GARTNER Jakob 22.6.1861-15.4.1921: Porovnání verzí

Z Personal
(GARTNER_Jakob_21.11.1861-15.4.1921)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Jakob GARTNER
 
| jméno = Jakob GARTNER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 21.11.1861
+
| datum narození = 22.6.1861
 
| místo narození = Přerov
 
| místo narození = Přerov
 
| datum úmrtí = 15.4.1921
 
| datum úmrtí = 15.4.1921
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jakob GARTNER
+
}}
  
−
== Literatura ==
+
'''GARTNER, Jakob,''' ''* 22. 6. 1861 Přerov, † 15. 4. 1921 Vídeň (Rakousko), architekt''
 +
 
 +
Syn mlynáře Isaka Löbla G. a Rosy, roz. Galiové, z Ostravy;
 +
měl čtyři sourozence. 1879–83 vystudoval stavební oddělení
 +
německé průmyslovky v Brně, kde ho učili A. Prastorfer
 +
(žák Th. Hansena) a G. Wanderley. Po dva roky praktikoval
 +
u stavební firmy a asistoval u architektů C. Korna, H. Wiedenfelda
 +
a G. Matthiese. 1886–88 studoval ve Vídni na Akademii
 +
výtvarných umění (Akademie der bildenden Künste)
 +
u C. Hasenauera. Podnikl studijní cestu do horní Itálie, kde
 +
se zajímal o dílo A. Palladia a kreslil vily. 1888 se natrvalo
 +
usadil ve Vídni, otevřel si projekční kancelář, 1895–96 založil její pobočku v Olomouci na náměstí Míru č. 26, kde spolupracoval
 +
se stavitelem M. Fischerem. 1908 se oženil s Annou,
 +
roz. Lanzerovou, provd. Grünbaumovou, a spolu vychovávali
 +
jejího syna Roberta.
 +
 
 +
Projektoval výstavné budovy pro movitou velkoměstskou klientelu především ve Vídni a Olomouci. Jeho stylovou formu
 +
ovlivnili A. Prastorfer, G. Wanderley i K. v. Hasenauer, zvláště
 +
poslední ho inspiroval slohovým pluralismem (renesance,
 +
manýrismus, rokoko, baroko ad.) a získal pro eklekticismus,
 +
pozdní historismus, zdobnost, pompéznost i reprezentativnost.
 +
G. proslul sakrální tvorbou, stavbami či přestavbami bezmála
 +
dvou desítek synagog (např. Holešov s bytem a kanceláří rabína,
 +
Opava, Olomouc, Přerov, Orlová, Bohumín, Prostějov,
 +
Kroměříž, další ve Vídni, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku),
 +
a to na totožném půdorysu, s užitím prvků maursko-románského slohu či islámské architektury a dvojbarevného
 +
zdiva. Většina synagog byla později vypálena a zničena nacisty
 +
anebo podstatně přestavěna. Dalším okruhem, kde se od devadesátých
 +
let 19. století uplatnil, byly nájemní domy v podobě
 +
řadových staveb s ozdobami (za vrchol je označován obytný
 +
dům A. Redlicha se dvěma atlanty a balkonem v olomoucké
 +
Pekařské ulici 487/17, 1896–97) a honosné vily (např.
 +
dům se schodišťovou věží a terasou sladovníka a židovského
 +
obecního funkcionáře E. Hamburgera, olomoucká ulice Parková,
 +
dnes Vídeňská č. 632/2, 1895–96). Profánní objekty
 +
se nacházely hlavně v Olomouci a ve Vídni, kam přenesl těžiště
 +
své práce po 1901 a kde uplatnil modernější styl. Získal
 +
čestný diplom na mezinárodní umělecké výstavě v Záhřebu
 +
(1892), stal se členem Spolku rakouských inženýrů a architektů
 +
(Österreichischer Ingenieur- und Architektenverein). Byl
 +
pohřben na hřbitově ve Vídni-Döblingu.
 +
 
