GESEMANN Gerhard 16.12.1888-31.3.1948: Porovnání verzí

Z Personal
(GESEMANN_Gerhard_16.12.1888-31.3.1948)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Gerhard GESEMANN
 
| jméno = Gerhard GESEMANN
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Gesemann Gerhard portret.JPG
 
| datum narození = 16.12.1888
 
| datum narození = 16.12.1888
−
| místo narození = Lichtenberg
+
| místo narození = Lichtenberg (u Wolfenbüttelu, Německo)
 
| datum úmrtí = 31.3.1948
 
| datum úmrtí = 31.3.1948
−
| místo úmrtí = Bad Tölz
+
| místo úmrtí = Bad Tölz (Německo)
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
| povolání = 55- Jazykovědec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Gerhard GESEMANN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 619
 +
}}
 +
 
 +
'''GESEMANN, Gerhard,''' ''* 16. 12. 1888 Lichtenberg (u Wolfenbüttelu, Německo), † 31. 3. 1948 Bad Tölz (Německo), slavista, filolog, folklorista''
 +
 
 +
Syn učitele, po maturitě na gymnáziu ve Wolfenbüttelu studoval
 +
1909–13 klasickou a slovanskou filologii, germanistiku,
 +
srovnávací jazykovědu a etnografii na univerzitách v Mnichově,
 +
Berlíně a Kielu (PhDr. 1914). Odešel 1914 vyučovat
 +
němčinu na gymnázium v Bělehradě, kde ho zastihla první
 +
světová válka. Připojil se jako ošetřovatel k srbské armádě, při
 +
jejím ústupu Albánií se přes neutrální území dostal do Německa.
 +
1920 se habilitoval u prof. E. Bernekera v Mnichově,
 +
1922 byl jmenován mimořádným docentem slovanské filologie
 +
na mnichovské univerzitě, 1923–44 přednášel jako řádný
 +
profesor slovanské filologie na Německé univerzitě v Praze,
 +
1933/34 zastával funkci jejího rektora. 1930 založil spolu
 +
s F. Spinou Německou společnost pro slavistický výzkum, vydávající
 +
časopis ''Slavische Rundschau''. Zajímal se zejména o jižní
 +
Slovany. Vedle H. Wendela, J. Matla a A. Schmause patřil
 +
k nejvýznamnějším představitelům německé serbokroatistiky.
 +
1940 založil a vedl z pověření německého ministerstva zahraničí
 +
Německý vědecký institut v Bělehradě. Po německém útoku
 +
na Jugoslávii v dubnu 1941 se vrátil na Německou univerzitu
 +
do Prahy a zároveň vystřídal M. Murka ve funkci ředitele Slovanského
 +
ústavu, který se jako Institut für die Kunde Ost- und
 +
Südosteuropas stal součástí nadace R. Heydricha. Vzhledem
 +
k srdeční chorobě a k rostoucímu politickému tlaku ze strany
 +
představitelů nacistické vědy se dal 1944 penzionovat. 1945
 +
uprchl do Bavorska. Protože přišel v důsledku válečných událostí
 +
o velkou část své vědecké knihovny a mnoho rukopisů,
 +
vystřídal po válce vědeckou činnost za psaní románů.
 +
 
 +
Zasloužil se o organizaci slavistiky na pražské Německé univerzitě
 +
a o pěstování německo-slovanských styků. G. vědecké dílo
 +
bylo jako celek zaměřeno v podstatě na zprostředkování poznatků
 +
o Slovanech německé veřejnosti, a tím na odstraňování předsudků.
 +
G. patřil k řádným členům Slovanského ústavu a Německé společnosti pro vědu a umění v Československu a čestným
 +
členům Matice srbské v Novém Sadu.
 +
 
 +
Syn '''Wolfgang G.''' (1925–2014) byl rovněž slavista, 1972–87
 +
působil jako profesor na univerzitě v Saarbrückenu.
 +
 
 +
'''D:''' Die serbokroatische Literatur, Potsdam 1930; Der montenegrinische
 +
Mensch, 1934; Die Flucht. Aus einem serbischen Tagebuch 1915 und 1916,
 +
München 1935; Heroische Lebensform. Zur Literatur und Wesenskunde der
 +
balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943.
 +
 
 +
'''L:''' NDB 6, s. 339; OSND 2/2, s. 852; BL 1, s. 433; MSA 93, 1988, s. 24;
 +
Tomeš 1, s. 364; Slavistik in Deutschland von den Anfängen bis 1945,
 +
Bautzen 1993, s. 465–467; Společnost pro podporu německé vědy, umění
 +
a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994,
 +
s. 142; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu
 +
1945, 2002, rejstřík; https://de.wikipedia.org/ (stav k 28. 5. 2015).
 +
 
