GANGLOFF Karl Daniel 11.5.1809-7.2.1879: Porovnání verzí

Z Personal
(GANGLOFF_Karl_Daniel_11.4.1809-7.2.1879)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Karl Daniel GANGLOFF
 
| jméno = Karl Daniel GANGLOFF
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.4.1809
+
| datum narození = 11.5.1809
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 7.2.1879
 
| datum úmrtí = 7.2.1879
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Rožmitál pod Třemšínem
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
 
13- Geodet nebo kartograf
 
13- Geodet nebo kartograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karl Daniel GANGLOFF
+
}}
 +
 
 +
'''GANGLOFF, Karl Daniel,''' ''* 11. 5. 1809 Praha, † 7. 2. 1879 Rožmitál pod Třemšínem, lesník, geometr, vynálezce''
 +
 
 +
Byl synem hofmistra pražského arcibiskupství. Vystudoval
 +
gymnázium a 1825/26 jednoroční kurs na pražské polytechnice,
 +
kde vynikal v matematice. 1827–30 se učil lesnictví u lesmistra
 +
J. J. Weselého v Rokytnici v Orlických horách, výuční
 +
list obdržel 1830 v Rychnově nad Kněžnou. 1831 byl přijat
 +
jako písař (též kreslič, měřič) lesního úřadu v Rožmitálu, 1835
 +
složil zkoušku z teoretického a praktického lesnictví u VHS
 +
v Praze. Tam 1837 zakončil soukromá studia státního účetnictví
 +
i praktické geometrie na univerzitě a téhož roku byl jmenován
 +
politickým geometrem pro Království české. Od 1839
 +
pracoval jako polesný na velkostatku Červená Řečice na Pelhřimovsku,
 +
od 1860 jako představený oddělení hospodářské
 +
úpravy lesů pražského arcibiskupství a od 1864 jako lesmistr
 +
v Rožmitálu.
 +
 
 +
Byl vzorný lesní a myslivecký hospodář na velkém církevním
 +
majetku. V porostech zakládal moderní rozdělovací a odvodňovací
 +
síť, budoval komunikace, zlepšoval možnosti odbytu
 +
dřeva a jeho zpracování. V Rožmitálu vedl rovněž arcibiskupské
 +
průmyslové podniky, pro hutě, hamry a pily opatřil dostatek
 +
vody ze svahů brdských lesů (G. náhon). Byl autorem
 +
řady přístrojů geodetických (planimetr pro přeměnu složitých
 +
obrazců v jednoduché především v mapách; 1856 zavedl přístroj
 +
k redukci délek měřených po svahu na délku vodorovnou;
 +
1860 několik druhů úhloměrných zrcátek), dendrometrických
 +
(dendrometr pro měření průměru kmenů v libovolné výšce,
 +
přístroje ke kubírování), strojů na mechanické zpracování
 +
dřeva (šindelka, 1855; stroj na výrobu zápalek, 1875; stroje
 +
na výrobu tužkových dřívek a floků do bot, 1877). Pro potřeby
 +
lesnictví vynalezl vlastní způsob hroudové sadby, klučku
 +
na dobývání pařezů, kulobrokovnici a vábničku na vábení
 +
jelenů, kromě toho zkonstruoval mj. kapesní aneroid, model
 +
větrného mlýna a větrný regulační motor.
 +
 
 +
Za své zásluhy byl mj. jmenován členem Fyziokratické společnosti
 +
v Praze, G. šindelka byla vyznamenána na výstavách
 +
v Praze, Vídni či v belgickém Namuru a pronikla i do zámoří.
 +
Ačkoli byl německé národnosti, v českém prostředí, v němž
 +
po celý život působil, se asimiloval. Dožil v chudobě a byl
 +
pohřben ve Starém Rožmitálu. Tam je G. činnost připomínána
 +
expozicí. Na jeho počest byly zbudovány litinový kříž
 +
pod vrcholem Třemšína i památník na Školním lesním statku
 +
brněnské VŠZ (1929, Bílovice nad Svitavou, polesí Jezírko),
 +
kde byla po něm pojmenována také lesní silnice.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: R. Heß, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das
 +
Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen,
 +
Berlin 1885, s. 95–96 (s neúplným soupisem díla a literatury); G. cís.
 +
a král. výsadní šindelka, in: České lesnické rozhledy 2, 1901, č. 6, s. 46–47;
 +
K. Malík, K. G., in: Lesnická práce 3, 1924, s. 301–303; J. Šimek, K. G.,
 +
in: tamtéž 4, 1925, s. 234–243; J. Pinc, Český Archimedes K. G.,
 +
in: Z vývoje české technické tvorby, J. B. Stránský (ed.), 1940, s. 43–47;
 +
Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 93–95; K. Tomsa,
 +
G. dvojobrazový dálkoměr, in: Lesnictví 6 (33), 1960, s. 511–513; I. Hoyer, Sto let od působení lesmistra K. G., in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu
 +
jižních Čech 8, 1971, s. 137–138; týž, Rožmitálský lesmistr K. G., in:
 +
Vědecké práce Zemědělského muzea 16, 1977 (1978), s. 243–255; J. Truhlář,
 +
Památníky adamovských lesů, 2003, s. 40; J. Čáka, Toulání po Brdech,
 +
2010, s. 214–220, 318; G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel
 +
Šiman a Gustav Artner, 2015, rejstřík; K. D. G. (http://www.municipal.cz/
 +
osobnosti/gangloff.htm, stav k 25. 3. 2015).
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
Řádka 16: Řádka 82:
  