 +
'''D:''' výběr, synagogy: Holešov, 1892–1893 (zničena 1941); Opava,
 +
1892–1896 (zničena 1938); Olomouc, 1895–1897 (zničena 1939);
 +
Přerov, 1898 (dnes pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje); Orlová,
 +
1898; Bohumín, 1901–1904 (zničena 1939); Prostějov, 1903–1904 (dnes
 +
přestavěný kostel Československé církve husitské), Kroměříž, 1909–1910
 +
(zničena 1942). Veřejné budovy: Ústav pro vzdělávání dívek hraběte Pöttinga,
 +
Pöttingeum, Olomouc, 1894–1895, 1898–1899; židovský společenský dům,
 +
Olomouc, 1895–1897; městská spořitelna, Šternberk, 1895 (dnes Komerční
 +
banka). Nájemní domy a vily: Olomouc, Prostějov, Přerov, Brno.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: BL 1, s. 418; NEČVU, s. 206–207; P. Zatloukal, J. G., in: Okresní
 +
archiv v Olomouci 1988, 1989, s. 178–194; týž, Příběhy z dlouhého století.
 +
Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, 2002, s. 378, 399–406,
 +
449, 468 (se soupisem literatury); J. Klenovský, Nedochované památky
 +
židovské kultury Moravy a Slezska. 3. Synagogy, 2005, nestr. (Bohumín,
 +
Holešov, Kroměříž, Olomouc, Opava, Orlová, se soupisem literatury);
 +
Slavné vily Olomouckého kraje, P. Zatloukal (ed.), 2007, s. 15–16, 26–28,
 +
68; Slavné vily Čech, Moravy a Slezska, V. Šlapeta – P. Zatloukal (eds.),
 +
2010, s. 122–124; J. Klenovský, Židovské památky Zlínského kraje, 2010,
 +
s. 19–34, 41–55; T. Halusková, J. G., architekt Moravy a Slezska, 2012
 +
(diplomová práce, FF UP, Olomouc, se soupisem díla, literatury a pramenů);
 +
J. G. (http://www.architektenlexikon.at/de/159.htm, se soupisem díla,
 +
literatury a pramenů a s podobiznou, stav k 2. 10. 2015).
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, matrika nar. matrika židovské náboženské obce Přerov,
 +
1848–1861, s. 44, řádek č. 12.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 88:
 
[[Kategorie:Přerov]]
 
[[Kategorie:Přerov]]
 
[[Kategorie:1921]]
 
[[Kategorie:1921]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 15. 4. 2018, 20:58

Jakob GARTNER
Narození 22.6.1861
Místo narození Přerov
Úmrtí 15.4.1921
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80744

GARTNER, Jakob, * 22. 6. 1861 Přerov, † 15. 4. 1921 Vídeň (Rakousko), architekt

Syn mlynáře Isaka Löbla G. a Rosy, roz. Galiové, z Ostravy; měl čtyři sourozence. 1879–83 vystudoval stavební oddělení německé průmyslovky v Brně, kde ho učili A. Prastorfer (žák Th. Hansena) a G. Wanderley. Po dva roky praktikoval u stavební firmy a asistoval u architektů C. Korna, H. Wiedenfelda a G. Matthiese. 1886–88 studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění (Akademie der bildenden Künste) u C. Hasenauera. Podnikl studijní cestu do horní Itálie, kde se zajímal o dílo A. Palladia a kreslil vily. 1888 se natrvalo usadil ve Vídni, otevřel si projekční kancelář, 1895–96 založil její pobočku v Olomouci na náměstí Míru č. 26, kde spolupracoval se stavitelem M. Fischerem. 1908 se oženil s Annou, roz. Lanzerovou, provd. Grünbaumovou, a spolu vychovávali jejího syna Roberta.

