GELLNER Ernest André 9.12.1925-5.11.1995: Porovnání verzí

Z Personal
(GELLNER_Ernest_(Arnošt)_9.12.1925-5.11.1995)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Ernest (Arnošt) GELLNER
+
| jméno = Ernest André GELLNER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.12.1925
 
| datum narození = 9.12.1925
| místo narození = Paříž
+
| místo narození = Paříž (Francie)
 
| datum úmrtí = 5.11.1995
 
| datum úmrtí = 5.11.1995
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ernest (Arnošt) GELLNER
+
}}
 +
 
 +
'''GELLNER, Ernest André''' ''(též Arnošt), * 9. 12. 1925 Paříž (Francie), † 5. 11. 1995 Praha, sociální antropolog, pedagog, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Narodil se v německojazyčné židovské rodině pocházející
 +
z Čech. Otec Rudolf se živil jako právník, strýc byl německý divadelní režisér Julius G. (* 25. 4. 1899 Žatec, † 24. 10. 1983
 +
Londýn). Dětství prožil G. v Praze, kde navštěvoval českou
 +
obecnou školu a poté anglické gymnázium. 1939 odešla rodina
 +
do Anglie, kde G. dokončil gymnázium a v sedmnácti letech
 +
získal prestižní stipendium na Balliol College v Oxfordu. Studoval
 +
filozofii, politické vědy a ekonomii. Po roce nastoupil
 +
do československé zahraniční armády, s níž se zúčastnil obléhání
 +
Dunkerque a s níž se 1945 vrátil do Prahy. Po válce začal
 +
studovat na UK v Praze; navštěvoval mj. přednášky J. Patočky.
 +
Protože předvídal poválečný politický vývoj, vrátil se 1946
 +
do Velké Británie, kde pokračoval ve studiu na Balliol College
 +
v Oxfordu a od 1947 na London School of Economics, kde ho
 +
ovlivnili zejména A. R. Radcliff-Brown a K. Popper. 1947 zahájil
 +
vědeckou kariéru na univerzitě v Edinburghu jako asistent
 +
J. Macmurraye. Později odešel do Londýna a působil 1949–84
 +
jako profesor filozofie (od 1962 řádný) na London School of
 +
Economics. 1961 obhájil titul Ph.D. Na přelomu šedesátých
 +
a sedmdesátých let navštívil Československo a navázal kontakty
 +
s disentem. 1974 získal prestižní členství v British Academy.
 +
O deset let později začal přednášet na katedře sociální antropologie
 +
na univerzitě v Cambridgi, kde setrval do 1993. Mezi
 +
studenty byl populární jako výborný rétor. 1993 se natrvalo
 +
vrátil do České republiky. 1992–94 přednášel na Středoevropské
 +
univerzitě v Praze, stal se vedoucím Centra pro studium
 +
nacionalismu a etnických konfliktů. Působil rovněž na Fakultě
 +
sociálních věd UK v Praze. Byl členem Academia Europea a zahraničním
 +
čestným členem Americké akademie věd a umění.
 +
S manželkou Susan měl čtyři děti.
 +
 
 +
G. dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z filozofie
 +
(např. ''Thought and Change'', 1964; ''Legitimation of Belief'',
 +
1975) a sociální antropologie. Jeho první kniha ''Words and Things'' (1959) zabývající se filozofií lingvistiky vzbudila mezi
 +
odborníky velký ohlas a přinesla mu uznání kritiky. Ačkoli
 +
vycházel z filozofie, od padesátých let se přikláněl k sociální
 +
antropologii. Zabýval se mj. kmenovou organizací a náboženstvím
 +
v Maghrebu (''Saint of the Atlas'', 1969; ''Islam, société et communauté'', 1980; ''Muslim Society'', 1981). Světového úspěchu
 +
dosáhl knihou ''Národy a nacionalismus'' (''Nations and Nationalism'',
 +
1983, česky 1993), v níž odmítl myšlenku, že národy jsou
 +
založeny na přirozeném principu. Dílo bylo přeloženo do několika
 +
jazyků. Tématem nacionalismu se zabýval až do konce
 +
života (např. ''Nationalism'', 1987, česky 2003; ''Nationalism Observed'', 1995), zajímaly ho mj. etnické konflikty a teorie
 +
a praxe nacionalismu. Věnoval se rovněž sovětské etnografii
 +
(''Soviet and Western Anthropology'', 1980; ''State and Society in Soviet Thought'', 1988). Poslední dílo
 +
''Language and Solitude''.
 +
''Wittgenstein, Malinowski and the Habsburg Dilemma'' vyšlo posmrtně
 +
(1998, česky 2005). G. práce jsou příznačné širokou
 +
interdisciplinaritou.
 +
 
