Biografický slovník
GALIA Jaroslav 31.10.1875-22.5.1941: Porovnání verzí
(GALIA_Jaroslav_31.10.1875-22.5.1941) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jaroslav GALIA | | jméno = Jaroslav GALIA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Galia Jaroslav portret.jpg |
| datum narození = 31.10.1875 | | datum narození = 31.10.1875 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Kopřivnice |
| datum úmrtí = 22.5.1941 | | datum úmrtí = 22.5.1941 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 546 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GALIA, Jaroslav,''' ''* 31. 10. 1875 Kopřivnice, † 22. 5. 1941 Praha, hudební skladatel, diplomat'' | ||
| + | |||
| + | Vystudoval varhanickou školu v Praze a učitelský ústav | ||
| + | v Příboru (1895). Byl mj. žákem Z. Fibicha; již jako student | ||
| + | zkomponoval operu Asra a několik sborových skladeb. Poté | ||
| + | hledal uplatnění v Rusku (Rostov na Donu, 1898–1901 Novorossijsk, | ||
| + | vojenská kapela v mandžuském Chejlaru a Chabarovsku, | ||
| + | 1904–19 učitel hudby na vojenské škole a carské hudební | ||
| + | škole v Irkutsku). 1918 se přihlásil do československého | ||
| + | vojska a pomáhal při jednání mezi legionáři a ruskými úřady. | ||
| + | Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců, psal scénickou | ||
| + | hudbu. Po odchodu legionářských jednotek ze Sibiře se vrátil | ||
| + | do vlasti a krátce žil v Prostějově (řídil pěvecké sdružení Vlastimil). | ||
| + | Později vstoupil do diplomatických služeb, krátce působil | ||
| + | v Norimberku, od léta 1921 na konzulární agencii, resp. konzulátu | ||
| + | v Kaunasu, tehdy hlavním městě Litvy. Po povýšení | ||
| + | vztahů na vyslanectví se stal 1927 chargé d’affaires (vyslanec | ||
| + | byl kvůli napjatým polsko-litevským vztahům ve Stockholmu); | ||
| + | během působení využil kontaktů s prezidentem Antanasem | ||
| + | Smetonou k získávání zakázek pro československé firmy včetně | ||
| + | zbrojovek. V srpnu 1928 se vrátil do Prahy do oddělení sociální péče na ministerstvu zahraničních věcí, 1931–36 působil | ||
| + | jako chargé d’affaires v estonském Tallinnu. Poté odešel | ||
| + | do penze. Byl též prvním předsedou Československo-litevské | ||
| + | společnosti, založené na přelomu 1938/39. Přispíval do časopisu | ||
| + | ''Hudební zpravodaj'', napsal ''Te Deum'' k desátému výročí | ||
| + | litevské nezávislosti, v Irkutsku publikoval učebnici ''Příklady k harmonizaci''. | ||
| + | |||
| + | Syn Jaroslav G. ml. (* 1904) působil 1929–35 jako zástupce | ||
| + | honorárního konzula v litevské Klajpedě a počátkem 1939 | ||
| + | jako aktuárský tajemník v Helsinkách. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 358; L. Švec, Hudebník v diplomacii: J. G. (1875–1941), | ||
| + | in: Slovanský přehled 85, 1999, s. 149–163; J. Dejmek a kol., Diplomacie | ||
| + | Československa 2, 2013, s. 68. | ||
| + | |||
| + | Jindřich Dejmek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
| + | [[Kategorie:Kopřivnice]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 16. 1. 2021, 15:56
| Jaroslav GALIA | |
 | |
| Narození | 31.10.1875 |
|---|---|
| Místo narození | Kopřivnice |
| Úmrtí | 22.5.1941 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 546 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74962 |
GALIA, Jaroslav, * 31. 10. 1875 Kopřivnice, † 22. 5. 1941 Praha, hudební skladatel, diplomat
Vystudoval varhanickou školu v Praze a učitelský ústav v Příboru (1895). Byl mj. žákem Z. Fibicha; již jako student zkomponoval operu Asra a několik sborových skladeb. Poté hledal uplatnění v Rusku (Rostov na Donu, 1898–1901 Novorossijsk, vojenská kapela v mandžuském Chejlaru a Chabarovsku, 1904–19 učitel hudby na vojenské škole a carské hudební škole v Irkutsku). 1918 se přihlásil do československého vojska a pomáhal při jednání mezi legionáři a ruskými úřady. Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců, psal scénickou hudbu. Po odchodu legionářských jednotek ze Sibiře se vrátil do vlasti a krátce žil v Prostějově (řídil pěvecké sdružení Vlastimil). Později vstoupil do diplomatických služeb, krátce působil v Norimberku, od léta 1921 na konzulární agencii, resp. konzulátu v Kaunasu, tehdy hlavním městě Litvy. Po povýšení vztahů na vyslanectví se stal 1927 chargé d’affaires (vyslanec byl kvůli napjatým polsko-litevským vztahům ve Stockholmu); během působení využil kontaktů s prezidentem Antanasem Smetonou k získávání zakázek pro československé firmy včetně zbrojovek. V srpnu 1928 se vrátil do Prahy do oddělení sociální péče na ministerstvu zahraničních věcí, 1931–36 působil jako chargé d’affaires v estonském Tallinnu. Poté odešel do penze. Byl též prvním předsedou Československo-litevské společnosti, založené na přelomu 1938/39. Přispíval do časopisu Hudební zpravodaj, napsal Te Deum k desátému výročí litevské nezávislosti, v Irkutsku publikoval učebnici Příklady k harmonizaci.
Syn Jaroslav G. ml. (* 1904) působil 1929–35 jako zástupce honorárního konzula v litevské Klajpedě a počátkem 1939 jako aktuárský tajemník v Helsinkách.
L: HS 1, s. 358; L. Švec, Hudebník v diplomacii: J. G. (1875–1941), in: Slovanský přehled 85, 1999, s. 149–163; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 68.
Jindřich Dejmek
