oldřicha Králíka v kontextu soudobé literární vědy, 1998.
L: in: J. Urbanec, Tři studie o V. Vančurovi, in: Listy Památníku Petra Bezruče 3, 1970, č. 12/13; k padesátinám: J. Svoboda, in: Ostravský kulturní měsíčník 7, 1982, č. 12, s. 14; V. Kostřica, Soud i odpuštění, in: Práce 22. 6. 1988; k šedesátinám: A. Štěrbová, Jubileum J. G., in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Philologica. Studia bohemica 1992, sv. 6, 1993, s. 63–64; B. Jirásek, in: Minulostí Západočeského kraje 1993, s. 414; SČS 1, 1995, s. 191–192; nekrology: A. Haman, Odešel J. G., in: Literární noviny 10, 1999, č. 20, s. 2; L. Machala, Za doc. PhDr. J. G., CSc. (21. 10. 1932 – 3. 11. 1999), in: Česká literatura 48, 2000, č. 3, s. 334 až 336; týž, Zemřel J. G., in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Philologica 72. Studia bohemica 8, 2000, s. 193; týž, J. G. – prozaik, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica. Philologica 91, 2007, s. 311–318; M. Lukáš, Románové dílo J. G. (doslov), in: J. G., Čekání na konec tmy, 2012; http://www. slovnikceskeliteratury.cz (s bibliografií a literaturou, stav k 10. 3. 2008); http://spisovatele.upol.cz (stav k 25. 5. 2015).
Blanka Svadbová