 +
'''D:''' Cause and Meaning in the Social Sciences, London 1973; Arabs and
 +
Berbers, tamtéž 1973; Contemporary Thought and Politics, tamtéž
 +
1974; The Devil in the Modern Philosophy, tamtéž 1974; Spectacles and
 +
Predicaments, Cambridge 1979; The Psychoanalytic Movement, London
 +
1985; Relativism and the Social Sciences, Cambridge 1985; Identity, Culture
 +
and Politics, tamtéž 1987; The Concept of Kinship and other Essays, Oxford
 +
1987; Plough, Sword and Book, London 1988 (česky 2001); Nationalismus
 +
und Moderne, Berlin 1991; Postmodernism, Reason and Religion, London
 +
1992; Reason and Culture, Oxford 1992 (česky 1999); Conditions of
 +
Liberty, New York 1994 (česky 1997); Encounters with Nationalism, Oxford
 +
1994; Anthropology and Politics, tamtéž 1995.
 +
 
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 363; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách
 +
20. století 2/1, 1998, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie
 +
Čech, Moravy a Slezska 1, R. Jeřábek – S. Brouček (eds.), 2007, s. 59 (se
 +
soupisem další literatury); Rozhovor s profesorom Ernestom G., in: Slovenský
 +
národopis 40, 1992, s. 304–310 (s výběrovou bibliografií); Velký sociologický
 +
slovník, 1996, s. 1508; Z. Uherek, E. G. (1925–1995), in: ČL 83, 1996,
 +
s. 163–164 (s výběrovou bibliografií); https://cs.wikipedia.org (stav ke 2. 12.
 +
2014); https://en.wikipedia.org/ (stav ke 2. 12. 2014).
 +
 
 +
Jaroslav Kříž
  
== Literatura ==
 
Slovenský národopis 40, 1992, 304-310; Churáň II/1; Tomeš I, 363;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:54- Etnograf]]
 
[[Kategorie:54- Etnograf]]

Verze z 7. 5. 2018, 19:56

Ernest André GELLNER
Narození 9.12.1925
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 5.11.1995
Místo úmrtí Praha
Povolání 54- Etnograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79917

GELLNER, Ernest André (též Arnošt), * 9. 12. 1925 Paříž (Francie), † 5. 11. 1995 Praha, sociální antropolog, pedagog, účastník 2. odboje

