Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GAUSE Jaroslav 18.8.1892-29.4.1977

{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav GAUSE
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 18.8.1892
| místo narození = Tábor
| datum úmrtí = 29.4.1977 (datum pohřbu)
| místo úmrtí = Praha
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik<br />28- Strojař nebo elektrotechnik 
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
}}

'''GAUSE, Jaroslav,''' ''* 18. 8. 1892 Tábor, † 29. 4. 1977 Praha (datum pohřbu), technik, ředitel ČKD''

Pocházel z rodiny kapelníka Augustina G. a Eleonory, roz.
Staňkové. V rodišti absolvoval reálku a poté se zapsal na České
vysoké škole technické v Praze. Po vypuknutí první světové
války studia přerušil a narukoval. Na podzim 1915 byl povolán
do letecké školy jako letecký pozorovatel. 1916 byl evidován
u 102. pěšího pluku jako poručík. Tehdy, jako účastník bojových
letů v Albánii, uplatnil své technické nadání a vzdělání.
Poslední dva roky války byl přidělen jako technický důstojník
do arzenálu ve vídeňské čtvrti Aspern, dále jako dozorčí důstojník
k firmám Daimler a 1918 Breitfeld, Daněk a spol. v Praze.
Konec války ho zastihl jako nadporučíka opět v Aspernu. Poté
odešel do zálohy, 1930 byl povýšen na kapitána.

1919 ukončil druhou státní zkouškou vysokoškolská studia
a 1920 nastoupil do plzeňské Škodovky. Spolupracoval s jejím
ředitelem J. Havránkem, který transformoval výrobu pro
mírové účely. G. se osvědčil především jako dílenský praktik
při seřizování strojů. 1923 odešel do brněnské Zbrojovky.
Vzápětí, 1924, přijal práci u F. Janečka a od 1929 pracoval
v pražské ČKD. Začínal tam jako přednosta kontrolního oddělení,
přednosta dílen v Libni, jejich ředitel a nakonec byl
jmenován ředitelem závodů Libeň, Karlín a Slaný. Nakonec
patřil do nejužšího vedení firmy: Od 1937 vykonával funkci
technického a od 1938 vrchního technického ředitele ČKD,
kterým zůstal až do konce druhé světové války (generálním
ředitelem byl tehdy K. Růžička). Po válce bylo jeho postavení v ČKD již neudržitelné, G. byl z podniku propuštěn a v září
1946 se ucházel o zaměstnání v Československých závodech
kovodělných a strojírenských, n. p., které po jistých potížích
pramenících z jeho předválečného postavení získal. Byl pohřben
na Vinohradském hřbitově v Praze.

'''L:''' Deutsche Zeitung Bohemia 25. 10. 1915, s. 3; J. Hejda, Žil jsem zbytečně:
román mého života, 1991, s. 168, 174; J. Petráň – V. Fuchs, 90 let práce
a bojů. Stručný přehled dějin ČKD Sokolovo, závodu n. p. ČKD Praha,
1961, s. 175; Schematismus branné moci československé, 1924, s. 302;
totéž,
1930, s. 302.

'''P:''' Matrika nar. řkt. f. ú. Tábor, kniha 22, 1888–1893, snímek 400; Archiv
NTM, Praha, Sbírka biografických materiálů; NA, Praha, Policejní ředitelství
II-EO, G. J. 1892 a G. J. 1892/2; SOA, Praha, ČKD-Ú, inv. č. 36, karton 2.

Jaromír Patočka

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Tábor]]
[[Kategorie:1977]]
[[Kategorie:Praha]]