GELLNER Ernest André 9.12.1925-5.11.1995: Porovnání verzí
(GELLNER_Ernest_(Arnošt)_9.12.1925-5.11.1995) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Ernest | + | | jméno = Ernest André GELLNER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.12.1925 | | datum narození = 9.12.1925 | ||
− | | místo narození = Paříž | + | | místo narození = Paříž (Francie) |
| datum úmrtí = 5.11.1995 | | datum úmrtí = 5.11.1995 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GELLNER, Ernest André''' ''(též Arnošt), * 9. 12. 1925 Paříž (Francie), † 5. 11. 1995 Praha, sociální antropolog, pedagog, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v německojazyčné židovské rodině pocházející | ||
+ | z Čech. Otec Rudolf se živil jako právník, strýc byl německý divadelní režisér Julius G. (* 25. 4. 1899 Žatec, † 24. 10. 1983 | ||
+ | Londýn). Dětství prožil G. v Praze, kde navštěvoval českou | ||
+ | obecnou školu a poté anglické gymnázium. 1939 odešla rodina | ||
+ | do Anglie, kde G. dokončil gymnázium a v sedmnácti letech | ||
+ | získal prestižní stipendium na Balliol College v Oxfordu. Studoval | ||
+ | filozofii, politické vědy a ekonomii. Po roce nastoupil | ||
+ | do československé zahraniční armády, s níž se zúčastnil obléhání | ||
+ | Dunkerque a s níž se 1945 vrátil do Prahy. Po válce začal | ||
+ | studovat na UK v Praze; navštěvoval mj. přednášky J. Patočky. | ||
+ | Protože předvídal poválečný politický vývoj, vrátil se 1946 | ||
+ | do Velké Británie, kde pokračoval ve studiu na Balliol College | ||
+ | v Oxfordu a od 1947 na London School of Economics, kde ho | ||
+ | ovlivnili zejména A. R. Radcliff-Brown a K. Popper. 1947 zahájil | ||
+ | vědeckou kariéru na univerzitě v Edinburghu jako asistent | ||
+ | J. Macmurraye. Později odešel do Londýna a působil 1949–84 | ||
+ | jako profesor filozofie (od 1962 řádný) na London School of | ||
+ | Economics. 1961 obhájil titul Ph.D. Na přelomu šedesátých | ||
+ | a sedmdesátých let navštívil Československo a navázal kontakty | ||
+ | s disentem. 1974 získal prestižní členství v British Academy. | ||
+ | O deset let později začal přednášet na katedře sociální antropologie | ||
+ | na univerzitě v Cambridgi, kde setrval do 1993. Mezi | ||
+ | studenty byl populární jako výborný rétor. 1993 se natrvalo | ||
+ | vrátil do České republiky. 1992–94 přednášel na Středoevropské | ||
+ | univerzitě v Praze, stal se vedoucím Centra pro studium | ||
+ | nacionalismu a etnických konfliktů. Působil rovněž na Fakultě | ||
+ | sociálních věd UK v Praze. Byl členem Academia Europea a zahraničním | ||
+ | čestným členem Americké akademie věd a umění. | ||
+ | S manželkou Susan měl čtyři děti. | ||
+ | |||
+ | G. dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z filozofie | ||
+ | (např. ''Thought and Change'', 1964; ''Legitimation of Belief'', | ||
+ | 1975) a sociální antropologie. Jeho první kniha ''Words and Things'' (1959) zabývající se filozofií lingvistiky vzbudila mezi | ||
+ | odborníky velký ohlas a přinesla mu uznání kritiky. Ačkoli | ||
+ | vycházel z filozofie, od padesátých let se přikláněl k sociální | ||
+ | antropologii. Zabýval se mj. kmenovou organizací a náboženstvím | ||
+ | v Maghrebu (''Saint of the Atlas'', 1969; ''Islam, société et communauté'', 1980; ''Muslim Society'', 1981). Světového úspěchu | ||
+ | dosáhl knihou ''Národy a nacionalismus'' (''Nations and Nationalism'', | ||
+ | 1983, česky 1993), v níž odmítl myšlenku, že národy jsou | ||
+ | založeny na přirozeném principu. Dílo bylo přeloženo do několika | ||