Narodil se v německojazyčné židovské rodině pocházející z Čech. Otec Rudolf se živil jako právník, strýc byl německý divadelní režisér Julius G. (* 25. 4. 1899 Žatec, † 24. 10. 1983 Londýn). Dětství prožil G. v Praze, kde navštěvoval českou obecnou školu a poté anglické gymnázium. 1939 odešla rodina do Anglie, kde G. dokončil gymnázium a v sedmnácti letech získal prestižní stipendium na Balliol College v Oxfordu. Studoval filozofii, politické vědy a ekonomii. Po roce nastoupil do československé zahraniční armády, s níž se zúčastnil obléhání Dunkerque a s níž se 1945 vrátil do Prahy. Po válce začal studovat na UK v Praze; navštěvoval mj. přednášky J. Patočky. Protože předvídal poválečný politický vývoj, vrátil se 1946 do Velké Británie, kde pokračoval ve studiu na Balliol College v Oxfordu a od 1947 na London School of Economics, kde ho ovlivnili zejména A. R. Radcliff-Brown a K. Popper. 1947 zahájil vědeckou kariéru na univerzitě v Edinburghu jako asistent J. Macmurraye. Později odešel do Londýna a působil 1949–84 jako profesor filozofie (od 1962 řádný) na London School of Economics. 1961 obhájil titul Ph.D. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let navštívil Československo a navázal kontakty s disentem. 1974 získal prestižní členství v British Academy. O deset let později začal přednášet na katedře sociální antropologie na univerzitě v Cambridgi, kde setrval do 1993. Mezi studenty byl populární jako výborný rétor. 1993 se natrvalo vrátil do České republiky. 1992–94 přednášel na Středoevropské univerzitě v Praze, stal se vedoucím Centra pro studium nacionalismu a etnických konfliktů. Působil rovněž na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Byl členem Academia Europea a zahraničním čestným členem Americké akademie věd a umění. S manželkou Susan měl čtyři děti.

G. dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z filozofie (např. Thought and Change, 1964; Legitimation of Belief, 1975) a sociální antropologie. Jeho první kniha Words and Things (1959) zabývající se filozofií lingvistiky vzbudila mezi odborníky velký ohlas a přinesla mu uznání kritiky. Ačkoli vycházel z filozofie, od padesátých let se přikláněl k sociální antropologii. Zabýval se mj. kmenovou organizací a náboženstvím v Maghrebu (Saint of the Atlas, 1969; Islam, société et communauté, 1980; Muslim Society, 1981). Světového úspěchu dosáhl knihou Národy a nacionalismus (Nations and Nationalism, 1983, česky 1993), v níž odmítl myšlenku, že národy jsou založeny na přirozeném principu. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků. Tématem nacionalismu se zabýval až do konce života (např. Nationalism, 1987, česky 2003; Nationalism Observed, 1995), zajímaly ho mj. etnické konflikty a teorie a praxe nacionalismu. Věnoval se rovněž sovětské etnografii (Soviet and Western Anthropology, 1980; State and Society in Soviet Thought, 1988). Poslední dílo Language and Solitude. Wittgenstein, Malinowski and the Habsburg Dilemma vyšlo posmrtně (1998, česky 2005). G. práce jsou příznačné širokou interdisciplinaritou.

D: Cause and Meaning in the Social Sciences, London 1973; Arabs and Berbers, tamtéž 1973; Contemporary Thought and Politics, tamtéž 1974; The Devil in the Modern Philosophy, tamtéž 1974; Spectacles and Predicaments, Cambridge 1979; The Psychoanalytic Movement, London 1985; Relativism and the Social Sciences, Cambridge 1985; Identity, Culture and Politics, tamtéž 1987; The Concept of Kinship and other Essays, Oxford 1987; Plough, Sword and Book, London 1988 (česky 2001); Nationalismus und Moderne, Berlin 1991; Postmodernism, Reason and Religion, London 1992; Reason and Culture, Oxford 1992 (česky 1999); Conditions of Liberty, New York 1994 (česky 1997); Encounters with Nationalism, Oxford 1994; Anthropology and Politics, tamtéž 1995.

L: Tomeš 1, s. 363; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století 2/1, 1998, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, R. Jeřábek – S. Brouček (eds.), 2007, s. 59 (se soupisem další literatury); Rozhovor s profesorom Ernestom G., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 304–310 (s výběrovou bibliografií); Velký sociologický slovník, 1996, s. 1508; Z. Uherek, E. G. (1925–1995), in: ČL 83, 1996, s. 163–164 (s výběrovou bibliografií); https://cs.wikipedia.org (stav ke 2. 12. 2014); https://en.wikipedia.org/ (stav ke 2. 12. 2014).

Jaroslav Kříž