 
[[Kategorie:1809]]
 
[[Kategorie:1809]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1879]]
 
[[Kategorie:1879]]
 +
[[Kategorie:Rožmitál pod Třemšínem]]

Verze z 15. 4. 2018, 19:17

Karl Daniel GANGLOFF
Narození 11.5.1809
Místo narození Praha
Úmrtí 7.2.1879
Místo úmrtí Rožmitál pod Třemšínem
Povolání

23- Lesník nebo myslivec

13- Geodet nebo kartograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=65659

GANGLOFF, Karl Daniel, * 11. 5. 1809 Praha, † 7. 2. 1879 Rožmitál pod Třemšínem, lesník, geometr, vynálezce

Byl synem hofmistra pražského arcibiskupství. Vystudoval gymnázium a 1825/26 jednoroční kurs na pražské polytechnice, kde vynikal v matematice. 1827–30 se učil lesnictví u lesmistra J. J. Weselého v Rokytnici v Orlických horách, výuční list obdržel 1830 v Rychnově nad Kněžnou. 1831 byl přijat jako písař (též kreslič, měřič) lesního úřadu v Rožmitálu, 1835 složil zkoušku z teoretického a praktického lesnictví u VHS v Praze. Tam 1837 zakončil soukromá studia státního účetnictví i praktické geometrie na univerzitě a téhož roku byl jmenován politickým geometrem pro Království české. Od 1839 pracoval jako polesný na velkostatku Červená Řečice na Pelhřimovsku, od 1860 jako představený oddělení hospodářské úpravy lesů pražského arcibiskupství a od 1864 jako lesmistr v Rožmitálu.

Byl vzorný lesní a myslivecký hospodář na velkém církevním majetku. V porostech zakládal moderní rozdělovací a odvodňovací síť, budoval komunikace, zlepšoval možnosti odbytu dřeva a jeho zpracování. V Rožmitálu vedl rovněž arcibiskupské průmyslové podniky, pro hutě, hamry a pily opatřil dostatek vody ze svahů brdských lesů (G. náhon). Byl autorem řady přístrojů geodetických (planimetr pro přeměnu složitých obrazců v jednoduché především v mapách; 1856 zavedl přístroj k redukci délek měřených po svahu na délku vodorovnou; 1860 několik druhů úhloměrných zrcátek), dendrometrických (dendrometr pro měření průměru kmenů v libovolné výšce, přístroje ke kubírování), strojů na mechanické zpracování dřeva (šindelka, 1855; stroj na výrobu zápalek, 1875; stroje na výrobu tužkových dřívek a floků do bot, 1877). Pro potřeby lesnictví vynalezl vlastní způsob hroudové sadby, klučku na dobývání pařezů, kulobrokovnici a vábničku na vábení jelenů, kromě toho zkonstruoval mj. kapesní aneroid, model větrného mlýna a větrný regulační motor.

Za své zásluhy byl mj. jmenován členem Fyziokratické společnosti v Praze, G. šindelka byla vyznamenána na výstavách v Praze, Vídni či v belgickém Namuru a pronikla i do zámoří. Ačkoli byl německé národnosti, v českém prostředí, v němž po celý život působil, se asimiloval. Dožil v chudobě a byl pohřben ve Starém Rožmitálu. Tam je G. činnost připomínána expozicí. Na jeho počest byly zbudovány litinový kříž pod vrcholem Třemšína i památník na Školním lesním statku brněnské VŠZ (1929, Bílovice nad Svitavou, polesí Jezírko), kde byla po něm pojmenována také lesní silnice.

L: výběr: R. Heß, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 95–96 (s neúplným soupisem díla a literatury); G. cís. a král. výsadní šindelka, in: České lesnické rozhledy 2, 1901, č. 6, s. 46–47; K. Malík, K. G., in: Lesnická práce 3, 1924, s. 301–303; J. Šimek, K. G., in: tamtéž 4, 1925, s. 234–243; J. Pinc, Český Archimedes K. G., in: Z vývoje české technické tvorby, J. B. Stránský (ed.), 1940, s. 43–47; Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 93–95; K. Tomsa, G. dvojobrazový dálkoměr, in: Lesnictví 6 (33), 1960, s. 511–513; I. Hoyer, Sto let od působení lesmistra K. G., in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 8, 1971, s. 137–138; týž, Rožmitálský lesmistr K. G., in: Vědecké práce Zemědělského muzea 16, 1977 (1978), s. 243–255; J. Truhlář, Památníky adamovských lesů, 2003, s. 40; J. Čáka, Toulání po Brdech, 2010, s. 214–220, 318; G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, rejstřík; K. D. G. (http://www.municipal.cz/ osobnosti/gangloff.htm, stav k 25. 3. 2015).

Gustav Novotný