+ | jazyků. Tématem nacionalismu se zabýval až do konce | ||
+ | života (např. ''Nationalism'', 1987, česky 2003; ''Nationalism Observed'', 1995), zajímaly ho mj. etnické konflikty a teorie | ||
+ | a praxe nacionalismu. Věnoval se rovněž sovětské etnografii | ||
+ | (''Soviet and Western Anthropology'', 1980; ''State and Society in Soviet Thought'', 1988). Poslední dílo | ||
+ | ''Language and Solitude''. | ||
+ | ''Wittgenstein, Malinowski and the Habsburg Dilemma'' vyšlo posmrtně | ||
+ | (1998, česky 2005). G. práce jsou příznačné širokou | ||
+ | interdisciplinaritou. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Cause and Meaning in the Social Sciences, London 1973; Arabs and | ||
+ | Berbers, tamtéž 1973; Contemporary Thought and Politics, tamtéž | ||
+ | 1974; The Devil in the Modern Philosophy, tamtéž 1974; Spectacles and | ||
+ | Predicaments, Cambridge 1979; The Psychoanalytic Movement, London | ||
+ | 1985; Relativism and the Social Sciences, Cambridge 1985; Identity, Culture | ||
+ | and Politics, tamtéž 1987; The Concept of Kinship and other Essays, Oxford | ||
+ | 1987; Plough, Sword and Book, London 1988 (česky 2001); Nationalismus | ||
+ | und Moderne, Berlin 1991; Postmodernism, Reason and Religion, London | ||
+ | 1992; Reason and Culture, Oxford 1992 (česky 1999); Conditions of | ||
+ | Liberty, New York 1994 (česky 1997); Encounters with Nationalism, Oxford | ||
+ | 1994; Anthropology and Politics, tamtéž 1995. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, s. 363; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách | ||
+ | 20. století 2/1, 1998, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie | ||
+ | Čech, Moravy a Slezska 1, R. Jeřábek – S. Brouček (eds.), 2007, s. 59 (se | ||
+ | soupisem další literatury); Rozhovor s profesorom Ernestom G., in: Slovenský | ||
+ | národopis 40, 1992, s. 304–310 (s výběrovou bibliografií); Velký sociologický | ||
+ | slovník, 1996, s. 1508; Z. Uherek, E. G. (1925–1995), in: ČL 83, 1996, | ||
+ | s. 163–164 (s výběrovou bibliografií); https://cs.wikipedia.org (stav ke 2. 12. | ||
+ | 2014); https://en.wikipedia.org/ (stav ke 2. 12. 2014). | ||
+ | |||
+ | Jaroslav Kříž | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] |
Verze z 7. 5. 2018, 19:56
Ernest André GELLNER | |
Narození | 9.12.1925 |
---|---|
Místo narození | Paříž (Francie) |
Úmrtí | 5.11.1995 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 54- Etnograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79917 |
GELLNER, Ernest André (též Arnošt), * 9. 12. 1925 Paříž (Francie), † 5. 11. 1995 Praha, sociální antropolog, pedagog, účastník 2. odboje
Narodil se v německojazyčné židovské rodině pocházející z Čech. Otec Rudolf se živil jako právník, strýc byl německý divadelní režisér Julius G. (* 25. 4. 1899 Žatec, † 24. 10. 1983 Londýn). Dětství prožil G. v Praze, kde navštěvoval českou obecnou školu a poté anglické gymnázium. 1939 odešla rodina do Anglie, kde G. dokončil gymnázium a v sedmnácti letech získal prestižní stipendium na Balliol College v Oxfordu. Studoval filozofii, politické vědy a ekonomii. Po roce nastoupil do československé zahraniční armády, s níž se zúčastnil obléhání Dunkerque a s níž se 1945 vrátil do Prahy. Po válce začal studovat na UK v Praze; navštěvoval mj. přednášky J. Patočky. Protože předvídal poválečný politický vývoj, vrátil se 1946 do Velké Británie, kde pokračoval ve studiu na Balliol College v Oxfordu a od 1947 na London School of Economics, kde ho ovlivnili zejména A. R. Radcliff-Brown a K. Popper. 