Projektoval výstavné budovy pro movitou velkoměstskou klientelu především ve Vídni a Olomouci. Jeho stylovou formu ovlivnili A. Prastorfer, G. Wanderley i K. v. Hasenauer, zvláště poslední ho inspiroval slohovým pluralismem (renesance, manýrismus, rokoko, baroko ad.) a získal pro eklekticismus, pozdní historismus, zdobnost, pompéznost i reprezentativnost. G. proslul sakrální tvorbou, stavbami či přestavbami bezmála dvou desítek synagog (např. Holešov s bytem a kanceláří rabína, Opava, Olomouc, Přerov, Orlová, Bohumín, Prostějov, Kroměříž, další ve Vídni, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku), a to na totožném půdorysu, s užitím prvků maursko-románského slohu či islámské architektury a dvojbarevného zdiva. Většina synagog byla později vypálena a zničena nacisty anebo podstatně přestavěna. Dalším okruhem, kde se od devadesátých let 19. století uplatnil, byly nájemní domy v podobě řadových staveb s ozdobami (za vrchol je označován obytný dům A. Redlicha se dvěma atlanty a balkonem v olomoucké Pekařské ulici 487/17, 1896–97) a honosné vily (např. dům se schodišťovou věží a terasou sladovníka a židovského obecního funkcionáře E. Hamburgera, olomoucká ulice Parková, dnes Vídeňská č. 632/2, 1895–96). Profánní objekty se nacházely hlavně v Olomouci a ve Vídni, kam přenesl těžiště své práce po 1901 a kde uplatnil modernější styl. Získal čestný diplom na mezinárodní umělecké výstavě v Záhřebu (1892), stal se členem Spolku rakouských inženýrů a architektů (Österreichischer Ingenieur- und Architektenverein). Byl pohřben na hřbitově ve Vídni-Döblingu.

D: výběr, synagogy: Holešov, 1892–1893 (zničena 1941); Opava, 1892–1896 (zničena 1938); Olomouc, 1895–1897 (zničena 1939); Přerov, 1898 (dnes pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje); Orlová, 1898; Bohumín, 1901–1904 (zničena 1939); Prostějov, 1903–1904 (dnes přestavěný kostel Československé církve husitské), Kroměříž, 1909–1910 (zničena 1942). Veřejné budovy: Ústav pro vzdělávání dívek hraběte Pöttinga, Pöttingeum, Olomouc, 1894–1895, 1898–1899; židovský společenský dům, Olomouc, 1895–1897; městská spořitelna, Šternberk, 1895 (dnes Komerční banka). Nájemní domy a vily: Olomouc, Prostějov, Přerov, Brno.

L: výběr: BL 1, s. 418; NEČVU, s. 206–207; P. Zatloukal, J. G., in: Okresní archiv v Olomouci 1988, 1989, s. 178–194; týž, Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, 2002, s. 378, 399–406, 449, 468 (se soupisem literatury); J. Klenovský, Nedochované památky židovské kultury Moravy a Slezska. 3. Synagogy, 2005, nestr. (Bohumín, Holešov, Kroměříž, Olomouc, Opava, Orlová, se soupisem literatury); Slavné vily Olomouckého kraje, P. Zatloukal (ed.), 2007, s. 15–16, 26–28, 68; Slavné vily Čech, Moravy a Slezska, V. Šlapeta – P. Zatloukal (eds.), 2010, s. 122–124; J. Klenovský, Židovské památky Zlínského kraje, 2010, s. 19–34, 41–55; T. Halusková, J. G., architekt Moravy a Slezska, 2012 (diplomová práce, FF UP, Olomouc, se soupisem díla, literatury a pramenů); J. G. (http://www.architektenlexikon.at/de/159.htm, se soupisem díla, literatury a pramenů a s podobiznou, stav k 2. 10. 2015).

P: NA, Praha, matrika nar. matrika židovské náboženské obce Přerov, 1848–1861, s. 44, řádek č. 12.

Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=GARTNER_Jakob_22.6.1861-15.4.1921&oldid=102519“