 +
'''P:''' Monacensia, München; Masarykův ústav – Archiv AV ČR, Praha, soupis
 +
korespondence a osobní spis, karton 12.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/6d8e1141-2034-4fd6-9042-a1a6fbcc7b7f Bibliografie dějin Českých zemí] (Gerhard Gesemann)
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/282126c7-3310-4c4d-9b17-b0eaeaaf4526 Bibliografie dějin Českých zemí] (Wolfgang Gesemann)
 +
 
 +
Jiří Vacek
  
−
== Literatura ==
 
−
KSN IV, 475; BL I, 433; MdSA F. 93, 1988, s. 24; Rössel, 35-36 (dílo); Tomeš I, 364;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]

Aktuální verze z 4. 1. 2022, 03:17

Gerhard GESEMANN
Narození 16.12.1888
Místo narození Lichtenberg (u Wolfenbüttelu, Německo)
Úmrtí 31.3.1948
Místo úmrtí Bad Tölz (Německo)
Povolání 55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 619
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46426

GESEMANN, Gerhard, * 16. 12. 1888 Lichtenberg (u Wolfenbüttelu, Německo), † 31. 3. 1948 Bad Tölz (Německo), slavista, filolog, folklorista

Syn učitele, po maturitě na gymnáziu ve Wolfenbüttelu studoval 1909–13 klasickou a slovanskou filologii, germanistiku, srovnávací jazykovědu a etnografii na univerzitách v Mnichově, Berlíně a Kielu (PhDr. 1914). Odešel 1914 vyučovat němčinu na gymnázium v Bělehradě, kde ho zastihla první světová válka. Připojil se jako ošetřovatel k srbské armádě, při jejím ústupu Albánií se přes neutrální území dostal do Německa. 1920 se habilitoval u prof. E. Bernekera v Mnichově, 1922 byl jmenován mimořádným docentem slovanské filologie na mnichovské univerzitě, 1923–44 přednášel jako řádný profesor slovanské filologie na Německé univerzitě v Praze, 1933/34 zastával funkci jejího rektora. 1930 založil spolu s F. Spinou Německou společnost pro slavistický výzkum, vydávající časopis Slavische Rundschau. Zajímal se zejména o jižní Slovany. Vedle H. Wendela, J. Matla a A. Schmause patřil k nejvýznamnějším představitelům německé serbokroatistiky. 1940 založil a vedl z pověření německého ministerstva zahraničí Německý vědecký institut v Bělehradě. Po německém útoku na Jugoslávii v dubnu 1941 se vrátil na Německou univerzitu do Prahy a zároveň vystřídal M. Murka ve funkci ředitele Slovanského ústavu, který se jako Institut für die Kunde Ost- und Südosteuropas stal součástí nadace R. Heydricha. Vzhledem k srdeční chorobě a k rostoucímu politickému tlaku ze strany představitelů nacistické vědy se dal 1944 penzionovat. 1945 uprchl do Bavorska. Protože přišel v důsledku válečných událostí o velkou část své vědecké knihovny a mnoho rukopisů, vystřídal po válce vědeckou činnost za psaní románů.

Zasloužil se o organizaci slavistiky na pražské Německé univerzitě a o pěstování německo-slovanských styků. G. vědecké dílo bylo jako celek zaměřeno v podstatě na zprostředkování poznatků o Slovanech německé veřejnosti, a tím na odstraňování předsudků. G. patřil k řádným členům Slovanského ústavu a Německé společnosti pro vědu a umění v Československu a čestným členům Matice srbské v Novém Sadu.

Syn Wolfgang G. (1925–2014) byl rovněž slavista, 1972–87 působil jako profesor na univerzitě v Saarbrückenu.

D: Die serbokroatische Literatur, Potsdam 1930; Der montenegrinische Mensch, 1934; Die Flucht. Aus einem serbischen Tagebuch 1915 und 1916, München 1935; Heroische Lebensform. Zur Literatur und Wesenskunde der balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943.

L: NDB 6, s. 339; OSND 2/2, s. 852; BL 1, s. 433; MSA 93, 1988, s. 24; Tomeš 1, s. 364; Slavistik in Deutschland von den Anfängen bis 1945, Bautzen 1993, s. 465–467; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 142; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, rejstřík; https://de.wikipedia.org/ (stav k 28. 5. 2015).

P: Monacensia, München; Masarykův ústav – Archiv AV ČR, Praha, soupis korespondence a osobní spis, karton 12.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí (Gerhard Gesemann)

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí (Wolfgang Gesemann)

Jiří Vacek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=GESEMANN_Gerhard_16.12.1888-31.3.1948&oldid=122534“