1947 zahájil vědeckou kariéru na univerzitě v Edinburghu jako asistent J. Macmurraye. Později odešel do Londýna a působil 1949–84 jako profesor filozofie (od 1962 řádný) na London School of Economics. 1961 obhájil titul Ph.D. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let navštívil Československo a navázal kontakty s disentem. 1974 získal prestižní členství v British Academy. O deset let později začal přednášet na katedře sociální antropologie na univerzitě v Cambridgi, kde setrval do 1993. Mezi studenty byl populární jako výborný rétor. 1993 se natrvalo vrátil do České republiky. 1992–94 přednášel na Středoevropské univerzitě v Praze, stal se vedoucím Centra pro studium nacionalismu a etnických konfliktů. Působil rovněž na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Byl členem Academia Europea a zahraničním čestným členem Americké akademie věd a umění. S manželkou Susan měl čtyři děti.
G. dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z filozofie (např. Thought and Change, 1964; Legitimation of Belief, 1975) a sociální antropologie. Jeho první kniha Words and Things (1959) zabývající se filozofií lingvistiky vzbudila mezi odborníky velký ohlas a přinesla mu uznání kritiky. Ačkoli vycházel z filozofie, od padesátých let se přikláněl k sociální antropologii. Zabýval se mj. kmenovou organizací a náboženstvím v Maghrebu (Saint of the Atlas, 1969; Islam, société et communauté, 1980; Muslim Society, 1981). Světového úspěchu dosáhl knihou Národy a nacionalismus (Nations and Nationalism, 1983, česky 1993), v níž odmítl myšlenku, že národy jsou založeny na přirozeném principu. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků. Tématem nacionalismu se zabýval až do konce života (např. Nationalism, 1987, česky 2003; Nationalism Observed, 1995), zajímaly ho mj. etnické konflikty a teorie a praxe nacionalismu. Věnoval se rovněž sovětské etnografii (Soviet and Western Anthropology, 1980; State and Society in Soviet Thought, 1988). Poslední dílo Language and Solitude. Wittgenstein, Malinowski and the Habsburg Dilemma vyšlo posmrtně (1998, česky 2005). G. práce jsou příznačné širokou interdisciplinaritou.
D: Cause and Meaning in the Social Sciences, London 1973; Arabs and Berbers, tamtéž 1973; Contemporary Thought and Politics, tamtéž 1974; The Devil in the Modern Philosophy, tamtéž 1974; Spectacles and Predicaments, Cambridge 1979; The Psychoanalytic Movement, London 1985; Relativism and the Social Sciences, Cambridge 1985; Identity, Culture and Politics, tamtéž 1987; The Concept of Kinship and other Essays, Oxford 1987; Plough, Sword and Book, London 1988 (česky 2001); Nationalismus und Moderne, Berlin 1991; Postmodernism, Reason and Religion, London 1992; Reason and Culture, Oxford 1992 (česky 1999); Conditions of Liberty, New York 1994 (česky 1997); Encounters with Nationalism, Oxford 1994; Anthropology and Politics, tamtéž 1995.
L: Tomeš 1, s. 363; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století 2/1, 1998, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, R. Jeřábek – S. Brouček (eds.), 2007, s. 59 (se soupisem další literatury); Rozhovor s profesorom Ernestom G., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 304–310 (s výběrovou bibliografií); Velký sociologický slovník, 1996, s. 1508; Z. Uherek, E. G. (1925–1995), in: ČL 83, 1996, s. 163–164 (s výběrovou bibliografií); https://cs.wikipedia.org (stav ke 2. 12. 2014); https://en.wikipedia.org/ (stav ke 2. 12. 2014).
Jaroslav Kříž